Chystáte si vydláždit část zahrady zámkovou dlažbou? Máte v úmyslu pustit se do akce sami, protože byste rádi ušetřili finanční prostředky, které byste jinak investovali do odborné práce dlaždiče? V tom případě budete jako sůl potřebovat našeho průvodce zhotovením zámkové dlažby krok za krokem.
Vydláždění parkovacích ploch, zahradních cest, vjezdů ke garáži, částí trávníku, kde chcete umístit letní posezení se stolem a zahradními křesílky, k tomu všemu se hodí zámková dlažba. Je vyrobená z lisovaného betonu a dostupná v každém hobbymarketu v různých odstínech provedení, většinou laděná šedivě. Správná úprava podloží je mnohdy důležitější než výběr samotné dlažby. Správně upravené podloží prodlouží životnost dlažby a zabrání některým nechtěným efektům, jakým může být například zvlnění povrchu, propad jednotlivých kamenů či popraskání jejich popraskání. Věnujte tedy stejné úsilí úpravě podloží, jaké jste věnovali i správnému výběru betonové dlažby.
Výhody pokládky betonové dlažby
- Samotný proces pokládky dlažby je velmi jednoduchý a nenákladný.
- I přesto, že se dlažba musí pokládat na dobře zhutněné podloží, je možné pokládat dlažbu na sucho. Pokládka je tedy cenově dostupná a navíc i rychlá.
- Zejména u novostaveb či terénních úprav v zahradě oceníte možnost rychlé výměny jednotlivých kusů dlažby. Venkovní plochy se často zpevňují záhy po dokončení závěrečných úprav a podloží tak sesedává i několik let po zhutnění a to i při vynaložení nejlepší péče. V případě vzniku nerovností či narušení části plochy je pak oprava velmi jednoduchá. Při menším rozsahu umožňuje dlažba snadnou výměnu jednoho či několika kusů kamene. Při vzniku větších nerovností lze dlažbu rozebrat, podloží znovu zhutnit a následně dlažbu znovu položit.
- Při správně provedené drenáži umožňuje vydlážděný povrch rychlý vsak dešťové vody a nedochází tedy ke vzniku kaluží a vlhkých míst. Místa, kde eventuálně hrozí hromadění vody lze doplnit o mikroštěrbinové trouby, které odvedou vodu do vsaku. Voda naší dlažbě a ani ostatním betonovým výrobkům neškodí.
- Pokud však při špatném odvodnění dlažba dlouhodobě stojí ve vodě. Na takto stále vlhkých místech se může také začít dařit mechům a houbám, které dlažbu sice nezničí, ale kazí celkový dojem.
Postup pokládky zámkové dlažby
1. Příprava podloží a úprava pláně
Nejdříve si vytyčte na pozemku hranice, po které budete zámkovou dlažbu pokládat. Následně vykopejte do hloubky podloží. Hloubka dna výkopu je závislá na účelu pokládané plochy a tedy tloušťce dlažby, kterou budeme pokládat (rozdíl mezi pochozími a pojízdnými plochami) a podkladních vrstev pod dlažbou.
Pláň, nebo-li plocha vytvořená skrývkou či násypem zeminy, je úplným základem zpevněných ploch. Jedná se o prvotní vrstvu, jejíž úprava by měla respektovat projektovou dokumentaci, materiál podloží a účel zpevněné plochy. Dle této charakteristiky je nutné plán dostatečně zhutnit a minimalizovat tak riziko pohybu nejnižšího podkladu zpevněné plochy.
Ve výkopu je nutné zhutnit dno kvalitním válcováním, aby se podloží dostatečně zpevnilo. Až pokud válec nemůžeme použít, volíme jiné řešení, nejčastěji vibrační desku. Manuální zhutnění by bylo příliš pracné a navíc i neúčinné. Nezapomeňte, že dno musí úplně přesně kopírovat sklon budoucí dlažby. Je také nezbytné, aby zhutněné dno výkopu věrně kopírovalo sklon, jaký požadujeme.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
Pro dlažbu určenou pouze pro pěšinky, kde se budete procházet a nebudete ji nijak zatěžovat, bohatě stačí, když vykopete 24-29 cm terénu. Pokud se jedná o dlažbu určenou pro vjezd auta do garáže nebo pro odstavnou plochu určenou na parkování, pak musíte jít minimálně 55 - 65 cm hluboko.
2. Uložení podkladních vrstev
Následuje uložení podkladních vrstev. Podkladní vrstvy a příprava podloží. Pro konstrukce těchto vrstev lze použít drcené kamenivo o různých frakcích dle účelu použití plochy. Příprava této vrstvy je ovlivněna zeminou, tedy základem celé zpevněné plochy a předpokládaným zatížením. Jinak je nutné upravit podloží pro pochozí plochy a jinak pro plochy pojezdové. Zde je nutné pamatovat, že každá vrstva podloží musí být zhutněna zvlášť. Zpravidla by pak jedna vrstva neměla přesáhnout 100 - 150 mm. Po těchto částech by tedy plocha měla být vždy zhutněna vibrační deskou.
Podklad pro cestu, po které budete jezdit automobilem, musí mít ve zhutněném stavu tloušťku 32-37 cm. Na její položení se používá štěrkodrť - drcené kamenivo s plynulou čárou zrnitosti frakce 0-32 mm nebo 0-63 mm. Zcela zásadní je právě ta plynulá čára zrnitosti (začíná od nuly), která zajistí řádné zhutnění. I tu musíte vibrační deskou řádně „udusat“.
A opět podle zatížení cesty patří do rovných základů jedna nebo dvě podkladové vrstvy štěrku. První, hrubá frakce, slouží jako podklad pro cestu, po které budete jezdit autem. Pro dokonalé zhutnění vrstvy potřebujete vibrační desku. Jakmile položíte hrubou vrstvu, hned po ní následuje jemný podklad o výšce 10 - 15 cm. U tohoto podkladu by měla být hrubost 4 - 8 mm. I ten musíte vibrační deskou řádně „udusat“.
Jestliže je očekávané zatížení nejen osobními automobily, ale i těžkou technikou, bude tato vrstva ještě silnější. Podkladní vrstvy pod budoucí dlažbou tedy zhutňujeme celkem třikrát, každou zvlášť. U pochozích ploch nebo třeba cyklostezek si vystačíme pouze s jednou podkladovou vrstvou z jemné drti a zde tedy zhutňujeme pouze dvakrát. Nejprve podklad po vyhloubení výkopu, potom osazujeme obrubníky a nakonec plochu vysypeme jemnou drtí a zhutníme podruhé.
Čtěte také: Lepená zámková dlažba – návod
3. Osazení obrubníků
Jakmile je vytvořena zhutnělá podkladová vrstva, nastává okamžik, kdy je třeba vytvořit okraje pokládaných ploch, tedy usadit obrubníky. Ukládejte je do betonového lože cca do 1/3 jejich výšky, tedy do připraveného zavlhlého betonu. Následně je musíte pomocí vodováhy a provázku srovnat. Obrubníky nejlépe usadíme do betonu. Rozlišujeme obrubníky chodníkové a záhonové, které použijeme na pochozích plochách svých pozemků.
4. Ložní vrstva a srovnání
Jakmile beton ztvrdne, nasypte mezi obrubníky další vrstvu drti o hrubosti 4 - 8 mm. Musíte na zhotovený zhutnělý podklad navrstvit jemnou drť (ložní vrstvu) vyznačující se zrnitostí 2-5 mm nebo 4-8 mm v tloušťce 30-40 mm. Pečlivě si ohlídejte, aby vznikl naprosto dokonale rovný povrch s rovnoměrnou hloubkou v rámci celé plochy budoucí dlažby.
K docílení roviny se neobejdete bez některých pomůcek. Pořiďte si dlouhé dřevěné nebo ocelové latě o výšce 30-40 mm. Velmi jemnou vrstvu zarovnáme pomocí latí do naprosté roviny. Je též možné využít vodících latí, plochu vysypat a další latí nakonec srovnat. Stále musíme dbát na rovnoměrné rozložení materiálu, což platí pro všechny podkladové vrstvy.
POZOR: Na tuhle vrstvu už nesmíte vstupovat. Nedochází k jejímu hutnění, už jde o hotovou plochu určenou k položení zámkové dlažby. Teď už jenom opatrně stáhněte z plochy vodící lišty. Do dutin, které po nich vznikly, opatrně doplňte jemnou drť. Po takové finální úpravě podkladu musíme dbát na to, abychom nijak nepoškodili rovinnost plochy. Při pokládce na frekventovaných místech raději provádíme zarovnání finální vrstvy postupně, současně s pokládkou.
Zámkovou dlažbu v zásadě neukládáme do betonu. Za prvé bychom tak ztratili její ohromnou výhodu - snadné rozebrání v případě dodatečné potřeby výkopu a za druhé bychom přišli o vynikající nivelační schopnost zámkové dlažby. Navíc bychom ohrozili stěny přilehlých domů zvýšenou vlhkostí a v zimě by nám mohla dlažba následkem mrazu popraskat - beton se za mrazu roztahuje.
Čtěte také: Spárování zámkové dlažby krok za krokem
I když tyto podkladové vrstvy nejsou vidět, je velice důležité, aby byly položeny s co největší pečlivostí, jakékoli pochybení při jeho přípravě se velmi rychle projeví, např. propadáváním dlažby.
Z prvních pěti kroků pokládky zámkové dlažby je patrné, že časově nejnáročnější je příprava podkladu, samotná pokládka dlažby je již hračkou.
5. Pokládka zámkové dlažby
Nyní vám už nic nebrání pustit se do pokládky dlažby. Pro dlažbu pěších cest vám budou stačit dlaždice o tloušťce 60 mm, v případě dlažby pro automobilový provoz volte tloušťku 80 mm. Samotné položení dlažby do nezhutněné vrstvy jemné drti začínáme od nejnižšího místa pokládané plochy. Odsud zásadně postupujeme směrem k tomu nejvyššímu.
Při pokládání poklepejte gumovou palicí od nejnižšího místa dlaždice směrem k nejvyššímu. Spodní vrstvu pod dlažbou přitom nesmíte nijak porušit. Proto po ní nešlapejte ani ničím nepřejíždějte. Když potřebujete upravit tvar dlažby u okraje nebo třeba kolem kanalizačního poklopu, pořiďte si diamantovou pilku a proveďte přesný řez. Přesné dořezy se však zásadně dělají až nakonec, nejdříve se tedy pokládají celé prvky.
Dlažbu lze skládat buďto ručně nebo strojově. Ruční pokládku využijete především pro dlažbu se skladbou více kamenů či pro barevná provedení COLORMIX a NATURCOLOR, kdy je nutné pokládat kameny napříč vrstvami i paletami, aby vznikla nepravidelně probarvená plocha. Strojová pokládka se využívá především pro zámkové dlažby, které dodáváme ve skladbě na paletě a jsou určeny pro pokládky velkých ploch, například parkovišť a chodníků.
TIP: Pokládku zámkové dlažby je třeba dělat ze dvou až tří palet současně, a to kvůli barevnosti (na jedné paletě mohou být jemné odchylky v odstínu).
6. Spárování a zhutnění
Když už se vám povedlo bez úhony položit všechny dlaždice, zbývá úplný závěr: Vyspárovat je. Je to velice důležitý poslední krok pokládky, který zabezpečí její dlouhodobou funkčnost. Nachystejte si k tomu dostatek křemičitého písku. Měl by vykazovat zrnitost 0-4 mm. Zasypte jím pečlivě a dostatečně mezery mezi dlaždicemi.
Proč musíte používat právě křemičitý písek? Vápenný a hlinitý písek představuje velké riziko, že dlažbou proroste tráva a mech, nebo se na ní vytvoří vápenný výkvět. Proto si také na pokládání dlažby a hlavně na její spárování vyberte slunné a suché dny. Také samotný písek musí být dokonale proschlý. Spáry zasypáváme za sucha, mokrý písek do spár nedostaneme. Stejně tak musí být při zasypávání suché i jednotlivé díly zámkové dlažby. Bezprostředně po dešti tedy tuto práci neprovádíme.
Před závěrečným hutněním plochy stačí zasypat spáry křemičitým pískem o frakci 0 - 2 mm. Po vyspárování je nutné plochu dlažby zhutnit vibrační deskou opatřenou plastovým návlekem, aby nedošlo k poškození dlažby. Úprava musí proběhnout jak v příčném, tak v podélném směru. Následuje další zasypání.
Závěrečné hutnění betonové dlažby je také velmi žádoucí. Jen v některých případech se hutnění samotné dlažby nedoporučuje. A to v takových případech kdy jednotlivé kameny jsou velmi štíhlé a dlouhé. V takovém případě by vlivem zatížení vibračního stroje mohli praskat. Jsou to například: CSB - LEGANTO o výšce 50 mm a pro dlažbu CSB - VALENCIA o výšce 60 mm nedoporučujeme plochu hutnit vibrační deskou. Pouze u dlažby CSB - VALENCIA u výšky 80 mm je možné plochu zhutnit vibrační deskou s maximální hmotností 50 kg.
Pokládka zatravňovací dlažby
Pokud chceme na pojízdné ploše vybudovat travní porost a přitom jej nechceme poškozovat přejížděním, sáhneme po dlažbě zatravňovací. I zatravňovací dlažba je vyráběna v různých provedeních. Jednotlivé typy se liší velikostí i designem. Zatravňovací dlažba se ale vyrábí bez dalších povrchových úprav. Až na výjimky zde dominuje přírodní vzhled. Zatravňovací dlažbu můžeme aplikovat na malé i velké plochy, možnosti jejího užití jsou vlastně podobné, jako u běžné dlažby zámkové. Je však nevhodná na frekventované veřejné pochozí plochy. Chůze v podpatcích, pohyb osob s omezenou hybností, jízda invalidních vozíků či chůze dětí jsou po ní problematické.
Postup pokládky zatravňovací dlažby
- Nejprve musíme důkladně připravit podloží. I zatravňovací dlažba je pokládána jednoduše a rychle. Terén, na kterém ji budeme pokládat, musí být dobře srovnaný, hlína by přitom měla být dostatečně uleželá. A pokud ne, zpevníme ji válcem. Vyznačíme plochu, kam budeme jednotlivé díly zatravňovací dlažby pokládat a poté odebereme zeminu. Tu je ideální na vhodném místě uložit, budeme ji později opět potřebovat, na vysypání jednotlivých položených dílů. Hloubka výkopu je zde opět závislá na tom, zda budeme pochozí či pojízdnou plochu.
- Na zhutněný a zarovnaný podklad navezeme nosnou vrstvu štěrkopísku (20 - 30 cm) a opět ji zhutníme a zarovnáme.
- Nyní můžeme použít hustou síťovinu z mikrovláken. Ta nám zpevní podloží a zabrání prorůstání plevele.
- Nakonec na celou plochu uložíme cca 4 cm směsi štěrkopísku s kompostem. Tuto vrstvu zarovnáme pomocí latí a již nezhutňujeme.
- Nyní pokládáme jednotlivé díly zatravňovací dlažby. A i zde musíme dbát na správný směr pokládky, o to víc, mají-li konkrétní systémové díly zámek (zatravňovací dlažba nemusí být zároveň dlažbou zámkovou, záleží na jejím výrobci, respektive na našem výběru). Dlažbu pokládáme zásadně kolmo ke směru jízdy.
- Posledním krokem je vyplnění zatravňovacích panelů zeminou a následné osetí travním semenem. Nakonec povrch zasypeme tenoučkou vrstvou písku.
Je patrné, že pokládka zatravňovací dlažby je jednodušší, což dokazuje i 7 postupných bodů pokládky namísto osmi. Nenechme se však zmást, zatravňovací dlažba totiž vyžaduje údržbu. Plochu musíme zalévat, posekat a případně dosít travním semenem.
| Typ dlažby | Minimální hloubka výkopu | Doporučená tloušťka dlaždice | Zrnitost ložní vrstvy | Zrnitost spárovacího písku |
|---|---|---|---|---|
| Pěší cesty (zámková dlažba) | 24-29 cm | 60 mm | 2-5 mm nebo 4-8 mm | 0-4 mm (křemičitý) |
| Automobilový provoz (zámková dlažba) | 55-65 cm | 80 mm | 2-5 mm nebo 4-8 mm | 0-4 mm (křemičitý) |
| Zatravňovací dlažba (pochozí/pojízdná) | dle zatížení | není specifikováno | štěrkopísek s kompostem | tenká vrstva písku |
tags: #zarustani #zamkove #dlazby #jak #zabranit