Neustálé zvyšování cen za energie a nákladů na vytápění či klimatizování objektů přivádí logicky majitele nezateplených objektů k podniknutí nezbytných kroků. Zde platí staré dobré rčení "čím dříve, tím lépe". Nabízíme certifikované zateplovací systémy firem BASF a STO se záruční dobou 5 až 8 let.
Proč je zateplení klíčové?
U nezatepleného objektu dochází k výrazným tepelným ztrátám. Vnitřní izolace sice omezí úniky tepla, ale nezabrání promrzání zdiva. Konstrukce nemá akumulaci, v místnosti je rychle teplo, ale i rychle chladno. Při vnějším zateplení je skutečnost právě opačná, kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce se výrazně snižuje nebo se zcela odstraní. Teplota na vnitřním povrchu obvodových stěn se zvyšuje. Objektivně je tedy snižováno riziko kondenzace vodní páry a vznik plísní. Jelikož se bod mrazu nachází v izolantu, nedochází k promrzání zdiva. Konstrukce je prohřátá a má akumulaci.
BASF MultiTherm® NEO: Zateplení budoucnosti
Společnost BASF Stavební hmoty Česká republika, s.r.o., dceřiná společnost BASF SE a.s. sídlící v německém Ludwigshafenu, přišla vloni na trh s jedinečným zateplovacím systémem MultiTherm® NEO. Jedná se o garantovaný zateplovací systém, jehož základem je izolant nové generace, tzv. šedý polystyren s označením EPS 70 NEO. Tento izolant je vyroben ze suroviny NEOPOR® za použití nanotechnologie a je patentován firmou BASF. Systémy MultiTherm® mají národní i mezinárodní certifikaci splňující přísná kritéria evropských norem.
Výhody šedého polystyrenu Neopor®
Izolant nové generace, tzv. šedý polystyren, vyrobený ze suroviny NEOPOR®, má o cca 20 % lepší tepelně izolační vlastnosti než bílý fasádní polystyren. Ostatní parametry jako jsou paropropustnost, pevnost v tlaku a ohybu, dlouhodobá a krátkodobá nasákavost jsou téměř shodné. Výzkumníci se již dlouhou dobu zabývají myšlenkou vytvořit dokonalý tepelný izolant. Základem řešení je minimalizovat šíření tepla v izolantu. Tepelné záření prochází EPS a vedle šíření tepla vedením přenáší významnou část energie, cca 30 až 40 % energie z celkového množství tepla. Nejvhodnější stopovou přísadou se ukázal grafit, jemně rozemletý na nanometrové částice, kterým je rovnoměrně vyplněna pevná fáze EPS. Díky nanotechnologii je možné vytvořit takto jemné částice grafitu a současně zajistit jejich rozmístění ve vzdálenosti do 10 μm od sebe tak, aby se navzájem nedotýkaly. Nanočástice grafitu v podstatě vytvářejí z membrán polystyrénových kuliček tepelná zrcadla. Tepelné záření, které prochází EPS na bázi NEOPOR®, je uhlíkovými nanočásticemi odráženo a současně pohlcováno. Jemné grafitové částice snižují tento podíl přibližně o 1/3. Díky tomu dochází ke snížení měřitelného návrhového součinitele tepelné vodivosti λ na hodnotu 0,032 W·m-1·K-1, zatímco běžný fasádní EPS má návrhovou tepelnou vodivost λ = 0,040 - 0,044 W·m-1.
Grafitové nanočástice v EPS na bázi NEOPOR® kromě tepelné vodivosti snižují také skokové změny teploty na povrchu izolantu - zejména na jeho straně blíže k tepelnému zdroji.
Čtěte také: Tepelně izolační omítky BASF
Použití a estetika
Zateplovací systémy BASF se hodí pro bytové domy, občanské stavby a průmyslové objekty. Kontaktní zateplovací systémy s tepelným izolantem polystyrenovými deskami se vyznačují v porovnání s ostatními poměrně nízkými pořizovacími náklady a vysokými užitnými vlastnostmi. Podle potřeby zachovávají tvar fasády, popř. se naopak velmi dobře zpracovávají při modelování nových ozdobných prvků zateplovaných fasád (šambrány okolo oken, parterové a podparapetní římsy, různé imitace nárožních kamenů apod.). Díky lepším difúzním vlastnostem je to vhodný způsob zateplení starších objektů, kde obvodové zdivo má díky chybějící nebo narušené izolaci proti vodě větší vlhkost. Povrchové úpravy systémů umožňují široký výběr struktur, zrnitostí a barevných odstínů pastovitých omítek. Tento typ zateplení fasád nachází své uplatnění především při zateplení fasád historických objektů, kdy z hlediska kulturní a památkové péče je nutné zachovat historický vzhled fasády.
Zateplení v kontextu legislativy a nízkoenergetických staveb
Ceny energií neustále rostou, a proto se také ve výstavbě hledají nové cesty, jak energetické náklady snížit. Velmi účinné je maximální snižování tepelných ztrát budov a odtud pak vyplývá požadavek na stále dokonalejší tepelnou izolaci obálky budov (střechy, podlahy, stěny, výplní otvorů). Tento vývoj byl legislativně zakotven i do právního řádu prostřednictvím zákona č. 406/2000 Sb. - o hospodaření energií a související prováděcí vyhláškou 148/2007 Sb. z června 2007 o energetické náročnosti budov, která je určena pro sektor stavebnictví. Česká tepelně technická norma ČSN 730540-2 (z dubna 2007) pracuje s průměrným součinitelem prostupu tepla celou obálkou budovy. Důležité je, že zejména doporučené hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla se nejlépe docílí s dobrou tepelnou izolací. Ideálním řešením je využití nového jedinečného a garantovaného systému MultiTherm ® NEO.
Tabulka: Porovnání tepelných vlastností izolantů
| Typ izolantu | Návrhová tepelná vodivost λd [W·m-1·K-1] | Zlepšení tepelných vlastností oproti běžnému EPS |
| Běžný fasádní EPS (dle ČSN 73 0540-3/2002) | 0,040 - 0,044 | - |
| Šedý polystyren EPS 70 NEO (na bázi NEOPOR®) | 0,032 | cca 20 % |
Běžnou záležitostí se dnes stávají nízkoenergetické domy. Obrovským tempem roste zájem o domy pasivní, které mají spotřebu tepla na vytápění menší než 15 kWh/(m2·a). Součinitel prostupu tepla pláště u pasivních domů musí být menší než 0,15 W·m-2·K-1 a součinitel prostupu tepla výplněmi otvorů menší než 0,80 W·m-2·K-1. Nutností je zajištění účinného větrání s rekuperací spolu se zajištěním vzduchotěsnosti budovy. Vysoká paropropustnost konstrukce, doposud velmi sledovaná a někdy také komerčně přeceňovaná, je u těchto budov nežádoucí. Právě zde se ukazuje, jak využít všech výhody nového jedinečného a garantovaného systému MultiTherm® NEO.
Mýty a pověry o zateplování
Ve veřejnosti kolují o zateplování, úsporách energie a věcech souvisejících „zaručené“ informace, ovlivňující naše rozhodování, které však často patří spíše mezi mýty a pověry. Některé jsou zcela chybné, jiné jsou platné pouze z části. Je důležité rozlišovat fakta od těchto mýtů:
Mýtus: „Zateplením domu se dům přestane větrat (dýchat) a začne plesnivět.“
Toto tvrzení neplatí pro vnější zateplení, které v zimním období skutečně poněkud potlačí téměř zanedbatelný prostup vzduchu obvodovými konstrukcemi (více než 95 % výměny vzduchu však zajišťují spáry a technologická zařízení jako ventilátory a digestoře). Vnitřní vrstvy konstrukce však nadále reagují na proměny vlhkosti vnitřního vzduchu, pohlcují vlhkost a vysychají - konstrukce "dýchá".
Čtěte také: Zateplovací hmoždinky pro ETICS – kompletní průvodce
Mýtus: „Polystyrén časem mizí.“
Tato pověra vznikla v době počátků užívání tohoto izolačního materiálu jako důsledek prohřešků vůči jeho užitným vlastnostem. Pěnový polystyrén neodolává teplotám trvale nad 70 °C ani působení organických rozpouštědel. Proto použití pěnového polystyrénu pod tmavé opakní sklo v prvních typech meziokenních vložek, stejně jako lepení hydroizolací na tento materiál hmotami s organickými rozpouštědly, mělo za následek již zmíněné „mizení“ pěnového polystyrénu. Při následných kontrolách byl zjištěn chybějící pěnový polystyren a laicky se konstatovalo výše uvedené heslo. Platí tedy zásada - chováme-li se k pěnovému polystyrenu slušně, je jeho životnost srovnatelná s životností ostatních materiálů stavby.
Mýtus: „Mohu si zateplovací systém nakombinovat z komponentů od různých výrobců.“
Tvrzení velmi problematické. Každý zateplovací systém má vyvíjené a odzkoušené optimální spolupůsobení všech svých složek. Uvedenou neregulérní kombinací získáme jakousi imitaci, která však nemá vlastnosti odzkoušené, a tudíž ani výrobcem garantované. Nejrizikivější je zde životnost takto získaných „systémů“ a jejich stálobarevnost.
Mýtus: „Okny utíká nejvíce tepla.“
Toto tvrzení je přinejmenším nepřesné, i když má správný základ. Okny skutečně utíká více tepelné energie. Díváme-li se na problém ryze energeticky, pak bychom se skutečně měli soustředit v první řadě na zdroj největších možných úspor - a to jsou okna. Jiný je ovšem pohled ekonomicko-energetický, blízký většině investorů. Zde sledujeme návratnost finančních prostředků nebo investiční náklad na ušetřenou jednotku energie (obvykle Kč na 1 GJ za rok). A v tomto druhém případě se výměna oken za nová s lepšími izolačními vlastnostmi řadí obvykle až na jedno z posledních míst energetických úprav - touto cestou ušetřená energie je poměrně drahá.
Mýtus: „Zateplením se odstraní vlhkost zdiva.“
Toto tvrzení je příliš obecné na to, aby bylo pravdivé. Svědčí o nepochopení základních principů technologie zateplování. Zateplením obvodových stěn lze docílit snížení či odstranění kondenzace vodní páry uvnitř a na vnitřním povrchu konstrukce, pokud k ní u původní konstrukce docházelo, neodstraňují se tím však ostatní příčiny vlhkosti stavebních konstrukcí. Vlhkost domu získaná vzlínáním zemní vlhkosti nebo zatékáním je naopak důvodem, proč zateplení pozdržet nejen do doby, než je odstraněna příčina vlhkosti, ale než poté klesne vlhkost v konstrukci k úrovni praktické vlhkosti stavebního materiálu. (úryvek z publikace: Jiří Šála Zateplování budov, Grada Publishing, spol. s r. o.)
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o zateplení fasády ETICS
tags: #basf #zateplovaci #system #informace