Proč si pořídit živý plot?
- Soukromí a ochrana: Živý plot tvoří přirozenou bariéru proti pohledům sousedů a kolemjdoucích, čímž dodává zahradě soukromí.
- Estetika: Správně zvolený živý plot je krásný po celý rok. Na jaře krásnými mladými a svěžími listy, na podzim vybarvením do bronzova až měděna a na podzim červeným nebo žlutým zbarvením. Některé, byť opadavé druhy, si své listí dokážou udržet i během zimy až do nových listů. Tvoří tak kulisu a hustou stěnu.
- Podpora biodiverzity: Živý plot slouží jako útočiště a zdroj potravy pro ptáky, hmyz i drobné savce.
- Přirozený přechod: Živý plot vytváří harmonické spojení mezi zahradou a přírodou.
Jak vybrat správný druh živého plotu?
Výběr správné rostliny závisí na požadavcích na vzhled plotu, rychlost růstu, podmínky stanoviště a čas, který jste ochotni věnovat údržbě. Při výběru dřevin do živého plotu si ujasněte, zda budou vaší zahradě více slušet stálezelené nebo opadavé druhy a zda dáte přednost vzhledově stabilním jehličnanům nebo zajímavě proměnlivým listnáčům.
Oblíbené druhy živých plotů:
- Túje západní (Thuja occidentalis): Nejčastěji používaná rostlina pro živé ploty. Rychle roste, je nenáročná na půdu a vytváří velmi hustou bariéru. U Thuje Occidentali Martin ale můžete krásně živý plot tvarovat a vytváří zelenou hradbu .
- Cesmína (Ilex): Má krásné lesklé listy a červené plody, které dodávají plotu na zajímavosti v zimě. Výborně snáší tvarování. Ale v horských oblastech stále namrzá.
- Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus): Rychle rostoucí stálezelený keř s velkými listy, který vytváří robustní živý plot. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům.
- Pyracantha coccinea - (Hlohyně šarlatová ): Tento stálezelený keř kvete krásným bílými květy na jaře a na podzim vytváří červené žluté nebo oranžové plody, které lákají ptáky. Hlohyně je velmi odolný a snáší i sušší podmínky. Pokud v tomto případě navíc využijete trnité dřeviny, jako je třeba hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), pak tento plot zamezí vstupu i zvěři z volné krajiny.
- Dřišťál (Berberis): Nabízí širokou paletu kultivarů s různou barvou listů a plodů. Dřišťál je skvělý keř do živého plotu.
- Hortenzie (Hydrangea): Pro živý plot se hodí zejména hortenzie stromkovitá, která kvete bohatě a je možné ji stříhat. Má dekorativní květenství a je vhodná do polostínu.
- Habrový plot (Carpinus betulus): Habry tvoří hustý opadavý plot, který na podzim zbarvuje do krásných barev a část listů si ponechává i přes zimu. Jsou odolné a snášejí různé půdní podmínky. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus).
- Buk lesní (Fagus sylvatica): Buk je ideální pro formální živý plot, který se dá dobře tvarovat. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica).
- Ptačí zob (Ligustrum vulgare): Rychle rostoucí, snadno tvarovatelný keř, který je polozelený - v mírných zimách si ponechává listy. Má bílá květenství a černé plody. Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob.
Kombinované a kvetoucí živé ploty
Ani živý plot nemusí být jednotvárný. Dopřejte zahradě nový vzhled díky zajímavým kombinacím dřevin a druhů. Kombinovaný živý plot vytvoříte výsadbou kvetoucích a stálezelených druhů a tím získáte zajímavý plot plný květin a v zimě zase prázdný prostor vyplní stálozelené druhy. Kombinujte druhy, které nejsou náročné na řez, vytvářejí husté a dostatečně velké keře, které nenamrzají a jsou vhodné právě do Vašich podmínek z hlediska světla, stínu, půdy. Nabízíme Vám zajímavý příklad kombinovaného živého plotu. Vše závisí na délce výsadby. Ptačí zob, zlatý déšť, bobkovišeň, komule, ptačí zob, šeřík, bobkovišeň, tavolník, ptačí zob.
Volně rostoucí kvetoucí živé ploty jsou pastvou pro oči po celý rok. Kvetou a plodí velmi dlouho - některé z nich dokonce i v zimě. Kromě toho se mnoho živých plotů na podzim pyšní atraktivním zbarvením listí. Díky širokým odstupům mezi keři je k založení kvetoucího živého plotu potřeba méně rostlin než u tvarovaných živých plotů. Myslete na to, že volně rostoucí kvetoucí živý plot potřebuje do šířky minimálně 100 až 200 cm. V porovnání s tvarovaným živým plotem to může být nevýhoda. Hustota kvetoucích živých plotů se v zimě tolik neprojevuje. I když je řez nutný pouze každé tři až čtyři roky, vzniká velké množství odpadu z listí.
Příklady kvetoucích živých plotů:
- Rododendron: Při správné výsadbě se můžete od dubna do června těšit z nádherných květů. Pro maximálně hustý živý plot se doporučuje vzdálenost rostlin 100 cm.
- Zlatice: Zlatice dodržuje to, co slibuje její název: žlutozlaté květy a nádherné podzimní zbarvení listů činí z této zlatice obzvlášť pestrobarevný keř pro živý plot. Pokud chcete hustý živý plot, vysaďte keře v řadě ve vzdálenosti přibližně jeden metr.
- Meruzalka krvavá: V dubnu potěší sytě červenými nebo růžovými květy. Pro živý plot vysaďte keře do řady ve vzdálenosti asi jednoho metru.
- Šeřík: Šeřík je známý svým bohatým, barevným květenstvím a díky snášenlivosti sucha je oblíbenou rostlinou pro živé ploty.
- Tavolník: Ať už druhy tavolníku japonského, nebo čechrava, keře nadchnou od dubna do května nápadnými a obzvláště početnými květy.
- Tavola kalinolistá: Díky kontrastu tmavě červených listů a světlých květů je rostlina stejně jako vajgélie velmi atraktivní. Zasaďte tavolu kalinolistou na slunné až polostinné stanoviště a udržujte mezi jednotlivými rostlinami vzdálenost asi jeden metr, abyste získali co nejhustěji kvetoucí živý plot.
- Pustoryl panenský: V porovnání s mnoha jinými keři má velké a otevřené květy, takže je pastvou pro včely a hmyz.
Jak založit živý plot?
Charakter založení živého plotu či stěny záleží do velké míry na prostorových možnostech a také na druhovém složení. V řadě, nebo do sponu? V městských zahradách většinou nebývá místa nazbyt, proto se právě zde zakládají živé ploty jednořadé, protože nejsou tolik náročné na plochu. Ve větších zahradách ovšem máte možnost výsadby dvouřadé, kdy se rostliny sázejí do trojsponu. Tyto ploty bývají poměrně mohutné, prakticky neprostupné, takže jsou vhodné i jako úplná náhrada klasického oplocení.
Čtěte také: Správné hnojení živých plotů
Pokud nezakládáte živý plot o větší délce, pak je možné rostliny sázet do samostatných výsadbových jam. Delší ploty se ovšem vyplácí sázet do vykopané rýhy, do které se rostliny vyjmuté z kontejnerů naskládají a nakonec zahrnou zeminou. Tento způsob je nejrychlejší, ale je vhodné povolat techniku na vykopání rýhy, zvláště pokud je půda tvrdá nebo jílovitá.
Volba rostlinného materiálu záleží na každém zahrádkáři. Zatímco někdy řešíme hlavně vzhledové vlastnosti dřevin, jindy může být hlavním aspektem při rozhodování finanční stránka. Na podzim a na jaře seženeme prostokořenný rostlinný materiál, který je výhodný zvláště tehdy, pokud si vystačíme s menšími rostlinami. Cenově totiž prostokořenné rostliny vycházejí nejvýhodněji. Na živý plot si ovšem několik let počkáte. Během celé sezony je dostupný kontejnerovaný materiál, který je dražší, ale rostliny bývají kvalitně zapěstovány a máte možnost je sehnat i ve větších velikostech, takže se výsledného efektu dočkáte poměrně brzy.
Důležité aspekty při zakládání živého plotu:
- Příprava půdy: Před výsadbou živého plotu je vhodné půdu důkladně připravit. Zde bude nutné brát ohledy hlavně na nároky vysazovaných dřevin a také na podmínky na stanovišti. Kyselomilným dřevinám dopřejte přídavek rašeliny nebo vlastní listovku. Pokud se přeci jenom rozhodnete rostlinám náročnějším na živiny dopřát hnojivo, můžete volit mezi kompostem, který kromě živin dodá i důležitou organickou hmotu, nebo zahradnickými hnojivy. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem.
- Výběr doby výsadby: Nejvhodnější dobou pro výsadbu živého plotu je podzim nebo jaro. Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem. Vysazujte tyto druhy pro rychle rostoucí živé ploty v únoru. Na jaře vysaďte také tis a blýskalku. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst.
- Správná rozteč: Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami závisí na jejich druhu. Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu. Při kombinaci živého plotu je dobré myslet na rozmanitost textur, barev a výšek, ale také na výběr rostlin podle podmínek.
- Ohled na sousedy: Při zakládání živého plotu berte ohledy také na svého souseda, živý plot by neměl zasahovat na jeho pozemek. Nechte dostatečný odstup od plotu, abyste se o zeleň mohli pohodlně starat i z druhé strany.
Péče o živý plot
Živý plot potřebuje pravidelnou péči, aby si zachoval svůj tvar a hustotu. Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě. Rostliny hnojte až ve 2. roce. Pravidelná zálivka je důležitá pro dobrý růst.
Základní péče o živý plot:
Čtěte také: Péče o listnatý živý plot
- Řezání: Tvarování živého plotu je klíčové pro udržení jeho hustoty a požadovaného tvaru. Řez by se měl provádět minimálně jednou ročně, ideálně na jaře nebo na podzim. Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně. Nestříhané rostliny se větví jen slabě. To platí i pro živé ploty. Bez řezu nevytvoří neprůhlednou korunu. Zkraťte přitom všechny delší nerozvětvené výhony nůžkami na živý plot. Seřízněte také středový výhon. Proveďte tento řez co nejdříve. Tímto způsobem aktivujete rašení ostatních výhonů rostliny. Vyraší tak ihned na začátku sezóny. Od roku výsadby také rovnou provádějte běžné stříhání živého plotu. V prvním roce až dvou letech se u rychle rostoucích živých plotů obejdete bez druhého tvarového řezu. Ten provádějte obvykle na konci léta. S tvarovým řezem začněte teprve, až rostlina plně vyroste. Pravidelně stříhané rychle rostoucí živé ploty se lépe rozvětvují. Nezapomeňte proto provést řez.
Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka. Bambus naproti tomu v podstatě nestříhejte, alespoň co do výšky. Na konci podzimu můžete provést pouze tvarový řez. Ostříhaný bambus dále neroste. Buďte tedy při úpravě výšky svého živého plotu opatrní. Místo dalšího růstu do výšky by rostly nové výhony zespodu. - Hnojení a zavlažování: Především u mladých rostlin je důležité zajistit dostatek živin a vláhy. Pro rychlý růst a zdravý vzhled se doporučuje používat hnojiva s vysokým obsahem dusíku, zejména na jaře. Pomocí hnojiva růst živého plotu urychlíte. Po vydatném zalití živého plotu přidejte hnojivo. Za tím účelem rozprostřete v oblasti kořenů 3 l zralého kompostu na metr s hrstí rohové moučky. V prvních dvou letech je důležité v případě delšího sucha živý plot včas zalít.
- Ochrana proti škůdcům a chorobám: U živých plotů se mohou objevit škůdci, jako jsou mšice, svilušky nebo plísně.
Rychle rostoucí živé ploty
Živé ploty vypadají atraktivně a slouží jako protipohledová ochrana. Rostliny pro živé ploty mají kromě toho dlouhou životnost. Většinou však trvá několik let, než dosáhnou požadované výšky a šířky. S některými rostlinami to však jde i rychleji.
Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny. Opadavé listnaté dřeviny rostou rychleji než například tis nebo cesmína. Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
| Druh rostliny | Rychlost růstu |
|---|---|
| Habr obecný (Carpinus betulus) | Rychlý |
| Buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) | Rychlý |
| Cypřišek Leylandův (Cupressus × leylandii) | Velmi rychlý (až 1 m za rok) |
| Blýskalka s červenými listy (Photinia) | Rychlý (20-40 cm za sezónu) |
Alternativa: Popínavé rostliny místo živých plotů
Rychle rostoucí živý plot nelze realizovat na každé zahradě. Pokud nemáte mnoho místa, ale přesto chcete rychlou neprůhlednou ochranu proti nevítaným pohledům, existuje alternativa: opěry pro pnoucí rostliny s popínavkami, které rychle rostou. Umožňují atraktivní protipohledovou ochranu na malém prostoru. V této souvislosti jsou vhodné jednoleté popínavé rostliny. Vysévejte je od konce února. V létě už vykvetou a dosáhnou příznivé výšky. Pokud je předpěstujete na světlém místě u okna, dosáhnou výšky až 3 m. Vhodné popínavé rostliny jsou mimo jiné povijnice (Ipomoea), vilec šplhavý (Cobaea scandens) a maurandya. Zasaďte je na zahradě ve vzdálenosti 30-50 cm. Vyberte slunné místo chráněné před větrem a zajistěte půdu bohatou na živiny. Připravte velkoplošnou opěru pro pnoucí rostliny. Použijte k tomu drátěné ploty nebo prvky, kterých se pnoucí rostliny mohou přichytit.
Neprůhledný živý plot získáte i s víceletými popínavými rostlinami. Po celý rok vás budou chránit stálezelené rostliny, jako břečťan (Hedera helix), brslen Fortuneův (Euonymus fortunei) a zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Rostou na polostinném až stinném stanovišti. Pro živé ploty na slunci jsou skvělé brsleny. Rostliny potřebují jen tvarový řez.
Čtěte také: Druhy neopadavých živých plotů
tags: #zive #ploty #inspirace #druhy