Papír je komoditou, kterou můžeme až 7x recyklovat, a proto je skvělé, že v třídění papíru patří Češi mezi evropské jedničky. Ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. Dosažená míra recyklace je podle firmy EKO-KOM u papíru dokonce 94 %, což je nejvíce ze všech druhů tříděného odpadu.
Cesta papíru z modrého kontejneru
Málokdo ale ví, jaká je skutečná cesta papíru od vytřídění do modrých kontejnerů. Tam totiž celý příběh teprve začíná. Čím blíž máme kontejner u domu, tím lépe třídíme. Ve třídění papíru jsme dobří. Například na třídírnách papíru firmy Pražské služby v roce 2016 z celkového množství vytříděného papíru od obyvatel a od podnikatelských subjektů tvořily nečistoty a příměsi jen asi 9 %. To je velmi dobrý výsledek, ke kterému v posledních letech přispívají například i stále více populární systémy sběru „od dveří“, kdy nám nádoby nebo pytle na tříděný odpad odváží svozové firmy skutečně téměř přímo od domu. Díky pohodlnosti třídění lidé třídí více, dávají si na to, co do nádob házejí, větší pozor a míra „čistoty“ vytříděných komodit se zvyšuje.
To potvrdil i pilotní projekt, který v roce 2016 zahájila městská část Praha 7 právě ve spolupráci s Pražskými službami a neziskovou organizací INCIEN. Místostarosta městské části Praha 7, Ondřej Mirovský, k tomu říká: „Stále se snažíme zlepšovat systém třídění odpadů v naší městské části s cílem stát se čtvrtí téměř bez odpadu. To v praxi znamená, že se můžeme dostat až na 10 - 15 % směsného komunálního odpadu a zbytek vytřídit. Takové výsledky jsou považovány za cíle „zero waste“ a v Evropě je některá města dosahují. Proto jsme zavedli systém třídění papíru, plastu a skla ve vnitroblocích a výsledky nás velmi mile překvapily. Pražské služby, tedy svozová firma, se kterou jsme na projektu spolupracovali, vyhodnotila nárůst vytříděných složek o 20 - 30 % oproti množství vytříděných odpadů v klasických sběrných hnízdech. V tomto směru budeme pokračovat.“
Co patří a co nepatří do modrého kontejneru?
Správným tříděním ale celé „kolečko“ teprve začíná. Na co tedy u třídění papíru nezapomenout?
- Patří sem: časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.
- Nepatří sem: uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Většina z nás by karton od vajíček s čistým svědomím vhodila do modrého kontejneru určeného ke sběru papíru. Jenže papírové obaly od vajec už se dost dobře recyklovat nedají. Jsou sice z papíru, ale již tolikrát recyklovaného, že jde o poslední uplatnění papírové hmoty. Je proto lepší je vyhodit do směsného odpadu, nebo ještě lépe zkompostovat! V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Papír totiž můžeme recyklovat jen sedmkrát, protože potom jsou papírová vlákna tak krátká, že z nich už papír nejde vyrobit. Pro obaly od vajíček či ruličky od toaletního papíru tak můžeme najít jiné uplatnění a použít je třeba na jaře jako provizorní květináčky na sadbu.
Další zpracování papíru
Na třídírnách je papír dále roztříděn na jednotlivé komodity jako např. lepenka, noviny, časopisy a smíšený papír. Papír je lisován do balíků a dodáván do papíren a dalších recyklačních firem k dalšímu zpracování a využití. Nejtypičtějším příkladem recyklace je výroba nového papíru, kartonu a nebo lepenky. Ty vznikají rozvlákněním vytříděného papíru na kašovitou hmotu, která obsahuje papírovou vlákninu a další příměsi. Tato směs míří do papírenského stroje, kde se natírá na síta, předsouší, lisuje, hladí a dosouší až do finální podoby nového výrobku.
Čtěte také: Izolace s asfaltovým lakem: Jak na to?
„V roce 2016 se v Praze vytřídilo cca 21 426 tisíc tun papíru. Na každého obyvatele Prahy tak připadá 17 kilogramů a díky tak vysoké míře třídění se v tomto roce ušetřilo přibližně 220 tisíc stromů, což odpovídá lesu o výměře 280 hektarů,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
Papír jako izolační materiál
Z modrého kontejneru až do fasády domů
Ne všechen papír je však recyklován zpět na původní výrobek. Existuje i spousta příkladů zajímavých českých firem, které papír zpracovávají na široké spektrum produktů. Kromě recyklace z papíru na papíru totiž můžeme vyrábět i zajímavé produkty pro stavitelství. V České republice se můžeme pyšnit několika recyklačními firmami, které svoje produkty vyváží do celého světa.
Takovou firmou je CIUR a.s., která se již od roku 1991 zabývá výrobou tepelných izolací a patří ke světové špičce v oblasti výroby celulózových vláken na bázi recyklovaného papíru. Ve výrobním závodě v Brandýse nad Labem zpracovává desítky tisíc tun druhotných surovin ročně, z čehož tvoří papír podstatnou část. Zástupce firmy Mgr. Michal Urbánek říká: „Papírový a plastový odpad přijmeme, vytřídíme a přeměníme na surovinu, ze které následně vyrobíme bezodpadovou technologií ekologický a pro životní prostředí šetrný výrobek. V současné době touto technologií vyrábíme více než 50 druhů výrobků, které se používají v silničním a pozemním stavitelství.“
Recyklace papíru s konečnou výrobou izolačních materiálů má ale nesporné výhody i pro zákazníky, kteří se pro tento materiál rozhodnou. Výhody spočívají nejen k přispění k odbytu ekologických výrobků, ale i k vytvoření optimálního standardu bydlení. „Recyklací papíru totiž chráníme nejen naše finanční výdaje za energie a životní prostředí, ale i své zdraví díky unikátnímu vyrovnávání teplot v domě jak v létě, tak v zimě a to díky neopakovatelným fyzikálně-chemickým vlastnostem přírodního celulózového vlákna,” dodává pan Urbánek.
Vlastnosti a výhody celulózové izolace
Využití starého papíru k tepelné izolaci není nic nového. V Anglii si ho patentovali už v roce 1893. Průmyslově však začali papír užívat až po druhé světové válce a to v Americe firma Climatizer a v Dánsku společnost Isodan. Papír se průmyslově rozvlákní a vzniká vláknitá izolace s překvapivými tepelně izolačními schopnostmi.
Čtěte také: Cihly s tepelnou izolací
Aplikace papírové izolace je jednoduchá, jenže naše účast se omezí na koukání s rukama v kapsách, protože ji musí provést odborníci. Použijí stroj Krendl, kterým izolant prostě nafoukají do požadovaných prostor. Vyplnění dutin v konstrukci staršího domu ani novostavby od nás nevyžaduje žádné zásadnější stavební úpravy, hadici stroje totiž převážně vedou vnějškem domu. Izolace se instaluje beze zbytků a mezer přesně na míru a na rozdíl od desek skvěle přilne ke všem detailům. Během aplikace lze navíc plynule měnit tloušťku izolace i její objemovou hmotnost. Vedle zateplení tak domek i skvěle zvukově izolujeme.
Jde o tepelně izolační materiál vyráběný na bázi celulózových vláken, obohacených anorganickými boritými nebo hořečnatými solemi. Ty zde nejsou pro legraci - účinně odpuzují myši a jiné hlodavce a také hmyz. Upravená celulóza jeví zvýšenou odolnost proti ohni, houbám a plísním. A funguje do sto padesáti stupňů, které nám jistě nehrozí ani při sebe překotnějším globálním oteplení. Přísady v izolaci výrazně zpomalují degradaci ohněm a při zahřátí nad sto dvacet stupňů způsobí náhlé zvlhnutí a výrazně zpomalí odhořívání.
Vlastností celulózových izolací je, že zcela přirozeně přijímají vlhkost a opět jí vydávají, takže nepřímo regulují vnitřní klima. To je vlastnost přírodních materiálů. Celulózové izolace umí hospodařit s teplem mnohem lépe než třeba dnes již tradiční polystyren. Svou schopností pracovat výborně s vlhkostí brání izolace z recyklovaného papíru zamezit vzniku a šíření plísní. Jak to dělá? Výborně odvádí vlhkost a zaručí tak suché prostředí. A poradí si i s vlhkostí ve stavebních konstrukcích, kterou přijímá a odevzdává za horkého léta do interiéru, v zimě a vůbec za chladných měsíců roku pro změnu odvádí vlhkost do exteriéru, tedy ven. Vlhkost proto nemůže kondenzovat ve stavebních konstrukcích a na jejich površích a plísně se nemohou rozvíjet. Pokud připočteme vynikající tepelně akumulační schopnosti a nízkou tepelnou vodivost, jde o geniální řešení.
Navíc můžeme celulózovou izolaci použít i při izolování stěn moderních dřevostaveb, kde plní zcela stejnou úlohu jako v podkroví. Také stěny dřevostaveb nedisponují akumulačními schopnostmi a proto potřebují izolaci, která nahradí cihly, kameny a hlínu.
Tepelná akumulace a zvuková izolace
Obzvláště v podkrovních bytech bývá problém s přehříváním v létě a tepelnými úniky v zimě fatální při nevhodné volbě tepelného izolantu a také jeho tloušťce. Do střech doslova praží slunce a jediným důvodem přehřívání prostor pod střechou zdaleka není jen střešní krytina. Důležité jsou totiž dva pojmy: tepelná vodivost a akumulace tepla tepelným izolantem. Pouze znalost tepelné vodivosti však při výběru izolantu nestačí. Hlavně v létě je důležitá také schopnost tepelné akumulace.
Čtěte také: Jaké jsou druhy a vlastnosti izolačních betonů?
Vhodným srovnáním jsou stěny starých chalup. Za horkého léta je uvnitř opravdu příjemný chládek. Silné kamenné a nebo cihlové stěny (často kombinace kamene, cihel a hlíny) v sobě akumulují teplo. V zimě se ohřejí od vytápění a v létě zvenčí pohlcují tepelnou energii slunce, načež uvnitř udržují chlad. Díky tepelné akumulaci je uvnitř staré chalupy stabilnější klima. Ale právě střechám chybí to, co mají silné stěny starých chalup. Ve střešní skladbě prostě chybí kromě „tenké“ a rychle se zahřívající střešní krytiny cihly, kameny a hlína, tedy masivní akumulační vrstva. A nejsilnější vrstvou materiálu ve skladbě střešní konstrukce je právě tepelná izolace. Nezbývá nám proto nic jiného, než zvolit takový tepelný izolant, který mohutné vrstvy zdiva nahradí. Samotná střešní krytina je pouhou slupkou. S tím nic nenaděláme. Střešní krytina nás chrání pouze před srážkami a větrem. Tepelná izolace se musí umět chovat tak trochu jako zdivo starých domů. Musí do sebe akumulovat teplo a nebo naopak chlad a zajistit tak stabilní klima uvnitř domu. A právě to dovede recyklovaný papír, tedy celulóza, respektive celulózová izolace.
Tepelná izolace z recyklovaného papíru dosahuje vysokého zvukového útlumu. Můžete si to ověřit jednoduchým testem. Poklepete prsty na výplň z polystyrenu nebo PUR pěny a ozve se lehký dunivý zvuk. A to je špatně! Materiály, které při poklepu zvuk nevydávají, jsou ideálními izolanty hluku. Jestliže pak zaťukáte na foukanou celulózovou izolaci, nevyloudíte žádný zvuk ani kdybyste se snažili sebevíc. Tímto jednoduchým testem proto lze od sebe odlišit materiály s rychlým a pomalým šířením zvukových vln. A celulózové tepelné izolanty patří do kategorie materiálů odolnějších hluku. Nejde však jen o samotnou vlastnost materiálu, jelikož v akustice platí ještě jedno pravidlo. Kudy jde (kudy se šíří, prochází) vzduch, tudy jde i hluk. Pokud izolace nevyplní všechny detaily a neobalí konstrukce náchylné k šíření zvuku, pak hluk nemůžeme eliminovat. Vzduchovými mezerami se hluk šíří velmi dobře.
Celulózová izolace Climatizer Plus
Výrobek Climatizer Plus se ve firmě CIUR vyrábí již neuvěřitelných 30 let. Projekt celulózové izolace z tříděného papíru vznikl kdysi v Kanadě. Unikátní je, že surovinou se nedevastuje příroda, naopak. Jedna půda vašeho domu zateplená Climatizerem Plus o rozloze cca 120 m2 a o mocnosti 30 cm zachrání zhruba 25 až 26 středně vzrostlých stromů v lese. A nejen to. Zachrání tím lesní půdu o rozloze cca 500 m2. Na trhu je v dnešní době nedostatek jakékoliv tepelné izolace. Climatizer Plus je top materiál na vysoké technické úrovni, plně srovnatelný s ostatními běžně dostupnými na trhu.
Předností je snadná montáž. Rychle se dá použít při dodatečném zateplení velké škály konstrukcí. Při jeho aplikaci nepotřebujete rozebrat celý strop nebo střechu, jde tedy o čistou práci, a na místo se dopraví v hadicích přímo z aplikačního stroje mimo objekt. Je to materiál přírodní, s vysokou měrnou tepelnou kapacitou, to znamená, že jde o izolaci, která akumuluje teplo v zimě a zároveň brání přehřívání interiéru v létě. To je vlastnost ojedinělá. Prodává se pouze a jen s prací. Nelze tedy cenově srovnávat materiál samotný. Nejdražší položkou je dnes na stavebním trhu lidská práce. S aplikační prací je tedy cena zcela srovnatelná s cenou jiných materiálů. No a bonusem je jeho ekologická výroba z recyklované suroviny. Foukaná celulózová izolace Climatizer Plus získala titul Ekologicky šetrný výrobek.
| Vlastnost celulózové izolace | Popis a výhody |
|---|---|
| Původ materiálu | Vyrobena z recyklovaného papíru (celulózová vlákna), minimální ekologická stopa. |
| Tepelná akumulace | Vysoká měrná tepelná kapacita, akumuluje teplo v zimě a brání přehřívání v létě. |
| Regulace vlhkosti | Přirozeně přijímá a vydává vlhkost, zabraňuje kondenzaci a vzniku plísní. |
| Zvuková izolace | Vysoký zvukový útlum, ideální pro snížení hluku v budovách. |
| Odolnost | Obohacena o borité/hořečnaté soli pro odolnost proti ohni, škůdcům, houbám a plísním. |
| Aplikace | Snadná a čistá aplikace foukáním, vyplňuje všechny detaily bez mezer. |
| Dopad na životní prostředí | Šetří stromy a lesní půdu, snižuje produkci odpadu. |
Udržitelnost ve stavebnictví
Stavebnictví patří mezi relativně konzervativní obory. Změny jsou v něm pomalé, přesto se odehrávají a kopírují trendy, které jsou viditelné i v jiných odvětvích. Zatímco ze staveb postupně mizí plné cihly, hledají se naopak materiály, které budou lépe sloužit pro účely robotizace a 3D tisku. Co už nyní při výstavbě rezonuje, to je využívání recyklátů, tedy druhotných surovin. Pro ně hovoří nejen ekologické aspekty, ale také nahrazování vstupních surovin, kterých již nyní není dost. „Nedostatek začíná být například v oblasti kameniv, která slouží jako vstupní surovina pro řadu dalších stavebních materiálů, od betonu přes násypy, štěrky až po maltu.“
„Celkově lze říci, že je snaha využít veškerý odpad a přeměnit jej v druhotnou surovinu. U odpadů jsou ale tradičně velkým problémem kolísající vlastnosti, proto jsem přesvědčen, že musí být sledovány dlouhodobé vlastnosti výrobků využívajících recykláty. Druhotných surovin v moderních stavebních materiálech můžeme najít hodně.“
Trendem je rychlá výstavba, zvyšování tepelného komfortu, robotizace a s ní spojené hledání vhodných materiálů a recyklace. „Osobně se domnívám, že sedmdesát procent materiálů, které jsou nyní na trhu, budeme používat i za třicet let.“
tags: #izolacni #papir #v #kontejneru #informace