Zelené fasády Flora Exterior představují inovativní řešení pro městskou zástavbu, které přenáší zeleň do vertikální polohy a zatraktivňuje plochy stěn. Jsou nedílnou součástí modrozelené infrastruktury, která představuje lokální navracení zeleně a vodního hospodářství do zastavěných oblastí. Zelené vertikální fasády vrací zeleň tam, kde bychom ji už nečekali, a významně zlepšují kvalitu vzduchu, ochlazují a zvlhčují vzduch a odebírají z něj škodliviny. Navíc pomáhají zvyšovat biodiverzitu v okolí, snižují prašnost a hlučnost.
Výhody zelených fasád Flora Exterior
Zelené fasády nabízejí celou řadu benefitů, které zlepšují nejen estetiku budov, ale i životní prostředí a kvalitu života. Výparem se zlepšuje mikroklima a rostliny zlepšují naše psychické zdraví. Podle některých průzkumů se životnost fasády kryté popínavými rostlinami prodlužuje. Rostlinami ji chrání před některými nepříznivými vlivy počasí, kyselým deštěm a či výkyvy teplot.
- Zvyšují biodiverzitu: Rostliny na fasádě pomáhají vytvářet útočiště pro hmyz a ptactvo, čímž podporují místní ekosystémy.
- Zlepšují kvalitu vzduchu: Zelené fasády produkují kyslík a pohlcují škodlivé látky z ovzduší.
- Regulují teplotu: Ochlazují a zvlhčují vzduch v okolí budovy, což přispívá k příjemnějšímu mikroklimatu a snižuje potřebu klimatizace.
- Snižují hlučnost: Vegetační vrstva funguje jako akustická bariéra a tlumí hluk z okolí.
- Prodlužují životnost fasády: Chrání fasádu před UV zářením, kyselými dešti a výkyvy teplot, čímž prodlužují její životnost.
- Estetická hodnota: Zatraktivňují plochy stěn a dodávají městské zástavbě přirozenější vzhled.
Technologie Flora Panel a Flora Pot
Nejmodernější technologie pro stavbu zelených fasád zahrnuje systémy Flora Panel a Flora Pot. Vertikální fasády jsou realizovány pomocí vlastního systému Flora Panel. Jednotlivé truhlíky (Flora Panely) se upevní na stěnu pomocí vrutů. Rostliny sázíme do květináčů Flora Pot, které obsahují minerální vatu ISOVER. Ta má oproti klasickému substrátu vysokou hydroakumulační schopnost. Rostliny tak mají neustálý přísun vody a nedochází k jejich vysychání. Přepady mezi jednotlivými panely pak zajišťují rovnoměrné zalévání rostlin a přísun živin. Vysoká hydroakumulace hydrofilní vlny Isover umožňuje zvládnout i výpadky zavlažování a poskytuje rostlinám prokořenitelný prostor.
Automatizovaná závlaha
Technologie našich stěn využívá systému závlahových přepadů, kdy je přívod vody zaveden do nejvýše položeného truhlíku. Při dosažení maximální výše hladiny pak voda automaticky přepadává do panelu umístěného níže až k úplně poslednímu, který je připojen k odpadu a nebo k recirkulační nádrži s vodou a výživou.
Snadná údržba
Rostliny se vysazují do samostatných květináčů, které se umisťují do jednotlivých truhlíků. Díky tomuto systému můžete kdykoliv měnit pozice jednotlivých rostlin, nebo je jednoduše přesadit. Stěna se tak nemusí celá rozebírat jak je tomu u jiných konkurenčních systémů. Truhlíkové řešení zelené fasády vyniká v modularitě a jednoduché údržbě.
Čtěte také: Zelená textilie: Praktický plotový prvek
Typy zelených fasád
Zelenou fasádou se rozumí vnější plášť budovy nebo samostatně stojící zeď pokrytá vegetací (rostlinami). Zelené fasády mohou být realizovány dvěma zcela odlišnými způsoby.
Zeleň spojená s volnou půdou (pnoucí rostliny)
V minulosti nejběžnějším způsobem bylo pokrytí fasády rostlinami kořenícími v rostlém terénu u paty objektu. Rostlý terén je plocha, pod níž není půdní profil oddělen od horninového podloží žádnou stavbou a která umožňuje zdárný růst vegetace a přirozený vsak srážkových vod. Pro tento typ ozelenění fasád se nejčastěji používají pnoucí (popínavé) rostliny, které se vyznačují adaptačním mechanismem umožňujícím rostlinám přidržet se buďto přímo na fasádě, nebo na pomocné konstrukci na fasádě upevněné. Podle mechanismu, kterým se rostliny podkladu přidržují, se dělí do několika skupin. Pnoucí dřeviny s příčepivými kořínky (označované jako kořenující) a pnoucí dřeviny s úponky opatřenými adhezivními („přísavnými“) terčíky se společně označují jako „samopnoucí“ a nepotřebují žádnou opěrnou konstrukci, přichytí se přímo na zeď. Systémy podpůrného pnutí mohou být lanové, mřížové, drátové, modulové nebo kombinované. Výjimečně se pro tento typ ozelenění fasády používají i dřeviny, které nelze za pnoucí označit, jež mají běžný keřový nebo stromový vzrůst, obvykle ovocné dřeviny. Tyto dřeviny se pak musí ke konstrukci připevňovat a do plochého tvaru upravovat řezem a vyvazováním.
Výběr popínavých rostlin
Velmi důležitý je proto výběr druhu popínavé rostliny. Pokud budete chtít mít dům porostlý stálezelenými rostlinami, můžete zvolit například zmiňovaný břečťan popínavý (Hedera helix). Tato rostlina se dokáže přizpůsobit široké škále podnebním podmínek. Má mnoho kultivarů s pestře panašovanými listy neobvyklých tvarů. Zajímavé jsou ale i zeleno-žluté květy břečťanu, které vyrůstají v okolíku a jsou velmi bohaté na nektar. Plodem je bobule, která je v nezralosti zelené a posléze tmavě fialové až černé barvy. Další velmi atraktivní stálezelenou rostlinou je zimolez Henryův (Lonicera Henryi). Tato popínavá rostlina nemá nijak zvláštní nároky na stanoviště a dobře snáší i znečištěné ovzduší a teploty do -23 °C. Hodí se spíše na nižší stavby a přístřešky. Kopinaté listy se na rostlině drží celou zimu. Zimolez je však okrasný především květenstvím, které je tvořeno trubkovitými květy, které jsou zevnitř bělavé až žluté a zvenčí tmavě růžové až nachové barvy. Komu přijde zelená barva listů příliš fádní, může zvolit brslen Fortunův (Euonymus fortunei), konkrétně kultivar ´Emerald´n´Gold, který má malé zlatožlutě panašované lístečky. Brslen není náročný a dává přednost mírně kyselé, vlhké půdě.
Je však nutné brát v úvahu, že dům porostlý popínavými rostlinami má i svá úskalí. Některé popínavé rostliny škodí stavebním konstrukcím, způsobují praskání zdiva a odlupování omítky. Možné riziko však představují kořeny některých rostlin, například vzdušné kořeny břečťanu. Obecně platí, že kamenné zdi mohou být břečťanem poškozeny, cihlové a maltované zdi či zdi se štukovanou omítkou jsou však naopak chráněny. Pro dřevěné budovy se břečťan nehodí z důvodu rozšiřování škvír a puklin mezi prkny. Vzdušné kořeny narušují povrch dřeva a mohou usnadnit průnik vzdušné vlhkosti a hub.
Vertikální zahrady
Druhým systémem, který prožívá v současnosti až překotný rozvoj, je umístění rostlin přímo na fasádu. Při tomto systému je na fasádě upevněno pomocí konstrukce médium, ve kterém rostliny koření. Vertikální zahrady vycházejí z konceptu střešní zahrady otočené o 90º a upevněné na fasádě. Při jejich realizaci se však řeší dva zásadní problémy, se kterými se střešní zahrada nepotýká. Prvním problémem je skutečnost, že na svislou stěnu prakticky neprší a všechny vertikální zahrady musí být vybaveny dokonalým zavlažovacím systémem, na jehož spolehlivosti existence vertikální zahrady závisí. Druhým zásadním problémem je upevnění média, ve kterém rostliny koření. Běžný substrát by ve svislé poloze nedržel a podle způsobu řešení tohoto problému se vertikální zahrady dělí do tří zcela odlišných typů podle toho, jak se vyrovnávají s působením gravitace.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
Policové vertikální zahrady
Princip policových vertikálních zahrad spočívá v rozdělení fasády konzolemi na horizontální segmenty, na kterých spočívají větší lineárně uspořádané vegetační nádoby nebo koryta s vodorovným povrchem substrátu. Vertikální stěna je tak rozdělena na malé, nad sebou uspořádané horizontální plochy.
Modulové (modulární) vertikální zahrady
Typickým znakem modulové vertikální zahrady je členění pohledové roviny na plošný rastr jednotlivých polí, které tvoří jednotlivé moduly, jež se skládají k sobě jako stavebnice. Jejich stabilitu obvykle zajišťuje rámová konstrukce ukotvená k fasádě, na kterou jsou jednotlivé moduly upevněné. Moduly mají nejrůznější konstrukci. Otvory pro vegetaci mohou být orientované šikmo vzhůru, nebo mohou mít i vegetační plochu zcela svislou s uzavřeným povrchem a jen s otvory pro jednotlivé rostliny, v případě speciální náplně soudržného substrátu mohou mít svislou vegetační plochu i zcela otevřenou.
Plošné vertikální zahrady
Plošné vertikální zahrady se vyznačují (ve srovnání s jinými vertikálními zahradami) nízkou hmotností a nízkou konstrukční pevností a také vysokou přizpůsobivostí jakémukoli geometrickému tvaru. Plošné vertikální zahrady se obvykle vytváří individuálně na místě a mohou být realizovány jako bezsubstrátové, kdy ukotvení rostlin a jejich zavlažování je řešeno hydroponicky pomocí vysoce nasákavé textilie, případně mohou být řešené jako textilně substrátové, kdy je do textilních kapes doplněno malé množství substrátu. Otvory pro výsadbu se řeší většinou až na místě. Tím je umožněn individuální spon výsadby.
Problémy se zelenáním fasád a jejich řešení
Zelenající fasáda není jen estetickým problémem, ale také známkou toho, že váš dům může mít vážnější problémy, které je třeba řešit. Fasáda je prvním ochranným štítem vašeho domu proti nepříznivým vlivům počasí a znečištění. Pokud je však zanedbána nebo špatně udržována, může rychle podlehnout vlhkosti, mechu, řasám a plísním. To nejen narušuje vizuální vzhled vašeho domova, ale může mít i vážné dopady na jeho strukturu.
Příčiny zelenání fasád
- Nedostatek přímého slunečního světla: Severní strany domů, které jsou většinu dne ve stínu, jsou náchylnější k vlhkosti, což vytváří ideální podmínky pro růst mechů a řas.
- Vlhkost: Domy nacházející se v blízkosti lesů, řek, rybníků nebo v oblastech s vysokou srážkovostí jsou obzvláště ohrožené. Keře nebo popínavé rostliny zadržují vlhkost. Pokud jsou příliš blízko domu, vytvářejí ideální prostředí pro řasy a plísně.
- Nedostatečná údržba: Pokud nejsou fasády pravidelně čištěny a chráněny, mohou se na jejich povrchu usazovat nečistoty, prach a organické látky, které poskytují živiny pro růst mechu a řas.
- Špatná kvalita nebo stárnoucí fasádní nátěr: Staré nebo nekvalitní fasádní nátěry mohou ztrácet svou ochrannou funkci. Pokud nátěr není odolný vůči vlhkosti, UV záření a nečistotám, začne fasáda postupně degradovat.
Řešení problémů se zelenáním fasád
Zelené skvrny na fasádě jsou většinou způsobeny řasami nebo plísněmi. Tyto mikroorganismy prorůstají do hloubky a fasádu postupně ničí. Když se na domě začnou objevovat nazelenalé fleky, mnoho majitelů hledá, co znamenají zelené fleky na fasádě a jestli jde jen o běžnou špínu. Bohužel ne - většinou jde o řasy nebo plísně, kterým se skvěle daří v místech, kde je vlhko a málo světla. Jakmile se řasy a plísně na fasádě uchytí, vytvářejí souvislý biofilm. Ten prorůstá do hloubky, zadržuje vodu, přitahuje další nečistoty a postupně vede k degradaci fasády. Zelené fleky z dálky vypadají jako mech, ale ten na fasádě neroste. Řasy na fasádě vytvářejí zelené, někdy i dohněda zbarvené mapy. Drží se v pórech omítky a časem pronikají hlouběji. Někdy se místo jasně zelené objevují tmavší skvrny, které mohou mít šedý až černý tón. V takovém případě jde většinou o plíseň. Ta je výrazně agresivnější a představuje větší riziko, a to hlavně pro vaše zdraví. Plísně vypadají jako černé skvrny nebo mapy na fasádě, které dokážou zcela zakrýt původní barvu. Mech na fasádě neroste - ale lidé si s ním často pletou právě řasy, které vypadají podobně.
Čtěte také: Využití zelené fólie na plot
Pokud přemýšlíte, čím umýt zelené skvrny na fasádě, je dobré vědět, že mýdlová voda nestačí. Chemické přípravky z hobbymarketu, jako například oblíbené savo, zase může způsobit zesvětlené mapy nebo spálit rostliny kolem domu. Vůbec nejhorší je snaha o čištění na sucho. Proto byste čištění fasády měli přenechat raději profesionálům.
- Odstranění příčin stínění: Pokud je to možné, zkuste odstranit příčiny stínění, například ořezáním přerostlých větví stromů nebo keřů v blízkosti fasády. Sluneční paprsky přirozeně fasádu vysoušejí a snižují pravděpodobnost růstu řas a mechů.
- Ochrana proti vlhkosti: Zajistěte, aby fasáda měla dostatečnou ochranu proti vlhkosti. To lze dosáhnout aplikací hydrofobních ochranných nátěrů, které zabrání prosakování vody do omítky. Kromě toho je důležité zkontrolovat odvodňovací systémy kolem domu, jako jsou okapy a svody, aby se zabránilo hromadění vody u základů.
- Pravidelné čištění a údržba: Naplánujte si pravidelné čištění fasády. Ideální je provádět údržbu minimálně jednou ročně, zvláště pokud žijete v oblasti s vyšší vlhkostí. Používejte vhodné čisticí prostředky, které odstraní nečistoty a zároveň zabrání dalšímu růstu škodlivých organismů. Důležitá je také aplikace ochranných chemických přípravků s dlouhodobým účinkem.
- Renovace fasádního nátěru: Pokud fasáda vykazuje známky stárnutí, odlupování nebo ztráty barvy, je čas na renovaci. Před nanesením nového nátěru je důležité povrch fasády důkladně očistit, napenetrovat a odstranit všechny biologické zbytky.
- Profesionální čištění: Prohlédneme typ fasádního nátěru i stupeň napadení. Na fasádu naneseme profesionální přípravky na čištění fasád. Ty účinně odstraní řasy i plísně včetně zárodků. Na závěr přichází oplach horkou tlakovou vodou. Teplotu a tlak vody přizpůsobíme pro daný povrch. Velmi důležité je provádět oplach velkým množstvím vody. Vyčištěnou fasádu ještě ošetříme nanotechnologickou impregnací. Ta se postará o dlouhodobý účinek. Zelenání fasády nemůžete zastavit úplně, ale můžete ho výrazně zpomalit. Na všechny služby dostanete garanci minimálně 2 roky.
Strategie adaptace a metodika ozelenění fasád
Vizí „Strategie adaptace hl. m. a snížit zranitelnost hlavního města Prahy vůči dopadům změny klimatu postupnou realizací vhodných adaptačních opatření. Příprava a vydání metodiky Ozelenění fasád byly podpořeny z Programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hl. m. Prahy pro rok 2021. Cílem metodiky bylo stanovit zásady a požadavky pro správnou volbu, navrhování, realizaci a údržbu zelených fasád, tedy fasád z menší či větší míry pokrytých vegetací. Dokument popisuje různé možnosti aplikace vegetace na fasády a zdi. Metodika je doporučením pro majitele nemovitostí, projektanty, investory a všechny, kdo uvažují o realizaci zelené fasády. Jejím úkolem není doporučit nějaký konkrétní systém, ale vzhledem k velké šíři vyvíjených technologií se metodika soustřeďuje na poskytnutí základních informací o jednotlivých technologiích a formách řešení a popisuje jejich výhody a nevýhody pro konkrétní situace. Veškeré informace jsou uvedeny podle nejlepšího vědomí autorů, bez právní závaznosti, a odpovídají stupni poznání v době zpracování metodiky.
Mají-li pro nás zůstat Země a naše města obyvatelná, musíme zastavit úbytek ploch pokrytých vegetací. Na rozdíl od snižování emisí CO2 má investice do vegetace tu výhodu, že její pozitivní působení lze pozorovat i na lokální úrovni.
tags: #zelena #fasada #textura #informace