Příčky jsou snadnou a dostupnou cestou, jak opticky i jinak rozdělit vnitřní prostory vašeho domu. Nabízejí nejrůznější využití, stejně jako různé materiály, ze kterých je lze postavit. Účelem příček je rozdělení prostoru do požadovaných celků, tedy místností. Příčky tudíž neplní nosnou funkci a jsou nezávislou svislou konstrukcí, na kterou nejsou kladeny žádné zvláštní statické požadavky. Příčky musejí nést pouze vlastní hmotnost a případně zavěšené zařizovací předměty nebo nábytek. Ve příčkách je možné bez problémů vytvářet otvory pro dveře nebo například pro servírovací okénko, často se tyto otvory připravují hned při stavbě příčky.
Potřebujete-li postavit příčku, záleží na tom, jaké bude mít využití daný prostor, zda bude příčka už trvalou součástí stavby nebo bude sloužit pouze po určitou dobu, jaký materiál unese podlaha, jak silná příčka má být, jakou potřebujete zvukovou nebo tepelnou izolaci.
Typy materiálů pro příčky
Příčky mohou být zděné, pórobetonové, sádrokartonové nebo betonové a je jen na vašem uvážení, pro který materiál se nakonec rozhodnete. Středně zkušený kutil dokáže do příčky podle svých představ přeměnit každý z nich.
Zděné příčky
Zděné příčky jsou tou asi nejtradičnější variantou hlavně díky své odolnosti a dlouhé životnosti. A pokud uvažujete o vybudování příčky ve zděném domě, je zděná příčka v podstatě jasnou volbou. Mezi cihlové materiály, které lze na příčky využít, patří cihelné bloky na pero a drážku, příčkové zdivo nebo plné cihly na příčky vyžadující vysokou pevnost. Zděné příčky jsou sice obecně náročnější na vytvoření, patří ale mezi nejkvalitnější a nejpevnější. Zděné příčky z pálených tvárnic mají dobré akustické vlastnosti a lze do nich kotvit i těžší předměty. Zděné příčky se jednoznačně vyznačují vyšší pevností a dlouhou životností. Zároveň vykazují dobrou izolaci proti hluku a teplu.
Pórobetonové příčky
Dalším vhodným materiálem pro zděné příčky je pórobeton, nebo vápenopískové tvárnice pro zdění příček. Systém stavebních komponentů z pórobetonu představuje rychlé a jednoduché řešení při stavbě i rekonstrukci. Práci s ním zvládne i laik, navíc není potřebná klasická malta, pracuje se s maltou na tenkovrstvé zdění. Stavební materiál si v požadovaných rozměrech můžeme bez problémů připravit sami. Dá se snadno řezat a při práci s ním nevzniká téměř žádný odpad, protože spotřebujeme téměř všechen. Výhodou je, že umožňuje rozmanité tvarové řešení včetně zaoblených - v sortimentu najdete i obloukové příčkové segmenty. Například upravit rozměry ytongu je opravdu jednoduché, postačí k tomu běžná pilka. Obdobně jednoduché je vkládat do pórobetonu například elektrické rozvody. Ve srovnání s klasickými cihlami jsou ytongy navíc lehké a tolik nezatěžují podlahu. Stejně jako u cihel je však takovou příčku po dokončení prací třeba omítnout nebo obložit. K dispozici jsou buďto přesné pórobetonové příčkovky, které se k sobě lepí tenkou vrstvou malty nebo příčkové dílce z prefabrikovaných panelů, vyráběné přímo na míru, které se k sobě smontují.
Čtěte také: Elegance břidlice ve zděné kuchyni
Na zdění příček můžeme použít tvárnice s tloušťkou 100, 125, resp. 150 mm. S výpočtem množství materiálu se můžeme obrátit přímo na výrobce, který tuto službu poskytuje bezplatně. Když postavíme příčku do horní výšky dveří, na překlenutí otvoru použijeme nenosný pórobetonový překlad Ytong NEP 10-2500, který je vhodný k příčkám s tloušťkou 100 mm a je určený do prostoru s maximální světlostí 2,25 m, což je ideální pro běžné typy vnitřních dveří.
Betonové příčky
Méně tradičním, nákladnějším, ale účinným způsobem výstavby příčky je použití tvárnic z odlehčeného betonu, jako je například lehký keramický beton nebo skořepinové tvárnice. Práce s betonem je snadná a obdobně jako do cihel nebo ytongu lze i do betonu snadno vyřezat drážky například pro elektroinstalaci.
Sádrokartonové příčky
Pro suchou montáž jsou ideální sádrokartonové příčky. Oproti zděným příčkám jsou sádrokartonové příčky lehčí, jejich montáž je rychlá a snadná a probíhá „suchou“ výstavbou. Sádrokartonové desky se montují na nosnou konstrukci, která je buďto z ocelových profilů nebo může být i dřevěná. Sádrokartonové příčky se hodí zejména na rekonstrukci podkroví. Lze je však použít i do technické místnosti, garáže, koupelny, kuchyně - tedy v celém domě. Sádrokarton je snadno dostupný a skvěle odolává požáru. Jeho výhodou je také relativně snadná montáž, při které desky vkládáte do kovové konstrukce. Tu lze vybudovat v podstatě za plného provozu místnosti. Její konstrukce je snadná a levná. Hlavní nevýhodou takové příčky je pak ale nízká akustická izolace prostoru. V současnosti se bez sádrokartonu neobejde prakticky žádná podkrovní stavba.
Dřevěné příčky
Neposlední variantou jsou rovněž dřevěné příčky, které jsou vhodné zejména v dřevostavbách. Dají se snadno postavit a stejně tak snadno rozmontovat. Výhodou výstavby dřevěné příčky je snadná dostupnost materiálu, dřevěná příčka navíc nijak podstatně nezatíží konstrukci stropu. Dřevěné příčky se tak hodí spíše pro designovou úpravu interiéru než pro jeho trvalé rozdělení.
Problémy v podkroví a systémová řešení
V podkroví se totiž „kříží“ několik různých konstrukcí a ještě více odlišných materiálů: nenosná zděná, relativně subtilní příčka (tloušťky přibližně 8 až 14 cm), sádrokartonový podhled opláštěný deskou tl. 12,5 mm, kovové profily, dřevěná konstrukce krovu, tepelná izolace. Již tento fakt vede často k bezbřehé „lidové tvořivosti“, která později zapříčiní výskyt vad. Při špatném provedení stavebního detailu se mohou stále dokola opakovat praskliny nebo i vážnější poruchy konstrukce. Opravami se totiž odstraňuje jen důsledek. Návaznost nenosné, relativně tenké zdi (příčky) na konstrukci střechy (na krovy) je problematická a v praxi často špatně řešená.
Čtěte také: Jak na klidné bydlení
Materiálově nesourodé konstrukce mají rozdílnou roztažnost, která se mění podle úrovně vlhkosti, teploty, zatížení. Rozdílná povrchová úprava, hladkost sádrokartonu a hrubost štukové omítky, nepůsobí příliš estetickým dojmem. Nenahrává ani modernímu trendu sytě barevných stěn.
Dilatační napojení příčky na krov
Tenkou nenosnou stěnu nelze do krovu jednoduše rozepřít. Je nutné vytvořit tzv. dilatační napojení příčky na krov.
Systémový přístup pro podkroví
Jak ale předejít stavebním poruchám a estetickým vadám v podkroví? Chytrou cestou je nesnažit se spojovat různorodé materiály, ale přistoupit k výstavbě podkroví systémově. Použít komplexní systémový přístup - k sádrokartonovým podhledům a šikminám přidat stejné řešení i pro svislé nenosné konstrukce. Postavit systémové sádrokartonové dělicí příčky a také předstěny u nosných a štítových stěn. V rámci komplexního řešení se dá předejít i nejčastějšímu nešvaru v podkroví, praskání spár a vzniku mikrotrhlin. Návaznost podhledu a příčky lze řešit systémově.
Konstrukce zděné příčky: Krok za krokem
1. Příprava a vyměření
Vždy platí, že příprava je základ úspěchu. Prvním krokem, bez kterého se neobejde v podstatě žádná stavební činnost, je vše dobře vyměřit. Když už máte jasnou představu o tom, kde bude příčka stát a jak bude dlouhá, vyčistěte podlahu, na které příčku vyzdíte, a naneste na její budoucí místo pruh hydroizolace - například asfaltovou lepenku. Pozor, příčku nikdy nestavte na dlažbu ani jinou podobnou krytinu, vždy pouze na holý stavební podklad. A pozor ještě jednou, než se pustíte do zdění, nechte vrstvu hydroizolace pořádně zaschnout. Na čistou podlahu si nejdřív položíme papírovou lepenku. Tento postup lze použít na rozdělení místností do maximální výšky 2 750 mm. Chceme-li rozdělit vyšší místnost, je potřebné postup konzultovat s projektantem.
2. Založení příčky a výběr malty
Pro založení příčky je nejlepší volbou takzvaná zakládací malta, která je pro tuto činnost přímo vyvinuta. Na hydroizolaci položte asi centimetrovou vrstvu zakládací malty, na kterou můžete posléze vyzdít první řadu vámi zvolených cihelných bloků. V plastové nádobě si rozmícháme vápenocementovou zdicí maltu (lze ji použít do tloušťky spáry 20 mm). Při zdění dalších vrstev už namísto zakládací použijte maltu zdící, kterou vždy naneste na cihelné bloky ze všech stran, nejen zespod a seshora. Mezi jednotlivými řadami cihelných bloků by měla být vrstva zdící malty silná alespoň několik milimetrů. Na zdění dalších řad tvárnic už použijeme zdicí maltu Ytong, která je určena výhradně k lepení pórobetonu.
Čtěte také: Boj proti plísním na vnějších zdech
3. Zdění a rovina
Samotné zdění není žádná velká věda. Největším pomocníkem vám kromě zdící malty a cihelných bloků bude vodováha, kterou si pohlídáte, že máte jednotlivé řady neustále v rovině. Doporučuje se zkontrolovat každou řadu tvárnic vodováhou. Dejte si na tom, aby byla příčka skutečně rovně, raději opravdu záležet. Postupujte vzhůru s trpělivostí a rozvahou, cihlu po cihlu a řadu po řadě.
4. Napojení na nosnou stěnu a strop
Nezapomeňte také na to, že je třeba první cihlu každé druhé řady přikotvit k nosné stěně, ze které příčka vychází. Ty se nejprve ohnou do pravého úhlu a následně vloží vodorovnou částí do malty mezi cihlami v příčce. Jejich druhá svislá část se přišroubuje vrutem s hmoždinkou k nosné stěně. Tvárnice napojíme pomocí nerezových spojek zdiva, které se ohnou do tvaru písmene L. První část napevno připevníme pomocí nerezových šroubů s rozpěrkami (tzv. hmoždinkami). Druhou část vložíme do každé druhé spáry nově vybudované příčky. Myslete také na to, aby vám mezi příčkou a nosnou stěnou zůstala přibližně centimetrová mezera, kterou po dokončení příčky a před omítnutím vyplňte nízkoexpanzní pěnou. Podobnou mezeru byste po dokončení zdění měli mít také mezi příčkou a stropem. Zde si ale vystačíte pouze s pěnou, spojky už nejsou potřeba. Stejným způsobem vyplníme i vodorovnou spáru po dozdění příčky k stropu. Pokud by se příčka postavila bez ní, mohla by popraskat. V nabídce výrobce však najdete i tvárnice PD, tedy pero a drážku, s tloušťkou 100 a 150 mm; v jejich případě postačí celoplošně maltovat jen vodorovné spáry.
5. Elektroinstalace a omítání
V případě, že chcete příčkou vést například elektroinstalaci, bude vaším dalším úkolem vysekání drážek pro kabely. Pokud nic takového v plánu nemáte, zbývá už jen příčku omítnout, a pak se z ní co nejdéle těšit. Na omítnutí stěny použijeme sádrové nebo vápenopískové stěrky a omítky. Jde o značně rychlejší řešení než je kombinace stavebního lepidla, sklosíťoviny - perlinky - a štuku. Sádrové omítky se natahují v jednom kroku a po zavadnutí se při hladkém povrchu stočí nerezovým hladítkem. Pokud chceme zachovat vzhled hrubého štuku, doporučuje se po zavadnutí jemné stočení plstěným (tzv. filcovaným) hladítkem.
Přehled materiálů pro příčky
| Materiál | Výhody | Nevýhody | Využití |
|---|---|---|---|
| Zděné příčky (cihly) | Odolnost, pevnost, dlouhá životnost, dobrá akustická a tepelná izolace, možnost kotvení těžších předmětů. | Náročnější na vytvoření, vyšší hmotnost. | Tradiční volba pro zděné domy, nosné i nenosné příčky. |
| Pórobeton (Ytong) | Snadná opracovatelnost, lehkost, dobré izolační vlastnosti, absorbuje vlhkost, rychlá výstavba, minimální odpad. | Vyžaduje omítku/obložení. | Rekonstrukce, dělící příčky, zaoblené tvary. |
| Betonové tvárnice (lehký keramický beton, skořepinové tvárnice) | Snadná práce, možnost vyřezávání drážek pro instalace. | Vyšší cena oproti tradičním materiálům. | Dělící příčky. |
| Sádrokartonové příčky | Lehkost, rychlá a snadná "suchá" montáž, dobrá požární odolnost. | Nízká akustická izolace. | Rekonstrukce podkroví, technické místnosti, koupelny, kuchyně, garáže. |
| Dřevěné příčky | Snadná a rychlá montáž/demontáž, lehkost, snadná dostupnost materiálu. | Spíše pro designové úpravy než trvalé rozdělení, nižší zvuková izolace. | Dřevostavby, dočasné rozdělení prostoru, designové prvky. |
tags: #zdena #pricka #s #omitkou #skladba