Vyberte stránku

Živé ploty jsou stále hitem všech zahrad, ať už klasických nebo moderních. Mezi oblíbence patří kvetoucí živé ploty, stálezelené a neopadavé. V dnešní moderní době mají mnozí tendenci obehnat se v zahradě vysokou neprůhlednou zdí a tak si zajistit soukromí. Dnes Vám představíme nejkrásnější a nejvhodnější dřeviny na opadavý živý plot. I opadavý plot může ochránit a ohraničit zahradu, a to spletí hustých větví během pozdního podzimu a zimy.

Výběr listnatých stromů pro živý plot

Vhodnými druhy jsou buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre). Do výsadby můžete zvolit jeden druh nebo klidně zkombinujte i tři druhy. Na celkový efekt si samozřejmě několik let počkáte, ale výsadba je trvalá a opravdu funkční.

Doporučené druhy a jejich vlastnosti

  • Buk lesní (Fagus sylvatica): Bukový živý plot se podobá habrovému, ale je lesklejší a listy jsou na podzim žlutohnědě zbarvené. Jako domácí dřevina se buk hodí do volné krajiny a na venkov, ale skvěle se uplatní i v moderní zahradě ve městě. Pro výborné možnosti tvarování (zejména do vyšších stěn) byl velmi oblíbený také v historických zahradách.
  • Habr obecný (Carpinus betulus): Habr je asi nejvýznamnější dřevina pro zakládání živých plotů. Jde o domácí druh, jenž roste většinou jako strom, někdy ale také jako mohutný keř s roz­ložitými větvemi a poměrně tenkými větévkami. Stočené uschlé habrové listy zůstávají na větvích často až do jara a opadávají teprve při rašení. Má vyni­kající regenerační vlastnosti a dobře obrůstá dokonce i z pařezů.
  • Javor babyka (Acer campestre): Babyka je naše domácí dřevina rostoucí někdy jako menší strom, jindy jako vel­ký keř vysoký 10 až 12 m. Má pružné a poměrně tenké větve s trojlaločnými až pětilaločnými, asi 8 až 10 cm velkými listy. Sytě zelené listy se na podzim barví dožluta.

Uvedené dřeviny jsou vhodné na stříhané živé ploty. Roční přírůstek je cca 30 - 40 cm. Raší již brzy na jaře. Listy se na podzim vybarvují do žluta, oranžova, červena až do hněda. Dřeviny jsou vhodné do moderní zahrady, tak pro lesní zahrady a romantická zákoutí. Nesnášejí sucho, kyselé a chudé půdy.

Další vhodné druhy listnatých stromů a keřů

  • Čimišník: Z dřeviny lze vytvářet tvarované živé ploty vysoké až 2 m a široké asi 80 cm. Dobře se hodí k výsadbám uvnitř měst a obcí, není ale vhodný k výsadbám do krajiny.
  • Dřín: Dřínový plot můžeme tvarovat na výšku 1 až 2,5 m při šířce 0,6 až 1 m.
  • Dřišťál Thunbergův: Hodí se na nízké tvarované živé ploty do výšky 0,8 m.
  • Hloh jednosemenný: Pro svoji nenáročnost a výborné regenerační schopnosti, ale také pro nepro­stupnost, patří hloh k nejvýznamnějším druhům pro výsadby tvarovaných ži­vých plotů. Má-li mít hlohový živý plot pěkný hladký vzhled, je dobré ho stříhat dvakrát ročně, nejlépe v červnu a znovu koncem zimy.
  • Kalina obecná: Dobře se hodí k zakládání tvarovaných živých plotů vyso­kých 1,5 až 2,5 m. Kompozičně se dobře uplatní především v krajině a ve venkovské zástavbě.
  • Kalina tušalaj: Tušalaj se dobře hodí k zakládání tvarovaných živých plotů vysokých 1,5 až 2,5 m. Ploty by měly být širší - asi 1 až 2 m.
  • Kdoulovec: Hodí se na nižší tvarované živé ploty vysoké maximálně 120 cm. Kdoulovec proto musíme stříhat dřív, než se nová květní poupata vytvoří, to znamená brzy po odkvětu - v červnu až červenci.
  • Krušina olšová: Při pravidelném řezu lze z krušiny zakládat tvarované živé ploty vysoké 1,5 až 2,5 m.
  • Lípa malolistá: Uplatnění lípy ve všech zahradních a krajinářských kompozicích, kde potřebujeme vytvořit vysoký tvarovaný živý plot nebo stě­nu, je univerzální.
  • Meruzalka skalní: Hodí se na zakládání nižších živých plotů, a to od výšky třeba pouhých 30 cm, až po tvarované živé ploty vysoké 150 cm a široké 30 až 150 cm.
  • Moruše bílá: Strom je ideální především pro vysoké tvarované živé ploty a stény. Tvarované stěny z moruše mohou být vysoké až 4 m, ale měly by být širší (asi 2 m).
  • Ptačí zob obecný: Tvarovat ho můžeme jak na nízké, třeba jen tři čtvrtě metru vysoké živé ploty, tak také na živé ploty vysoké až 2 m.

Sazenice a výsadba

Při výběru sazenic pro živý plot je důležité zvážit několik faktorů, jako je velikost sazenice, síla kmínku a typ kořenového balu. Níže uvádíme příklady sazenic a doporučení pro jejich výsadbu:

Typ sazenice Výška Síla kmínku Kořenový bal Doporučená hustota výsadby
Prostokořenný stromek 100-125 cm 7-10 mm Bez balu 3-4 ks na metr (jedna řada) nebo 5-6 ks na metr (dvě řady)
Sazenice s kořenovým balem 200-250 cm 20-30 mm 10-15 kg 2-3 ks na metr (jedna řada)
Buk lesní červený (s kořenovým balem) 130-160 cm 20-30 mm 10-15 kg 2-3 ks na metr (jedna řada)
Buk lesní červený (s kořenovým balem nebo v květináči) 100-125 cm 15-25 mm cca 10 kg nebo 7,5 l květináč 3 ks na metr (jedna řada)
Jednoleté sazenice (quick pot) 60-80 cm 5-6 mm 150 ml 5-6 ks na metr (dvě řady)
Čtyřleté sazenice (v květináči) 100-110 cm N/A 7,5 l květináč 3 ks na metr (jedna řada)

Výsadbu proveďte na jaře nebo podzim do trojsponu. I živý plot vyžaduje závlahu, ideální je, pokud zabezpečíte kapkovou, která se dá regulovat.

Čtěte také: Péče o listnatý živý plot

Péče o listnatý živý plot

  • Závlaha: I živý plot vyžaduje závlahu, ideální je, pokud zabezpečíte kapkovou, která se dá regulovat.
  • Střih: O živé ploty se nemusíte denně starat, ale měli byste je pravidelně zastřihávat. Jedině tak dosáhnete krásného vzhledu a výšky, kterou potřebujete.
  • Půda a hnojení: Naleznete zde informace o půdě, hnojení, zastřihávání, výšce nebo zálivce.

Habr je asi nejvýznamnější dřevina pro zakládání živých plotů. Habr není náročný na půdu. Roste stejně dobře jak v lehkých písčitohlinitých půdách, tak i v těžké jílovité a vápenité půdě. Nevyhovují mu jen suché a horké jižní svahy, nebo naopak půdy příliš vlhké. Je polostinnou dřevinou.

Čtěte také: Druhy listnatých keřů pro živé ploty

Čtěte také: Vzdálenosti stromů od plotu

tags: #listnaté #stromy #na #živý #plot #druhy

Oblíbené příspěvky: