Vyberte stránku

Zateplení fasády domu může přinášet úspory a tepelnou pohodu po desítky let. Musí být ale správně provedeno, protože jakékoli opravy jsou komplikované a drahé. V některých případech chybné provedení ani opravit nelze. Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Kontaktní zateplení fasády je nejpoužívanějším způsobem zateplení fasády. Izolant, tedy minerální vata nebo pěnový polystyren, je napevno přichycen přímo na stávající fasádu. V dnešní době se mnohem více na zateplení fasád rodinných domů používá fasádní polystyren než minerální vata. Společnost Den Braven nabízí vlastní prověřený soubor produktů, který zahrnuje vše, od základní penetrace a kotvení až po finální fasádní omítku.

Co je ETICS?

Vnější kontaktní zateplovací systém, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (external thermal insulation composite system), je v České republice nejrozšířenější technologií zlepšování tepelně technických parametrů obvodových plášťů budov. I zateplovací systémy musí dodržovat určené normy. Systém zateplení domů ETICS je o vzájemné kompatibilitě produktů a je využíván jak při výrobě stavební chemie, tak pro realizaci zateplení. Někdy to může působit jako zbytečná byrokratická překážka, ale ve skutečnosti byste měli tyto předpisy dodržovat.

Nejčastější chyby při zateplování fasád polystyrenem

1. Nevhodný či neupravený podklad stěny pro zateplování

Lepit tepelnou izolaci na uvolněnou či jinak poškozenou fasádu je velká chyba, která se dříve nebo později vymstí. Hrozí opadávání izolace či šíření plísní pod povrchem zateplení. Zateplovací systém nenahrazuje hydroizolaci ani sanační systém. Pokud je stavba vlhká, je třeba provést řádnou hydroizolaci. Pokud by se tak nestalo, problémy s vlhkostí se po zateplení mohou ještě zhoršit.

Podklad pro vnější fasádní zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý a pevný, bez prachu, mastnot, plísní, výkvětů, trhlin, puchýřů a odlupujících se míst. Doporučuje se proto podklad omytí tlakovou vodou. Starou nesoudržnou omítku je nutné odstranit. Stabilní omítky stačí zpevnit penetrací. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Pozor také na lepení izolantu na izolant. Pokud je to nevyhnutelné, musí se dodržovat pravidla dodavatele materiálu. Zvláštní pozornost je nutné věnovat šedým grafitovým polystyrenům, které se dokáží na přímém slunci velmi rychle zahřát a zvětšit svoji velikost. Povrchová teplota těchto materiálů na slunci je výrazně vyšší než u bílých desek, což způsobuje několikamilimetrovou dilataci a po ochlazení mezi deskami zůstávají mezírky. Bez vypěnění mezer, nebo doplnění izolantu v otevřené spáře problém tepelného mostu zůstává.

Kroky přípravy podkladu:

Čtěte také: Jak se zateplují fasády v Německu?

  • Podklad musí být suchý a pevný, zbavený nečistot a mastnot.
  • Případné nesoudržné nebo uvolněné části odstraňte.
  • Odmontujte všechny fasádní prvky, které mohou bránit zateplování (hromosvody, světla, odvětrací mřížky apod.). Uchovejte je, abyste je později mohli znovu osadit.
  • Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu.

2. Špatné založení zateplovacího systému

Nevhodná volba materiálů může znehodnotit investici do zateplení. Chybou je proto kombinace zateplovacích systémů různých výrobců či nedodržení výrobcem doporučených postupů a materiálů. Zateplení by mělo být prováděno vždy na základě projektové dokumentace včetně řešení detailů a ve skladbách stanovených výrobci zateplovacího systému. Renomovaní výrobci proto dodávají kompletní zateplovací systémy, tedy nejen izolační materiály, ale i související materiály, jako jsou například zakládací profily, kotvy či lepidla. Ke správnému založení se používají certifikované zakládací profily s okapničkou. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tl. 1 - 10 mm).

Staré, ale stále ještě často používané, hliníkové lišty způsobují mezi tepelnou izolací soklu a vlastní plochy značný liniový tepelný most, tak je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají také velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují, tj. snižují riziko vzniku trhlin. Termovizní snímek ukazuje nevhodně zvolený hliníkový zakládací profil. Jeho vnější povrchová teplota je výrazně vyšší než teploty v místě zateplení, tvoří se proto tepelný most, který způsobuje kondenzaci vody.

Vedle správného založení tepelné izolace je třeba dodržovat i správnou skladbu izolačních materiálů. Hrubou chybou je například aplikace nasákavých izolačních materiálů v základové části stavby. Do výšky 300 mm od povrchu země se zásadně používají nenasákavé izolanty z extrudovaného polystyrenu (XPS), nebo perimetrického polystyrenu se sníženou nasákavostí, například Isover EPS SOKL 3000. U vícepodlažních staveb je nutné dodržet protipožární požadavky v souladu s normou ČSN 730810, včetně požadavků na správné protipožární založení. Pokud není k izolaci použita nehořlavá minerální vlna, musí se u vícepodlažních staveb aplikovat nehořlavé protipožární izolační pásy, které mají zabránit šíření požáru. Stavby vyšší více než 22,5 metrů musí být zatepleny pouze nehořlavou izolací, nejčastěji minerální vatou.

Kroky správného založení:

  • U kontaktního zateplovacího systému jsou přípustné 2 varianty založení izolantu: za pomocí zakládací latě a namontováním zakládacího profilu. V praxi je více používaná druhá metoda.
  • Kolem celého obvodu domu namontujte zakládací profil, všude tam, kde budete lepit izolaci.
  • Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek.
  • Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky.
  • Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.

3. Nedostatečná tloušťka izolace

Častou laickou chybou bývá volba zbytečně tenké izolace. Méně než 15 cm izolantu se nevyplácí. Cenový rozdíl mezi 15 a 22 cm tlustou izolací je totiž s ohledem na realizační náklady a možné tepelné úspory zanedbatelný. Jakou tloušťku nejlépe zvolit? Zateplení by mělo být ekonomicky optimální. To znamená, že investice do zateplení musí mít rozumnou návratnost formou budoucích tepelných úspor.

Čtěte také: Zateplení střechy: krok za krokem

Tloušťka izolace se tedy může u jednotlivých typů budov lišit. Odvíjí se od materiálu a tloušťky zateplované stěny. Proto by zateplení měla navrhnout odborná firma, která přesně spočítá správnou tloušťku s ohledem na typ stavby a plánované tepelné úspory. Tloušťka tepelné izolace by měla splňovat požadavky závazné normy ČSN 73 0540:2 a dále také požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť.

Tabulka: Orientační požadovaná tloušťka izolace

Druh stěny Tloušťka stěny (mm) Ekvivalentní tloušťka izolace (mm) Doporučená minimální tloušťka nového zateplení (mm)
Cihlová stěna 450 cca 20 100 - 150
Děrované cihly 450 65 100 - 150
Nízkoenergetický/Pasivní standard - - 240 - 350

4. Špatné lepení tepelné izolace

Častou chybou je nesprávné nanesení lepidla na plochu izolace či aplikace izolace v nevhodných podmínkách: v zimě nebo naopak na přímém slunci. Vlivem teplot se může izolace smršťovat a roztahovat, což může vést ke vzniku trhlin či vyboulenin. Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Vždy je nutné používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované pro příslušný zateplovací systém. Použití jiných výrobků je nepřípustné, protože by nemusely správně fungovat a na celý systém by již neplatily záruky.

Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Lepidlo by mělo pokrývat desku minimálně ze 40 %. Na 60 % se navyšuje lepicí plocha v případě aplikace izolace v oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde se počítá s kotvením hmoždinek pouze do plochy desky (bez kotvení okrajů). U minerálních vln s kolmou orientací vláken se používá celoplošného lepení, vždy ale dle pokynů konkrétního výrobce zateplovacích systému. Lepení tzv. „na buchty“ je nepřípustné, protože fixování desek k fasádě je nedostatečné. Při následném kotvení do nepodlepených míst dochází k deformaci desek a za deskami vzniká mezera, která vytváří „komín“, který může zásadně usnadnit šíření požáru.

Lepidla na polystyren: Cementové vs. PU pěna

Při výběru izolačního materiálu máme na výběr několik možností, ale při většině běžných staveb prostě použijeme fasádní polystyren. I přes množství novinek na trhu se stále jedná o ideální řešení pro většinu staveb. Rozhodování o technologii lepení však může být o něco složitější. Cementová lepidla, která fungují skvěle, jsou nezbytná při aplikaci omítky fasády a zůstávají klíčovou složkou naší výroby. Z hlediska uživatelského komfortu však polyuretanová pěna nabízí hned několik výhod.

Výhody PU pěny:

Čtěte také: Jak správně zateplit fasádu?

  • Hmotnost a manipulace: Jedna paleta cementového lepidla obsahující 42 pytlů váží 1050 kg. Ekvivalentní množství PU pěny představuje tři krabice vážící 40 kg. Snadnější přeprava a manipulace.
  • Rychlost zrání: Klasické cementové lepidlo na polystyren nelze aplikovat, pokud mrzne a potřebuje jeden až dva dny na důkladné vyzrání. Při lepení s PU pěnou můžete pokračovat s dalšími pracemi, jako je broušení, kotvení či stěrkování, už po dvou hodinách.
  • Odolnost vůči vlhkosti a mrazu: Pokud je zdivo vlhké po vydatných deštích, PU pěně to vůbec nevadí. PU pěny mají vlhkost dokonce rády! Díky ní spíše rychleji vyzrávají a mají lepší strukturu. Mrzne? Žádný problém!
  • Snadná aplikace: Při použití THERMO KLEBERU nepotřebujete na stavbě dalšího pomocníka, který by vám míchal lepidlo, nebo by celý den nosil těžké pytle a kbelíky s vodou. Dokonce nepotřebujete ani elektřinu. Není třeba řešit správnou hustotu lepidla. Prostě aplikujete pěnu pomocí pistole a nalepíte izolační desku na místo.
  • Izolační vlastnosti: Pěnou lepená fasáda nijak nezvedá vlhkost obvodového zdiva a interiéru. THERMO KLEBER, jako výborný tepelný izolant (λ = 0,035 W/mK), přispívá k izolačním vlastnostem celého systému, což se od cementového lepidla nedá očekávat.

Důležité upozornění pro PU pěnu:

  • Horní hranice aplikační teploty je +35 °C. Aplikační teplota nepředstavuje jen teplotu vzduchu, ale i teplotu podkladu. I když máte ve stínu příjemných 28 stupňů, fasáda na slunečné straně domu může být pořádně rozpálená a vyzrávání pěny nemusí probíhat tak, jak by mělo.
  • Prach je velmi účinný separátor.
  • THERMO KLEBER podléhá degradaci vlivem UV záření.
  • Pistoli na PUR pěnu je třeba po použití důkladně pročistit Čističem PUR pěny. Čistič obsahuje rozpouštědla, která rozežerou polystyren, proto je třeba čistit pistoli v uctivém odstupu od právě nalepené izolace.

Kroky lepení fasádní izolace:

  1. Nalepte fasádní izolaci. V případě polystyrenu EPS 70F nebo šedého fasádního EPS jsou desky ve formátu 1000x500mm.
  2. Lepidlo se nanáší na zadní stranu izolační desky cca. 5cm širokým rámečkem kolem okraje fasádní desky a třemi terči do plochy desky. Jeden terč do 1/3 izolační desky.
  3. U desek z minerálních vláken (fasádní vaty) počítejte s větší nasákavostí lepícího tmelu.
  4. Izolační desky lepte vždy od spodu nahoru, od zakládací lišty ve vodorovných řadách (podobně, jako se staví z cihel).
  5. U stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata apod.) upravte izolační desky do tvaru písmene L a přiložte tak, aby v rozích stavebních otvorů nevznikla žádná spára.
  6. Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem.
  7. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Talířová hmoždinka musí při kotvení procházet právě skrze lepící tmel.
  8. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné. Zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.

5. Nedostatečné kotvení

Extrémní počasí, například vichřice nebo přívalové deště, mohou zateplení vystavit zatěžkávací zkoušce. Obstojí jen dobře ukotvená izolace. Proto je vhodné si nechat na zateplení připravit od odborné firmy projekt, který bude obsahovat i kotvící plán. V krajním případě se může stát, že všechny vrstvy kontaktního zateplovacího systému popadají, nevydrží nápor sání větru, nebo jejich vlastní tíhu (v případě těžkých obkladů).

Počet hmoždinek by měl být v souladu s normou ČSN 73 2902, respektovat kvalitu a nosnost zateplované stěny, a brát ohled na umístění objektu v terénu. Jinak se bude namáhána fasáda městského domu v Praze a jinak fasáda horské chalupy v otevřeném terénu. Počet hmoždinek může být podle zatížení u desek z minerální izolace o rozměru 600 x 1000 mm 5 až 12 kusů na metr čtvereční. Před návrhem počtu hmoždinek je vhodné udělat tzv. výtažné zkoušky. Počet hmoždinek zpravidla začíná na počtu 6-8 ks na metr čtvereční.

Důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. Podle ČSN 73 2902 se kotví všechny desky (EPS i minerální vaty) zásadně v T stycích a v ploše. Odolnost minerálních izolací vůči protlačení hlavy hmoždinky dovnitř izolantu je větší v těle desky než na jejích hranách. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je zajímavou možností i kotvení do těla desek.

V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zvolit vhodnou velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR 10 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 - 110 mm, pevnostní třídy TR 7,5 talířkem 90-110 mm a minerální vlny s kolmým vláknem (TR 80) talířkem o velikosti 140 mm. Materiály pevnostní třídy TR15 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 mm.

Chybné provedení kotvení bývá vůbec nejčastější a nejviditelnější vadou fasádních zateplovacích systémů. Někdy je nutné použít termokameru, jindy bohužel stačí pouhý pohled a i laik vidí, že zde není všechno v pořádku. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit správně provedenou zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů. Pro zapouštění se používají k tomu určené hmoždinky včetně příslušných systémových nástrojů a izolačních zátek. Pokud zateplujete starý dům a právě jste pracně omlátili původní omítku? Nepodceňte mechanické kotvení. Hmoždinky se musí vypořádat s axiálními sacími silami větru, ale také s hydrotermickým působením na izolační desky, které se vlivem tepla roztahují a smršťují.

Kroky kotvení:

  1. Izolační desky ukotvěte vhodnými talířovými hmoždinkami. Rozdělují se podle typu podkladu do tříd A - beton - kámen, B - plná cihla, C - děrované cihly, D - lehčený beton, E - pórobeton.
  2. Minimální počet kotev jsou 4ks na jeden metr čtvereční. Nejčastěji se používá kotvení 6ks/m2.
  3. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran.
  4. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty).
  5. Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku.
  6. Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému.

6. Dokončovací práce a jejich důležitost

Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.

Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády.

Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”.

Kroky dokončovacích prací:

  1. Přebruste celou plochu do roviny tak, aby vznikla rovná souvislá plocha. Na celou plochu pak naneste stěrkovou hmotu v tloušťce 2-5mm.
  2. Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou.
  3. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily.
  4. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemných přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno).
  5. V místech napojení dvou dílů perlinky nenechávejte mezeru, ale díly přeložte přes sebe v šířce nejméně 10 cm. Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm.
  6. Po důkladném vyschnutí armovací vrstvy naneste válečkem nebo štětcem penetrační nátěr pod finální omítku. Penetrace by měla být probarvená do odstínu fasádní omítky.
  7. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení.
  8. Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.
  9. Konečným krokem je nanesení fasádní omítky hladítkem. Fasádní omítka je dodávána v kbelících v probarveném odstínu. Stačí ji míchadlem promíchat a podle situace i mírně přiředit. Tento krok vyžaduje zkušenosti a manuální zručnost. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.

7. Absence dozoru a snaha si vše udělat svépomocí

Uvedené chyby jsou nejčastější při realizaci vnějších zateplovacích systémů (ETICS). Byť se může zdát zateplování jednoduchým pracovním úkonem, není to pravda. Chyb lze udělat celou řadu a tím pak znehodnotit celou investici. Při dodržení postupů bude zateplení spolehlivě sloužit celá desetiletí. Nejenom technologická nekázeň na stavbě, ale i nepřesné, nebo chybně navržené řešení ze strany projektanta, bývají hlavními příčinami nevydařeného zateplení fasád.

Pokud nechcete zbytečně chybovat, vyžádejte si od dodavatele zateplovacího systému doporučený technologický postup, který každý solidní dodavatel nabízí. Tam jsou všechny realizační kroky popsány, a stavební firma je musí dodržovat. Dodržení technologického postupu je také podmínkou pro uplatnění záruky. Závěrečným doporučením je si pro zateplení zajistit technický dozor. Ten by měl dohlédnout na všechny fáze zateplení a zabránit vzniku zbytečných chyb. Dozor by měl být vybrán stavebníkem, nikoli realizační firmou.

Jestli právě přemýšlíte, jak zateplit dům, konečný výběr bude samozřejmě na vás. Nezapomeňte číst a ptát se. Stavba není skládačka z Ikey, kterou dáte na první pokus bez návodu. Ke každému produktu dodáváme technický list, kde je přesně popsaná aplikace. Pokud vám něco není jasné, můžete se zeptat svého prodejce, nebo napsat přímo našim specialistům.

tags: #zateplování #fasád #polystyrenem #informace

Oblíbené příspěvky: