Malta patří mezi základní spojovací materiály, bez kterých se neobejde téměř žádná stavební práce. Po maltě sáhnete při zdění, omítání i lepení, a proto je potřeba vybrat vhodný typ s ohledem na způsob využití.
Co je zdicí malta?
Zdicí malta je základní stavební materiál používaný pro spojování cihel, bloků, nebo kamene při stavbě zdí. Slouží k lepení jednotlivých prvků zdiva - cihel, tvárnic nebo bloků. Moderní stavebnictví i nadále stojí na spojování stavebních dílců vhodným materiálem.
Na tomto principu se po staletí nic podstatného nemění, protože jde o osvědčený způsob, jak vytvořit stabilní konstrukci s dlouhou životností. A právě proto se s použitím zdicích malt setkáváme na staveništích dodnes, ať už jde o klasické cihly nebo pórobetonové zdivo, zdicí malta zůstává klíčovým prvkem každé stavby.
Složení zdicí malty
Malta se standardně skládá z vody, písku a třetí složky - vápna, cementu, nebo obojího. Podle toho se dělí na maltu vápennou, cementovou a vápenocementovou. Přidáním dalších složek nebo obměnou některé z nich se pak vytváří speciální typy malt, ať už jde o sádrové, šamotové a další.
- Cement: Cement je hydraulickým pojivem, které tuhne jak na vzduchu, tak i pod vodou. Šedý nebo bílý prášek se skládá mimo jiné z jemně mletého slínku portlandského cementu, struskového písku, popílku, mletého vápence, a dále z anorganických a přírodních minerálních vedlejších složek, z kterých po smíchání s vodou vznikne cementová kaše.
- Vápno: Nejlepší a nejlevnější volbou bývá vápenný hydrát, tedy hašené vápno.
- Písek: Pro namíchání je ideální písek frakce 0-4 mm. Čím méně jílu písek obsahuje, tím bude výsledná směs lépe držet, lepit a snížíte i riziko popraskání. Čím hrubší písek je, tím více vápna budete potřebovat.
Smícháním s vodou, přidáním příměsí různých zrnitostí (např. drceného kamene, drobného štěrku, písku) a v případě potřeby dalších aditiv (např. plastifikátoru, těsnicí hmoty atd.) a přísad (např. barevných pigmentů, vláken atd.) získáme beton.
Čtěte také: Postup zdění šamotových cihel
Druhy zdicích malt
Malty se obecně dělí podle pojiva na maltu vápennou (rekonstrukce historických objektů), vápenocementovou (klasická cihla), cementovou (bloky, tvárnice, větší zatížení) nebo hliněnou (nepálené cihly). V závislosti na receptuře a příměsi dalších látek se získávají další malty - například tenkovrstvá malta (třeba k vyzdívání tvárnic z pórobetonu nebo lehkého betonu), šamotová malta (k vyzdívání a opravám topenišť), sádrová malta (k lepení sádrových desek, zatmelení spár u sádrových výrobků nebo upevňování elektroinstalací) nebo malta na dláždění (k pokládce keramické dlažby a desek).
- Vápenná malta: Čistá vápenná malta se nejčastěji využívá pro zhotovení vnitřních omítek, případně se uplatňuje i při rekonstrukcích historických budov. Ve srovnání s jinými typy malt má vysokou elasticitu, ale menší pevnost. Běžné malty z čerstvého vzdušného vápna se připravují v poměru 3 dílů písku na 1 díl vápna. Podtypem vápenných malt jsou ty připravené z hydraulického vápna, které se vyrábí žíháním vápence obsahujícího jíl a jiné nečistoty. Tyto malty mají vyšší pevnost a rychleji tuhnou.
- Cementová malta: Pro zdění v místech s vyšší vlhkostí se využívají pevné cementové malty, které představují obdobu betonu. Vyznačují se dobrou soudržností a vysokou pevností. Hodí se pro použití ve vnitřních i venkovních prostorách a volí se do intenzivně namáhaných míst. Po cementové maltě sáhněte při zhotovení podezdívek nebo tam, kde bude docházet k výraznějšímu tlakovému zatížení (například v okolí překladů). Počítejte však s tím, že cementové malty jsou obtížněji zpracovatelné a špatně izolují teplo.
- Vápenocementová malta: Nejuniverzálnějším typem malt jsou vápenocementové, které obsahují podíl vápna i cementu. Vyznačují se větší pevností a hustotou než čistě vápenné malty, ve srovnání s cementovými se však podstatně lépe zpracovávají. Protože mají nižší stupeň nasákavosti než vápenné omítky, jsou vhodné i pro zdění v místech kontaktu zdiva se zemí. Využívají se jak pro zdění, tak omítání ve vnitřních i venkovních prostorách.
- Tepelněizolační malta: Dalším typem je tzv. izolační malta, která má vylepšenou vydatnost a zlepšenou tepelnou vodivost. Tepelněizolační malty se můžou pochlubit vylepšenou vydatností a k tomu nabízí lepší tepelnou vodivost, díky čemuž je ideální ke zdění tepelněizolačních zdicích prvků.
- Lepicí malta: Jak už název napovídá, lepicí malta slouží k připojování různých stavebních prvků či materiálů k sobě. K lepení sádrokartonových a tepelněizolačních desek na podkladní konstrukci použijte lepicí maltu určenou přímo k tomuto účelu.
- Spárovací malta: Spárovací malta se ve stavebnictví používá k vyplňování mezer (spár) mezi jednotlivými stavebními prvky, jako jsou cihly, bloky či kamenné desky. Poskytuje tak strukturální stabilitu a pomáhá udržovat jednotlivé prvky pevně na místě. Zároveň však těsní, brání průniku vlhkosti a splňuje i estetická kritéria.
- Vyrovnávací malta: Pokud se potýkáte s křivou podlahou či stěnami, nemusíte se hned pouštět do náročné rekonstrukce. Řešením může být vyrovnávací malta, která zajistí rovný povrch a připraví jej pro další stavební či povrchové práce.
- Šamotová malta: Tento typ malty se od těch předešlých poměrně liší. Neslouží totiž primárně k vyrovnávání či lepení nějakého materiálu, ale k opravám a tmelení šamotových desek, které jsou nedílnou součástí topenišť a krbů.
Výběr zdicí malty
Prvním vodítkem pro výběr nejvhodnějšího typu malty je druh zdiva a tloušťka zdící spáry. Druhým vodítkem je pak požadovaná pevnost malty. Obecně platí, že malta by měla mít nižší pevnost než zdicí prvek, aby při případném dotvarování došlo k prasknutí malty, nikoli cihel. Pro běžné nové zdivo jsou proto ideální malty s pevností 10 MPa, pro příčky někdy i více.
Přesný typ malty (včetně pevnosti a složení) by měl být vždy součástí projektové dokumentace. Projektant zná statiku celé stavby, zatížení jednotlivých konstrukcí a vybere tak nejvhodnější kombinaci zdiva a malty.
Předpřipravené maltové směsi, které se při svépomocných pracích využívají nejčastěji, se od sebe liší složením a mají různé vlastnosti. Při výběru maltové směsi vždy pečlivě nastudujte informace psané na pytlích. Na každém obalu je uvedené, pro jaký účel se hodí, jakou má zrnitost, pevnost v tlaku i pro jakou tloušťku vrstvy je vhodná.
Příprava zdicí malty
Při míchání pak dodržujte předepsané množství vody! Příliš řídká směs může významně snížit pevnost. Při zpracování je ideální použití například bubnové míchačky, protože míchá směs déle a rovnoměrněji, čímž se lépe aktivují chemické složky (např. pojiva a přísady), takže má výsledná malta lepší konzistenci a také namícháte větší objem naráz, takže je práce plynulejší a efektivnější. Míchadlo na vrtačce je vhodné pro malé objemy (např. opravy nebo drobné zednické práce). Vzhledem k tomu, že je nutné ho držet v ruce, používá se zpravidla jen velmi krátce, což není pro důkladné promíchání všech složek ideální. Výsledkem může být nevyrovnaná kvalita malty nebo špatný náběh její pevnosti.
Čtěte také: Důležité aspekty zdění betonových tvárnic
Při přípravě malty v menších množstvích se vždy nejprve smíchají suché složky a až poté se přidává voda.
Důležité aspekty při zdění
- Zdivo i základ musí být čisté, suché, zbavené prachu a výkvětů.
- Při používání starších cihel dejte pozor na jejich důkladné očištění a zhodnocení jejich stavu.
- Při teplotách pod +5 °C klesá reaktivita cementu a malta může „špatně zatuhnout“. V takovém případě je vhodné použít maltu s vyšší pevností.
- U přesného zdiva (broušené cihly, pórobeton) je naprosto zásadní mít perfektně rovnou a pevnou zakládací maltu.
- Zdivo by mělo po vyzdění dostatečně vyschnout a stabilizovat se, než na něj začnete nanášet omítky. Jinak hrozí vznik trhlin, výkvětů nebo odlupování omítek, a to zejména u pórobetonu.
Zdicí malty Baumit
Vápenocementové zdicí malty patří mezi tradiční a dlouhodobě ověřené materiály, které nacházejí uplatnění na stavbách všeho druhu. Díky své univerzálnosti jsou vhodné jak pro zdění vnitřních a vnějších nosných stěn a pilířů, tak i na vnitřní nenosné příčky. Spolehlivě spojují maloformátové cihly i svisle děrované cihelné bloky a zajišťují tak pevnost a stabilitu konstrukce.
Tabulka zdicích malt Baumit
| Název malty | Třída | Pevnost v tlaku | Použití |
|---|---|---|---|
| Baumit MM 100 | M 10 | 10 MPa | Zdění nosných stěn a pilířů, zakládací malta |
| Baumit MM 50 | M 5 | 5 MPa | Zdění vnitřních a vnějších stěn a příček |
| Baumit ALL IN MM 50 | M 5 | 5 MPa | Zdění vnitřních a vnějších stěn a příček |
| Baumit Zdicí malta 100 W | M 10 | 10 MPa | Zdění v zimních měsících |
| Baumit Zdicí malta 50 W | M 5 | 5 MPa | Zdění v zimních měsících |
Zdicí malty MM 100 a MM 50 jsou zpracovatelné ručně i strojově. Dodávají se v praktickém balení v pytlích pro snadnou ruční manipulaci na menších projektech i volně ložené v mobilních silech pro větší objemy.
Baumit ALL IN MM 50 přináší inovativní řešení v podobě samorozpustitelného pytle, který zjednodušuje manipulaci a snižuje odpad, protože obal se stává součástí materiálu. Malta je navíc vyztužena vlákny z rozpuštěného obalu, což zvyšuje její pevnost a odolnost.
Zdění v zimě
Stavební práce dnes nemusí být přerušeny ani v zimních měsících. Díky originálním recepturám Baumit je možné při dodržení ČSN EN 1996-2: Eurokód 6 bezpečně zdít i za chladného počasí.
Čtěte také: Retro zdicí cihla: Kompletní průvodce
Lícové cihly Klinker
Stylový originální vzhled a dlouhá životnost jsou dva základní parametry, pro které mnoho stavebníků při řešení svých stavebních projektů volí lícové cihly Klinker. Kvalita výrobků a vysoká estetická hodnota propůjčují domu příjemnou atmosféru. Pro zachování těchto vlastností je klíčové při lepení a spárování použít správnou maltu - zdicí a spárovací malta pro lícové zdivo Baumit Klinker je totiž svou recepturou naprosto výjimečná.
Lícové cihly Klinker se vyznačují nízkou nasákavostí. Z toho důvodu se musí pro jejich zdění a spárování používat speciální výrobek Baumit Klinker, který obsahuje tras, eliminující možnost vzniku výkvětů z malty.
Míchání malty svépomocí vs. pytlované směsi
Míchání malty na zdění cihel svépomocí oceníte jako zkušený zedník, který chce cíleně ovlivňovat vlastnosti malty a tím ji přizpůsobovat nárokům prostředí, což je užitečné například u historických staveb. Pokud ale máte se zděním málo zkušeností a nechce se vám experimentovat s poměry jednotlivých složek, bude lepší zvolit pytlované směsi. Ty jsou sice dražší než příprava malty na zdění svépomocí, mají ale stálou kvalitu a jejich příprava spočívá v pouhém rozmíchání s vodou.
Míchání malty svépomocí je levné a jednoduché, pravdou ale je, že u běžných menších projektů svépomocí se většinou nevyplatí.
Závěr
Výběr správné malty není složitý, pokud víte, co zdíte a jaké vlastnosti očekáváte. Dodržováním základních pravidel si můžete být jisti, že vaše zeď bude pevná, rovná a odolná po dlouhá léta.
tags: #zdicí #malta #malta #na #cihly #složení