Zejména v horkých dnech si spousta lidí stěžuje na neustálé zalévání a vysokou spotřebu vody. Stačí však několik jednoduchých tipů, které vám pomohou snížit spotřebu vody a zalévat rostliny tak, jak to samy potřebují. Při založení záhonuje nejlepší zvolit už na začátku rostliny, které vyžadují jen málo vody. Ušetříte tak čas a peníze a ochráníte životní prostředí.
Proč některé rostliny potřebují málo vody
Rozhodující pro to, kolik vody rostlina potřebuje, je její struktura. Méně vody potřebují například rostliny s malými listy. Důvodem však není menší množství rostlinného materiálu, který je třeba zásobovat vodou, ale menší povrch malých listů, který snižuje odpařování. Méně vody stačí také zahradním rostlinám se zvláště tlustými listy. Tyto rostliny si v tlustých listech ukládají vodu, kterou pak mají k dispozici delší dobu. Při úspoře vody pomáhají také hluboké kořeny: rostliny s hlubokými kořeny nejsou závislé na svrchní vrstvě půdy, která rychle vysychá, ale dosahují i na zásoby vody, které se nacházejí hlouběji v zemi. Při nákupu rostlin se zaměřte také na exempláře se stříbřitými nebo šedými listy či s jemným chmýřím. Chmýří chrání rostlinu před vysycháním a světlé barvy odrážejí sluneční světlo, takže se rostlina méně zahřívá.
Zahradní rostliny s nízkými nároky na vodu
Existuje totiž řada rostlin, které snášejí hodně slunce a potřebují málo vody. Těmi pak můžete zkrášlit a obohatit svou zahradu. Připravili jsme pro vás přehled zahradních rostlin, které mají nízké nároky na vláhu. Samozřejmě se teď nemusíte vydat do místního zahradnického centra a u každé rostliny kontrolovat velikost nebo barvu listů.
Květiny, které nepotřebují moc vody
Termín „květina" je spíše hovorový a vztahuje se na kvetoucí rostliny, tedy záhonové a balkonové rostliny a keřovité trvalky. Kvetoucí trvalky a keře najdete v příslušných odstavcích níže. Mezi květiny, které vyžadují málo vody, i když zase mají vysoké nároky na péči, patří růže (Rosa). Hluboké kořeny tohoto keře zajišťují rostlině dostatek vláhy i na slunných místech. Divoké růže (Rosa moyesii nebo Rosa multiflora) jsou obecně velmi odolné. Slunečnice roční (Helianthus annuus) se zářivě žlutými květy má kořeny téměř tak hluboko, jak je sama vysoká, a proto se snadno dostane k vodě uložené hlouběji v půdě. Její semena jsou vynikající potravou pro ptáky. Ptačí zob (Ligustrum vulgare) lze vysadit nejen jako živý plot, ale také jako volně rostoucí keř v zahradě. Motýlí keř (Buddleja davidii) je magnetem pro motýly a poskytuje potravu i včelám. Pustoril věncový (Philadelphus coronarius) je příjemně robustní a nenáročný na vodu. Snáší plné slunce i polostín, různé druhy půdy a řez. Pustoril můžete vysadit jako solitérní keř nebo jako kvetoucí živý plot. Sucho a špatná půda? Žádný problém pro drsňáky, pro které jsou mokro a vlhko v zimě větším problémem než letní vedra. Pokud máte těžkou jílovitou půdu, měli byste pro prérijní trávy a trvalky s nízkými nároky na vodu zlepšit její propustnost použitím hrubého písku. Škornice červená (Epimedium x rubrum) dorůstá do výšky dobrých 30 centimetrů. Půdopokryvné rostliny dobře snáší letní sucho. Stromy, které potřebují málo vody, často pocházejí ze středomořských oblastí, kde je sucho a teplo. Tyto stromy však obvykle nejsou mrazuvzdorné, a tudíž by se neměly pěstovat na zahradě. Většinou kvetoucí trnovník (Robinia) se vyskytuje v mnoha podobách. Všechny vyžadují málo vody a preferují slunné stanoviště. Voňavé květy jsou skvělou pastvou pro včely. Semena a kůra trnovníku jsou však jedovaté.
Jak ušetřit vodu na zahradě
Na zahradě můžete ušetřit spoustu vody, a to i bez ohledu na výběr rostlin. S našimi tipy a seznamem zahradních rostlin, které nevyžadují moc vláhy, vám v cestě za úsporou vody už nic nestojí.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Kvetoucí živý plot
Živý plot, sestavený z keřů (vajgélie červená, forsythie - zlatice, jasmín voňavý - pustoryl, tavolník van Houtteův, tamaryšek), pokvete postupně po celou sezónu. Hustá, tvarově bohatá přírodní překážka plná života, bránící zvědavým pohledům, zajišťující intimitu i zdravé prostředí. Plot můžete nechat růst přirozeně, nebo jej pravidelně stříhat.
Kolekce obsahuje sazenice těchto keřů:
- Vajgelie červená
- Forsythie - Zlatice
- Jasmín voňavý - pustoryl
- Tavolník van Houtteův
- Tamaryšek
Vajgélie červená (Weigela ´Bristol Ruby´): Karmínově červené kvítky ve tvaru zvonečků, svěže zelené zářivé listy. Nenáročná rostlina. Stanoviště: plné slunce - polostín. Doba kvetení: květen - červen. Výška: asi 2 - 3 m.
Forsythie - zlatice (Forsythia ´Lynwood Gold´): Jeden z prvních milých pozdravů jara. Po odkvětu seřízneme a příští rok znovu bohatě pokvete. Stanoviště: plné slunce. Doba kvetení: březen - duben. Výška: 2 - 3 m.
Jasmín voňavý - pustoryl (Philadelphus virginalis Schneesturm): Právě tato odrůda je ze všech jasmínů nejvoňavější. Je zimovzdorný a nemusíte se starat o zalévání, hodí se i do suchých půd. Stanoviště: plné slunce - polostín. Doba kvetení: červen - červenec. Výška: asi 2 - 3 m.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Tavolník van Houtteův (Spiraea vanhouttei): Vhodný pro soliterní výsadbu i kvetoucí živé ploty. Můžete buď nechat volně růst nebo tvarovat stříháním. Stanoviště: plné slunce polostín. Doba kvetení: duben - květen. Výška: 2 - 3 m.
Tamaryšek (Tamarix parviflora): Hustý květ vévodí před zelenými listy. Je relativně nenáročný. Řez není zapotřebí, vhodný i pro městské klima. Stanoviště: plné slunce. Doba kvetení (od druhého roku na stanovišti): květen - červen. Výška: 3 - 4 m.
Péče o živý plot
Doba výsadby: Březen až květen a říjen až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně.
Hnojení: Potřeba živin je u listnáčů nepatrná a nepřináší na úrodné humózní půdě při každoročním přihnojení plnými organickými hnojivy žádný problém. Nepřekračujeme doporučené množství hnojiva! Přehnojením nezvýšíme okrasnou hodnotu dřeviny, nýbrž nepříznivě ovlivníme odolnost rostliny vůči mrazu a suchu. Obohacení zahradních půd rašelinou podporuje zdravý růst.
Ochrana rostlin: Silnější výskyt škůdců nebo nemocí na okrasných keřích je velmi řídkavý a signalizuje chyby v hnojení nebo oslabení rostliny pro ni nevhodným stanovištěm. S nutným bojem proti škůdcům by mělo být spojeno i hledání příčin masového napadení.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
- Mšice: Jejich sání vede ponejvíce ke svinování listů a zakřivení mladých výhonů. Jejich výskyt podporuje sucho. Bezproblémová ochrana je pomocí speciálních prostředků. Přípravky střídáme, abychom předešli vytvoření rezistence.
- Housenky hmyzu: Snadno zjistitelné na místech žíru, při silnějším napadení mohou být ožrány všechny listy na větvi nebo celé partie větví až na listová žebra. Většinou housenky zůstávají v 1. vývojovém stádiu společně v hnízdech na vrcholech výhonů, často opředeny. Odstranění a spálení vrcholů výhonů je nejúčinnější, nejlevnější a nejzdravější způsob ochrany.
- Larvy vzpřímenek a vrtalek: Na listech šeříku a cesmíny se objevují nažloutlé, později nahnědlé požerové chodbičky nebo jako nehet palce velké požerové ostrůvky larev žijících uvnitř listů, které při silném napadení vedou až k jejich opadu. Ochrana postřikem systémovými prostředky proti hmyzu při prvním výskytu asi v polovině května, v předchozím roce napadené rostliny preventivně ošetříme už v předjaří.
Výskyt houbových chorob jako padlí nebo strupovitosti je velmi řídký.
Řez: Pro přirozený a odrůdu typický růst rostlin není nutný žádný řez. Řez je účelný sleduje-li určitý cíl, jako např. přizpůsobení silnějšího vzrůstu malému prostoru, podporu určitých vlastností jako květ, plody, hustota olistění nebo tvorba určitých forem růstu (plotů, sloupů). Každý řez vede k cíli jenom tehdy, zohlední-li se zákony růstu rostliny. Ty nejsou u všech rostlinných druhů stejné, dají se však rozdělit podle doby květu a formy růstu. Zásadně je nutno rozlišovat mezi prosvětlovacím řezem a seříznutím starých výhonů.
- Prosvětlovací řez: Zmlazuje keř, specifický tvar růstu odrůdy zůstává zachován. Nutí rostlinu k tvorbě nových výhonů, zejména při zemi (příznivý účinek pro tvorbu květů). Při prosvětlovacím řezu se odstraňují starší, zpravidla přes 3 roky staré výhony zahradnickými či obouručnými nůžkami nebo ruční pilkou. Termín se řídí podle doby květu. Na jaře kvetoucí, jako zlatice (Forsythia), kdoulovec (Chaenomeles), jasmín nahokvětý (Jasminum), plamének horní (Clematis montana), meruzalka krvavá (Ribes sanguineum), vrba jíva (Salix caprea),šeřík (Syringa), tavolník (Spiraea), janovec (Cytisus), kalina (Viburnum burkwoodii), zákula (Kerria) a tamaryšek (Tamarix), se stříhají hned po odkvětu. Dřeviny kvetoucí od května nebo ostatní listnáče se prosvětlí až po opadání listí od pozdního podzimu do konce zimy za bezmrazých dnů.
- Stejnoměrné seříznutí: Stejnoměrné a úplné seříznutí všech výhonů nutí rostlinu k hustějšímu kompaktnímu růstu. Podpoří se tím vzhled a ochrana proti zimě a předejde se vyholení dřeviny. Může se provést bez výjimky téměř u všech dřevin se vzpřímeným tvarem růstu. Takto mohou být zmlazeny, popř. do tvaru zastřiženy také stálezelené dřišťály (Berberis), skalníky (Cotoneaster), mahónie (Mahonia), bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), hlohyně (Pyracantha) a kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum).
- Radikální řez: Okrasné keře kvetoucí jen na jednoletých výhonech, zvláště ty s bohatou dřevní dření - jejichž nejznámější zástupce je komule (Buddleia davidii) - tvoří své květy bez výjimky jen na špičkách mladých, letošních výhonů. Řez zde sleduje vytvoření co možná největšího počtu mladých výhonů. Toho se dosáhne radikálním seříznutím celého keře na jaře před vyrašením. K těmto patří: ořechokřídlec (Caryopteris), latnatec (Ceanothus), hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata), mochna (Potentilla) a tavolník nízký (Spiraea bumalda).
Výsadba: Okrasné keře se zemním balem nebo v kontejneru se nezakracují. U všech dřevin bez zemních balů se při výsadbě kořeny o něco zkrátí, rostliny pak vytvoří rychleji nové kořeny. Rovněž výhony by se měly zkrátit asi o 2/3 své délky. Jáma pro rostlinu musí být dostatečně velká a při sázení dbáme na to, aby zemina při zahrnování lopatou byla dobře rozdělena okolo kořenů. Sází se tak hluboko, aby nejsvrchnější kořeny přišly asi na dva prsty pod zem. Po zasypání jámy se musí zemina okolo stromu nebo keře pevně přišlápnout a sice čím lehčí půda tím pevněji, aby se kořeny dobře spojily se zemí a půdní voda k nim mohla vzlínat.
Výsadba na balkoně: Těmto keřům se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Tyto rostliny pak přezimujeme na mrazuprostém místě. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1). Pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. V nádobě rostliny potřebují dostatek vody - nesnáší však přemokření. V době vegetace je nejlepší každodenní zálivka. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).
Vzdálenost rostlin: K volnému růstu jednotlivých keřů podle síly kořenů asi 1 - 3 m.
Zavlažování: Jsou-li okrasné keře dobře zakořeněny, není nutná v oblastech s normálními srážkami další závlaha. V případě písčitých nebo štěrkovitých půd a dlouhého období sucha zavlažujeme každých 14 dní.
Zimní ochrana: Ochrana proti škodám z déle trvajících mrazů, při svítícím slunci, se dosáhne přikrytím smrkovým, jedlovým nebo borovicovým klestem. Chvojí může být u nižších odrůd položeno přímo nahoru na rostlinu nebo u vyšších odrůd postaveno, popř. zabodnuto do země před rostlinu ze sluneční strany. V polohách bohatých na sníh by se měly rostliny trochu svázat, příp. by se mělo na postavenou laťovou konstrukci položit chvojí. Stálezelené listnáče přečkají zimu za normálního průběhu počasí beze škod.
tags: #zivy #plot #nenarocny #na #vodu #druhy