Pokud byste rádi vyjeli na půl dne z města do přírody a zároveň rádi navštěvujete památky, vydejte se na lovecký zámeček Kozel nedaleko Šťáhlav u Plzně. Zámek Kozel je jedním z nejvíce navštěvovaných míst v západních Čechách. Patří mezi nejčastěji navštěvované zámky v Čechách.
Historie a architektura zámku
Klasicistní lovecký zámeček Kozel si nechal v 18. století vystavět nejvyšší lovčí království českého Jan Vojtěch Černín z Chudenic jako své venkovské sídlo. Výstavba byla zahájena v roce 1784. Lovecký zámeček byl vystavěn v letech 1784 - 1789 nad údolím řeky Úslavy na okraji rozsáhlých lesních porostů, které sloužily jako obora k chovu zvěře.
Interiéry zámku
Při návštěvě interiéru zámku si prohlédnete dobově vybavené pokoje i zámecké divadlo. Na komentovaných prohlídkách zámku si můžete prohlédnout původní dobový mobiliář včetně krásně zdobených kachlových kamen. Uvidíte nejen lovecký salonek, modrý salonek a ložnici, ale také původní knihovnu s cennými tisky či kulečníkový sál. K raritám místního zámku patří zámecké divadlo, které pro své děti nechal z bývalých stájí přebudovat jeden z pozdějších majitelů.
Zámecká kaple a jízdárna
V areálu se nachází také zámecká kaple, ve které se konají svatby a koncerty. Kaple sv. Kříže dnes slouží k pořádání církevních i klasických sňatků. V bývalé jízdárně se pořádají výstavy.
Zámecký park: Dílo F. X. Franze
Čtyřicetihektarový zámecký park prý v některých svých rysech připomíná vídeňský Schönbrunn. Okolí zámku dotváří rozsáhlý park s rozlohou 40 hektarů. Jde o dílo F. X. France. Zámecký park je návštěvníkům celoročně otevřen. V sezóně je však zpoplatněn.
Čtěte také: Jak vybrat zámek na branku?
Vývoj parku
Původně zámek Kozel obklopoval les, bažantnice a obory. Vlastní park zde vznikal až od 2. pol. 19. stol. Krátce po dokončení staveb byly v těsném okolí zámeckých budov realizovány sadovnické úpravy. Jednalo se především o rovinné partery přiléhající k budovám a úpravu svahu pod zámkem, které byly doplněny sochami I. Platzera. O podobě parkové úpravy za posledních Černínů vypovídá veduta z r. 1808, na které je zřejmý poměr volných ploch a lesních porostů v jižní části parku.
Ve 20. l. 19. stol. úpravy. Svah pod terasou rozčleněn cestní sítí trasovanou po vrstevnicích. K bočním křídlům zámku přiléhaly obdélníkové partery, které lemovaly organicky zvlněné pěšiny. Luční partie jižně od zámku rámovala přístupová cesta vedoucí od hráze Lopatského rybníka v mírném oblouku směrem k lokajně. Podél cesty se nacházely porosty dřevin, které zabíhaly do louky. V místě dnešní Chaloupky stával skleník. Strmé svahy nad potokem ve východní partii parku byly porostlé dřevinami. Severovýchodní svah naproti vstupu do zámku byl zalesněný až na hranu. Kompoziční osa protínající zámek pokračovala na vrchol svahu, kde ji zakončovala drobná stavba (patrně dřevěný altán) umístěný na konci průseku do lesního porostu.
František Xaver Franz a romantická přeměna
Významnou etapu v historii zámeckého parku zahájil v roce 1871 hrabě Arnošt Karel z Valdštejna - Vartenberka, když do svých služeb přijal Františka Xavera France, zahradníka se zkušenostmi z několika zámků v Čechách a ve Vídni. Tento rodák z Hostivice u Prahy byl nejen nadaným zahradníkem, který své zkušenosti získával na Hluboké, ale také v Schönbrunnských zahradách. Byl také geometrem, fotografem a především vynikajícím amatérským archeologem. Přeměna zámecké zahrady a parku na rozsáhlý romantický krajinářský park proběhla dle Franzových plánů v l. 1875 - 1876. Původní sadovnické úpravy adaptovány pod vlivem romantismu, pro navození dramatické atmosféry romantických částí parku se dokonale hodil členitý terén, který Franc dotvořil vodní kaskádou na potoce a balvanitými partiemi. Na ploše celého parku provedeny jemné modelace terénu.
Krajina v blízkém okolí zámku je výrazně výškově členitá. F.X.Franz toho skvěle využil, když tento prostor plasticky modeloval a vytvořil četné průhledy parkem a do okolní krajiny v několika výškových úrovních. V dynamickém terénu s významnými výškovými rozdíly byly jednotlivé části parku provázány pohledovými vazbami a zároveň byly vytvořeny průhledy do krajiny pod Radyní, které opticky rozšířily rozlohu parku. V parku tak dodnes najdete místa, ze kterých je nádherný rozhled, ať už se jedná o pohled z terasy zámku, od skály, či z Kozího vrchu.
Dendrologické zajímavosti
Kostru zámeckého parku tvořily domácí dřeviny (duby, lípy, olše, javory, buky, smrky ad). Z dendrologického hlediska je Franzova centrální část parku osázena zejména domácími lipami a duby. Při krajinářských úpravách byly do parku vneseny introdukované druhy dřevin a tvarové kultivary (např. střihanolisté buky, lyrovník, převislý jeřáb, javor jasanolistý, dub letní ´Fűrst Schwarzenberg´ a další). V současné době po celém parku roste na 50 druhů jehličnanů a 111 druhů listnáčů. V okolí Franzových jezírek můžete vidět bohatou sbírku smrků- např. smrk hadí, či smrk Pančičův a další. Na Homolce v okolí altánu pak najdete sbírku buků. Celý park je protkán stanovišti rododendronů a azalek.
Čtěte také: Jak vybrat a co je vinylová podlaha se zámkovým systémem?
Liliovník tulipánokvětý
Vzácností je zde liliovník tulipánokvětý, který roste před budovou jízdárny. Jedná se o 27 metrů vysoký, asi 150 let starý strom, s obvodem kmene 302 cm. Kvete v průběhu června. V červnu obdivovat rozkvetlý liliovník tulipánovitý.
Rekonstrukce a současná podoba
Na přelomu 19. a 20. stol. nebyly v parku realizovány výraznější úpravy, dílčí změny doznaly především partery přiléhající k zámeckým budovám. Podstatnou změnu park prodělal po r. 1945, kdy přešel do vlastnictví státu a byl odtržen od lesních porostů, které přešly do majetku státního podniku. Ve druhé pol. 20. stol. proběhla rozsáhlá rekonstrukce podle návrhu Ing. K. Drhovského, byly obnoveny technické prvky, cestní síť, vodní nádrže a jejich hráze, oplocení parku, drobné stavby a také vegetační prvky. Rekonstrukce parku ponechala téměř beze změny vstupní partie u zámku a relativně málo zasáhla do centrální části parku pouze odtud odstranila květinové výsadby a růže. Druhová skladba rozšířena o široké spektrum cizokrajných, tvarových a barevných kultivarů domácích dřevin. Hojně jsou zastoupeny především dřeviny z čeledí cypřišovitých, borovicovitých, růžovitých, vřesovcovitých a tisovitých. Úpravy z 80. let 20. století jsou zatím posledními realizovanými. Do parku byla doplněna řada drobných staveb a objektů.
Romantická chaloupka a kašna
Na obdélném podélném pozemku situovaném jižně od zámku a původně náležícímu skleníku stojí romantická roubená chaloupka a litinová kašna. Ohrazení z části kamennou zdí, z části laťkovým plůtkem s branou. Chaloupka vystavěna nad obdélným půdorysem o 1x 3 osách, sroubená z polohraněných trámů s přečnívajícími zhlavími. Podezdívka neomítaná, vyzděná z větších lámaných kamenů, pod přesahy trámů roubení vysazeny kvádrové soklíky z pískovcových kvádrů. Střecha sedlová, pokrytá dřevěným šindelem, původně došky. Při hřebeni střechy hranolový hladce omítaný komín s prolamovanou profilací pod skosenou komínovou hlavou. Po obvodu plochy pozemku květinové záhony, ostatní plocha dlážděna žulovými kostkami. V podélném průčelí vstup a před ním oboustranné schodiště kryté přesahem střechy se štítkem. Trojúhelné štíty zdobeny lomenicí. Okenní otvory mají profilované dřevěné obložení a vnější okenice s vnějšími rohovníkovými závěsy - vše bíle natřeno.
Litinová kašna elipsového půdorysu umístěna v příčné střední ose obdélné podélné plochy pozemku a podélnou osou orientovaná ve směru V-Z. Kašna osazena na nízkém elipsovém podstavci. Těleso kašny má od základny konkávně probraný tvar a jemnou profilací plynule přecházející v konvexní shora stlačené vzepjetí, které je přepásáno výžlabkem nad nímž je mírně nálevkovitě rozevřená obruba profilovaná oblounem a ukončena ven „ohrnutým“ zaoblením. Na čelní (podélné) straně kašny umístěna bohatě zdobená litinová kartuška s oválným podélným štítkem, boltci na stranách a ve vrcholu s korunou.
Altán v údolíčku
Drobná stavba stojí v parku, jižním směrem od zámku, v údolíčku protékaném potůčkem. Jedná se o dřevěnou stavbu s betonovým soklem nad osmibokým půdorysem a s cibulovou střechou. V jihozápadní straně soklu zvýšeného vlivem svažitého terénu je vstupní otvor s jednokřídlými skládanými dveřmi s vnějšími křížovými závěsy. Dřevěná konstrukce tvořena prahovým rámem položeným na koruně soklu, v jehož nárožích jsou vztyčeny sloupky nesoucí rám na nějž je uložena střecha. Obdélné plochy mezi sloupky vyplněny diagonálně kladenými laťkami (kosočtverečný rastr) a pod korunní profilovanou dřevěnou římsu vloženy na spodní straně segmentově vybrané fošny vytvářející nadpraží polí. Střecha má tvar stlačené cibulové báně a vrcholí mohutnou vysokou hrotnicí. Krytina tvořena dřevěným šindelem.
Čtěte také: Historie a kouzlo Zámků Vysočiny
Praktické informace pro návštěvníky
O hlavních prázdninách je zámek otevřen každý den kromě pondělí od 10:00 do 17:00. Park v některých detailech připomíná vídeňský Schönbrunn. Jestli je to pravda, můžete posoudit sami, ať už se vydáte na jaře hledat první kvítky, v červnu obdivovat rozkvetlý liliovník tulipánovitý nebo si na podzim budete chtít užít hřejivých barev podzimního listí. Z domova sem vyrážíme nejraději na kole (12 km z Plzně). V areálu zámku se můžete občerstvit v kavárně Cafe Kozel. Mají zde otevřeno kromě pondělí každý den mezi 10:00 a 18:00 hodinou (o víkendu do 19:00). Dalším místem pro občerstvení je restaurace Podzámčí u Lopatského rybníka. U hlavního vstupu do parku najdeme minigolf Pohoda. Jedna hra na 18 jamkách stojí 90 Kč pro dospělého a 60 Kč pro dítě.
| Místo | Otevírací doba | Cena/Poplatek | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Zámek Kozel (interiéry) | Denně kromě pondělí (hlavní prázdniny 10:00-17:00) | Vstupné na prohlídky | Komentované prohlídky |
| Zámecký park | Celoročně otevřen | V sezóně zpoplatněno | Rozloha 40 hektarů |
| Cafe Kozel | Denně kromě pondělí (10:00-18:00, víkendy do 19:00) | Dle nabídky | Občerstvení v areálu |
| Minigolf Pohoda | N/A | 90 Kč (dospělý), 60 Kč (dítě) | U hlavního vstupu do parku, 18 jamek |