Stavba z betonových tvárnic vyžaduje dodržování určitých stavebních zásad. Nedostatky se mohou projevit vznikem trhlinami. Tento článek popisuje postup zdění z betonových tvárnic, včetně přípravy základů, izolace a samotného zdění.
Základové práce
Zemní práce je třeba provést za vhodných klimatických podmínek - když nemrzne nebo neprší a zemina není promočená. Základový pás se vykope o šířce min 300 mm, v místě sloupů min 400 × 400 mm do nezámrzné hloubky (min. 800 mm - záleží na klimatických podmínkách daného regionu). Základ je třeba vyhotovit minimálně z betonu třídy C16/20 a vyztužit jej ocelovou výztuží, aby byl dostatečně pevný.
Při betonování základů je třeba ocelovou výztuž vkládat do betonu tak, aby vyčnívala nad základovou konstrukcí. V místech budoucích sloupků je třeba osadit ocelovou výztuž min. 2 × ∅ 12 mm, která bude po celé výšce sloupků. Pod sloupy se doporučuje použít bednící tvárnice o rozměru 300 × 300 mm a pod zdí část bednící tvárnice o šířce 200 mm.
K zalití bednících tvárnic je třeba použít beton C16/20.
Izolace
Plotové nadzákladové zdivo je třeba chránit před zemní vlhkostí, která do něj proniká vzlínavostí a je nejčastější příčinou jeho rychlého chátrání. Izolaci je třeba provádět za sucha, mimo mrazy, když zdivo základů není podchlazené a orosené.
Čtěte také: Krok za krokem: Stavba zdi z tvárnic
Jako izolační materiál slouží fólie z plastů, tekuté izolační nátěry nebo asfaltová lepenka a asfaltový nátěr (aplikují se po vyzrání betonu - po min.
Po vyzrání betonu se aplikuje tekutá hydroizolace. Potom se nanese hrubé maltové lůžko (malta s pevností M5).
Zdění
Sloupové tvárnice se osazují zároveň se zdicími prvky do hrubého maltového lůžka. Provlečou se přes ocelovou výztuž osazenou do základů. Vždy je třeba dodržovat tloušťku ložné a styčné spáry 7 až 10 mm.
Po vyzdění první řady se osadí tvárnice druhé řady. Tvárnice se kladou na vazbu, k tomuto se účelu použije poloviční tvárnice (200 × 200 × 150 mm), kterou začneme druhou řadu. Sloupové tvárnice se zalévají po vyzdění každé druhé řady.
Dutina se vyplní betonem třídy min C16/20 s kamenivem se zrnem do 12 mm. Za jeden den se doporučuje vyzdít max.
Čtěte také: Realizace opěrné zídky z betonu
Po vyzdění zdi se krycí desky osadí do stavebního lepidla. Spárovací malta se nanese i na styčnou plochu krycích desek, čímž se zjednoduší jejich spárování.
Výšku sloupů a zdí nad 1 m je třeba řešit se statikem. Doporučená maximální výška zdi je 7 řad a krycí deska.
Na sloupy se nedoporučuje zavěsit těžká vrata z kovové konstrukce. Vhodným řešením je vytvořit pro dvoukřídlou bránu samostatný ocelový sloup, který bude osazen vedle sloupu z betonových tvárnic. Otvory pro výztuž se nedoporučuje předvrtat do betonové základové konstrukce.
Postup zdění z betonových tvarovek PT a retrobloků
Konstrukci z betonových tvarovek zakládáme na dostatečně únosnou a stabilní základovou konstrukci. Základovou konstrukci provádíme do nezamrzné hloubky. Stěnu je nutno odizolovat od základové konstrukce a okolních ploch pomocí klasických asfaltových, případně fóliových pásů.
Při realizaci opěrné stěny, která bude přenášet tíhu okolní zeminy, se za rubem stěny cca 100 mm pod úrovní horního okraje základu provede odvodňovací drenáž, která se umístí do štěrkové lože frakce 8 - 16 mm o mocnosti 150 mm. Odizolování rubu stěny se provede pomocí profilované polyetylenové fólie.
Čtěte také: Kamenná zídka: Stavba krok za krokem
Zdění a betonování konstrukce provádíme při minimálních teplotách 5 °C. Zdění provádíme pouze na cementovou maltu bez výskytu vápna.
Tvarovky stavěné beze spár rovnáme pečlivě do provázku, tvarovky mají rozměrové tolerance, z tohoto důvodu doporučujeme betonové tvarovky zdít na ložnou a styčnou spáru o mocnosti 10 mm. Při zdění doporučujeme používat zdící ocelové pruty z hladké oceli o průměru10 mm.
Betonové tvarovky je nutno zasypávat suchým betonem s nízkým vodním součinitelem, který hutníme pomocí dřevěného, nebo ocelového dusáku. Zasypávání betonem provádíme vždy po vyzdění 2 vrstev, do výšky 1,5 tvarovky pro zamezení výtoku betonu spárou na tvarovku.
V závislosti na působícím zatížení tvarovky vyztužujeme. Tvarovky poslední vrstvy neplníme až k hornímu okraji konstrukce (necháme u horního okraje 20 - 50 mm mezeru pro vysrážení vody). Stříšky lepíme flexibilním lepidlem na terče (do rohu stříšky z důvodu odvodu páry, neboli „dýchání“ plotového systému).
Uchovávejte výrobní štítky, kterým je opatřena paleta pro možnost reklamace. Tento štítek je nezbytně důležitý pro záruční podmínky v případě reklamace.
Poznámka: Rozměry a druh základové konstrukce závisí na místních geologických poměrech a velikostí zatížení, kterou bude základ přenášet na základovou spáru.
Ztracené bednění
Ztracené bednění je neodmyslitelný stavební materiál při stavbě základů, zídek, plotů, patek apod. Jeho použití usnadňuje a urychluje práci. Ztracené bednění může mít několik podob, tou nejznámější jsou betonové tvarovky, ze kterých se vyskládá několik řad zdiva, a veškeré dutiny se vylijí betonem.
V praxi se ztracené bednění využívá především pro stavbu základových pasů rodinných domů, základových patek pro založení dřevostavby nad terénem, či stavbu terasy, pergoly a zahradního domku. Jak již bylo zmíněno, betonové tvárnice ztraceného bednění lze využít prakticky na jakoukoli konstrukci. Tomu odpovídají i nabízené rozměry tvárnic. Výška a délka tvárnic je vždy stejná, tzv. modulová. Výška ztraceného bednění je 250 mm a délka zpravidla 500 mm.
Postup stavby ze ztraceného bednění
- Ať už se ztracené bednění využívá pro cokoli, vždy je třeba vyhloubit rýhu do nezámrzné hloubky, do které se bude ztracené bednění ukládat.
- V rýze se zhotoví štěrkový podsyp tl. cca 100 mm, na kterém se vybetonuje podkladní roznášecí betonová deska tl. 50 - 100 mm.
- Jakmile je hotová podkladní betonová vrstva, může se začít se skládáním ztraceného bednění. Se stavbou se začíná vždy v rozích stavby.
- Tvárnice ztraceného bednění se podsypou suchým betonem, který v případě potřeby zaručí jednoduché vyrovnání tvárnice. Tvárnice by měly být osazeny nejen vodorovně, ale také v jedné výškové úrovni.
- Jakmile jsou betonové tvárnice ztraceného bednění osazeny, napne se mezi nimi provázek a může se začít se skládáním dalších tvárnic.
- Současně se skládáním tvárnic se do konstrukce ukládá ocelová výztuž (roxory) o průměru 8 - 10 mm. Ocelová výztuž je ukládána jak vodorovně, tak svisle.
- Vodorovná výztuž se ukládá do tzv. zámku (výkroje na bocích betonových tvárnic), a to o jednom až dvou prutech v závislosti na šířce bednění a také na projektu stavbu (statický výpočet). Svislá ocelová výztuž je v patě ztraceného bednění již osazena v betonovém základu (výztuž by měla ze základu přečnívat alespoň o 0,8 m), nebo se do základu navrtá.
Jakmile jsou základy ze ztraceného bednění vyskládány, může se začít s betonáží.
Beton můžete doma namíchat svépomocí (poměr složek betonu), ale pokud betonujete větší základy domu, pravděpodobně byste se nadřeli. Proto je vhodné využít služeb betonmixu, který namíchá beton požadovaných vlastností. Betonovat se však musí po částech. Pokud máte konstrukci ze ztraceného bednění vyšší jak 1,0 m, budete muset betonovat vícekrát, případně bude třeba ztracené bednění stabilizovat vhodnou opěrnou konstrukcí, aby bylo zabráněno vybočení stěny/základu.
Typ a třída použitého betonu do ztraceného bednění musí být zvolena s ohledem na projekt. Pro betonování základů se standardně využívá beton třídy C16/20. Pro konstrukce, které jsou vystaveny povětrnostním podmínkám, dešti a mrazu, je vhodné použít kvalitnější beton, a to třídy C20/25, nebo C25/30.
Jistě vás také zajímá, kolik je potřeba betonu do ztraceného bednění. To se pochopitelně odvíjí od šířky konstrukce.
Cena ztraceného bednění
Cena ztraceného bednění závisí na šířce konstrukce. Orientační cena vychází z ceníkových cen řemeslníků a nezohledňuje různé faktory, které mají na cenu vliv.
Svahové tvárnice
Prvním krokem je vybudování výkopu v místě budoucí zdi přičemž se odstraní i část svahu určeného ke zpevnění a osazení svahových tvárnic. Výkop v místě založení zdi je vhodné vyhloubit a zhutnit do tzv. třídy C 12/16 uložený na vrstvu zhutněné kamenné drtě uložené v nezámrzné hloubce na zhutněné podloží základové rýhy výkopu. Betonový základový pas musí zároveň zajišťovat první vrstvu tvárnic proti posunutí tlakem svahu (viz obrázek).
U opěrných vysokých zdí, které kromě okrasné funkce přenáší vysokou zátěž doporučujeme individuální posouzení a řešení zajištění zdi statikem. V některých případech nestabilních svahů je nutné aby za okrasnou zdí ze svahových tvárnic byla vystavěna ještě speciální vyztužená opěrná zeď, například z tvárnic ztraceného bednění.
Tvárnice první vrstvy se kladou do řady vedle sebe s mezerou cca 220 mm přičemž je možné vytvářet i zdi s mírným zvlněním tak, že se sousední tvárnice vzájemně natáčejí pod určitým úhlem.
Druhá a každá následující vrstva se vytváří tak, že se tvárnice kladou šachovnicově do místa mezery mezi tvárnicemi spodní vrstvy na sucho. Tvárnice jsou na vrchní ploše vybaveny nálitky, které vymezují prostor pro umístění tvárnic další vrstvy a zabraňují tak posunu jednotlivých tvárnic směrem od svahu. Doražením tvárnic na tyto nálitky lze dosáhnout max.úhlu zdi ze svahových tvárnic 70°.
Při budování okrasných zdí osázených květinami se každá vrstva tvárnic zvlášť vyplňuje humusní zeminou obohacenou o rašelinu a osází rostlinami. Pro zamezení propadávání zeminy tvárnicemi je vhodné mezi jednotlivé vrstvy tvárnic vkládat pás vodopropustné síťované zahradnické fólie o šířce cca 250 až 350 mm. Případné dělení tvárnic, např. u okrajů zdi se provádí stolovou pilou na beton nebo úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem.
Na závěr se dosype výkop za tvárnicemi směsí zeminy a vodopropustného materiálu, např. kamenné drtě.
tags: #zidka #z #betonových #tvárnic #postup