Postavit si předstěnu ze sádrokartonu není až tak složité, pokud se jedná o rovné stěny. Namontujete rastr, vložíte izolaci a zaklopíte sádrokartonem. Ale jak to udělat, když chcete stejnou předstěnu použít v podkroví - pod střechou a do šikminy? Podkrovní místnosti mají jistě svůj půvab a romantiku. Pokud se chystáte přeměnit dosud nevyužitý půdní prostor nebo plánujete novostavbu se šikmou střechou, je sádrokarton pro výstavbu v podkroví přímo ideální stavební materiál.
Vlastnosti sádrokartonu
Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými, nad míru užitečnými vlastnostmi a jejich kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Sádrokarton je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor. Má velmi dobré protipožární vlastnosti. Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem.
Příprava rastru pro šikminy a podkroví
Montáž sádrokartonového podhledu v podkroví začneme rozměřením a instalací profilů. Prvním krokem je vyměření pozice vodorovných UD profilů, a tím pádem sádrokartonového podhledu. Minimální výška stropu v obytné místnosti rodinného domu je 250 cm. Při měření současně zohledňujeme, abychom měli podhled rovně i v místě střešního okna a mohli nad něj umístit rozvody rekuperace.
Vyměřování rastru
Pomocí laseru odměříme potřebnou hodnotu pro umístění UD profilu od vágrysu. Poté brnkačkou vyznačíme čáry na stěnách místnosti. Na stěny budeme umisťovat obvodové UD profily. Na jejich zadní stranu nalepíme napojovací těsnění neboli akustickou pásku. R-UD profily podlepíme napojovacím pěnovým těsněním a připevníme k navazujícím konstrukcím. Do zdiva je kotvíme pomocí plastových natloukacích hmoždinek v rozteči max. 80 cm.
Instalace profilů
UD profily na stěnu připevníme pomocí natloukacích hmoždinek, nebo si můžeme půjčit profi hřebíkovač. Při použití hmoždinek umístíme první hmoždinku maximálně 20 cm od kraje profilu. Následně dodržujeme rozteč hmoždinek po maximálně 80 cm. Pokud se stane, že profil ve zdivu dostatečně nedrží, našroubujeme v místě natloukací hmoždinky šroub s označením TN, který budeme později používat pro montáž sádrokartonových desek.
Čtěte také: Postup zateplení OSB desek
Pod UD profily si tužkou na stěnu vyznačíme budoucí pozice montážních CD profilů. Střed prvního CD profilu bude vzdálen 10 cm od stěny. A všechny ostatní CD profily budou rozmístěny s roztečí 50 cm od stěny. To znamená, že vzdálenost mezi prvním a druhým CD profilem bude 40 cm.
Nosné CD profily, které budou umístěny rovnoběžně s kleštinami, ke kterým je budeme kotvit pomocí pružinových neboli pérových závěsů, rozmístíme maximálně po 90 cm ve směru profilu a 100 cm ve směru kolmo na nosný CD profil. Vzdálenost kolmo na nosný profil je v případě podkroví dána pozicemi kleštin. Podle vzdálenosti nosného CD profilu od kleštin objednáme odpovídající délku drátů s okem pro pružinový závěs. Oko drátu ohneme pod úhlem 90° a už nyní na dráty nasadíme pružinové závěsy.
K upevnění pružinových závěsů ke kleštinám používáme vruty s plochou hlavou typu FN. Správně bychom měli na fólii v místě závěsu nalepit butylkaučukovou pásku DEKTAPE SP1, abychom zabránili pronikání vzduchu nad parotěsnou fólii. My jsme ale na pásku bohužel zapomněli. A proto jsme později každý vrut přelepili páskou DEKTAPE REFLEX.
Nosné CD profily jsou v křížovém roštu umístěny nahoře. U obvodové stěny je pokládáme na UD profily, nikoliv do profilů. Do nosných CD profilů je nutné zaklesnout pérové závěsy, což nejde vždy úplně snadno. Chvilku trvá, než člověk najde ten správný grif. Konkrétní vzdáleností nosných CD profilů od podlahy, resp. krovu se nyní není nutné zabývat. Vyrovnání konstrukce provedeme za malý okamžik.
Na nosné CD profily nyní připevníme CD profily montážní. Montážní CD profily vsuneme u stěny do obvodového UD profilu a pomocí křížových spojek upevníme k profilu nosnému. Pozice montážních CD profilů jsme si předem vyznačili na zdi pod UD profilem. V případě, že vzhledem k délce místnosti budeme muset CD profily napojovat spojkami CD profilů, střídáme napojení vždy tak, abychom nikdy neměli dva spoje montážních CD profilů vedle sebe.
Čtěte také: Zkušenosti s cihlou 44
Po dokončení křížového roštu připravíme potrubí pro rekuperaci. Na stropní a šikmou trámovou konstrukci (např. kleštiny a krokve) se připevní podkonstrukce. Podkonstrukce je tvořena ocelovými tenkostěnnými R-CD a R-UD profily nebo dřevěnými latěmi. Rozteč montážních R-CD profilů, popř. dřevěných latí je maximálně 500 mm, rozteč závěsů/krokví je max. 900 mm.
Rastr na stěny nebo strop
Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Dřevěné latě použité pro podkonstrukci musí být vyschlé. Vlhkost řeziva je max. 15 %. Místo řeziva, které nesplňuje výše uvedené parametry, je vhodnější použít systémové R-CD profily. Dosáhneme tak optimální kvality sádrokartonové konstrukce. Rozteč dřevěných latí je max. 500 mm. Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm. Na stropy se rastry také instalují tak, že vzniká podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Rozteč ve směru profilů musí být maximálně 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily bude max. 500 mm. Pro závěsy používáme ocelovou hmoždinku DN6, určenou do betonového stropu. V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění. R-CD profily se připevní ke krokvím a ke stropní konstrukci pomocí krokvových závěsů (event. pomocí stavěcích třmenů nebo přímých závěsů).
Instalace rastru v šikmině
Pro stavbu rastru pod střechu v budoucí podkrovní místnosti začneme tím, že rastrem osadíme nejprve šikminu. Potom připravíme předstěnu po obvodu místnosti či prostoru. Abychom "trefili" správný úhel a docílili stejného odskočení od stěn i šikminy, je potřeba vše nejprve vyměřit. Začneme u krajní krokve a posledního trámu v nadezdívce. Od trámu si vodorovně odměříme požadovanou délku (v tomto konkrétním případě jsme pracovali se 40 cm) a kolmo na tuto délku přiložíme úhelník ke krokvi. Na trám zakreslíme značku. V tomto místě nainstalujeme krokvový závěs. Tu samou operaci provedeme na poslední krokvi na opačné straně. Opět připevníme krokvový závěs. Mezi oba závěsy pak natáhneme provázek, tím pádem máme zcela jasně a přesně vyznačeny potřebné rozměry. Můžeme začít upevňovat další závěsy.
Krokvový závěs: slouží k uchycení CD profilů na krokve, je vyroben z pozinkovaného plechu. Ukotvuje se pomocí vrutů. Střed závěsu je opatřen výstupkem (zobáčkem), který slouží jako vodítko k určení přesného středu závěsu. Tyto závěsy se jednoduše "nacvaknou" do CD profilů. Uchycení rastru do krokvových závěsů je jednoduché. V případě stavby rastru v šikmině nainstalujeme závěsy ve dvou rovinách a na ně usadíme CD profily. Jakmile jsou závěsy pevně zafixovány v trámech, nelze již s profily hnout a můžeme vytvářet rastr.
Při použití přímých závěsů na šikminách a předstěnách je nutno dodržet vzdálenost rubu opláštění od nosného prvku (krokve, latě) max. 40 mm, u stavěcího třmenu max. 65 mm. Maximální délka vyložení krokvového závěsu délky 125 mm je 75 mm, závěsu délky 150 mm je 100 mm, závěsu délky 170 mm je 120 mm. Stavěcí třmeny přišroubujeme ke spodnímu líci krokvového nástavce pomocí 2 ks šroubů do plechu 421/ 4,2 x 13 (typ LB) na jeden závěs. Montáž primárního (vrchního) roštu R-CD se provede pomocí krovových závěsů přišroubovaných ke krokvi ve vzájemné rozteči max. 900 mm. Max. délka stavěcího třmenu je 65 mm.
Čtěte také: Postup zateplení na OSB
Vytvoření rastru okolo střešního okna
V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna. CD profil bude potřeba odříznout. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken. UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.
Instalace elektrické kabeláže
Není potřeba složitého vysekávání do betonu nebo cihlových zdí, kabeláž se jednoduše protáhne za rastrem a rozvede všude tam, kde je potřeba. V místech, kde se budou do sádrokartonu později instalovat zásuvky a vypínače, vyvedeme konce kabelů ven. Pokud protahujeme větší množství kabelů jedním směrem, můžeme je soustředit do tzv. husího krku, tedy do plastového ohebného potrubí, kde zůstanou všechny pohromadě. V případě problému s elektřinou pak nebudeme muset v minerální izolaci za rastrem hledat, kam jsme kabel vlastně položili a který konkrétně vede k jakému spotřebiči nebo do zásuvky.
Zateplení minerální izolací
Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma.
První vrstva izolace patří mezi krokve. Můžete využít jak skelné (Isover Unirol Plus, Isover Unirol Profi) tak čedičové (Isover Orsik, Isover Uni) desky. POZOR: Neřežte izolaci na stejně velké kusy. Mezery mezi krokvemi většinou nebývají stejně velké, proto předpřipravené kusy nařezané izolace by nemusely sedět. Druhá vrstva je opět tvořena minerální izolací. POZOR: Pokud by tloušťka izolace byla menší, stavba nesplní požadované normy a zároveň poruší vyhlášku o hospodaření s energiemi.
Do dutiny v úrovni stavěcích třmenů před parozábranou můžeme vložit dodatečnou vrstvu minerální izolace. Její tloušťka však může být max. 60 mm. Do vzniklé dutiny je možno vložit dodatečnou vrstvu tepelné izolace - v tl. max. 60 mm. Jednotlivé díly a přířezy minerálních desek nebo rolí se vkládají vždy beze spár a v těsné návaznosti na jednotlivé prvky v konstrukci. Kombinace různých typů vláken (skelné a čedičové vlákno) se nevylučuje. Nejprve se pak vkládá lehčí skelná izolace a pod ní následně těžší izolace kamenná. Následně se vloží minerální izolace mezi krokve.
Mezi krokve se vloží tepelně izolační vrstva z minerální izolace o šířce přibližně o 10-20 mm větší, než je světlá vzdálenost krokví. V případě, že tepelná izolace mezi krokvemi sama nedrží, lze ji zajistit po dobu montáže vázacím drátem. Pokud výška profilu krokví nestačí pro tloušťku tepelné izolace, lze ji zvýšit pomocí krokvového nástavce, krokvovým závěsem popř. předsazenými latěmi.
Dodatečná izolace pod parobrzdou je vhodná, abyste díky ní zajistili správnou polohu parobrzdy vůči interiéru a exteriéru. Ta se řídí pravidlem 5:1 = poměr tlouštěk vrstev izolace nad ku pod parobrzdou.
Parozábrana
Izolace se následně překryje parobrzdou. Využít můžete například Isover Vario® KM Duplex UV nebo Isover Vario XtraSafe, které se na dřevěnou konstrukci přichytí díky přilnavému rounu, čímž se nám ulehčí práce. POZOR: U parobrzdy musíte dávat velký pozor na její protržení. Jakákoliv nezalepená trhlina snižuje její funkčnost a propouští vlhkost do konstrukce.
Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů. Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr. Pokud instalujeme parotěs mezi krokvemi, lze jej lehce naříznout. Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty.
Parozábrana se na dřevěné latě nebo na krokve připevní sponkovačkou. Parozábrana musí být spojitá. Otvory po sponkovačce v pásech přelepit k tomu určenou lepicí páskou nebo použít řešení bez sponek (např. systém Vario XtraSafe). Pro kvalitní fungování reflexe termoreflexní parozábrany je třeba zachovat min. 20mm vzduchovou mezeru, která nesmí být vyplněna tepelnou izolací. Pro vytvoření vzduchové mezery min. 20 mm se vytvoří rošt z R-CD profilů nebo dřevěných latí. Upozornění: Zásady použití parozábrany přímo nesouvisí s technologií montáže konstrukcí systémů suché výstavby Rigips, proto výše uvedené informace mají pouze doporučující a informativní charakter.
Zajištění vzduchotěsnosti parobrzdy: Parobrzda se ke konstrukci přichycuje sponkami, čímž v ní vznikají malé dírky. Každou z nich zalepte páskou, stejně jako na sebe navazující pásy parobrzdy. Využít k tomu můžete například pásku Isover Vario XtraTape nebo Isover Vario KB 1. POZOR: Používejte pouze lepící pásky určené k lepení parobrzd. Pomocí tmelu Isover Vario XtraFit či Isover Vario® DoubleFit+ snadno napojíme parobrzdu Vario® na štítové konstrukce. Přesah fólie by měl být min. 10 cm. POZOR: Vždy aplikujte tmel v minimální tloušťce pěti milimetrů, aby nehrozilo popraskání spojů. Po utěsnění všech spojů parobrzdy můžeme začít s montáží podkladního roštu pod parobrzdou.
Opláštění sádrokartonovými deskami
Před opláštěním roštů sádrokartonovými deskami bylo nutné zkontrolovat jeho rovinnost. K tomu se využívá držák laseru na UD profil a konstrukce se vyrovnává posunutím pérových závěsů. Sádrokartonové desky se osazují zásadně podélnou hranou kolmo ke směru montážních profilů, popř. montážních latí. Při opláštění je nutno zachovávat zásadu převazování příčných spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily či latěmi (spáry desek nesmí tvořit kříž).
Montáž sádrokartonu do šikminy
Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu. Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy.
Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Rozteč mezi vruty by měla být cca 20 - 25 cm. Upevnění sádrokartonových desek se provádí samořeznými šrouby typu TN délky 25-55 mm. Vzdálenost šroubů na stropech a šikmých částech opláštění je max. 170 mm. Při kotvení desek v podhledu a v šikminách je důležité umisťovat šrouby maximálně po 17 cm. Od hrany desky musí být šroub minimálně 10 mm, reps. 15 mm, pokud se jedná o řezanou hranu. Při styku dvou desek můžeme šrouby umisťovat vedle sebe nebo s drobným přesahem. U sádrokartonové desky, která bude umístěna u stěny, odstraníme sníženou hranu PRO. K odříznutí hrany si můžeme s výhodou pomoci CD profilem.
Při zaklápění podkroví sádrokartonem je třeba protáhnout deskami přívod elektřiny ke světlům a současně nainstalovat vyústění rekuperace. Podkroví je dokončeno aplikací finálního opláštění. Montáž předem připravených pruhů sádrokartonu RF (DF) šíře min. 100 mm přišroubovat na R-CD profily pomocí šroubů TN25 v rozteči max. 250 mm. Montáž finálního opláštění pomocí šroubů TN25 ve vzájemné rozteči max. 170 mm.
V případě vyšších mechanických nároků je vhodné k opláštění použít sádrokartonové desky RigiStabil (DFRIEH2) nebo sádrovláknité desky Rigidur. Desky RigiStabil se připevňují k podkonstrukci speciálními šrouby RigiStabil (TUN), desky Rigidur šrouby Rigidur, desky Habito® H šrouby Habito (UMN). Desky Rigidur se v podkroví montují buď technologií tmelené spáry za použití sádrového tmelu MAX s výstužnou páskou nebo technologií lepené spáry (šířka spáry max. 1 mm) za použití lepidla na spáry Rigidur v kartuši.
Tmelení sádrokartonových desek
Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit. Šrouby nebo sponky se přetmelí spárovacím tmelem.
Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada. Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva. Po úplném zaschnutí a lehkém přebroušení finální vrstvy tmelu pak již můžeme podnikat další povrchové úpravy - sádrokarton lze natírat, tapetovat i obkládat.
Spáry mezi sádrokartonovými deskami a hlavy šroubů se zatmelí. POZOR: Mezery mezi SDK deskami mohou mít maximální šířku 1 cm.
Ochrana rohů
Vnější rohy a vnitřní kouty doporučujeme opatřit ochrannou páskou Habito® Flex. Je vhodná pro všechny typy úhlů a chrání je před poškozením a pomáhá proti praskání. Dříve se při finalizaci sádrokartonových povrchů používal v koutech výhradně akrylový tmel, na rozích pak hliníkové lišty do tmelu. Takové řešení není z dnešního pohledu zcela optimální - jak z hlediska pracnosti, tak i z hlediska pevnosti a dlouhodobé životnosti. Při realizaci sádrokartonových konstrukcí vznikají místa, která mohou být náchylnější na vznik prasklin (například tepelnou roztažností materiálu nosné konstrukce).
Vysoce pevná a nárazu odolná univerzální páska Habito® Flex je složena ze speciálního papíru a vysoce pevného, zkoseného kopolymerového jádra, které zajišťuje trvanlivost, pružnost i pevnost a zabraňuje vzniku prasklin. Desky se namontují na sraz s mezerou 0-2 mm. Desky se namontují s odsazením v koutě o 5-10 mm, které se protmelí v plné tloušťce opláštění. Na plochu nasedající desky se v pruhu potřebné šířky nanese spárovací tmel. Přitom je třeba dbát na dostatečné vyplnění koutové spáry tmelem. Bezprostředně po uhlazení tmelu je do něho pomocí stěrky „natupo“ vložena výztužná skelná páska. Desky se namontují na těsný sraz („nasucho“ s mezerou 0-2 mm) nebo s odsazením v koutě o 5-10 mm, které se následně vytmelí. Na plochu obou desek se v pruhu potřebné šířky nanese tmel. Do vrstvy tmelu se vloží páska Habito® Flex, pomocí aplikátoru se vyrovná a domáčkne. Vytlačený tmel se následně srovná, resp. odstraní. Po zaschnutí se pouze kraje pásky přestěrkují a tmel se roztáhne do šířky. Toto řešení není vhodné na nerovné podklady.
Vnější roh (nároží příčky, ostění okna apod.) se doporučuje zpevnit a vyztužit páskou Habito® Flex, která se vloží do vrstvy tmelu, pomocí aplikátoru se vyrovná a domáčkne. Vytlačený tmel se následně srovná, resp. odstraní. Vnitřní strana lišty AquaBead® se navlhčí vodou z rozprašovače, čímž se aktivuje lepidlo. Po cca 20 sec. se lišta usadí na roh. Ručně či pomocí aplikátoru se přitlačí k podkladu a vyrovná se její poloha. Po cca 20 min. je možné lištu přetmelit. Vnější roh (nároží příčky, ostění okna apod.) je možné zpevnit osazením ochranného rohového ALU profilu. ALU profil se vloží do vrstvy spárovacího tmelu, vyrovná a pomocí stěrky se vytlačený tmel uhladí. Po zaschnutí první vrstvy tmelu se nároží přestěrkuje a čerstvý tmel se roztáhne do šířky.
Habito® Flex je zpevňující páska, která se vkládá do tmelu. Oproti tomu páska AquaBead® Flex PRO pracuje na principu poštovní známky. Na jedné její straně je už z výroby nanesená vrstva lepidla, která se vodou aktivuje a páska se do koutu přilepí. Obě pásky lze využít pouze v případě, že ještě nemáme hotové omítky. Druhou variantou řešení je standardní aplikace tmelu do vzniklé spáry (5-10 mm), následné vložení skelné bandáže a přetmelení. Posledním způsobem je klasické použití akrylového tmelu. Stejný postup opakujeme i v případě všech rohů. Pásku pečlivě přitlačíme k podkladu. Snadné aplikace dosáhneme pomocí speciálních aplikátorů. Pokud aplikátor nemáme k dispozici, můžeme pásku aplikovat (přítlačit) malou špachtlí. Rigips pro správnou aplikaci pásek Habito Flex a AquaBead Flex PRO doporučuje používat speciální aplikační válečky, které pásky pomohou dobře přitlačit k podkladu. Po zaschnutí tmelu přetmelíme už jen kraje pásky slabou vrstvou a zahladíme.
| Typ desky | Označení | Charakteristika | Doporučené použití |
|---|---|---|---|
| Standardní sádrokarton | SDK | Pevný, odolný, lehký, snadno opravitelný | Obecné použití v interiéru |
| Sádrokarton pro vlhké prostory | Impregnovaný | Odolný proti vlhkosti | Koupelny, kuchyně (s odpovídající hydroizolací) |
| Sádrokarton protipožární | DF | Zvýšená odolnost proti ohni | Prostory s požárními předpisy |
| Sádrokarton pro mechanické nároky | RigiStabil (DFRIEH2) | Vyšší pevnost a nárazuodolnost | Místa s očekávaným opotřebením |
| Sádrovláknité desky | Rigidur | Vysoká pevnost, odolnost | Místa s vysokými mechanickými nároky |
| Sádrokarton Habito® H | Habito (UMN) | Vysoká únosnost, odolnost | Místa s požadavky na zavěšení těžkých předmětů |
tags: #zatepleni #sdk #sikminy #navod