Hydroizolace základové desky: Proč jedna vrstva nestačí a kdy zvolit dvě?

Správná volba hydroizolace základové desky je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí při výstavbě domu. Základová deska představuje první bariéru mezi vlhkostí z půdy a konstrukcí budovy. Nedostatečná nebo nevhodně zvolená hydroizolace může vést k vážným problémům s vlhkostí, plísněmi a degradací stavebních materiálů. Investice do kvalitní hydroizolace na základovou desku se vyplatí již během prvních let užívání objektu a výrazně prodlužuje životnost celé stavby. Moderní přístupy k hydroizolaci základových desek nabízejí řadu pokročilých řešení, která zajišťují nejen ochranu před vodou, ale také tepelnou izolaci a mechanickou odolnost.

Základová deska na extrudovaném polystyrenu (XPS)

Základová deska na extrudovaném polystyrenu (někdy také označovaná jako plovoucí základová deska) je moderní způsob zakládání, který se uplatňuje především u pasivních domů a dřevostaveb. Tento systém umožňuje rychlou výstavbu s minimální technologickou přestávkou. Stavba je „celkově obalena“ tepelným izolantem, což výrazně snižuje energetickou náročnost budovy. Základová deska na XPS má vysokou stabilitu a nosnost. Její výhodou je nejen dobrá tepelná izolace a eliminace tepelných mostů, ale také finanční úspora.

Postup realizace základové desky s XPS izolací:

Vytyčení stavby a příprava inženýrských sítí: Prvním krokem je skrývka ornice v ploše stavby. Geodet vytyčí přesnou polohu domu včetně výšky založení základové desky. V případě potřeby se upraví terén plošným výkopem nebo srovnáním. V této fázi dochází také k přípravě prostupů pro inženýrské sítě - kanalizaci, vodu, elektřinu, plyn a uložení zemnícího pásku.
Položení geotextilie jako separační vrstvy: Před aplikací štěrkové vrstvy je případně vhodné položit geotextilii, která slouží jako separační vrstva.
Zásyp a hutnění podkladních vrstev: Na dno stavební jámy se naveze štěrková vrstva vhodné frakce např. 8/16 nebo 16/32, která se důkladně zhutní na požadovanou únosnost. Běžná tloušťka této vrstvy pod základovou deskou je do 250 mm. Následně se nanese jemná podsypová vrstva (např. drcený štěrk 4/8), která vyrovná drobné nerovnosti a připraví rovný podklad pro pokládku XPS desek. Základová spára musí být současně důsledně odvodněna, přičemž štěrkový násyp by měl ve všech směrech přesahovat půdorys stavby alespoň o 500 mm.
Pokládka extrudovaného polystyrenu Austrotherm XPS: Na připravený a vyrovnaný podklad se pokládají tepelněizolační desky Austrotherm XPS TOP 50 SF nebo XPS TOP 70 SF. Díky polodrážce se jednotlivé desky přesně spojí a vytvoří souvislou, kompaktní izolační vrstvu s vysokou pevností a odolností v tlaku. Desky se kladou zásadně na vazbu. V případě potřeby lze jejich fixaci zajistit nízkoexpanzní PU pěnou.
Izolace prostupů: Veškeré prostupy skrze základovou desku (např. kanalizace, voda, elektro) musí být před betonáží pečlivě utěsněny a mechanicky zabezpečeny. Prostupy nad povrchem lze chránit pomocí návleků z PVC trubek nebo nasazením zátky. Tím se eliminuje jejich zanesení v průběhu výstavby.
Vytvoření bednění z XPS desek: Bednění základové desky se vytváří z tepelněizolačních desek Austrotherm XPS TOP 30 SF, XPS TOP 50 SF nebo XPS TOP 70 SF, které se na stavbě seříznou na požadovaný rozměr (požadovaná tloušťka pro obvodové prvky je minimálně 100 mm). Bednící desky lze přilepit nízkoexpanzní PU pěnou a následně mechanicky kotvit pomocí Austrotherm Systémových montážních úhelníků, které se upevňují do XPS Austrotherm Turbošrouby. Umístění bednění si lze označit pomocí brnkačky, latě nebo laseru. Do každé bednící desky se upevní 2 až 4 Austrotherm Systémové montážní úhelníky. Rohy bednění se spojují a zpevňují pomocí Austrotherm Systémových montážních úhelníků. Na izolační bednicí desky je možno instalovat Austrotherm Přídavné bednící úhelníky.
Uložení betonářské výztuže: Betonářská výztuž musí být uložena v souladu s projektovou dokumentací na základě statického posouzení.
Betonáž základové desky: Po uložení výztuže následuje betonáž. Do připravené izolované vany z XPS se rovnoměrně lije betonová směs na celou plochu v předepsané tloušťce dle projektové dokumentace. Beton se průběžně hutní pomocí vibrátoru, aby nedocházelo k tvorbě vzduchových kapes. Povrch se poté stáhne latí do roviny a podle potřeby se dále upraví ručním nebo strojním hlazením.
Finální úprava povrchu a ochrana před vysycháním: Nutné je dále zajistit správné zrání betonu. Cílem je zamezit rychlému odpařování vody, což by mohlo vést ke vzniku trhlin. Povrch se proto pravidelně kropí vodou a eventuálně zakrývá. Cílem tohoto ošetření je umožnit betonu rovnoměrné a pomalé tuhnutí, čímž se zvyšuje jeho konečná pevnost. Po dostatečném vytvrzení betonu se případně odstraní Austrotherm Přídavné bednící úhelníky.
Pokládka hydroizolace - vodorovná i svislá: Základová deska je po vyzrání betonu připravena na další stavební kroky, především na provedení hydroizolací a založení zdiva. Vodorovná hydroizolace se aplikuje s přesahem min. 100 mm pro správné napojení svislé hydroizolace.
Tepelná izolace soklu: Pro zateplení soklové části stavby se používají speciální desky Austrotherm EPS SOKL 150 či Austrotherm XPS TOP P GK, které jsou vyrobeny tak, aby odolávaly vlhkosti, mrazu a mechanickému namáhání v náročném soklovém pásmu.

Základová deska realizovaná Austrotherm XPS Tepelněizolačním systémem představuje moderní a efektivní řešení zejména pro stavby s vysokými nároky na tepelnou ochranu, jako jsou pasivní a nízkoenergetické domy. Díky přesně definovaným technologickým krokům, kvalitnímu materiálu a důrazu na detaily vzniká konstrukce s vynikajícími parametry.

Úspory s XPS izolací základové desky

Úspora na hrubé spodní stavbě:
- menší objem zemních prací (plochý výkop vs. hluboké rýhy),
- nižší kubatura betonu,
- jednorázová betonáž, na rozdíl od postupné betonáže pasu, bednících dílců a desky,
- odpadá pokládka tepelné izolace podlah jednotlivých místností v přízemí.
Provozní úspory:
- souvislá tepelná izolace pod deskou zajišťuje redukci tepelných ztrát podlahou a díky akumulačním schopnostem šetří náklady na chlazení a vytápění.

Faktory ovlivňující výběr hydroizolace

Při výběru správného typu hydroizolace je třeba zohlednit několik parametrů. Rozhodující je především hladina spodní vody a typ podloží. V místech s vysokou vlhkostí nebo agresivními půdními podmínkami je nutné zvolit odolnější řešení. Roli hraje také mechanická zátěž, očekávaná životnost stavby a finanční možnosti investora.

Typy hydroizolačních materiálů

Cementové hydroizolační stěrky: Patří mezi nejrozšířenější a cenově dostupnější řešení pro hydroizolaci základových desek. Jedná se o směsi cementu s polymerními přísadami, které vytváří pružnou a vodotěsnou vrstvu. Výhodami cementových stěrek jsou nízké pořizovací náklady, snadná aplikace štětcem nebo válečkem a dobrá přilnavost k betonovému podkladu. Nevýhodou může být omezená pružnost při větších pohybech konstrukce a nutnost důkladné přípravy podkladu.
Hydroizolační pásy na bázi modifikovaného asfaltu nebo syntetických materiálů: Nabízejí vyšší mechanickou odolnost. Aplikují se natavením nebo lepením speciálními tmely.
- Asfaltové pásy s polyesterovou nebo skleněnou vložkou: Nabízejí osvědčené řešení s vysokou mechanickou odolností. Moderní SBS modifikované asfaltové pásy zachovávají pružnost i při nízkých teplotách a vykazují výbornou odolnost proti stárnutí.
- PVC pásy: Představují alternativu s dlouhou životností a vynikající odolností vůči chemikáliím. Spoje se svařují horkým vzduchem, což zajišťuje dokonalou těsnost. PVC pásy jsou také ekologicky šetrnější při likvidaci než asfaltové materiály. Oba typy pásů vyžadují pečlivou přípravu podkladu a kvalitní provedení detailů.
Tekuté membrány: Představují pokročilé řešení, které umožňuje vytvoření bezespárné hydroizolační vrstvy přizpůsobené jakémukoliv tvaru základové desky.
- Bitumenové membrány: Kombinují tradičnost asfaltu s moderními polymerními přísadami, což zajišťuje pružnost a dlouhodobou odolnost.
- Epoxidové membrány: Vynikají výjimečnou chemickou odolností a mechanickou pevností. Jsou ideální pro průmyslové objekty nebo stavby vystavené agresivním látkám.
- Polyuretanové membrány: Nabízejí vynikající pružnost a odolnost vůči UV záření.

Aplikace tekutých membrán vyžaduje profesionální přístup a dodržení technologických postupů. Moderní trend představuje kombinace speciálních izolačních pěn s pokročilými hydroizolačními systémy. Systém Hydroizolace Gacoroof představuje špičkové řešení na bázi silikonových technologií. Tento systém se vyznačuje výjimečnou elasticitou, odolností vůči UV záření a schopností přemostit trhliny až do určité velikosti. Kombinace těchto materiálů vytváří komplexní systém, který řeší současně hydroizolaci, tepelnou izolaci a mechanickou ochranu základové desky.

Čtěte také: Vlastnosti střešních krytin

Dvě vrstvy izolace - řešení proti radonu a vodě

Základy domu mají plochu 112 m2 (patrový dům). Měření radonu vyšlo jako středně nízké, vzhledem k podl. topení se zvyšuje na středně vyšší. Dům je ve velice nízkém svahu, ale celá deska bude pod úrovní terénu a možná i prvních 10 cm cihel, tedy se počítá s lepší izolací. Je zde poměrně vysoká spodní voda, navíc dům je na bývalé louce a mocnost ornice byla 30 cm, tedy se počítá se zvýšenou vodou.

V projektu byla navržena jednovrstvá izolace Glastek special mineral bez AL folie, která slouží jako ochrana proti střednímu radonu, avšak izolace s AL fólií má propustnost 100x menší! Tedy jsem se nakonec rozhodl pro tuto, ta však nesmí být použita samotná, aby nedošlo k prodírání AL folie od drobných kamínků vystupujících z desky, takže se doplnila vrstvou standardní izolace V60S35. Skladba izolace je nyní taková:

Základová deska 14-18 cm.
Penetrace Dek Primer (dva kýble a 12 kg).
Asfaltová izolace DEKBIT V60S35 s přesahem 15 cm nataveným na okraje desky dolu.
Asfaltová protiradonová izolace DEKBIT AL40 (pod části garáže Glastek 40 spec. Mineral) s přesahem 25 cm bude zahnuta směrem nahoru na první řadu cihel.

Kolem celého domu půjde po obvodu pás 1 metr vysoký, který půjde od první řady cihel, zde bude spojen s AL40 přes desku, zde bude spojen s V60S35 až po vylitý základ. Na této obvodové izolaci pak bude přichycen extrudovaný polystyren 6 cm pro izolaci základu (1 řada cihel je užší 38 cm, další jsou 44 cm, tedy vyplní tuto mezeru), protože bude celá deska již pod terénem a cihly jsou plněné polystyrenem, stačí izolace soklu 6 cm i méně. Navařování bude opatrnější, aby se nerozpustil polystyren v cihlách nebo se to nenataví, ale přilepí. Jako první bylo rozhodnutí, zda dodržet projekt a mít izolaci za nějakých 18.000 Kč nebo si jí vylepšit a mít jí za 28.000 Kč nebo zvolit PVC izolaci, co by svařovala firma za 350 Kč/m. Tedy nějakých 38.000 Kč, s tím, že je to nejlepší, co může být. PVC bylo nakonec zavrhnuto a to jak kvůli ceně, tak špatnému přichytávání vany na první řadu cihel. Základní izolace od projektanta byla nedostatečná, tedy byly zvoleny dvě vrstvy a myslím, že to byla dobrá volba. Základovou desku jsem dodělal 4.3.2016. Nebylo moc teplo, kolem 5-10°, takže jsem nechal desku pořádně proschnout. Poté, kde bylo mlíko, tak jsem špachtlí obrousil a hlavně brusným hladítkem obrousil dokulata veškeré hrany, aby při ohybu izolace nedošlo k jejímu zlomení nebo protrhnutí od vystupujících kamínků. To asi doporučím každému. Dělal jsem to týden po odlití desky, kdyby bylo sluníčko, chtělo by to ještě dříve. Po 14 dnech by to bylo tak tvrdé, že už by to nešlo. Desku jsem zametl a nanesl penetraci Dek Primer, po 10 dnech musí jít na suchý povrch. Je to asfalt smíchaný s vodou 1:1, voda se odpaří, asfalt se lehce vsákne do desky a pak když se taví asfalt na asfalt, má to trošku lepší přilnavost (z praxe... moc ne.. pás k penetraci přilne nádherně, ale penetrace se moc nevsákne a to jsem to dělal bez sluníčka, takže schla pomalu, tedy rozhodně penetraci nenatírat za horka, natož za slunce). Výsledek je takový, že když za pás trhnete, odtrhne se i s penetrací. Což nevadí, váha domu jde přeci jen dolu. Po nanesení penetrace jsem týden počkal a hle... kde zůstalo mlíko, penetrace jakoby udělala bubliny společně s mlíkem, takže jsem je znovu vzal špachtlí a obrousil a nanesl znovu. Asi vcelku na 5 m2, tedy pak už je nanesená aspoň všude dobře. Hořák na tavení jsem si koupil na Aukru za 400 Kč, rovnou s hadicí 5 metrů se závitem na velkou PB láhev. Protože veškeré hořáky v OBI atd. měly závit malý na lahve 2 kg a to bych je měnil jednu za druhou. Reduktor není potřeba. Množství plynu se krásně řídí kohoutem na lahvi. Pasy mají ze spodu jakoby vrstvu celofánu, když ten se roztaví, dá se krásně poznat, kdy je to dost rozehřáté na položení. Hořákem jsem nahříval i penetraci a asfalt se krásně taví. Sprejem jsem si označil a rozměřil veškerá místa nosných zdí a začala pokládka. Pokládali jsme pouze pod nosné zdi. Nemá cenu pokládat všude, protože by hrozilo propíchání izolace s AL folií a celá ochrana proti radonu by byla vniveč a já bych pak látoval na mnoha místech další vrstvu. Na první vrstvu jsme tedy položili základní izolaci V60S35, a to s přesahem přes desku 15 cm, okraj se rovnou ohnul a navařil k desce, což šlo teda pěkně blbě i když byla penetrace i tam, pořád se to odlepovalo. Přesahy přes jednotlivé pruhy jsem dělal vždy 10 cm a pořádně je prohřál až z nich pomalu tekl asfalt. Vždy je prý důležité, aby spoje byly udělány hodně kvalitně. K desce to stačí navařit trochu, dům to zatíží (PVC izolace je například úplně volně nepřilepená k desce). Dělali jsme rovnou celé pásy 1 metr, aby jsme se s tím nemuseli řezat. Přesah okraje je 15 cm, zdivo 1 vrstvy 38 cm, tedy za zdivem bude ještě 100-15-38= 47 cm, což bude super pro navaření středů. Druhá vrstva je cuklá o dalších 10 cm, tedy přesah za deskou je 25 cm, aby stačil na první řadu cihel, čímž rovnou vznikl ucuk 10 cm, aby se hezky navařila v prostoru spodní vrstva k spodní vrstvě, horní vrstva k horní vrstvě. Navařování druhé vrstvy šlo perfektně, protože mírou jsme se chytali ke spodní vrstvě a i se to lépe prohřívalo a slepily se k sobě pořádně. Doplním, že celý den bylo 5-8 stupňů a oblačno, aby se nám pásy nelámaly, byla celá kluba předtím daná v teple a pak válce před prací v autě, kde byl položený elektrický větrák, aby je držel v teplíčku. Práce trvala ve dvou lidech celý den. Jeden vařil, druhý roloval a na roli, co se rozrolovávala jsme jako válec používali další roli (má 35 kg) a ta to pěkně zatěžovala po navařaní, aby to hezky přilnulo. Což doporučím, je to super vychytávka a když se to poposouvá bokem nepromáčknou se nikde tápoty. Celá tahle akce nám trvala celý den a vyplácali jsme celou 10 kg láhev a 175 m pasu asfaltu. V přepočtu by se dalo říct, že 1 kg PB vystačí v jedné řadě na 17,5 metru. Celá tahle akce nám trvala celý den a vyplácali jsme celou 10 kg láhev a 175 m pasu asfaltu.

Závěrečná doporučení pro pokládku hydroizolace

Desce ihned po zatuhnutí obrousit hrany a omlátit vyčnívající kamínky, aby nedošlo k protržení izolací.
Penetraci vždy nanášet ve stínu a až na očištěný a obroušený povrch desky.
Hořák na PB láhev se dá koupit za 500 Kč, reduktor není třeba. Zkontrolovat si velikost závitu na láhev!
Přilepení k desce stačí lehce, není nutné tam nechat ruce, zato slepení přesahů spojů musí být velice velice důkladné.
Jako zatížení po přilepení je super použít další válec lepenky. Má 35 kg a krásně rovnoměrně zatíží natavenou část, za kterou se točí parní válec a ještě se předehřeje.
Při řezání je dobré, když se izolace lehce nahřeje, pak se to řeže samo.
Na výstupky trubek se krásně předehřejí, spíš úplně roztaví, kousky izolací a namačkají se na trubku. Vznikne z toho celistvý asfalt, aniž by se muselo nebezpečně zahřívat kolem plastových trubek.

Srovnání cen a typů hydroizolací

Dobrý den, schyluje se (doufám) k dokončení základové desky a tak bych rád věděl, jakou mám dát podkladní celoplošnou hydroizolaci? V projektu mám pouze uvedeno 2x penetrační nátěr a modifikovaný asfalt. Ale jaký? Radon řešit nemusím čili odpadávají všechny s hliníkovou folií. Dle mnou dostupných informací je rozdíl pouze v průtažnosti a mechanické a tepelné odolnosti. Dle parametrů je nejlepší asi SBS se sklotextílií, ale je to vůbec potřeba? Nejlevnější IPA (pravda nemodifikovaná) stojí asi 60Kč/m2 což je asi polovina SBS. Jde o to jestli to opravdu poznám. Teď mi jeden zedník, říkal že mám dát raději klasickou ipu protože je jednoduší pokládka a menší riziko chyb, tak nevím :-( Teplota při které křehne a malá roztažnost či pevnost je nebezpečná pouze při pokládání nebo ne? Mám snad počítat i s tepelnou roztažností betonu? Pokud beton praskne (doufám že k tomu nedojde), tak je IMHO jedno jak vyztužená a pevná izolace byla. Síla která na ni bude působit je o několik řádů jinde... Dále by mě zajímalo po kolika dnech od vylití betonu mohu izolaci na desku natavit? Ještě dodám jde o objekt, kde (předpokládám) nehrozí tlaková voda. Voda ve studny je více než 10m pod úrovní desky...

Srovnání hydroizolačních materiálů
Typ izolace	Cena (orientační)	Vlastnosti	Doporučení
Jednovrstvá Glastek special mineral	~18 000 Kč (pro 112 m²)	Ochrana proti střednímu radonu.	Projektovaná varianta, riziko prodírání bez AL folie.
Dvě vrstvy (V60S35 + AL40)	~28 000 Kč (pro 112 m²)	Vylepšená ochrana proti radonu (AL folie) a vodě.	Vyšší jistota a spolehlivost, ochrana AL folie proti protržení.
PVC izolace	~38 000 Kč (350 Kč/m²)	Nejlepší ochrana, svařovaná firmou.	Vysoká cena, problémy s přichytáváním k první řadě cihel.
IPA (nemodifikovaná)	~60 Kč/m²	Nejlevnější varianta, jednodušší pokládka.	Nižší průtažnost a mechanická odolnost, vyšší riziko chyb.
SBS se sklotextilií	Dražší než IPA	Nejlepší parametry v průtažnosti, mechanické a tepelné odolnosti.	Vyšší cena, nutno zvážit, zda se vyplatí pro konkrétní podmínky.

Pásy tvořící jednovrstvou vodotěsnou izolaci se zpravidla kotví k podkladu mechanickými kotevními prvky. Nezbytnou podmínkou pro spolehlivou dlouhodobou vodotěsnost podélného přesahu mechanicky kotvených asfaltových pásů je šířka napojovacího pruhu 120 mm. Podélný přesah jednovrstvého pásu s osazenými kotevními prvky musí být s ohledem na dynamické namáhání spolehlivě svařen v celé šířce 120 mm! Důležitou podmínkou je kvalita nosné vložky. Poněvadž se jedná o technologii volné pokládky a mechanického kotvení pásu k podkladu, musí být nosná vložka tak kvalitní, aby zajistila dlouhodobě spolehlivé přikotvení pásu k podkladu. Z hlediska hydroizolační spolehlivosti se většinou doporučuje použití jednovrstvé izolace z asfaltových pásů jen pro střechy se sklonem - zpravidla se uvádí podmínka sklonu střechy min. 5 %.

Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?

Integrovaná řešení s pěnou HARD a hydroizolací Gacoroof

Naše firma nabízí inovativní systémové řešení, které kombinuje pěnu Hard s pokročilou hydroizolací Gacoroof. Tento systém představuje komplexní přístup k ochraně základové desky, který řeší všechny klíčové aspekty současně. Pěna Hard se aplikuje přímo na očištěný betonový podklad metodou stříkání. Vytváří tak souvislou vrstvu bez tepelných mostů a dokonale se přizpůsobí všem nerovnostem a detailům. Uzavřená buněčná struktura pěny zajišťuje výborné tepelně izolační vlastnosti a současně funguje jako parozábrana. Na připravenou vrstvu pěny se následně aplikuje hydroizolace GacoProEco, která vytváří finální ochrannou vrstvu proti vodě. Hlavní výhodou tohoto integrovaného řešení je rychlost aplikace. Zatímco tradiční systémy vyžadují několik pracovních dnů, kombinace pěny HARD a hydroizolace GacoProEco může být aplikována během jednoho dne. To významně snižuje časové náklady výstavby a riziko ovlivnění povětrnostními podmínkami. Stříkaná pěna dokonale vyplní všechny spáry, trhliny a nerovnosti v betonu. Vytváří tak homogenní izolační vrstvu bez slabých míst. Přilnavost k betonu je výjimečná, což eliminuje riziko odlupování nebo vytváření vzduchových kapes. Dlouhodobá účinnost systému je zajištěna stabilitou použitých materiálů.

Postup u hydroizolace základové desky

Příprava podkladu: Kvalitní hydroizolace začíná důkladnou přípravou podkladu. Betonová základová deska musí být očištěna od všech nečistot, mastnoty a uvolněných částic. Povrch by měl být suchý a zbavený prachu.
Aplikace izolačních systémů: U kombinovaného systému pěny HARD a hydroizolace GacoProEco se nejprve aplikuje vrstva pěny ve tloušťce odpovídající tepelně technickému výpočtu. Po vytvrzení pěny následuje aplikace hydroizolační vrstvy podle doporučení výrobce. Tradiční systémy vyžadují postupnou aplikaci jednotlivých vrstev s dodržením technologických přestávek.
Ochrana a údržba: Po dokončení aplikace je nutné chránit hydroizolaci před mechanickým poškozením během dalších stavebních prací.

Hydroizolace základové desky svépomocí

Hydroizolace u rodinných domů slouží k tomu, abychom zabránili průniku zemní vlhkosti do útrob domu. Poté, co jsme štěrkopískovým podsypem srovnali plochu kolem základových pásů, vylili ji betonovou mazaninou do výšky základů a ujistili se, že máme srovnaný podklad do roviny, můžeme začít s pokládkou hydroizolace. Až betonová vrstva pořádně zaschne, tak si křídou vyznačíme místa budoucích příček a nosných stěn. Také všech dalších oblastí, kde se bude zdít. Například v kuchyni barový stůl či jiné interiérové předěly. Až budeme mít tato místa vyznačená, víme, kde budeme asfaltovou izolaci pokládat. Je totiž nutné ji položit pouze na tato nezbytně potřebná místa, kam se po vyzdění již nedostaneme. Kdybychom ji položili všude, tak hrozí, že se při dalších stavebních etapách poškodí a nebude na 100 % plnit svojí funkci.

Postup natavování asfaltových pásů

Nejprve je nutné připravit kvalitní podklad. To zahrnuje vyčištění od mechanických nečistot, opravu nerovností, aby se nám izolace nepotrhala, a napenetrování asfaltovým nátěrem. Po zaschnutí asfaltové penetrace se můžeme pustit do natavování asfaltových pásů. Na takové natavování hydroizolace základů se výborně hodí ruční plynový hořák. Roli asfaltového pásu položíme na zem a za stálého natavování podkladu i role jí pomalu rozbalujeme a zároveň tím přitavujeme k podkladu. Je to rutinní jednoduchá práce, při které brzy objevíme systém, jak asfaltový pás nenatavit příliš, nebo naopak málo. Je potřeba, aby byly plochy nataveny co možná nejvíce rovnoměrně, aby nevznikaly vzduchové bubliny. Přesahy jednotlivých asfaltových pásů by měly být okolo 10 cm. Tři asfaltové pásy by měly být napojeny spojem tvaru písmene „T.“ Čtyři asfaltové pásy nesmí vytvářet křížové spoje. Důkazem dokonale nataveného spoje je výlitek roztaveného asfaltu z přesahu pásu. Je velice důležité, aby asfaltový pás přesahoval přes základ alespoň cca 10 cm. Takový detail je standardní součástí projektové dokumentace pro stavební povolení.

Čtěte také: Srovnání stavebních materiálů: Ytong a cihly

tags: #jedna #nebo #dvě #vrstvy #izolace #na

Hydroizolace základové desky: Volba mezi jednou a dvěma vrstvami izolace