Živé ploty tvoří keře, stromy nebo popínavé rostliny vysazené v jedné řadě nebo pásu. Jejich účelem je vytváření soukromí, estetické nebo funkční vymezení pozemku, ochrana proti větru, hluku a zachytávání prachu.
Neméně významné je i ekologické hledisko. Živé ploty doplňují v sídelních útvarech často chybějící zeleň, vypařováním vody a zachytáváním prachu zlepšují místní mikroklima a jsou útočištěm ptactva a mnohých dalších živočichů. Při dnešní hustotě výstavby, způsobu života a značné produkci hluku je jejich funkce jako ochrana obytné části zahrady důležitější než dříve.
Živé ploty pomáhají dotvořit atmosféru v zahradách. Zamýšlíte se nad tím, jakou dřevinu zvolit? Budeme se rozhodovat nejen podle stanovištních podmínek, jako je vlhkost a propustnost půdy, ale zároveň i jaký by měl živý plot splnit účel, jak rychle bude odrůstat či jak moc se o něj chceme starat.
Výběr dřeviny pro živý plot
Každá dřevina se nehodí pro každé stanoviště a každý rozměr živého plotu. Pokud např. pro malý plůtek šířky 0,5 m a výšky do 1 m je z neznalosti navržen např. habr, brzy dojde k zestárnutí, vzniku pahýlů a rozpadu výsadby. Pokud je navržen habr do polostínu, bude plot mezerovitý. Buk použitý v mrazové kotlině bude pravidelně zjara omrzat, v nížině bude deformovaný mšicemi.
Pro uspokojivý výsledek nejsou důležité jen kvalitní sazenice vhodného druhu, ale i pečlivá příprava půdy. V místech s horší kvalitou (často u novostaveb, kde bývá půda utužena stavebními stroji a někdy je ornice promíšena se spodinou nebo vůbec chybí) je rekultivace výsadbového pruhu se zpracováním půdy, nakypřením spodních vrstev a doplněním organických hnojiv nesmírně důležitá pro budoucí prospívání výsadby.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Listnaté vs. jehličnaté živé ploty
Základním kritériem při výběru živého plotu je, chceme - li živý plot listnatý nebo jehličnatý. Zvolíme - li variantu listnatého živého plotu, je nutné počítat s tím, že většina listnatých dřevin na zimu opadává a každý podzim bude nutný úklid spadaného listí po celé délce živého plotu.
Jedinými stálezelenými dřevinami vhodnými na živé ploty jsou různé druhy (resp. odrůdy) Buxusů (zimostráz, rod Buxus) a bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), které neopadávají ani před zimou. V případě jehličnatých živých plotů se každoročnímu podzimnímu úklidu spadaného listí vyhneme.
Kromě stříhání a zalévání (především těsně po výsadbě) není žádná další údržba nutná. Nejběžnějšími jehličnatými dřevinami používanými na živé ploty jsou tůje (rod Thuja, podle českého názvosloví zerav), cypřišky (rod Chamaecyparis) a tisy (rod Taxus).
Pro svou nenáročnost, odolnost, rychlý růst, malé nároky na údržbu a v neposlední řadě i dostupnost jsou nejlepšími dřevinami na živé ploty zástupci rodu Thuja. Existují dva základní druhy thují - thuje západní (Thuja occidentalis) a thuje obrovská (Thuja plicata).
Habr (Carpinus betulus)
Jedny z nejhezčích a nejodolnějších tvarovaných živých plotů vzniknou použitím habru obecného (Carpinus betulus). Habr na živé ploty je bezproblémový, klidně kombinovat např. s ligustrus - ptačí zob, acer campestre atd. jiné keře, osobně habr nekombinuju v realizacích, pokud je dobře zapěstovaný tak je to velice krásný živý plot.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Na rozdíl např. od thuja occ. Tak jako se říká "až opadá listí z dubu", by se klidně mohlo to samé říci o habru. Máme hroznou zeminu (navážka), kousek od nich vede pod zemí drenáž a do toho vysoko spodní voda, z jedné strany zeď - nic jim nevadí. Listí přes zimu neopadává, zhnědne a zůstává na keřích, až na jaře se vymění za čerstvé zelené lístky.
Takže nikdy nekoukáš na holé větve. Často se setkáváme s tím, že byl živý plot, který nutně vyžaduje pravidelný řez, vysazen příliš blízko oplocení. Pokud bude kvůli řezu nutné vstupovat do mezery mezi oplocením a živým plotem, je potřeba dodržet odstup linie výsadby min. 1,1m, na veřejných plochách v takových případech min. 1,3m (platí pro Habr obecný).
Buk (Fagus sylvatica)
Velmi netradiční a v živých plotech téměř nepoužívanou dřevinou je i bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus). Její sytě zelené lesklé listy v zimě neopadávají, záři ve slunci a zanechávají velmi honosný dojem. Pozornost upoutá například výrazná barva buku červeného (Fagus sylvatica f.
Právě řeším dilema, zda buk nebo habr. Ale s největší pravděpodobností se přikloním k buku. A to hlavně proto, že teď na podzim má mnohem hezčí barvu. Habr zhnědne, kdežto buk má krásnou, podzimní žlutou barvu a místy červená. Na jaře mají oba dva pěkné zelenkavé nové lístky, ale zase buku zůstane i na léto veselá pěkná zelená barva a habru listy ztmavnou.
Takže je opravdu velmi individuální, co se komu líbí. Jinak co se týče péče jsou na tom oba dva stejně. Oba dva se musí několikrát ročně seřezávat, přihnojovat... Hodně lidí preferuju živý plot z habru. Nedávno jsem viděl živý plot z buku a velmi mě zaujal. Uvažuju v úvahu asi 3x40m dlouhý živý plot na spíše sušší, méně humózní půdě.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Rozdíly mezi habrem a bukem
V podstatě je to jedno, buk je hezčí v zimě, habr na jaře, oba dva velice pomalu narůstají (když je teda nemáte u potoka), ale nějaký rozdíl by tu byl. Habr tak zvěř neožírá jako buk, schválně se jděte nad jarem do lesa podívat. Mají tu výhodu, že část listů na buku většinou zůstává i přes zimu, habr své hnědé listy shazuje až na jaře.
Tabulka srovnání buku a habru
| Vlastnost | Buk | Habr |
|---|---|---|
| Barva na podzim | Žlutá až červená | Hnědá |
| Barva listů v létě | Zelená | Tmavší zelená |
| Opadávání listů | Část listů zůstává přes zimu | Listy opadávají na jaře |
| Odolnost vůči okusu zvěří | Méně odolný | Odolnější |
Péče o živý plot
Nabízíme jednorázový i pravidelný řez živých plotů jakékoli velikosti a v jakémkoli stavu. Zanedbaný živý plot dokážeme vytvarovat do přesného tvaru podle šablony v závislosti na požadavku a dřevině.
Tvarované živé ploty vytvářejí poměrně úzkou stěnu. Hodí se do formálnějších zahrad, zaberou méně místa než volně rostoucí živé ploty, ale vyžadují pravidelný řez jednou až dvakrát ročně v závislosti na použité dřevině. Výběr dřevin je omezen na druhy, které snášejí řez.
Volně rostoucí živé ploty najdou uplatnění v méně formálních až přírodních zahradách a remízcích, kde je dost místa a požadavek na méně náročnou péči. Řez se omezuje na občasný průklest s hlubším zmlazením jednou za několik let.
Nejdůležitější pro dobré prospívání živého plotu je pečlivá příprava půdy. Výsadbový pruh o šíři 50-80cm zryjeme na hloubku rýče. Na zrytou plochu, pokud je půda velmi nekvalitní, můžeme dát vrstvu kompostu a zapracujeme motykou, na větších plochách rotavátorem.
Vzdálenost rostlin v řadě bývá od 20 do 100 cm v závislosti na druhu a konečné velikosti živého plotu. Poškozené kořeny se nůžkami zkrátí do zdravé části (u prostokořenných sazenic). Každou rostlinu obsypeme půdou zlepšenou kompostem, rostlinou potřeseme a povytáhneme ji tak vysoko, jak rostla před výsadbou, radši ale poněkud výše.
Potom místo výsadby zalijeme a přihrneme zem. Dobré je celý pruh výsadby zamulčovat (listí, sláma, štěpka, kůra) vrstvou vysokou cca 7cm. Výsadbu je nutné v suchých obdobích alespoň 2 roky zalévat. Rostlinám prospívá okopávání a udržování bezplevelného stavu několik prvních let po výsadbě.
Tvarované živé ploty střiháme jednou až dvakrát ročně v termínech předjaří a červen/červenec. Častější řez má za následek vyšší hustotu zavětvení a tedy lepší vzhled i funkci. Řez se provádí ručními nůžkami nebo motorovými lištovými plotostřihy podle šablony. Podle výšky se použije lešení.
tags: #živý #plot #buk #nebo #habr #rozdíly