Břečťan (Hedera) je oblíbená popínavá rostlina známá svými tmavě zelenými, lesklými listy a schopností rychle pokrýt zdi, ploty nebo jiné povrchy. Je ideální volbou pro ty, kteří chtějí vytvořit zelené stěny nebo oživit svou zahradu. Břečťan je stálezelená popínavka, kterou má mnoho z nás spojenou se hřbitovy, opuštěnými zahradami a jinými spíše temnými kouty. Možná proto se na něj hodně lidí kouká skrz prsty, břečťan je vnímán trochu jako plevel, který poroste, co může, navíc je mírně jedovatý, což mu na popularitě také nepřidává. Pokud bychom hodnotili břečťan pouze z lidského hlediska, moc bodů by od nás asi nedostal, příroda používá ale jiný bodovací systém.
Hmyzáci by doporučili vysadit břečťan, protože jim poskytuje spoustu pylu a nektaru. Květy navíc tvoří nektar od konce léta až do konce podzimu, kdy už je potravy pro hmyz v přírodě i zahradě pomálu. Břečťan má dokonce svoji “vlastní“ včelku samotářku, která je specializovaná na jeho květy. Ptáci by se také přimlouvali za břečťan, protože především ten popnutý do výšky skýtá skvělé útočiště a místo pro stavbu hnízda. Někteří ptáci v něm nocují celoročně.
Plody břečťanu dozrávají v jiném období než u ostatních rostlin, v průběhu zimy se na místě květů formují malé zelené bobulky, když nastane správný čas, což bývá na konci zimy, bobule zbarvené do tmavě fialova jsou připravené ke konzumaci. Zahradníci mají rádi břečťan, protože roste i tam, kde vše ostatní selhalo. Jsou to zmiňované stinné kouty, zdi nebo ploty, břečťan se může plazit i po zemi jako půdopokryvná rostlina (živý mulč), čehož se dá při návrhu zahrady také využít.
Druhy břečťanu
Existuje mnoho druhů břečťanu, které se liší velikostí, tvarem a barvou listů:
- Břečťan popínavý (Hedera helix) - Nejrozšířenější druh břečťanu, známý svými tmavě zelenými listy a schopností růst na zdech a stromech.
- Břečťan irský (Hedera hibernica) - Tento druh má větší listy než Hedera helix a roste rychleji.
- Břečťan alžírský (Hedera canariensis) - Má velké, lesklé listy a je vhodný pro teplejší oblasti.
- Břečťan kolchidský (Hedera colchica) - Tento druh má velké, kožovité listy, často panašované.
Mýty o břečťanu
Jedním z mýtů je, že břečťan dusí stromy. Břečťan neroste ze stromu, ale má své vlastní kořeny, takže na stromech nijak neparazituje, nedusí je, ani neškrtí.
Čtěte také: Výhody umělého živého plotu břečťan oproti živému
Dalším mýtem je, že břečťan poškozuje budovy, po kterých se plazí. V tomto případě ale záleží na materiálu, ze kterého je fasáda vyrobená. Břečťan má vzdušné kořínky, kterými se na fasádě přidržuje, pokud byste měli na domě nějaké škvíry, kořínky by je mohly zvětšit, břečťan tedy fasádu sám nenaruší, ale může zvětšit už vytvořené praskliny. Když si necháte břečťanem porůst nějakou stěnu a později si to rozmyslíte, po stržení rostliny zůstávají na ploše zbytky drobných kořínků.
Jednou z obav je také to, že budou po břečťanu do výšky šplhat myši. Myši ale zvládnout vylézt i po fasádě, když je dostatečně hrubá.
Pěstování břečťanu
Pěstování břečťanu je jednoduché a nenáročné:
1. Světelné podmínky a stanoviště
Břečťan preferuje stín až polostín, což z něj činí ideální volbu pro severní strany budov nebo místa s minimem přímého slunečního světla. Břečťan může růst na různých stanovištích, což jej činí vhodným pro místa, kde se jiným rostlinám daří méně dobře.
2. Půda
Břečťan není náročný na půdu, ale preferuje dobře propustné, humózní půdy s dostatkem organických látek. Pokud máte chudší půdu, přidejte kompost nebo organická hnojiva, abyste podpořili zdravý růst.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
3. Zálivka
Břečťan je poměrně odolný vůči suchu, což z něj činí ideální volbu pro místa s nepravidelnou zálivkou.
4. Řez
Břečťan může růst velmi rychle a rozšířit se po celé stěně nebo zemi. Pokud jej chcete udržet pod kontrolou a v požadovaném tvaru, je důležité jej pravidelně zastřihovat. Nejlepší doba pro řezání břečťanu je na jaře nebo v létě, kdy rostlina aktivně roste.
5. Odolnost vůči škůdcům
Břečťan je obvykle velmi odolný vůči většině škůdců, což z něj činí nenáročnou rostlinu. Pokud se na rostlině objeví mšice nebo jiní škůdci, můžete použít ekologické insekticidy nebo přírodní prostředky, jako je mýdlový roztok.
Další důležité informace
- Břečťan má silné kořenové úpony, které se mohou přichytit na zdi. Pokud máte starší, poškozené omítky, břečťan může proniknout do trhlin a způsobit další poškození.
- Břečťan může růst velmi rychle, až 60 cm ročně, pokud má vhodné podmínky.
- Ano, břečťan můžete pěstovat i v květináči. Je oblíbený jako převislá rostlina v závěsných nádobách nebo truhlících.
Výsadbu břečťanu v malé zahradě je ale třeba si dobře promyslet. Pokud váš pozemek lemuje pletivový plot, který neposkytuje příliš soukromí, může být poměrně levnou variantou výsadba břečťanu. Ten roste poměrně rychle a pokud zvolíme dostatečný počet sazenic, bude plot během jedné sezóny pokrytý zeleným “kobercem” z listů. Při výsadbě postupujeme dle výše uvedených informací. Když se stonky začnou vytahovat a hledat oporu, směřujte je na plot.
Kromě plotu je mezi zahradníky oblíbenou oporou pro břečťan také fasáda domu, chaty nebo třeba garáže. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná o ideální řešení, jak zakrýt rozpadající se omítku staršího domu, opak je pravdou. Abychom mohli nechat rostlinu volně stoupat po fasádě, musí být omítka zcela neporušená, bez prasklin, odkrytých cihel a podobně. V opačném případě budou drobné kořínky břečťanu poškozenou fasádu ještě více narušovat a ta může následně pod tíhou rostliny ve velkém opadávat.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Další nevýhodou břečťanu na fasádě domu je poměrně velké množství obtížného hmyzu v okolí otevřených oken. Řez břečťanu provádíme na jaře. Při zmlazovacím řezu zkracujeme všechny výhony na jeden metr nad povrch půdy. Následně dochází k rychlému růstu.
Pěstování břečťanu v květináči
V posledních letech se stal břečťan velice oblíbenou součástí okrasných truhlíků. Nejlépe se hodí k převislým rostlinám, mezi jejichž květy se rád proplétá. Při výsadbě je důležité pečlivě vybírat rostliny, které do jednoho truhlíku s břečťanem vysadíme. Měly by to být druhy, které také preferují spíše polostín, kyselé pH půdy a mírnou zálivku. Pěstování břečťanu v květináči je tedy poměrně běžnou záležitostí a různé druhy břečťanu v květináči s menšími, obvykle zajímavě zbarvenými listy, najdeme v každém hobby marketu či větším zahradnictví.
Pěstování břečťanu v bytě vyžaduje podobná pravidla jako venku - do květináče dáme rašelinový substrát, zálivka je spíše mírná, stanoviště s dostatkem rozptýleného světla.
Jedovatost a léčivé účinky
Břečťan je takový rostlina “dvou tváří” - říká se o něm totiž, že je léčivý i jedovatý. Výtažky z této rostliny totiž můžeme najít dokonce v sirupech proti kašli, nicméně z toxikologického hlediska se jedná o jedovatou rostlinu, kdy při neodborném nakládání mohou uškodit všechny její části. Vyšší množství toxických látek je koncentrováno v plodech. Šťáva z listů a stonků zase může způsobovat kožní alergické reakce.
Keltové ho uctívali, zdobili se jím bohové i svatebčané. Břečťan (Hedera) je léčivý, dokonce čistí ovzduší od benzenu, a to velmi rychle: během jediného dne pohltí až 90 % škodlivin.
Podmínky pro pěstování břečťanu
- Půda: Břečťan má v oblibě propustnou až mírně zásaditou půdu, avšak je nenáročnou rostlinou, které se daří i v kyselejší půdě.
- Hnojení: Hnojení není pro rostlinu životně důležité, pokud ji však pohnojíte, dosáhnete rychlejšího růstu a zelenějších listů. Vhodný čas na hnojení je během roku od jarních měsíců do září.
- Světlo: Břečťanu se nejvíce daří ve stínu až v polostínu, dokáže se přizpůsobit i slunečnímu stanovišti, které ho však obírá o sytě zelenou barvu listů. Často se využívá v zahradách k vytvoření stínu, neboť dokáže rychle zaplnit prostor či konstrukci, ke které jej vysadíme.
- Voda: Břečťan nemá rád dlouhodobě promočenou vodu. Mladé rostliny je třeba pravidelně zalévat, dokud se jim nevytvoří pevnější kořenový systém. Starší rostliny břečťanu si vystačí s přirozenými srážkami v našich oblastech a jsou odolné i vůči krátkodobému suchu.
Kdy zasadit břečťan
Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu břečťanu jsou jarní měsíce, kdy se venku oteplí a podmínky dovolují sázet do půdy. Pokud ho chceme pěstovat v truhlících či závěsných květináčích, vysazovat jej můžeme prakticky během celého roku, vyhnout bychom se měli jen zimním měsícům a horku v létě.
Břečťan v bytě - péče
Popínavý břečťan můžete také pěstovat v bytě, tedy ve vnitřních prostorách jako pokojovou rostlinu. Břečťan pokojový je stálozelenou rostlinou, která je velmi oblíbená, protože čistí vzduch v místnosti. Pokud si nejste jisti na jaké stanoviště břečťan umístit, řiďte se barvou jeho listů. Světlé listy potřebují více světla, tmavé listy břečťanu nemají vysoké nároky na světlo.
Je břečťan jedovatý?
Celá rostlina břečťanu je jedovatá, nejvíce však jeho plody. Mezi hlavní příznaky otravy patří žaludeční problémy a zvýšená teplota. V případě podezření na požití břečťanu vyhledejte lékaře. Pozor byste měli dát zejména tam, kde jsou malé děti, které si mohou bobulové plody břečťanu natrhat. Břečťan je jedovatý i pro psy či ptáky, které mohou sníst jeho bobulovité plody. Obsahuje toxiny, které vyvolávají zvracení, průjmy a při nadměrné konzumaci až šok či smrt.
Rozmnožování břečťanu
Rozmnožování břečťanu je opravdu jednoduchou záležitostí. Postačí nám ustřihnout kořenové úponky či odříznout stonkové odřezy. Tyto získané části zasadíme do nového květináče s novým substrátem a pravidelně zaléváme, dokdy se rostlina nechytí. Do jednoho květináče můžeme zasadit po 2 až 5 kusech odřezků.
Přestože jsou čerstvé listy a plody toxické, v léčitelství se užívá snad od nepaměti. Podporuje léčbu astmatu, chronických bronchitid i zánětů dýchacích cest. Obklad z drcených listů břečťanu působí protizánětlivě a odstraňuje otoky.
Využití břečťanu
I když ho nevyužijete jako léčivou bylinu, má i další vlastnosti, proč stojí za pěstování. Břečťan popínavý vám zateplí starý kamenný či cihlový dům, pokud ho vysadíte ke zdi. Vytvoří krásná romantická zákoutí a také žádané soukromí, jestliže ho necháte pnout po konstrukci pergoly. Pokud potřebuje ve vaší zahradě či u domu skrýt nepěknou zeď, oddělit část zahrady či vypěstovat živý plot, pak je břečťan popínavý ideální volbou. Stěny domů a omítky dokonce ochrání před nepříznivým počasím, jelikož sníh či déšť padají dolů po listech a nedostanou se až ke stěně. Výhodou je také tepelná izolace.
Pokud vás myšlenka živého plotu zaujala, mezi další oblíbené rostliny, které se používají při výsadbě živého plotu patří také bobkovišeň, tuja, tis, ptačí zob či habr.
Břečťan (Hedera helix) není invazivní, jen dominantní. Dokáže růst v podmínkách, kde se mnoha rostlinám nedaří - ve stínu. Obroste cokoliv, co mu dáte za oporu, bude se pnout po domě (pokud nemá příliš hladké zdi), po stromech i po zemi. Z obyčejného drátěného plotu dokáže vytvořit neprostupný živý plot.
Břečťan (Hedera) je opravdu nenáročná rostlina, nejlépe se jí ale daří v polostínu a na chladnějších místech. Poroste vám i na severní straně domu. Tato rostlina má ráda stále vlhkou zeminu, pozor ale na přemokření, to jí nedělá dobře. Pokud jde o hnojení, můžete břečťan přihnojovat jednou za měsíc v období od dubna do září, ale není to vyloženě nutné. Naopak úplně vynechte hnojení 6 - 8 týdnů po přesazení. Rozvětvení břečťanu docílíte tím, že budete zaštipovat mladé výhonky plazící se vzhůru po podpoře.
Použijete-li břečťan jako živý plot, tedy k obrůstání pevných plotů ze dřeva či z pletiva, je nutné pouze příležitostně rostliny přistřihnout.
Zjistilo se již také, že není pravda, že by břečťan ochuzoval strom o vláhu a živiny. Strom j v tomto případě využit čistě jako opora, po které se tato rostlina pne. Pro pnutí nejsou vhodné pouze stromy s křehkým dřevem a staré stromy, zde by hrozilo polámání větví.
V prvních dvou letech nevykazuje břečťan příliš velké přírůstky. Dodržují-li se však všechny vhodné podmínky, může v následujících letech být roční přírůstek i několik desítek centimetrů. Výhodná jsou stinná až polostinná stanoviště, plné slunce rostlinám nevyhovuje (vyjímkou jsou některé panošované druhy, které v průběhu dne vyžadují krátkodobý přímý sluneční svit cca.2 hod.), ideální je místo s ošetřovanou zahradní půdou, na překážku nejsou ani stanoviště hustě prorostlá kořeny stromů, tedy místa, kde se většinou nedaří žádným jiným rostlinám, či hlinitopísčité půdy, ty však musí být dostatečně humózní a přiměřeně zásobené vodou.
Řízkování břečťanu
Řízkování je vhodným způsobem množení všech břečťanů. Vytvořte si několik stonkových řízků s jedním listem tak, že z mateřské rostliny odříznete dostatečně silný jednoletý výhon. Za horním listem ostrým nožem odříznete zbytek výhonu, dále odříznete zbytek výhonu pod spodním listem a odříznete i samotný spodní list. Nyní můžete vzniklé jednolisté řízky zasadit do substrátu vhodného pro množení rostlin. Řízek by měl být zapíchnut až těsně pod místo, kde list ústí ze stonku. Podmínky pařeniště vytvoříme zakrytím kořenáčku igelitovým sáčkem, ten je však nutné pravidelně sundávat a řízky odvětrávat. Stejně tak je nutné udržovat stále stejnou vlhkost substrátu.
tags: #živý #plot #břečťan #pěstování