Hodně pěstitelů se potýká s otázkami, zda je lepší plot z jehličnanů nebo listnatých dřevin, zda stříhat živý plot v létě nebo až na jaře, nebo jej nechat volně růst a netvarovat.
Tvarovaný nebo volně rostoucí živý plot?
Živé ploty můžete mít tvarované nebo volně rostoucí. Jaký si vybrat? Pokud si chcete založit živý plot v prostoru, který je asi 1-1,5 m široký, bude vhodnější tvarovaný živý plot. Hodí se do městských a moderních zahrad, ale poslouží i v předzahrádce.
Tvarované živé ploty jsou na pohled velmi efektní, časem pěkně zhoustnou a budou praktickou i užitečnou kulisou květinových záhonů a vhodným společníkem trávníků v moderně koncipované zahradě. Na údržbu a čas jsou však mnohem více náročné než volně rostoucí.
Na založení tvarovaného živého plotu lze využít buď opadavé, nebo stálezelené dřeviny. Nevýhodou stálezelených je, že zejména v zimě propouštějí méně světla, jsou příliš monotónní a působí masivně až smutně. Opadavé keře působí v živých plotech živěji, avšak každoročně na podzim shodí kopy listí, které je třeba uklidit.
Ve větších zahradách je nejlepší založit volně rostoucí živý plot s jedním, případně více druhy dřevin. Ideální výška je 1,5-2 m. Takové živé ploty jsou celoročně proměnlivé, na jaře, někdy i v létě hezky kvetou, dekorují je pěkné a leckdy zajímavé plody a na podzim barevné listy. Nedoporučuje se však zakomponovat do takového porostu příliš mnoho druhů dřevin, protože výsledný efekt by působil spíše chaoticky.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Výběr vhodných dřevin
Na tvarované živé ploty můžete z opadavých dřevin zvolit známý ptačí zob (Ligustrum vulgare), který dobře snáší slunce i polostín, habr (Carpinus betulus), javor (Acer campestre), tavolník (Spiraea x vanhuttei) či tamaryšek (Tamarix pentandra). Z jehličnanů jsou ideální tisy (Taxus baccata), vybrané druhy tújí (Thuja occidentalis), smrků (Picea pungens) a cypřišů (Chamaecyparis lawsoniana).
Na založení volně rostoucího živého plotu můžete využít šeřík (Syringa chinensis), pustoryl (Philadelphus coronarius), zlatici (Forsythia intermedia), trojpuk (Deutzia scabra), kdoulovec (Chaenomeles japonica), v teplejších oblastech ibišek (Hibiscus syriacus), tavolníky (Spiraea), okrasný rybíz (Ribes sanquineum), škumpu (Cotinus), zákulu (Keri japonica) či bohatě kvetoucí sadové růže. Nižší plůtek vytvoří mochna (Potential fruticosa), tavolník (Spiraea bumalda) a zcela nízká levandule nebo santolina.
Čimišník je úplně nenáročný a otužilý, daří se mu i v nejhorších a nejchudších půdách, netrpí suchem a roste i v úplně suchých polohách. Z dřeviny lze vytvářet tvarované živé ploty vysoké až 2 m a široké asi 80 cm. Dobře se hodí k výsadbám uvnitř měst a obcí, není ale vhodný k výsadbám do krajiny.
Dřín je naše domácí dřevina s centrem rozšíření v jižní Evropě, u nás přirozeně roste v teplejších polohách, kde je význačným druhem společenstva Sípákových doubrav. Ačkoliv dřín není na půdu zvlášť náročný, daří se mu nejlépe ve středně těžkých a živinami bohatých půdách s vysokým obsahem vápníku, na slunných sušších místech a na svazích. Dobře snáší zakouřené ovzduší. Dřínový plot můžeme tvarovat na výšku 1 až 2,5 m při šířce 0,6 až 1 m.
Habr je asi nejvýznamnější dřevina pro zakládání živých plotů. Habr není náročný na půdu. Roste stejně dobře jak v lehkých písčitohlinitých půdách, tak i v těžké jílovité a vápenité půdě. Nevyhovují mu jen suché a horké jižní svahy, nebo naopak půdy příliš vlhké. Je polostinnou dřevinou. Pro velkou regenerační schopnost, která umožňuje téměř neomezené tvarování, je jednou z nejoblíbenějších dřevin využívaných k vysazování tvarovaných živých plotů. Za svou oblibu vděčí schopnosti poskytovat dokonalou ochranu proti větru.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Hloh jednosemenný je náš domácí, silně trnitý keř. Hloh je nenáročná dřevina, která se spokojí takřka s každou půdou a dobře snáší sucho, žádá však plné výsluní. Pro svoji nenáročnost a výborné regenerační schopnosti, ale také pro neprostupnost, patří hloh k nejvýznamnějším druhům pro výsadby tvarovaných živých plotů.
Babyka je naše domácí dřevina rostoucí někdy jako menší strom, jindy jako velký keř vysoký 10 až 12 m. Babyka je vhodná pro vytvoření živých plotů vysokých 1,5 až 3 m a širokých 0,8 až 1,5 m, mohou však být i vyšší. Lze je zakládat jak na výsluní, tak i ve stínu, musí se ale pravidelně krátce stříhat, protože jinak hůře obrůstají.
Kalina tušalaj je také náš původní domácí druh, který roste v nižších a středních polohách. Je to 3 až 4 m vysoký a 2 až 3 m široký keř. Tušalaj se dobře hodí k zakládání tvarovaných živých plotů vysokých 1,5 až 2,5 m. Ploty by měly být širší - asi 1 až 2 m.
Kdoulovec pochází z Číny a je to trnitý, kdouloni podobný, hustě větvený a bohatě kvetoucí keř dorůstající výšky asi 2 m. Jedná se o druh celkem nenáročný na půdu, vyžaduje ale bezpodmínečně slunné stanoviště. Hodí se na nižší tvarované živé ploty vysoké maximálně 120 cm.
Krušina olšová je náš původní domácí keř, který se přirozené vyskytuje ve všech lesních společenstvech na vlhkých až mokrých půdách. Na půdu i klima je krušina naprosto nenáročná, potřebuje ale dostatek vláhy. Při pravidelném řezu lze z krušiny zakládat tvarované živé ploty vysoké 1,5 až 2,5 m.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Lípa malolistá je náš domácí strom středních rozměrů s košatou nepravidelnou korunou. Na půdu není zvlášť náročná a daří se jí téměř v každé normální půdě, pokud není příliš suchá. Uplatnění lípy ve všech zahradních a krajinářských kompozicích, kde potřebujeme vytvořit vysoký tvarovaný živý plot nebo stěnu, je univerzální.
Meruzalka je naše původní domácí dřevina rozšířená od Španělska až po východní Asii. Velkou výhodou meruzalky je její naprostá nenáročnost na stanoviště. Roste jak na slunci, tak i ve stínu, na suchém a skalnatém stanovišti i ve vlhku. Hodí se na zakládání nižších živých plotů, a to od výšky třeba pouhých 30 cm, až po tvarované živé ploty vysoké 150 cm a široké 30 až 150 cm.
Ptačí zob obecný výborně regeneruje a snáší jakýkoliv řez. Na stanoviště není ptačí zob náročný, daří se mu téměř v každé půdě, na výsluní i ve stínu. Pravidelně tvarované keře potřebují k regeneraci větší množství živin, a proto jim prospívá pravidelné přihnojování. Ptačí zob dobře snáší zakouřené ovzduší.
Kdy řezat a co řezat
Základem pěkně zeleného, rovnoměrně olistěného a hustého živého plotu je i správný řez. První řez je třeba provést u opadavých keřů hned po výsadbě - nadzemní část zkrátíme o třetinu až polovinu. Toto je důležité tehdy, pokud sázíme rostliny prostokořenné (u sazenic v kontejneru řez není potřeba). V druhém roce po výsadbě zkrátíme opadavý živý plot o polovinu, tím podpoříme bohaté rozvětvení. Novým letorostům pak během vegetace stříháme jen špičky výhonů), což usnadní růst spodních a bočních větviček.
Stálezelené dřeviny a jehličnany nestříháme v nejbližších dvou letech po výsadbě vůbec, výjimkou je bobkovišeň - té zkracujeme příliš dlouhé výhonky asi o polovinu.
Živé ploty stříháme do kónického tvaru. Hlavně u světlomilnějších druhů dřevin by měla být koruna o 20 cm užší než spodní část keře. Jen tak bude mít i spodní část keře dostatek světla a nebude prosychat. Řez je nežádoucí pouze pro keře přirozeně kulovitého, kuželovitého nebo jiného tvaru. Neprospívá ani většině jehličnanů.
Živé ploty by se v dalších letech měly řezat dvakrát ročně - na jaře a počátkem léta. Ovšem není to pravidlo - někdy je k udržení atraktivního tvaru potřebné sáhnout po nůžkách i vícekrát. Jedné zásady bychom se měli vždy držet: Nikdy neprovádět řez ani střih keřů v době letních veder. Pak se často stane, že letorosty začnou zasychat.
Co dělat, když živý plot zestárne
V mnoha případech pomůže radikální zásah - ořezat a nechat znovu vyrůst. Některé rostliny bez udržovacího řezu s přibývajícími léty ztrácejí množství květů a bohatě rozkvetou až po prořezání, spousta letorostů keř zahustí a ztratí tím svůj původní vzhled i tvar. Budete potřebovat pouze ostré zahradnické nůžky.
Zpětný řez udrží tvar i výšku
Silný zpětný řez je určen například pro v létě kvetoucí tavolníky (Spiraea japonica, Spiraea bumalda) atd. Všechny letorosty ve včasném předjaří bez milosti seřízneme nad zemí na šířku dlaně. Výhony znovu vyrostou ze starého dřeva a keře budou opět husté a kompaktní a znovu bohatě pokvetou.
Průklest keře zmladí
Ušetříme si spoustu práce se zmlazováním dřevin, pokud každé tři až čtyři roky uděláme prosvětlovací řez. Vyřezávají se při něm nejstarší výhony těsně nad povrchem půdy. Pravidelný prosvětlovací řez udrží keř v charakteristickém tvaru a zaručí bohatou násadu květů. Kromě starých rozvětvených výhonů zkrátíme také postranní, překřížené a suché větve.
Jak ušetřit vodu na zahradě
Na zahradě můžete ušetřit spoustu vody, a to i bez ohledu na výběr rostlin. S tipy a seznamem zahradních rostlin, které nevyžadují moc vláhy, vám v cestě za úsporou vody už nic nestojí.
Trnité keře se hodí pro tvarované i volně rostoucí živé ploty. Stříhané ploty (úpravu potřebují dvakrát ročně ) budou ale hustší a neprostupnější, navíc zaberou méně místa než volně rostoucí. Vybrat si můžete druhy kvetoucí, opadavé, s barevným listem (například dřišťály, kdoulovce, některé růže). Plody dřišťálu jsou na podzim vítanou pastvou pro ptactvo Volně rostoucí trnité keře můžete kombinovat s kvetoucími keři bez trnů. Dáváte-li přednost stálezeleným rostlinám, doporučuji hlohyně a cesmíny. Jak opadavé, tak stálezelené keře s trním jsou druhy mrazuvzdorné, nenáročné na stanoviště a je možné tvarovat je dle potřeby.
Přehled druhů keřů pro živé ploty s trním
| Druh a kultivar | Barva květu, listy, plod | Doba květu | Výška rostliny | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Cesmína (Ilex) cesmína ostrolistá | Bělavě zelený květ | Květen až červen | Do 3 m | Výškou rostliny je míněn volně rostoucí keř, lze upravit řezem na požadovanou výšku |
| 'Ferox Argentea' | Bílé ostny a lem na listech | Květen až červen | Do 2 m | Výškou rostliny je míněn volně rostoucí keř, lze upravit řezem na požadovanou výšku |
| Dřišťál (Berberis) dřišťál Thunbergův (B. thunbergii) | Žlutý květ | Duben až květen | 1,5 m | |
| 'Atropurpurea' | Žlutý květ, tmavě červený list | Duben až květen | Do 2 m | |
| 'Aurea' | Žlutý květ, zlatavě žlutý list | Květen až červen | Do 2 m | Žlutolisté dřišťály se lépe vybarvují v polostínu |
| Dřišťál Julianin (B. julinae) | Žlutý květ, zelený neopadavý list | Květen až červen | Do 3 m | Stálezelený dřišťál s kožovitými tmavými listy, hustý keř |
| Dřišťál prostřední (B. media) | Žlutý květ, zelenočervený list | Květen | 1,8 m | |
| Dřišťál zimostrázovitý (B. buxifolia) | Žlutý květ, stálezelené listy | Květen, červen | Do 2 m | Žlutolisté dřišťály se lépe vybarvují v polostínu |
| Hlohyně (Pyracantha) hlohyně šarlatová (P. coccinea) | Bílý květ, sytě zelený list | Duben, květen | Do 3 m | |
| 'Mohave' | Bílý květ, červené plody | Květen | Do 3 m | |
| 'Saphyr Orange' | Bílý květ, sytě oranžové plody | Květen | Do 3 m | |
| 'Saphyr Rouge' | Bílý květ, karmínové plody | Květen | Do 3 m | |
| 'Solei d' Or' | Bílý květ, žluté plody | Květen | 2,5 m | Hlohyně jsou mrazuvzdorné do minus 27 stupňů, uvedená výška je u volně rostoucích jedinců |
| Kdoulovec (Chaenomeles) kdoulovec japonský (Ch. japonica) | Oranžový květ, žlutozelený plod | Březen, duben | 1 m | |
| 'Crimson and Gold' | Červený květ | Březen, duben | Do 1 m | |
| 'Fire Dance' | Tmavě červený květ | Březen, duben | Do 1 m | |
| 'Vermilion' | Růžový květ | Březen, duben | 1 m | |
| 'Vesuvius' | Šarlatový květ | Březen, duben | 1 m | Hodí se na nízké živé ploty stříhané i volně rostoucí |
Nejoblíbenější rostliny/dřeviny na živý plot
- Jehličnaté dřeviny: Tis červený, Zerav západní
- Stálezelené listnaté dřeviny: Bobkovišeň lékařská, Cesmína ostrolistá, Zimostráz vždyzelený
- Opadavé listnaté dřeviny: Habr obecný, Hloh jednosemenný, Javor babyka, Ptačí zob obecný, Zlatice prostřední
Výběr vhodných druhů závisí na půdních podmínkách, slunečním záření a klimatu. Kromě toho je důležité zvážit, zda preferujete tvarovaný nebo volně rostoucí živý plot, a zda chcete stálezelený nebo opadavý živý plot.
Jarní zahradnické práce kolem živého plotu
„V průběhu března a dubna je ideální doba k přesazování dřevin. Okrasné keře a živé ploty pohnojíme proleželým kompostem. Pokračovat můžete i ve výsadbě nových dřevin. Na řadě jsou především pozdně rašící opadavé dřeviny, jako je buk, habr nebo vilín. Je třeba brát zřetel na mohutně rozrůstající se druhy, na jejich prostorovou náročnost a přizpůsobit tomu výběr stanoviště,“ dodává Erbenová.
tags: #živý #plot #do #suché #půdy #druhy