Sousedské spory jsou poměrně časté a v posledních letech jich přibývá, možná i vlivem klesající výměry stavebních parcel. I tak nový občanský zákoník (NOZ) upravuje tyto vztahy poměrně zevrubně.
Sousedské vztahy a nový občanský zákoník
Častým problémem je padání ovoce jednoho souseda na pozemek druhého a dožadování prvního, aby mu druhý umožnil vstup na pozemek za účelem sklizení úrody, posbírání padlého ovoce atd. NOZ to vše dává na pravou míru. § 1016 NOZ odst. 1 uvádí: „Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.“ Pokud si tedy soused nedokáže zařídit, aby jeho ovoce padalo na jeho pozemek, například vhodným zkrácením větví stromu, včasným očesáním stromu, nemá na ovoce spadlé na zahradu souseda nárok.
NOZ ovšem myslí i na situaci, kdy by tento postup mohl vlastníka pozemku obtěžovat a dává možnost vlastníkovi strom souseda zkrátit tak, aby větve sousedových stromů nepřesahovaly do jeho pozemku. Toto se týká i toho když se sousedův strom rozšiřuje svými kořeny pod Vás pozemek a vytrhává Vaší pracně položenou dlažbu. I tehdy je možné zkrátit kořeny stromu, byť Vám strom nepatří. Odst. 2 a 3 § 1016 to uvádí takto: „(2) Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.
Představte si jinou situaci. Uděláte si krásnou zahradu s bazénem a jeho solárním vyhříváním, lehátka, kde se rádi sluníte a opalujete, no zkrátka pravou idylku. Najednou přijde soused a rozhodne se udělat si živý plot z tújí a vysází Vám 3 metrové túje rovnou u plotu. Stín z těchto tújí Vám přikryje celou zahradu a slunění je konec. Zde Vás naštěstí NOZ také ochrání.
Jednak dle § 1013 odst. 1 NOZ se musí soused zdržet takového jednání, které Vám nepřiměřeně omezuje užívání Vašeho pozemku - a stín je tam konkrétně také jmenován - a také dle § 1017 máte právo požadovat, aby soused tyto stromy ani k plotu, který s ním sdílíte, nesázel. Dle § 1019 máte i nárok na to, aby soused upravil svou stavbu tak, aby na Váš pozemek nestékala voda či nepadal sníh z jeho stavby. Pokud by však voda stékala přirozeným způsobem, nebo tekla k Vám vlivem toho že tam pramení, či v důsledku deště nebo oblevy, není to možné požadovat. To se ale samozřejmě nevztahuje na situace, že když má soused rozbitý nebo nevhodně položený okap a vlivem toho k Vám teče voda když prší. Tehdy je možné výše uvedený § pro tuto situaci použít.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Vzdálenost stromů a keřů od hranice pozemku
Konkrétně váš případ řeší občanský zákoník ve svém ustanovení § 1017. Ten stanoví, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je, nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li tak jiný právní předpis, nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, určuje občanský zákoník pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 metry jako přípustnou vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro nižší dřeviny 1,5 metru.
Ač by se tedy mohlo zdát, že váš soused má pro své požadavky oporu v zákoně, není tomu tak. Občanský zákoník totiž dále stanoví, že uvedené pravidlo neplatí v případech, kdy je na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu, tedy plot, nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Vaše stromy jsou tedy proti nucenému odstranění částečně chráněny. I zde však platí, že by neměly souseda obtěžovat, například stínem, v míře nepřiměřené místním poměrům, anebo podstatně omezovat obvyklé užívání sousedova pozemku.
Podstatou věci tedy je nenechat stromy přerůst, případně větve ve vhodnou dobu zakrátit tak, aby souseda nepřiměřeným způsobem neobtěžovaly. Případná nepřiměřenost obtěžování může být samozřejmě vnímána dosti subjektivně.
Zákon stanovuje jako přípustnou vzdálenost pro stromy od společné hranice pozemků 1,5 metru, v případě stromů přesahujících výšku 3 metry jsou to 3 metry. V každém jednotlivém případě je ale důležité přihlédnout k místním poměrům dané oblasti.
Co můžu postavit na hranici pozemků?
Podle druhu zástavby mohou být rodinný dům, garáž a další stavby, které souvisí s užíváním rodinného domu, umístěny až na hranici pozemku. Ve stěně však nesmí být žádná okna ani jiné otvory. Stavební úřad však k udělení výjimky přistoupit nemusí. Důležité je získat souhlas souseda.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Vzdálenost mezi rodinnými domy musí být minimálně 7 m, které by si mezi sebe měli sousedi rozdělit, tedy každý 3,5 m. Ve zvláště stísněných podmínkách jsou to 4 m. Vzdálenost domů a domků od společných hranic sousedících pozemků je stanovená na 2 m.
Dle § 25/7 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území musí být vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace.
„o obecných požadavcích na využívání území“. V daném případě se jedná pravděpodobně o stavbu, která je doplňkovou stavbou ke stavbě rodinného domu. Tyto stavby musí být umístěny v souladu s odst. 5 uvedeného ustanovení vyhlášky 2 m od hranic se sousedními pozemky.
V případě, že je soused dále od společné hranice pozemků než 4 m, lze snížit z vaší strany vzdálenost na 2 m. Dokonce lze některé stavby umístit až na hranici pozemku.
Ploty a legislativa
Z hlediska legislativy také platí, že oplocení musí být situováno na pozemku stavebníka a nesmí přesahovat na sousední pozemky. Také nesmí bránit přístupu na další pozemky nebo zamezovat výhledu na komunikaci. Dále je nutno si uvědomit, že legislativa neukládá povinnost pozemky u rodinných i bytových domů oplocovat.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Pokud stavíte plot na hranici pozemku, měli byste v rámci udržení dobrých vztahů jeho podobu a umístění konzultovat se sousedem. Plot by neměl bránit ve výhledu, stínit nebo jinak narušovat sousední pozemek. Pokud se se sousedem neshodnete, bude rozhodující stanovisko stavebního úřadu.
Uvádí se všude výška jen plotu či zídky ale nikde, odkud se má v případě výškově různých pozemků vycházet. Musel by v konkrétním případě k tomu zaujmout stanovisko stavební úřad.
Většinou je nutné mít souhlasy vlastníků sousedních staveb, které se vyznačují na situační výkres s předmětnou stavbou plotu. Jestliže je podaná žádost úplná a záměr je v souladu s požadavky stavebního zákona, stavební úřad vydá ve lhůtě do 30 dnů územní souhlas. Ten pak platí 12 měsíců od jeho vydání.
Od 1. července 2024 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který přinesl několik změn v povolování staveb, včetně výstavby plotů.
Podle nového zákona je na toto pravidlo kladen ještě větší důraz, než tomu bylo doposud. I když zákon nevyžaduje souhlas souseda pro stavbu plotu na vašem pozemku, je vhodné plánovanou stavbu se sousedy konzultovat.
Potřebuji na stavbu plotu povolení?
Stavba plotu, který nehraničí s veřejným prostranstvím, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení. I když plot nevyžaduje povolení ani ohlášení, musí splňovat obecné požadavky na výstavbu, včetně požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví. Místní regulace, například územní plán obce, mohou stanovit specifické požadavky na vzhled a výšku plotů.
Pro stavbu plotu je nutné zařídit si v určitých případech stavební povolení.
Pokud oplocení splňuje podmínky, při kterých není potřeba vést územní řízení ani stavbu ohlašovat, je možná stavba plotu bez souhlasu souseda. V opačném případě - zejména v případě výšky plotu nad 2 metry, je písemný souhlas souseda nedílnou součástí územního řízení.
Co je možné postavit bez stavebního povolení? Stavební zákon nám říká, že u některých staveb stavební povolení nepotřebujeme. Jde o stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 metrů výšky, s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 metrů a na pozemku rodinného domu nebo stavby určené pro rodinnou rekreaci.
Podle Přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 5 zákona č. 283/2021 Sb. bude oplocení mezi sousedy považováno za drobnou stavbu, pokud se nachází mezi pozemky v zastavěném území a výška plotu nepřesahuje 2 metry. Tato změna zjednoduší proces získání povolení na plot a usnadní majitelům pozemků stavbu plotu mezi sousedy.
Výška plotu
Z obecného stavebního zákona nevyplývá žádná celostátně platná maximální výška plotu mezi sousedy, respektive mezi jejich pozemky, která by vyžadovala povolení nebo ohlášení. Nicméně, limity pro výšku plotů mohou stanovovat územní plány obcí a jejich místní regulace. V případě, že místní regulace výšku plotu neupravuje, je potřebné se řídit obecnými principy sousedského práva zakotvenými v občanském zákoníku. To znamená, že stavba plotu nesmí nepřiměřeně zasahovat do práv sousedů (§ 1013 občanského zákoníku).
Komu patří plot?
Odjakživa z dřívějších dob platilo, že vlastníkovi pozemku patří plot, který je po jeho pravé ruce při pohledu od veřejné komunikace. Tohle ale už dávno neplatí. Nyní se vlastnictví plotu posuzuje podle toho, kdo ho postavil.
Pokud postavíte plot na svém vlastním pozemku, stáváte se jeho vlastníkem a máte povinnost oplotit váš pozemek. V případě, že se plot nachází na hranici mezi pozemky, platí podle současné legislativy vyvratitelná právní domněnka, že plot je společný.
Pokud je plot na hranici pozemků a nelze určit jeho majitele, zpravidla jsou vlastníkem obě strany a předpokládá se podílení na nákladech a opravách. Jestliže ho ale jeden ze sousedů vybudoval na vlastní náklady, je výlučně jeho a musí se o něj řádně starat.
Údržba plotu
Podle § 1025 občanského zákoníku platí, že pokud je rozhrada dvojitá, každý ze sousedů udržuje svou část plotu svými náklady.
Pokud je plot na vašem pozemku, musíte se o opravu postarat sami, zatímco v případě společného plotu musíte sdílet náklady s druhým vlastníkem.
Co dělat, když soused nesouhlasí se stavbou plotu?
Pokud se rozhodnete stavět plot na svém pozemku, máte právo na jeho realizaci, pokud dodržíte právní normy, jako je maximální výška plotu mezi sousedy, která nesmí přesáhnout 2 metry. Mějte však na paměti, že pokud plot zasahuje do sousedova pozemku, může to vyvolat právní komplikace.
Pokud soused má rozumné důvody proti výstavbě plotu, může požadovat, abyste se zdrželi jeho zřizování podle § 1020 občanského zákoníku, což může uložit povinnost oplotit pozemek. Pokud plánujete postavit plot přesně na hranici pozemku a soused s tím nesouhlasí, musíte jeho nesouhlas respektovat.
Pokud nezískáte souhlas sousedů, ještě to neznamená, že nemůžete stavět. V takovém případě však nemůžete využít jednodušších možností - územního souhlasu a ohlášení, ale budete muset požádat o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení.
tags: #živý #plot #na #hranici #pozemku #požadavky