Jilm sibiřský (Turkestánský brest) - středně velký až velký strom nebo keř, který dorůstá do výšky 8 - 12 m. Při vhodných podmínkách pěstování může dosáhnout až do výšky 15 m. Ve formě keře dosahuje většinou do výšky 3 - 6 m, opět v závislosti na podmínkách pěstování.
Turkestánský brest je jiné označení pro jilm sibiřský (Ulmus pumila celer). Pokud dáte jilmu větší místo, bude mít rostlina větší kořeny, a proto bude i samotná rostlina poměrně robustní.
Charakteristika jilmu sibiřského
Jedná-li se o strom, má široce pyramidální korunu. Na první pohled vás jistě zaujmou i lesklé zelené listy. Jilm sibiřský se pyšní malými zelenými až nažloutlými listy ve tvaru vajíčka. Listy jsou tvarově podlouhle kopinaté, při okrajích mají mírné ozubení, září žluto zeleným zbarvením, které se s příchodem podzimních měsíců a před opadnutím listů prohlubuje.
Tato okrasná dřevina vyniká svým velmi rychlým růstem a v kategorii živých plotů byste jen těžko hledali konkurenta. Pravidelný roční přírůstek jilmu sibiřského dosahuje 1,2 až 1,8 metru. Tato dřevina se velmi dobře větví. Pro srovnání, bambus dovede narůst v ideálních podmínkách až o 1 metr denně, zato jilm sibiřský až o 1,4 metru ročně, obvykle je to však méně. Po několika letech pěstování jilmového živého plotu jsme se chtěli podělit o naše zkušenosti.
Druhy jilmů
Existuje několik druhů jilmů, které jsou oblíbené pro svou odolnost, krásu a schopnost růst v různých klimatických podmínkách:
Čtěte také: Sibiřský jilm: návod na pěstování živého plotu
- Ulmus glabra (Jilm horský) - Tento druh jilmu je původem z Evropy a Asie. Dorůstá do výšky 30 metrů a má širokou, hustou korunu.
- Ulmus minor (Jilm habrolistý) - Menší druh jilmu, který dorůstá do výšky 20 až 25 metrů. Má oválné listy a je velmi odolný vůči suchu.
- Ulmus pumila (Jilm sibiřský) - Tento druh pochází ze severovýchodní Asie a je velmi odolný vůči mrazu.
- Ulmus americana (Jilm americký) - Tento druh jilmu je původem ze Severní Ameriky. Dorůstá do výšky až 40 metrů a je známý svou velkou korunou, která poskytuje dostatek stínu.
- U. parvifolia (jilm malolistý) - dorůstá výšky 3 až 4 m, tvoří zelené, zašpičatělé listy s pilovitým okrajem. Tento druh jilmu patří k nejodolněšjím druhům vůči chorobám. Druh Hokkaido je zakrslá dřevina rostoucí velice pomalu.
- U. minor (jilm habrolistý) - vejčité listy jsou tmavě zelené a lesklé s pilovitým okrajem. Na podzim se listy zbarvují do žluta.
- U. U. americana (jilm americký) - podlouhlé listy jsou zašpičatělé s pilovitým okrajem. Kvete od února do března. Rostlina není náročná na pěstování. Hodí se pro solitérní výsadbu.
Pěstování jilmu sibiřského
Poroste v téměř jakékoli nezamokřené půdě. I když dává přednost vlhčím půdám, aby dokázal zásobovat vodou i nejsvětlejší listy, které bývají nejcitlivější na úpal, pokud jsou ve vyschlé zemi. Jinak snáší plné sluníčko a mírný polostín. Ideálním místem pro výsadbu jilmu je slunné místo, je ale potřeba mít na paměti, že samotný živý plot po krátké době vytvoří stín.
Jilm sibiřský je ideální zasadit do neutrální půdy, kterou můžete doplnit rašelinou nebo kompostem. Pokud budete turkestánský brest sázet do těžkých hlinitých půd, lze doporučit do půdy přidat písek. Půda by měla být co nejkypřejší a nejúrodnější a důležitý je obsah zásaditých látek a vydatná zálivka. V suchých měsících rostlině dopřejte dostatečnou zálivku. Na dostatek vody je jilm sibiřský náročný především v prvních letech svého růstu.
Péče o jilm
Pokud chcete úspěšně pěstovat jilm, je důležité dodržovat několik základních pravidel:
- Slunné nebo polostinné místo: Jilm preferuje místa s dostatkem slunečního světla, kde může růst do plné výšky a rozvinout svou korunu.
- Dobře propustná a hluboká půda: Jilmy nejsou příliš náročné na půdu, ale nejlépe se jim daří v dobře propustné, hluboké a úrodné půdě.
- Pravidelná zálivka pro mladé stromy: Po výsadbě potřebují mladé jilmy pravidelnou zálivku, zejména během prvních let, aby se dobře zakořenily.
- Hnojení na jaře: Jilmy nemusí být hnojeny často, ale přidání organického kompostu na jaře může pomoci zlepšit strukturu půdy a podpořit zdravý růst stromu.
- Pravidelný řez pro zdravý růst: Řez jilmů je důležitý pro udržení tvaru stromu a zdravého růstu.
Výsadba turkestánského brestu
Sazenice turkestánského jilmu sázíme do jámy o hloubce a šířce zhruba 30 až 40 cm. Rostliny na živý plot sázejte 20-30cm od sebe. Rostliny je potřeba aspoň 24 hodin před výsadbou namáčet, aby jejich kořenový systém dobře nasákl vodu. Vykopanou zem můžeme obohatit kompostem. V případě těžkých hlinitých půd k ní přidáme písek.
Umístíme rostlinu do jámy a zasypeme kořeny zeminou. Potom opatrně, ale pevně sešlapeme zem okolo sazenic. Rostliny musí stát rovně. Častou chybou při sázení je nedostatečná hloubka vyhloubeného rigolu nebo jámy. V takovém případě se kořeny sazenic mohou ohnout směrem nahoru, což výrazně ovlivňuje rychlost růstu v prvním roce. V takových případech rostlina v prvním roce “vyrovnává” kořeny a růst samotné rostliny nastává až ve druhém - v horších případech ve třetím roce.
Čtěte také: Tipy pro sázení jilmu sibiřského
Předejít tomuto jevu můžete tak, že vyhloubíte dostatečně hlubokou jámu, nebo před výsadbou zkrátíte kořenový systém sazenic. Určitě největší výhodou zázračný plotu je rychlost jeho růstu. Ale, někdy je důležité, abychom byli trpělivý a trošku přibrzdily. Aktuálním podzimní otázkou je, do kdy bude vhodné počasí na sázení živých plotů.
Řez jilmu
První rok na jaře je vhodné turkestánský brest seřezat zhruba 15 až 20 cm nad zemí, aby se dřevina bohatě rozvětvila. První rok na jaře je nutné živý plot asi 10-15 cm nad půdou seříznout, aby se výhonky rozvětvily.Při vhodném zalévání začne keř velmi rychle růst.V prvním roce je nutné nové výhonky několikrát zkrátit.
Další řez turkestánského brestu proveďte během léta, kdy jednotlivé větvičky seříznete zhruba na polovinu. Postup zopakujme alespoň jednou i na podzim. Na podzim již stačí dřevinu pouze podle potřeby dotvarovat. První rok nenechme jilm vyrůst vyšší než l-l,2 metrů - snažme se spíše o to, aby byl plot hustý. Rostlina získá keřovité rozvětvení sestřihem.
Na jaře druhého roku můžeme nechat plot dorůst až do dvoumetrové výšky. Při posledním řezu, koncem podzimu keř zarovnáme na stejnou výšku. První rok nenechme plot vyrůst do výškách více než 1-1,2 m. Pečujme raději o dostatečnou hustotu.Další rok na jaře můžeme keř nechat dorůst až do 1,5 m výšky.
Chcete-li získat hustý živý plot, je nutné správně zasadit prostokořenné sazenice. Vysázet můžete v jedné řadě, ale opravdu hustého plotu dosáhnete šachovnicovou výsadbou. Jilm je oblíbenou dřevinou pro živé ploty, avšak některé jeho druhy rostou rychleji než jiné. Nicméně je důležité mít na paměti, že úspěch rychle rostoucího živého plotu nezávisí pouze na druhu stromu.
Čtěte také: Pěstování a údržba živého plotu z jilmu
Pokud je upravený, působí esteticky. S častou péčí zkrátka musíte počítat. A stříhat ho budete i několikrát za sezonu. Pokud máte kvalitní nářadí, zvládnete se vypořádat s třiceti metry živého plotu i s úklidem odřezků do hodiny půl.
Nemoci a škůdci
Jilm je náchylný na grafiózu jilmů, která může být pro tyto stromy smrtelná. Tato houbová nemoc se šíří přes kořeny a napadá cévní systém stromu, což způsobuje vadnutí a odumírání. Upozorňuji, že jilmy jsou náchylné na nemoci, jako je holandská nemoc jilmů, což je houbová infekce přenášená kůrovcem. Tato nemoc může způsobit vážné škody nebo dokonce smrt stromu.
- 1. Holandská nemoc jilmů (grafióza): Tato houbová nemoc je přenášena kůrovcem a může způsobit vážné škody nebo dokonce smrt stromu. Boj proti holandské nemoci jilmů je obtížný, ale existují odrůdy jilmů, které jsou odolné vůči této nemoci, jako je například Resista.
- 2. Lýkohub jilmový: Tento škůdce je původcem grafiózy, holandské nemoci jilmů, protože šíří houbu, která nemoc způsobuje.
- 3. Xanthogaleruca luteola: Tento škůdce napadá jilmy a jiné dřeviny a jeho larvy se živí listy stromů. Je to nepůvodní brouk z čeledi mandelinkovitých.
- 4. Mšice: Mšice sají mízu z listů a mohou přenášet viry. Insekticidy a přírodní nepřátelé, jako jsou slunéčka a vosičky, mohou pomoci při kontrole mšic.
Jilm může být náchylný na grafiózu jilmů, která způsobuje vadnutí a odumírání stromů. Existují však odrůdy a kultivary odolné vůči této nemoci.
Škůdců má výhradně v obdobích následujících po mírné zimě. Během běžného zimního počasí tito škůdci zahynou. Ničitele jsou nejčastěji mouchy, komáři a vlnovník révový. Na listech snadno rozpoznáte 6-12 mm dlouhý červený váček, ve kterém se vlnovník vyvíjí. Rostlinu sice znatelně nepoškodí, při masovém výskytu však plot ztrácí estetický vzhled.
Při prevenci a léčení těchto nemocí mohou pomoci fungicidy a správná péče o stromy.
Výhody a nevýhody
Jilm sibiřský (Ulmus pumila) je druh jilmu, který je znám svou odolností a schopností rychle růst. Díky své adaptabilitě a rychlému růstu je jilm sibiřský často používán pro vytváření živých plotů. Potvrzeno, tento plot opravdu velmi rychle roste. V tomto ohledu nemá mezi svými soupeři v kategorii živých plotů konkurenci.
Jednou z nevýhod jilmu sibiřského je jeho potenciální náchylnost k šíření, což může být problém, pokud není řádně kontrolován. Nicméně je důležité mít na paměti, že úspěch rychle rostoucího živého plotu nezávisí pouze na druhu stromu.
Živý plot z jilmu se nebude kamarádit s žádnými rostlinami na vaší zahrádce v okolí 1,5 m. Pokud již v okolí plánovaného plotu máte vzrostlé stromy, ty mají ještě šanci. Ostatní menší druhy budou však v okolí jilmu živořit. Jilmový živý plot rozhodně není pro lenochy. Oproti klasickým habrům, thújím či ptačím zobům se musí výrazně častěji stříhat. Po dosažení požadované velikosti ho budete muset 4-5x za rok radikálně zkrotit.
Někteří lidé hlásí, že jim dotek rostliny na holou kůži způsobuje nepříjemné svědění. Na závěr je možné říci, že není jeden správný druh živého plotu. Každému vyhovuje něco jiného a je dobré si o dané dřevině zjistit co nejvíce, abychom se mohli správně rozhodnout.
tags: #jilm #sibiřský #pěstování