Bobkovišeň, vědecky známá jako Prunus laurocerasus, je stálezelený keř původem z oblasti Středomoří a západní Asie. Je to půvabná rostlina, která se vyskytuje v různých formách a může být využívána v mnoha aspektech zahradnictví a krajinné architektury. Uchvátí Vás svými sytě zelenými listy a hlavně hustotou. Nabídka kultivarů je bohatá a většinou se liší v odstínu zelené barvy na listech.
Bobkovišně jsou ideální stálozelené rostliny pro živý plot nebo pro zakrytí nevzhledné zídky či zahradního koutu. U nás je tento keř velmi hojně pěstovaný. Roste poměrně rychle. Bobkovišně tvoří stálezelené velké keře, nebo menší stromy.
Výsadba bobkovišně
Bobkovišeň se může vysazovat kontejnerovaná během celého roku kromě trvale zamrzlé půdy. Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 - 0,80 cm. V jílovité půdě zvolte drenáž z písku nebo štěrku. Má ráda polostín, krátkodobě zvládne i slunce, ale ne celodenní.
Doba výsadby: Březen až květen, září až zámraz, rostliny v kontejnerech celoročně.
Jak sázet bobkovišeň:
- Vyhloubíme sázecí příkop 50 cm široký a 30 - 40 cm hluboký a jeho dno nakypříme.
- Vyhloubenou zeminu smícháme s rašelinou nebo kompostovou zeminou.
- Po výsadbě rostliny silně zalijeme a povrch zakryjeme 5 cm vrstvou mulčovací kůry.
Vzdálenost rostlin: Jako základní pravidlo platí 2 - 3 rostliny na jeden běžný metr, popř. u dvouřadých živých plotů 4 - 6 rostlin. Při výsadbě větších rostlin, od 1 m výšky, je úměrně velikosti, rostlin méně.
Čtěte také: Správné hnojení živých plotů
Výsadba na balkoně: Rostlinám na živé ploty se také daří v nádobách. Nádoba by měla pojmout minimálně 50 l substrátu. Dno nádoby musí mít otvory pro odtok přebytečné vody. Na dno dejte 5 cm hrubého štěrku nebo drobných kamínků pro lepší odvodnění. Zemina je vhodná jakákoli dobrá zahradní smíšená s rašelinou (1:1).
Péče o bobkovišeň
Po výsadbě už nepotřebuje kromě zálivky a hnojení nic speciálního, jen stříhání. Během roku je třeba jen odstraňovat estetické vady nebo nevhodně rostoucí větve. Pokud je porost hnojený více, více i roste a je dost možné, že jej musíte ostříhat i koncem léta. Bobkovišeň můžete pěstovat také v květináči na terase a balkoně. Vynikne z ní i celoroční stěna v nádobách.
- Světlo: Bobkovišeň preferuje světlé až polostinné stanoviště.
- Půda: Bobkovišeň preferuje propustnou, humózní a mírně kyselou půdu.
- Zálivka: Pravidelná zálivka je důležitá, zvláště v prvních letech po vysazení.
Zavlažování
Živé ploty potřebují hodně vláhy. Měly by se sázet buď do malých prohlubní, nebo je potřeba vytvořit závlahové okraje, aby se déšť i voda při zalévání mohla dobře zachytit.
Hnojení
Hnojení: Rostliny v živých plotech na jaře přihnojíme plným hnojivem.
Pro rostliny v nádobách je nejlepší využít plné vícesložkové hnojivo. Ideální jsou dlouhodobě působící hnojiva. Správným hnojením podpoříte rychlost růstu, přiměřenou výživu ke kořenům a vitalitu. Míra hnojení však ovlivňuje také barvu listů. Přehnojení se projevuje změnou barvy listů. Hnojení se doporučuje na začátku vegetace hnojivem Start, případně s vyšším obsahem dusíku, a na podzim s vyšším obsahem draslíku pro zrání pletiv.
Čtěte také: Péče o listnatý živý plot
Zimní ochrana
Živé ploty nepotřebují v zimě žádnou ochranu. Na zimu obalte nádoby netkanou textilií. V zimě potřebují rostliny zálivku pouze minimálně - ideální je pouze za teplejších bezmrazých dnů. Máte-li možnost, chraňte rostlinu před silným mrazem umístěním v závětří či chladné kryté místnosti (garáž, světlý sklep atd).
Řez bobkovišně
Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Keře, které kvetou v létě (mochny, tavolníky apod.), by se měly stříhat jen v zimě. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené. Řez živého plotu se provádí 2x ročně.
Jelikož se jedná o rychle rostoucí rostlinu, doporučuje se bobkovišeň pravidelně stříhat. Tato rada platí jak pro jednotlivé rostliny, tak i pro živé ploty. Stříhání bobkovišně zajistí jeho zahuštění a prodlouží nádhernou dobu kvetení. Ideální doba pro střih bobkovišně je na jaře, než se na přelomu března a dubna objeví nové listy. Další vhodnou dobou pro střih bobkovišně je konec léta. Tehdy ihned po řezu vyrostou další malé výhonky, které ji dodají hustší vzhled.
Bobkovišeň snese jakýkoli řez, ať už zkrátíte jen několik větví, nebo rostlinu drasticky zkrátíte. Rostlina i tak znovu vyroste. V ideálním případě byste měli při stříhání používat zahradnické nůžky, abyste neporanili listy. Vyhněte se prořezávání za slunečných dnů a vybírejte si suché dny, kdy je obloha mírně zatažená. Bobkovišeň vyžaduje volný řez, v takovém případě byste měli zahradnické nůžky umístit asi jeden až dva centimetry nad osu listů, abyste je nepoškodili.
Tipy pro stříhání živého plotu z bobkovišně:
- Při stříhání živého plotu bobkovišně musíte letos zkrátit nové výhony alespoň o polovinu.
- Dbejte na to, abyste tímto způsobem stříhali pouze mladé živé ploty.
- Pro dobrý střih použijte ostré zahradnické nůžky. Pokud použijete nůžky na živý plot, hrozí poškození listů. V takovém případě bude váš plot vypadat méně atraktivně.
- Pokud bobkovišeň vyniká bujným růstem, má smysl provést na podzim dodatečný řez. I když ji radikálně zkrátíte, snáší tento zásah velmi dobře. Bude i nadále krásně růst.
- Pokud potřebujete na bobkovišeń zastřihnout silné větve, budete potřebovat nůžky nebo ostrou pilku.
- Pro udržení tvaru bobkovišně je třeba jej jednou ročně ostříhat. Kvůli zvýšenému dřevnatění kmene přestane po několika letech růst, takže korunu je třeba stříhat opakovaně. V ideálním případě by tato práce měla být provedena v únoru, před začátkem růstu. Výhony seřízněte až po jejich zdřevnatění, které poznáte podle hnědě zbarvené kůry. Nové větve mají světle zelenou barvu a snadněji se ohýbají. Střihem bobkovišně zachováte kulatý tvar koruny stromu.
Ochrana bobkovišně před chorobami a škůdci
Ochrana rostlin: Rostliny nevyžadují specifickou ochranu, ochrana rostlin se řídí všeobecnými zásadami.
Čtěte také: Druhy neopadavých živých plotů
Bobkovišeň často napadá houba Stigmina carpophila, která způsobuje takzvanou suchou skvrnitost listů. Ta začíná žloutnutím listů. Choroby se zbavíte pravidelným postřikem speciálními prostředky, přičemž je vždycky nutné napadené listy zlikvidovat. Na listech bobkovišně si pochutnávají lalokonosci, kteří okusují listy od okrajů. Biologickou zbraní proti těmto broukům jsou parazitické hlístice, použít se dá i konvenční insekticid.
Důležité upozornění
Všechny části rostliny jsou jedovaté, zejména semena a listy. Při práci s rostlinou, zejména při řezu, je vhodné mít ochranu rukou.
Bobkovišeň je jedovatá i pro zvířata, včetně koček.
Příznaky otravy: Příznaky otravy mohou být bolesti hlavy, nevolnost, dušnost, zvracení až ztráta vědomí. Jako první pomoc je třeba vyvolat zvracení, podat aktivní uhlí a velké množství tekutin.
Kultivary bobkovišně
Existuje mnoho kultivarů bobkovišně, které se liší svými vlastnostmi. Mezi oblíbené patří:
- Prunus laurocerasus 'Novita': Konečně bobkovišeň, která je plně mrazuvzdorná, velkolistá, vzrůstná a rychle roste! Vyznačuje se vitálním, vzpřímeným růstem. Proto se hodí na neprůhledné živé ploty, které zůstávají zelené i v zimě. Díky vzpřímenému růstu není potřeba stříhat. Pokud ho chcete tvarovat, snese jakýkoliv jarní řez.
- Kultivar se vzhledově podobá kultivaru 'Etna'.
- Vzpřímeně rostoucí, sloupovitý kultivar. V dospělosti dosahuje do výšky 2-2,5 m.
- Stálezelený, rychle rostoucí, vyšší keř, dorůstající do výšky kolem 4 m.
- Pomalu rostoucí, hustý, kompaktní keř, který v dospělosti dorůstá do výšky 1 - 2 m, při stejné šířce.
- Stálezelený, rychle rostoucí, vyšší keř, dorůstající do výšky kolem 2-3 m.
- Stálezelený listnatý keř pyramidální tvaru, který dorůstá do výšky 2-3 m a šířky 1,5-3 m.
- Stálezelený, mrazuvzdorný keř, dorůstající do výšky 1,5 m a šířky 2 - 3 m.
- Stálezelený, mrazuvzdorný keř, dorůstající do výšky 2 metrů a šířky 1 metru.
- Kompaktní kultivar, vzpřímeného, spíše kuželovitého tvaru. Dorůstá do výšky 2 - 4 m.
- Bohatě se větvící, stálezelený keř, dorůstající do výšky kolem 3 - 4 m.
- Tento kultivar se nápadně podobá kultivaru 'Angustifolia'. Liší se pouze ve velikosti listů.
- Novější kultivar vzpřímeně rostoucího keře. Dosahuje do výšky kolem 3m.
- Menší, stálezelený keř, kompaktního tvaru, dorůstající do výšky 1,3-1,5m, při šířce 1-1,2m.
- Stálezelený keř, s kompaktním a kulovitým habitem. Růst je spíše zakrslý, dosahuje do výšky 0,5-0,8m.
- Kompaktní keř, dorůstající v pěti letech do výšky 1 m. Po celou dobu si udržuje krásně kulatý tvar.
- Kompaktní, neopadavý keř vzpřímeného vzrůstu.
- Stálezelený keř, který dorůstá do výšky okolo 0,5 m. Růst je široce rozložitý.
- Stálezelený keř, dosahující do výšky 1m a šířky 2m. Růst je kompaktní, zaoblený.
- Vzpřímený, hustě rostoucí keř, se silnými, lesklými listy. Dorůstá do výšky 2,5 m a šířky 1 m.
- Menší kultivar, dorůstající do výšky i šířky kolem 2 m.
- Netradičně zbarvený, rychle rostoucí druh bobkovišně. Tvoří vyšší keř, dosahující do výšky 1,5-2 m.
- Jak už název napovídá, tento nový kultivar netvoří žádné vysoké keře. Tvoří neopadavý, velmi nízký, spíše půdokryvný keř, dorůstající do výšky 0,3-0,6 m.
- Jeden z nejmenších kultivarů stálezelených bobkovišní. Dorůstá do výšky 1,25m a šířky kolem 1m.
- Štíhle rostoucí, stále-zelený keř. Dosahuje do výšky 3 m a šířky 1,2 m.
Bobkovišeň a její květy a plody
Bobkovišně (Prunus laurocerasus) kvetou na jaře a jejich květy jsou drobné, bílé a vonné. Květy se objevují na rostlině v několika květenstvích a jsou charakteristické svým vzhledem i vůní.
Květy bobkovišně jsou drobné a mají pětičetné korunky. Květy jsou uspořádány v květenstvích nazývaných laty. Každý květ má pět bílých korunních lístků, které vytvářejí zvonečkovitý tvar. Tyto květy jsou často ozdobou rostliny, protože se objevují v hojném množství a vytvářejí nádherný kontrast s tmavě zeleným listím.
Květy bobkovišně mají silnou a příjemnou vůni, která může být zvláště výrazná, když je rostlina ve svém vrcholném kvetení. Tato vůně může být přitažlivá pro různé druhy hmyzu, jako jsou včely a motýli, kteří mohou sloužit jako opylovači.
Bobkovišně kvetou na jaře, obvykle v dubnu až květnu, v závislosti na klimatických podmínkách a geografické poloze. Kvetou především před tím, než se na rostlině objeví nové listy. Květy se objevují na mladších výhonech, což může být jeden z důvodů, proč se stříhání provádí po odkvětu, abyste neovlivnili kvetení v příštím roce.
Květy bobkovišně jsou opylovány hmyzem, zejména včelami a dalším létajícím hmyzem. Po opylení mohou vzniknout drobné tmavé plody, které jsou však pro lidskou spotřebu nejedlé a obsahují pecku.
Plody bobkovišně jsou drobné plody, které jsou kulovitého tvaru a mají tmavě modro-fialovou nebo tmavě červenou barvu. Každá plod obsahuje jednu pecku, což je semeno rostliny.
Plody bobkovišně jsou pro člověka nejedlé a nechutné. Jsou velmi jedovaté, protože obsahují látky zvané glykosidy, které mohou způsobit zažívací problémy a další nežádoucí účinky, pokud by byly zkonzumovány.
I když plody bobkovišně nejsou vhodné pro lidskou konzumaci, rostlina je stále pěstována především kvůli svým dekorativním listům a květům. Bobkovišně jsou oblíbenou volbou pro živé ploty a okrasné záhony díky svému hustému zelenému porostu.
Z důvodu jedovatosti by se plody bobkovišně neměly konzumovat, ani dávat dětem nebo domácím zvířatům.
Zajímavosti o bobkovišni
Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je druh slivoně, který je rozšířený v oblastech okolo Černého moře, v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě. Setkat se můžete ale i s dalšími názvy, jako je vavřínovec lékařský, bobkotřešeň lékařská, střemcha bobková, střemcha vavřínová nebo višeň bobková.
Bobkovišeň lékařská byla v dřívějších dobách ceněna hlavně jako léčivá rostlina. Z jejího listí je možné připravit speciální vodičku, v níž je modřeťová kyselina. Skvěle pomáhá s léčbou podrážděných smyslů, ovšem ve velkých dávkách je nebezpečná a může vést až ke smrti. Takže to určitě nezkoušejte! Využívání této rostliny k léčení bylo velmi přísně kontrolováno. Z keře se dá získat také bobkovišňová voda, která sloužila jako sedativum a zároveň našla široké využití v kosmetice a homeopatii.
Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) patří mezi architektonicky hodnotné stálezelené dřeviny. V zimě neopadává, velmi dobře regeneruje po mrazech a řezu, rychle roste. Obklopte se zelení a jako druh určitě zvolte stálozelené dřeviny samostatně nebo v kombinaci s jinými neopadavými dřevinami nebo dokonce s kvetoucími dřevinami. Nejvíce dekorativní jsou však lesklé, světlé nebo tmavě zelené listy s voskovým vzhledem.
Věděli jste, že bobkovišeň a vavřín není stejná rostlina?
tags: #živé #ploty #bobkovišeň #pěstování