Na energetickou úspornost staveb je v posledních letech kladen čím dál větší důraz. Kromě zateplení stěn, podlah či střechy a použití kvalitních oken je ale při stavbě domu nutné dbát i na další detaily. Mezi ně patří například sokl, tedy místo, v němž se stěna budovy napojuje na terén. Když jej správně nezateplíte, může jím unikat velké množství tepla.
Funkce a význam zateplení soklu
Sokl domu má ochrannou a izolační funkci a chrání spodní část domu zejména proti průnikům vody do budovy, únikům tepla z budovy, proti kyselosti půdy či mechanickým tlakům. V dnešní době má sokl běžně hydroizolaci a drenáž zajišťující odvod vody. Tudíž se od soklu vyžaduje dostatečná pevnost, odolnost proti působení vzlínající i odstřikující vody, působení proti mrazu i proti agresivnímu prostředí rozpuštěných solí. Důležitá je také možnost mechanického čištění.
Zateplení soklu je třeba udělat po celém obvodu budovy až do tzv. nezámrzné hloubky, tedy místa, v němž teplota v zimním období neklesne pod 0 °C, což odpovídá zhruba 80 centimetrům pod úrovní terénu. Výška zateplení soklu závisí na umístění objektu vůči okolnímu terénu. Soklová část musí být minimálně 30 centimetrů nad terénem, poté přechází do zateplení fasády se systémem ETICS či provětrávané fasády.
Zateplené základy domu šetří peníze za energie vynaložené na vytápění a zvyšují teplotní komfort. I když se základy domu dříve nezateplovaly, řada lidí již do této izolace investovala a jsou dnes velmi spokojení.
Tepelná izolace zabrání vzniku plísní
Když není sokl dostatečně zateplený, dochází v něm ke vzniku takzvaných tepelných mostů. „Máte-li doma v zimním období třeba 20 °C a venku je pod bodem mrazu, většina tepla touto nezateplenou konstrukcí uteče. Zateplení ostatních konstrukcí pak přichází vniveč,” popisuje odborník z ISOVERu.
Čtěte také: Postup zateplení OSB desek
Vhodné zateplení soklu tak může vést k podstatnému snížení tepelných ztrát. Díky izolaci soklu můžeme zamezit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Správně zateplený sokl zároveň zaručuje celkové prodloužení životnosti základové části. Další z výhod zateplení soklu představuje zvýšení vnitřní povrchové teploty stěn.
Nízká vnitřní povrchová teplota, která se dostane pod teplotu rosného bodu, nahrává vzniku plísní. „S klesající teplotou klesá i schopnost vzduchu pojmout vlhkost. Dosáhne-li vzduch stoprocentní relativní vlhkosti, je již plně nasycen a nemůže tak pojmout více vlhkosti. V tento okamžik dochází ke kondenzaci vodní páry, jejímž důsledkem jsou právě plísně,” dodává odborník z ISOVERu. Tyto problémy odstraní správný tepelný izolant. Jelikož se vnějším zateplením zdivo ochrání před nízkými teplotami, teplotní rozdíly ve zdivu jsou minimální, a ke vzniku plísní pak nedochází.
Zateplením soklu můžeme také ukončit hydroizolaci
Zateplení soklu představuje i jednoduché řešení ukončení hydroizolace. Hydroizolace, obvykle v podobě asfaltového pásu, která se nachází mezi základovou deskou a podlahou, zamezuje prosáknutí vody ze zeminy do budovy. „Po obvodu budovy pod vnějšími stěnami zabraňuje hydroizolace transportu vlhkosti do zdiva. V tomto místě se dostává vně budovy a je potřeba ji správně ukončit a ochránit před vnějšími vlivy. Použití soklové izolace je jedním ze způsobů ochrany hydroizolace, protože na rozdíl od nopové fólie zlepšuje tepelně izolační parametry konstrukce,” vysvětluje Tomáš Truxa.
Chyby při realizaci hydroizolačního detailu
Provádět spoustu chyb je možné i u jednoduchého hydroizolačního detailu. Každá spodní stavba by měla být odolná proti namáhání vodou. Nejde přitom jen o spodní vodu a zemní vlhkost, ale také o vodu stékající - gravitační. Je tedy nutno zajistit, aby voda, kterou jsou tyto konstrukce zatíženy, byla eliminována.
Vodotěsné izolace z asfaltových hydroizolačních materiálů jsou tradičním řešením. Je však nutné pracovat se základními charakteristikami těchto izolací, a to zejména s jejich teplotní odolností. Je nutné si uvědomit, že teplotní odolnost oxidovaných asfaltových hydroizolačních materiálů je do 70 °C, u modifikovaných je to lepší, tj. i 100 °C a více. Tato vlastnost dělá tyto materiály citlivé na protlačení nopy. V případě, že pak dojde k sedání zásypu, tak „zakousnuté“ nopy jsou docela slušným zakotvením do hydroizolace, se schopností ji bez problémů strhnout. Oprava takového chybného detailu je sice jednoduchá, ale drahá. Vše je nutné odkopat, obnažit a přeizolovat. Hydroizolaci je přitom nutné vytáhnout min. 150 mm nad úroveň terénu a mechanicky ji přikotvit pomocí dotmelené přítlačné lišty. Z vnější strany je potřeba izolaci ochránit, a to nejlépe tepelnou izolací na bázi XPS - extrudovaného polystyrénu.
Čtěte také: Zkušenosti s cihlou 44
Volba materiálu pro zateplení základů a soklu
Vhodné materiály pro zateplení základů domu jsou tepelné izolace z pěnového skla nebo extrudovaného či perimetrického polystyrenu. Rozhodně je třeba se vyvarovat běžnému polystyrenu, protože do podzemních podmínek není vhodný. Běžný fasádní polystyren je příliš nasákavý a během pár let by izolace ztratila svoji funkčnost.
Perimetrická izolace je ideální volbou
Běžný polystyren nelze vystavit tlakové vodě ani přímému kontaktu se zeminou. Na zateplení soklu jej tedy použít nemůžeme. I díky své mrazuvzdornosti je pro sokl ideální volbou nenasákavá (neboli perimetrická) izolace typu XPS či EPS. Vyrábí se z inovativního růžového polystyrenu a je k dostání v tloušťce až 300 milimetrů, splňuje tedy požadavky i pro energeticky úsporné stavby, tedy nízkoenergetické a pasivní domy. „ISOVER například nabízí perimetrickou izolaci EPS Sokl 3000, která skvěle naplňuje všechny parametry pro zateplení soklu,” zmiňuje Tomáš Truxa.
Na rozdíl od jiných typů polystyrenu se perimetrická izolace nevyrábí v blocích, které se následně řežou na jednotlivé desky, nýbrž ve formách. Díky tomu může mít každá deska z obou stran vaflovou povrchovou strukturu, která napomáhá lepší soudržnosti lepidel a tmelů. Desky je tak možné k povrchu pouze celoplošně lepit bez nutnosti kotvení, které by mohlo poškodit hydroizolaci. Lze je aplikovat až tři metry pod terénem, což je u rodinných a bytových domů v naprosté většině případů dostačující. Zateplení soklu za pomoci perimetrické izolace také nabízí možnost čištění tlakovou vodou.
Zateplení základů nepodsklepeného objektu
Obecně platí, že v případě zateplování základů u nepodsklepeného objektu, zateplujeme do hloubky promrzání tedy minimálně 80 cm hluboko pod úroveň terénu. Při výběru materiálu na zateplení základů domu je třeba také zohlednit, zda má dům suterén, v jakém je terénu, ale také podle toho, jaké je složení podloží.
Jestliže jste si zvolili nejčastěji používaný materiál tedy extrudovaný polystyren, vyvstává otázka, jakou zvolit šířku polystyrenu. Před vlastním lepením desek je nutné hydroizolované stěny nejprve očistit. Až následně na ně desky extrudovaného polystyrenu lepit pomocí doporučeného lepidla od výrobce nebo lepidla disperzního asfaltového. Lepidlo nanášejte na kraje desky a bodově pak uprostřed desky. Toto lepení je spíše pomocné, protože desky budou u zdi držet především tlakem zeminy. Aby však nedošlo k posunu desek je vhodné spodní řadu desek umístit tak, aby měli pevný opěrný bod, kterým může být nejlépe přesah základů domu. Zateplení základů je vhodně chráněno nopovou fólií. Pro řezání polystyrenu na potřebný rozměr vždy používejte řezačku na polystyren. Řezačku na polystyren zužitkujete zejména v místech, kde vedou přívody vody do domu, odpady z domu a jiné potřebné přípojky k inženýrským sítím.
Čtěte také: Postup zateplení na OSB
V praxi se můžete setkat i se situacemi, kdy objekt není podsklepen, ale není možné kopat do dostatečné hloubky.
Povrchová úprava soklu
Aby nedocházelo k degradaci materiálu, tepelný izolant na soklu je z vnější strany třeba ochránit před UV zářením a dalšími vnějšími vlivy. Vybrat si lze z mnoha řešení povrchové úpravy, která může kromě ochranné plnit i estetickou funkci. „Sokl může být nejen funkční, ale také hezký. Jako povrchová úprava se často používají například kamínkové mozaiky,” říká Tomáš Pošta, produktový manažer společnosti Weber, Saint-Gobain.
S barvou a strukturou soklu si můžete vyhrát třeba v aplikaci Webercolor Architect, která dokáže nasimulovat i váš dům. Do aplikace stačí nahrát fotografii či výkres budovy, vyznačit na ní plochy soklu a následně provést barevné řešení. Po vytvoření projektu si můžete prohlédnout výslednou vizualizaci s přehledem všech barev, které jste použili.
Případová studie a doporučení
Zákazník řeší zateplení základu staršího domu, kde zdi nejsou podřezané, ale jsou (zatím) bez projevů vzlínající vlhkosti. Podloží je jílové a zákazník zamýšlí desky polystyrenu položit hlavně vodorovně (délka 100cm směrem od základu). Pak vytaženo na kamenný sokl. Sokl je v podstatě pokračování základu nad terén, omítnuto. Tam, kde sokl vystupuje nad terén hodně, bude k polystyrenu na folii navršen lámaný kámen, který bude tvořit tzv. suchou skalku. Zákazník uvažuje o využití zbytků PS systémové desky podlahového topení jako 2cm nopků, které přiloží k základu / soklu a až potom k tomu dorazí desky polystyrenu. Soklovou část nad terénem by rád obložil deskami cetris na rastru. Pod cetrisem bude neomítnuté zdivo - bez zateplení, pouze za ním bude proudit vzduch.
Napojení cetrisu a okolního terénu by rád řešil PVC folií - zajistí odtok srážkové vody mimo patu domu - bude svedeno do "korýtka" pro odvod povrchové vody (vzhledem k jílovému - téměř "nepropustnému" podloží nebude dělat drenáž).
Posouzení návrhu
Zákazníkova myšlenka s proudícím vzduchem za cetrisem, který by strhával páry - vlhkost i z části za nopkami pod zemí, je teoreticky možná, avšak je důležité zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu. Omítka ze základu, která bude ve styku s nopkami a pod úrovní terénu, by se časem mohla opadat a nopky ucpat. Proto je doporučeno dát mezi nopky a omítku nějakou textilii.
Volba UV stabilizované, 1,5mm silné hydroizolační PVC fólie je vhodná pro odvod srážkové vody. Vzhledem k jílovému podloží a absenci drenáže je klíčové, aby povrchová voda byla účinně odvedena mimo základy.
V případě starších domů s kamennými základy pojenými jílem a betonem, kde není vodorovná hydroizolace, je důležité nejprve zkontrolovat stav hydroizolace. Pokud je k ní nedůvěra, pak je možnost v této spáře dodatečně stavbu přeizolovat, například systémem zarážených plechů. Pokud zdivo po odkopání se zdá být suché, izolace nejspíše nějak funguje. Pokud zůstane terén pod hydroizolací, lze zateplení z minerální vaty ukončit zhruba v úrovni podlahy a zbytek dolů (tedy oněch cca 50 cm) řešit soklovou úpravou zateplení. Zde se obvykle používá extrudovaný polystyrén XPS a na něj keramický obklad nebo marmolit. Při obavě z možnosti vzlínající vlhkosti a snaze umožnit soklu dýchat, je ještě možnost tento spodní pruh izolovat děrovaným polystyrénem v systému „sanačním“ (OPEN nebo CLIMA).
Zvyšování terénu nad hydroizolaci se nezdá vhodné. Důležité je zateplení soklu po celé nyní odhalené výšce v tloušťce alespoň 12 cm. Hlavní funkcí tepelné izolace soklu je zabránit promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou. Zateplením soklu dochází k výraznému omezení kondenzace v místech napojení základu na zdivo, zamezí se prolínání vlhkosti do vyšších částí nad terénem.
Při zateplování staršího domu, kde se objevuje vlhkost, je nejprve nutné odstranit příčinu vlhnutí, nechat zdivo vyschnout a až následně pokračovat v zateplovacích pracích. Pokud by se na takto mokrý podklad nalepily fasádní polystyrenové desky, začala by se vlhkost objevovat na vnitřní straně zdi, kde by se začaly vyskytovat plísně. Po odstranění příčin vlhkosti ve zdivu a následném zateplení se dokáže zbytková vlhkost obsažená ve zdivu postupně odpařit do interiéru a zdivo tak postupně vysychá.
Výška vytažení extrudovaného nebo perimetrického polystyrenu nad terén se doporučuje min 30 cm, ideálně na výšku desky polystyrenu.
Chyby při zateplování fasád a základů
Při realizaci zateplení domu je možné se dopustit řady chyb, které mohou vést k nefunkčnosti systému a dalším problémům. Zde je přehled nejčastějších a nejzávažnějších chyb:
-
Částečné zateplení domu
Částečné zateplení domu neznamená zateplení domu s úsporou. Tím, že zateplíte pouze jednu nebo dvě stěny, přesunete nežádoucí jevy na jiné místo a teplo vám uniká dále a o to intenzivněji na místech, kde jste zateplení stěn neprovedli. To vede k nežádoucí kondenzaci vlhkosti a vzniku plísní na nezateplených plochách. Ideálním řešením je zateplení celé soklové části domu a částečně zateplit (pokud možnosti a situace dovolí) základové zdivo domu cca 80 cm pod terén. Soklové a základové zdivo doporučuji zateplit extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem.
-
Chybné založení zateplovacího systému
Způsoby založení na dřevěnou lať v kombinaci perlinka a větší vrstva lepidla vždy dopadly nefunkčně a nevzhledně. Nakonec neplnily ani okapovou funkci. Doporučuje se založit zateplovací systém fasády na hliníkové LOS profily a použít všechny spojovací materiály (natloukací hmoždinka, PVC spojka, PVC podložky včetně LE-V okapového plastového profilu, který se na LOS lištu nasune). Dalším možným řešením založení zateplovacího systému fasády je vystartování lepení polystyrenu od základu extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem a následné zachování roviny a tloušťky izolace fasády až po střechu. Další chybou je výška založení zateplovacího systému. Obecně se doporučuje založit zateplení fasády 30 cm pod stávající podlahu v domě. Toto doporučení je často obcházeno a následně u takto zateplených domů vzniká tepelný most, vlhnutí omítky a plísně v oblasti podlahy.
-
Použití nekvalitních a nesystémových materiálů
Skládání zateplovacího systému z levných a nekvalitních komponentů vede k nefunkčnosti a krátké životnosti. Patří sem:
- Lepidlo: Lepení izolantu obyčejným cementovým lepidlem s označením C1. Izolační desky je doporučeno lepit pouze na předepsaná a certifikovaná lepidla s nutností dodržet pokrytí desky lepidlem min ze 40%.
- Izolant: Zakoupený izolant nedosahuje doporučených parametrů (rovinnost, objemová hmotnost, tuhost).
- Kotvení: Kotvení levnými nesystémovými hmoždinkami s plastovým a kovovým trnem. Tyto hmoždinky jsou vyrobeny z nekvalitního plastu, který silně vodí teplo a následně prokresluje hmoždinky v zimě na fasádu.
- Výztužná síť (perlinka): Použití dovozové, tzv. „čínské perlinky“, která se postupně rozkládá ve stěrkovém tmelu a nedosahuje požadovaných parametrů.
- Stěrkový tmel: Nevhodný stěrkový tmel, který není určen pro daný typ izolantu, může vést k problémům.
- Penetrace a omítka: Použití nevhodného penetračního nátěru nebo minerální štukové omítky místo doporučené pastovité omítky.
-
Nedostatečná tloušťka tepelné izolace
S vývojem nároků na tepelnou ochranu budov se zvyšuje i požadovaná tloušťka tepelné izolace. Co dříve stačilo zateplit 5-8 cm, dnes vyžaduje 12-14 cm, a to se bavíme o minimálních hodnotách. Nedostatečná tloušťka izolantu může vést k vlhkým a zplesnivělým stěnám v interiéru. Doporučuje se tedy před zateplením vašeho domu pořádně zvážit, jaký typ izolantu a tloušťku použít.
-
Šetření na úkor kvality
Šetření na výběru a nákupu materiálu nebo na kvalitě práce vede k popraskání fasády, vzniku plísní a dalším nákladům na opravy. Fasáda prodává dům a je jedním z nejdůležitějších plášťů budovy, který ji chrání od povětrnostních vlivů. Pomáhá v ochraně konstrukce domu a hlavně spoří náklady na topení a šetří vaše peníze.
-
Nevhodné odstíny fasádních barev a omítek
Výrobci fasádních barev a omítek nedoporučují na kontaktní zateplovací systémy použít odstíny, jejichž světelná odrazivost stanovená indexem HWB je nižší než 25% (akrylátové a silikátové omítky) a 30% (silikonové, silikon-silikátové omítky). Při použití sytých odstínů ztrácí omítka schopnost „odrážet světlo“ ze svého povrchu. To vede k přehřívání výztužné vrstvy s omítkou, kde může teplota v letních měsících dosahovat až +70°C, což má zásadní vliv na objemovou stálost fasádního polystyrenu a barevnou stabilitu omítky.
-
Zateplení na poslední chvíli (v nevhodném ročním období)
Zateplování v podzimních a zimních teplotách je nejisté a zbytečně komplikované. Doporučuje se neprovádět nic pod +5°C. Všechny fasádní lepidla a stěrky jsou na bázi cementu a ty potřebují pro svou hydrataci a vyzrání určitý obsah vody. To samé platí u povrchových úprav. V teplotách pod bodem mrazu raději nic nedělejte a zbytečně netlačte na dokončení rozdělané stavby.
-
Nerovný podklad
Podklad pod zateplení musí být čistý, suchý, nosný, bez mastnot a nečistot. Nejčastější hrubou chybou je podlepování izolantu izolantem. Toto řešení vytváří nesoudržné souvrství nalepených izolantů s nejistou pevností podkladu. Doporučuje se tomuto řešení vyhnout a podklad pod zateplení srovnat.
-
Vlhký podklad
U starších domů dochází vlivem poškození, nebo nedostatečné hydroizolace, k prosakování vody a vodních par do zdiva objektu. To způsobuje vlhké mapy na fasádách a vede k postupnému narušení podkladu. V těchto případech je nejprve nutné odstranit příčinu vlhnutí, nechat zdivo vyschnout a až následně pokračovat v zateplovacích pracích. U novostaveb postavených z pórobetonových tvárnic nebo keramických cihel se doporučuje zateplovat až za 12 měsíců po postavení. Důvodem je zbytková vlhkost z výroby, kterou bloky obsahují a zabudovaná vlhkost vzniklá při výstavbě.
Shrnutí doporučených postupů
Při zateplování soklu a základů je klíčové dbát na následující body:
- Komplexní zateplení: Zateplit celý dům, včetně soklu a základů, aby se předešlo tepelným mostům.
- Správné materiály: Používat nenasákavou perimetrickou izolaci (XPS, perimetrický EPS) namísto běžného polystyrenu.
- Kvalitní hydroizolace: Zkontrolovat a případně dodatečně izolovat proti vlhkosti. Soklová izolace může sloužit k ochraně hydroizolace.
- Dostatečná hloubka a výška: Zateplovat do nezámrzné hloubky (min. 80 cm) a nad terén minimálně 30 cm.
- Systémové řešení: Používat certifikované systémy a materiály od jednoho výrobce.
- Ochrana izolantu: Z vnější strany chránit izolant před UV zářením a dalšími vlivy vhodnou povrchovou úpravou.
- Příprava podkladu: Zabezpečit čistý, suchý a nosný podklad. Odstranit příčiny vlhkosti před zateplením.
- Odborná realizace: Svěřit práci zkušeným odborníkům, kteří dodržují technologické postupy.
Důsledné dodržování těchto zásad zajistí dlouhou životnost, funkčnost a maximální energetickou úspornost zatepleného soklu a základů.
| Izolační materiál | Vlastnosti | Vhodnost pro zateplení základů a soklu |
|---|---|---|
| XPS (extrudovaný polystyren) | Vysoká odolnost vůči vodě a stlačení, mrazuvzdornost | Ideální volba pro podzemní části a sokl, nenasákavý |
| Perimetrický EPS (expandovaný polystyren) | Nenasákavý, mrazuvzdorný, vyrábí se ve formách s vaflovou strukturou | Ekonomické řešení pro podzemní části a sokl, lepší soudržnost s lepidly |
| Pěnové sklo | Odolné vůči vodě, chemikáliím, mrazu, vysoká pevnost v tlaku | Vhodné pro zateplení základů, k dispozici jako štěrk nebo desky |
| Běžný fasádní polystyren | Nasákavý | Nevhodný pro podzemní podmínky a přímý kontakt se zeminou |
tags: #zatepleni #ne #pod #hydroizolaci #informace