Šikmá střecha je známá již po staletí. Přestože kdysi byla spojována s venkovskými domy, dnes je její použití mnohem univerzálnější a může směle jít ruku v ruce s moderností. Důvodem je její jednoduchý design, který se skvěle hodí jak do městské zástavby, tak do domů na okraji města nebo na venkově.
Vlastnosti a výhody šikmé střechy
Charakteristickým rysem šikmé střechy jsou dva sklony. Poznáte ji také podle trojúhelníkových štítů v úrovni podkroví. Její konstrukce je natolik jednoduchá, že nevyžaduje pokročilé střešní úpravy, díky čemuž je oblíbená u investorů s omezeným rozpočtem.
Šikmá střecha je v mnoha ohledech výhodným řešením, protože její konstrukce není složitá na stavbu, vyžaduje méně materiálu a je méně pracná, a tudíž ekonomičtější. Navzdory své jednoduchosti poskytuje šikmá střecha velkou ochranu proti povětrnostním vlivům a je odolná. Kromě toho je zejména šikmá střecha snadno přizpůsobitelná, což umožňuje různé uspořádání interiéru v podkroví a praktické využití tohoto prostoru. Možnost umístění oken na obou stranách střechy také podporuje lepší osvětlení a větrání podkrovních místností. Díky své univerzálnosti se šikmá střecha dokonale hodí k různým architektonickým stylům, od tradičních až po moderní. Jedná se o řešení, které nejen zaručuje trvanlivost a pohodlí, ale také představuje estetický prvek celé budovy.
Požadavky na energetickou náročnost budov a zateplení šikmých střech
Pasivní dům je stavba, která splňuje dobrovolná, ale přísná kritéria energetických úspor při provozu domu. Koncepce pasivního domu není architektonický styl nebo stavební systém, ale dílčí kapitola při navrhování a projektování novostaveb nebo rekonstrukcí. Jedná se o jednoznačný trend v navrhování novostaveb v posledních letech. Málokdo však zaregistroval, že od roku 2020 již nejde o dobrovolnou volbu investora, ale o nařízení, které se obecně týká všech novostaveb, a to dle Směrnice EP a Rady 2010/31/EU (EPDB 2) o energetické náročnosti budov ze dne 19. května 2010. Od 1. 1. 2020 se požaduje, aby nové budovy fungovaly s téměř nulovou spotřebou energie. Pro veřejné budovy byl termín zkrácen a je v platnosti již od roku 2018.
Teplo stoupá vzhůru a šikmou střechou běžně uniká přibližně čtvrtina tepla z domu. I pasivní a nulové domy mají tepelné ztráty, i když jsou výrazně menší než u běžné výstavby. Jsou však případy, kdy podíl tepelných ztrát šikmou střechou může jít až k 50 % z celkových úniků tepla budovy.
Čtěte také: Šikmé střechy: skladba a materiály
Doposud se návrhy u novostaveb většinou řešily tzv. zlatou střední cestou, tzn. nízkoenergetickým standardem. U šikmých střech se bavíme o tloušťce izolace v minerální vatě cca 260 mm, jejímž adekvátem v PIR izolaci je tloušťka 140 mm. U pasivních domů, v závislosti na tom, zda se jedná o požadovanou nebo doporučenou hodnotu podle normy, se již bavíme o minimální tloušťce 420 mm minerální vaty a tloušťce 220 mm v PIR izolaci s λd-0,022. Z hlediska konstrukce šikmé střechy je nasnadě otázka: Kam s uvedenou izolací? Při řešení pod krokvemi dochází ke zmenšení obytného prostoru. Pro umístění mezi krokve nám standardně navrhovaná výška krokví kolem 160 mm nestačí. Dochází tedy velmi často ke kombinaci materiálů - minerální vata mezi krokvemi a doteplení nad krokvemi ve formě PIR izolací.
Tepelné požadavky podle ČSN 73 0540/2011 „Tepelná ochrana budov“
- Kombinace minerální vaty mezi krokvemi a PIR izolace nad krokvemi
- Nadkrokevní zateplení - pohledový krov
Z hlediska samotného návrhu se jedná o navýšení tlouštěk izolací. U standardních materiálů se musí počítat také se zvýšeným zatížením krovů a vše zohlednit ve statických výpočtech. Velmi důležitým aspektem, který hraje velkou roli při volbě materiálu vhodného k zateplení pasivních staveb, je jeho následná realizace. Pokud se budeme bavit o tloušťkách 420 mm a více, jedná se již o souvrství, které vyžaduje značnou zkušenost a zručnost realizátora, který neopomene správné a precizní provedení detailů.
Nové požadavky vyžadují nová řešení, která zahrnují inovativní materiály a netradiční skladby. V tomto případě je dobré obracet se na odborníky, kteří Vám doporučí správnou skladbu na základě požadavku normy, pomohou splnit požadavky investora a v neposlední řadě odborně proškolí realizační firmu.
Šikmá střecha z pórobetonu PORFIX
Šikmá střecha se tradičně realizuje vytvořením dřevěného krovu, na který se následně vyhotoví jednotlivé vrstvy střešního pláště. Na trhu je však dostupný i systém tvořený železobetonovými nosníky a pórobetonovými vložkami. Zhotovení střechy je velmi podobné jako zhotovení pórobetonového stropu.
Montovaný konstrukční systém PORFIX
Jedná se o montovaný konstrukční systém na stropy a střechy, skládající se z předpjatých železobetonových nosníků a pórobetonových vložek. Střešní nosníky jsou z příhradové svářené výztuže zalité do betonové patky s obdélníkovým průřezem 120 × 40 mm, beton: min. C 20/25, výztuž: 10 505 (R), BSt. 500 S, KR, WR, M, délky nosníků: 1,0 až 7,80 nebo 7,20 m (podle typu nosníku) po 0,20 m. Střešní vložky jsou z pórobetonu třídy P4-500, součinitel tepelné vodivosti λ10 DRY = 0,13 W/(m . K); U (výpočtová) = 0,137 W/(m . K).
Čtěte také: Výběr střechy: plochá nebo šikmá?
Typy a rozměry prvků systému PORFIX
| Prvek | Typ | Rozměry (š. × v.) / (d. × š. × v.) | Délky nosníků | Cena (ks) |
|---|---|---|---|---|
| Střešní nosníky | A (pro tl. 250 mm) | 120 × 205 mm | 1,0 až 7,80 m po 0,20 m | od 9,83 € |
| Střešní nosníky | C (pro tl. 200 mm) | - | - | - |
| Střešní vložky | Ytong+ 250 | 599 × 249 × 250 mm | - | 4,96 € |
| Střešní vložky | Ytong+ 200 | - | - | - |
| Žebro | Ytong+ 100 | - | - | - |
Postup výstavby šikmé střechy z PORFIXu
Klíčové kroky, které byste měli nechat provést zkušeným stavebním týmem:
- Ložná plocha stropních nosníků: Stropní nosník musí dosedat celou svou úložnou plochou. Minimální délka uložení je 150 mm. V případě menších nerovností na koruně zdiva se hoblíkem vytvoří hladká a vodorovná ložná plocha. V případě výrazných nerovností (více než 15 mm) se použije vrstva betonu nebo cementové malty s tloušťkou max. 50 mm. U rozpětí více než 7 m a stropů s užitečným zatížením větším než 2,0 kN/m2 je vhodné použít vyztuženou podkladovou vrstvu betonu s tloušťkou min. 50 mm.
- Kladení nosníků: Kladení nosníků většinou realizují dva pracovníci. Ručně je vhodné ukládat jen nosníky do délky 5 200 mm. Na zdvihání se mohou použít lana. Nebudou-li dodrženy manipulační předpisy, hrozí nebezpečí poškození nosníku. Doporučuje se manipulace pomocí jeřábu s vahadlem. Nosníky se ukládají přímo na místo. Musí se dodržet předepsaná délka uložení na nosné zdi.
- U kolmé orientace se začínají nosníky ukládat zdola - první u obvodového věnce. Postupným střídavým ukládáním vložek a nosníků se zabezpečí správná osová vzdálenost nosníků. Standardní osové rozestupy nosníků jsou 680 mm. Uložení nosníků na zdi je 150 mm, neurčí-li statik jinak.
- Alternativní možností je kladení železobetonových nosníků rovnoběžně se spádem střechy. Nosníky se začínají klást podle projektu, vždy od plánovaného otvoru ve střeše nebo prostupu na komín. Rozestup nosníků se zabezpečí střídavým kladením vložek a nosníků.
- Montážní podepření: Následně se připraví montážní podepření nosníků v rastru 1,6 × 1,6 m a uloží se vložky po celé ploše střešní konstrukce. Vložky se vkládají co nejblíže k nosníkům. Uložené stropní nosníky podepřete montážními podpěrami ve vzdálenosti maximálně 1 600 mm tak, aby vzniklo převýšení uprostřed nosníku - dokud se nezačne zdvihat jeden z konců nosníku.
- Fixace montážních podpěr: Montážní podpěry je nutné správně fixovat, aby se při realizaci střešní konstrukce neuvolnily nebo nepodklouzly. Stabilitu podpůrného systému zabezpečte zavětrováním úhlopříčně na sloupky, přibitím desek ve dvou nerovnoběžných směrech. Podpěry nestavte na zamrznutou zem.
- Ložná plocha stropních vložek: Stropní vložky se ukládají v podélném směru nosníků na sraz a vymezují osovou vzdálenost nosníků. Uložené vložky mohou mít v kolmém směru na osu nosníků v ozubu vůli max. 5 mm. Je vhodné, když první a poslední stropní vložka mezi dvěma nosníky lícuje s vnitřním okrajem nosné zdi. Minimální délka uložení je 20 mm, maximální uložení podle kritéria únosnosti pro ztužující věnec. Rozměry stropních vložek je dovoleno upravovat řezáním, včetně vyřezání úložných ozubů s vůlí max. 5 mm. Vložku s upraveným délkovým rozměrem se doporučuje uložit jako krajní na koruně zdi s přesahem min.
- Otvor ve střešní konstrukci: Otvor ve střešní konstrukci na vikýř, střešní okno či komín, jehož rozměry jsou větší než světlá vzdálenost mezi dvěma nosníky (560 mm), se vytvoří přerušením jednoho, případně dvou nosníků. Přerušený nosník se prováže se střešní konstrukcí pomocí železobetonové výměny.
- Ostatní pomocné konstrukce: Vytvoří se ostatní pomocné konstrukce - výměny, skryté nosníky apod. Nosníky na hřebeni střechy se propojí s výztuží podle návrhu statika. Do betonových žeber se před betonáží mohou osadit pomocné prvky - např. závitové tyče pro pozdější upevnění tepelné izolace a kontralatě.
- Betonáž: Po smontování všech prvků konstrukce se přistoupí k betonáži. Betonem se zalijí všechna prázdná místa (nosníky, příčná žebra, výměny) tak, aby vznikla hladká rovina střechy. Beton se uloží po menších úsecích a zhutní se propichováním. Konzistence betonu třídy min. C 20/25 se zvolí tak, aby bylo možné betonování podle sklonu, ale aby zbytečně nestékal. Položený střešní systém se nenadbetonovává, jen se vybetonují žebra a věnce po úroveň jejich horní hrany. Stropní vložky před betonáží navlhčete vodou cca 4-6l/m2. Při převážení betonové směsi po uložených stropních vložkách použijte dřevěné fošny. Při venkovní teplotě +12° až +20° je možné strop zatížit nejdříve 28 dní po jeho zabetonování. Při teplotě nižší jak +12° se doba zrání úměrně prodlouží. Betonáž při teplotách pod +5° nedoporučujeme bez potřebných přísad.
- Tepelná izolace a krytina: Na zabetonovanou střešní konstrukci se položí tepelná izolace - kalciumsilikátové minerální desky, pojistná střešní fólie podle projektu a připevní se kontralatě.
Doporučení pro výběr krytiny
Zdaleka nejčastěji doporučovanou krytinou pro šikmou střechu je taška. Na rozdíl od keramických a betonových tašek je lehká. Díky tomu je ideální pro střechy s různým sklonem a zároveň nevyžaduje konstrukci speciálně vyztuženého krovu, který by unesl její hmotnost. Kromě toho je taška na sedlovou střechu možností, která je k dispozici v široké škále barev, vzorů a rozměrů, což usnadňuje její přizpůsobení budově a sedlové střeše, a to i z hlediska úhlu sklonu. V závislosti na vašich preferencích a místních podmínkách však můžete zvážit i jiné možnosti šikmého zastřešení. Z alternativních krytin stojí za zmínku kombinace sedlové střechy z trapézového plechu, díky níž bude střecha odolná vůči různým druhům poškození a povětrnostním vlivům a nezatíží váš rozpočet.
Před konečným výběrem je důležité zvážit různé faktory, jako je estetika, trvanlivost, dostupnost a také váš rozpočet. Je vhodné poradit se s odborníky, abyste vybrali tu nejlepší krytinu, která splní vaše očekávání z hlediska funkčnosti a vzhledu vaší šikmé střechy.
Jednopodlažní dům se šikmou střechou - pro koho je vhodné toto řešení?
Jednopodlažní dům se šikmou střechou je architektonický návrh, který je atraktivní zejména pro:
- Lidi, kteří hledají funkční řešení: Jednopodlažní domy se obvykle vyznačují praktickým uspořádáním místností, což z nich činí vynikající volbu pro seniory, osoby s omezenou pohyblivostí nebo pro rodiny s malými dětmi, pro které mohou být schody překážkou.
- Lidé, kteří oceňují tradiční řešení: Šikmá střecha je jedním z nejtradičnějších typů střechy, který se ve stavebnictví používá již po staletí. Pro ty, kteří oceňují klasický a osvědčený design, může být jednopodlažní dům se šikmou střechou ideální volbou.
- Investoři, kteří hledají ekonomické řešení: Konstrukce šikmé střechy je relativně jednoduchá a vyžaduje méně materiálu ve srovnání se složitějšími typy střech. Jednopodlažní dům se šikmou střechou proto může být ekonomičtější variantou pro ty, kteří chtějí na stavbě ušetřit.
Náklady na šikmou střechu
Šikmá střecha je jedním z nejekonomičtějších řešení, které můžete pro svůj projekt zvolit. Náklady na její výstavbu se však mohou výrazně lišit v závislosti na faktorech, jako je použitý materiál, velikost projektu, umístění stavebního pozemku a další konstrukční prvky. Chcete-li zjistit, kolik šikmá střecha stojí, obraťte se na architekta nebo stavebního specialistu, aby vám zpracoval přesnou cenovou nabídku.
Čtěte také: Jak na konstrukci šikmé střechy
tags: #sikma #strecha #z #porfixu