Zámek Prostějov je renesanční zámek ve statutárním městě Prostějov. Tvoří součást historického památkového jádra Prostějova a Ministerstvo kultury ČR ho prohlásilo kulturní památkou České republiky.
Historie a stavební vývoj
Zámek začal stavět v letech 1522-1526 Jan IV. z Pernštejna. Původně byl zamýšlen jako „pevnost”. Podstatná část stavebních prací byla dokončena v roce 1532. Mezi roky 1568-1572 nechal tehdejší majitel Vratislav II. z Pernštejna provést rozsáhlou přestavbu na panské sídlo. Dostavěny byly mimo jiné arkády a vstupní portál. Během třicetileté války byla většina budovy zničena, snad jediná významnější část, která se obešla bez výraznějších oprav, byl vstupní kamenný portál.
Na přelomu 16. a 17. století se zámek stal součástí majetku Karla I. z Lichtenštejna a začal být využíván jako sídlo hospodářské správy. V roce 1643 byl švédskými vojsky vypálen. Po třicetileté válce byl sice provizorně opraven, ale již nikdy nebyl využíván jako panské sídlo, sloužil jako sýpka, skladiště či vězení. Až ve 2. polovině 19. století koupila zámek rodina Chmelařových a vytvořila z něj kulturní centrum. Koncem 19. stol. zámek od Chmelařových koupila Záložna a zastavárna Prostějov. V letech 1900-1906 proběhla rozsáhlá obnova zámku v novorenesančním stylu.
Od roku 1948, kdy spolek zanikl, se na budově zámku, mimo opravy fasády, neodehrály žádné významnější rekonstrukce. Později se majitelem zámku stalo město Prostějov, které zde umístilo Regionální informační centrum a výstavní sály. V letech 2009-2010 proběhla velká rekonstrukce, jejíž součástí bylo využití západního a jižního křídla zámku pro potřeby lidové školy umění.
Zámek Prostějov je renesanční zámek, který je součástí historického jádra Prostějova. Najdete jej při západním okraji Smetanových sadů.
Čtěte také: Jak vybrat zámek na branku?
Popis zámku
Zámek byl vybudován mezi lety 1522-1526 v renesančním a částečně secesním slohu. Je to volně stojící jednopatrová stavba, se čtyřmi křídly a obdélníkovým dvorem. Průčelí s asymetricky umístěným portálem směřuje k historickému jádru města.
Od Perštýnského náměstí je odděleno bohatě zdobeným litinovým zábradlím s dvěma lucernami. Nad portálem je nástavec s erby Vratislava z Pernštejna a jeho manželky, trojúhelníkovým štítem a znakem Lichtenštejnů. Vrata portálu jsou zdobena štítky s rodovými znaky Pernštejnů a pánů z Kravař. Hladké fasády zámku jsou prolomeny obdélnými okny s kamenným ostěním. Pod střešní římsou a mezi okny je široký pás bohaté sgrafitové výzdoby.
Volně stojící zděná jednopatrová budova obdélného půdorysu s rizalitem a vstupním portikem ve středu průčelní fasády, střecha je valbová, krytá pálenou taškou. Symetrické průčelí je členěno kordonovou a korunní římsou a 1 + 3 + 1 + 3 + 1 okenními osami, přičemž ve střední ose je okenní otvor nahrazen dveřním, a to v obou podlažích. Portikus je otevřen třemi půlkruhově zaklenutými arkádami, spočívajícími na pilířích, tvoří zároveň balkón v patře, ohrazený zděnými sloupky a kovovým zábradlím, jeho fasádu člení pilastry s římsovými hlavicemi.
Okna v přízemí jsou menší, obdélná, dělená na šest tabulek, s jednoduchými šambránami a podokenními římsami, jen pod portikem jsou dvě okna s půlkruhovým záklenkem, stejně jako hlavní vchod s dvoukřídlými dveřmi. Okna v patře jsou větší, pravoúhlá, opět s jednoduchými šambránami, nadokenními a podokenními římsami a vystupující parapetní výplní s pravoúhlou vpadlinou, dosedající na kordonovou římsu. V šířce portiku je trojúhelníkový fronton, vyplněný bohatým vegetabilním štukovým dekorem, uprostřed je kruhový ciferník hodin.
Zadní (západní) fasáda má devět okenních os, z toho prostřední okno je v mělkém středním rizalitu, který je, podobně jako na hlavním průčelí, završen trojúhelníkovým frontonem. V přízemí rizalitu je pravoúhlý vstup s kamenným ostěním s lištou a ušima, zdobený perlovcem, s římsou na volutových konzolách. V přízemí na levé straně jsou navíc dvě okénka, odrážející starší fázi výstavby objektu. Vpravo od rizalitu je pak větší půlkruhové okno kaple. Boční (severní) fasáda má v patře nad kordonovou římsou čtyři okenní osy, okna jsou velká pravoúhlá jako na čelní fasádě, v jednom okně jsou zachované původní okenice. Boční (jižní) fasáda, orientovaná do ulice, je podobně členěná jako severní fasáda, má však pět okenních os a v dolní části není vstup, ale je zde po pěti malých oknech, umístěných mimo osy horních oken.
Čtěte také: Jak vybrat a co je vinylová podlaha se zámkovým systémem?
Rekonstrukce fasády
Prostějov - Fasáda východního křídla prostějovského zámku se zaskví novotou. Dělníci ji brzy za zhruba milion a půl korun zrekonstruují. „Nad ním stavbaři budují prostory pro kanceláře,“ sdělil Antonín Zajíček, šéf odboru investic a rozvoje města Prostějova. „Ještě letos začnou dělníci s pracemi v západním křídle. Připraví je pro potřeby výuky prostějovské základní umělecké školy,“ informoval Zajíček. Odhadl, že investice do těchto úprav přijde na zhruba dvacet milionů korun. Antonín Zajíček připomněl, že radnice nechala před několika lety zrekonstruovat střechu zámku, před nedávnem pak dokončila odkanalizování stavby.
Obnova západní fasády probíhala v duchu již dříve provedených prací na ostatních fasádách zámku. V souvislosti s výsledky průzkumů při realizaci východní fasády byla přehodnocena původně navržená barevnost fasád. Nejstarší zjištěná barevnost fasády z doby před rokem 1906 byla shledána v odstínu oranžového až červeného okru.
Po konzultaci s restaurátory a s dohlížejícími pracovníky památkové péče a porovnání faktů vč. podrobné prohlídky východní fasády z lešení bylo dohledáno, že úprava se sgrafity J. Köhlera z roku 1906 byla kombinována s oranžovým okrem v ploše fasády. K barevné úpravě žlutého okru bylo přistoupeno až v roce 1959 při novodobější celkové rekonstrukci fasády. Pod stříškou arkýře byly nalezeny fragmenty původních sgrafit od Jano Köhlera. Tyto sgrafita jsou na stavbě dodnes, stejně jako sluneční hodiny.
Barevnost fasády v průběhu času
Zde je přehled proměn barevnosti fasády zámku Prostějov:
| Období | Popis barevnosti | Doplňující informace |
|---|---|---|
| Před rokem 1906 | Oranžový až červený okr | Nejstarší zjištěná barevnost fasády. |
| Rok 1906 | Kombinace oranžového okru a sgrafit Jano Köhlera | Typická renesanční sgrafita Jano Köhlera. |
| Rok 1959 | Žlutý okr | Při novodobější celkové rekonstrukci fasády. |
Doplňující informace
Pernštýnské nám. Publikace Soupis nemovitých kulturních památek okresu Prostějov, NPÚ ÚOP v Olomouci, 2012, s. Kulturní památkou od: 3. 5. Umístění: na západním okraji obce, Zámecká ul., č. p. 108, č. p. 109, s pozemky parc. č. 1, 2, 3, 4, 5, 7/1. 7/2, 7/3, 8/1, 8/2, 8/3, 8/4, 8/5, 9, 10, 11, 12/1, 12/2, 12/3, 12/4, 13, 14, 15, k. Slohové, časové a autorské určení: v jádru renesanční architektura zámku, v letech 1707 - 1709 přestavěna patrně podle projektu Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, stavba upravena v letech 1750 - 1755 a ve 2. čtvrtině 19. století; barokní hospodářské budovy z poloviny18. století, klasicistně upravené, brány z 1. poloviny 19. století; klasicistní zahradní pavilon z 1.třetiny 19. park; rokokové sochy žen z období kolem poloviny 18. století; autorství kašny z roku1891 připisováno V. Wenclikovi; barokní soubor váz z počátku 18. století; ohradní zeď vybudována patrně v 18.
Čtěte také: Historie a kouzlo Zámků Vysočiny
tags: #zamek #prostejov #fasada