Založení stavby patří mezi jednu z nejdůležitějších etap výstavby domu. Kvalita celé stavby závisí na tom, jak je vyzděna první řada cihel. Chybný postup se vám může v budoucnu nepříjemně zúročit. Pokud není založení zdiva správně provedeno, v lepším případě se připravíte o řadu benefitů, které pálená cihla Porotherm přináší. Na odborné založení stavby klademe mimořádný důraz.
Přípravné práce a geologický průzkum
Nezbytným předpokladem pro realizaci základů stavby do daného podloží je geologický (geotechnický) průzkum, jehož výsledky už jsou součástí projektu. Geologický průzkum popisuje poměry zeminy, vlastnosti podzemních vod a stavy hladin. Je přitom vhodné tento průzkum rovnou spojit i s průzkumem radonu. Použít ale lze i archivní sondy, jelikož v minulosti bylo naše území geologicky prozkoumané velmi podrobně. Archivní sondy nám mohou zásadně snížit náklady na geologický průzkum našeho pozemku. Tomu se však většinou stejně nevyhneme, jelikož výsledky mohou být oproti současným zvyklostem zkreslené. Při výzkumu je nutné provést alespoň dva řezy staveništěm, které nám vytvoří obraz o vertikálním uspořádání geologických vrstev. Přitom hloubka sond by měla být oproti hloubce založení základů dvojnásobná. Běžně si vystačíme s kopanými sondami (ručně či lehkou mechanizací), je-li však třeba jít do větší hloubky, geolog se nevyhne užití vrtné soupravy (jádrové sondy či spirálový vrták), což samozřejmě negativně ovlivní cenu za službu. Ta bude vyšší. Většinou si geolog následně vystačí s popisem zemin, má-li však pochybnosti o jejich vlastnostech, nevyhne se laboratorním zkouškám. Vyjádření o spodních vodách se nakonec nevyhneme v případě, že bude náš dům podsklepený. Ovšem je i důležité vědět, zda plánujeme studnu, jelikož pak nám může jeden průzkum, průzkum pro studnu, sloužit k více účelům a průzkumný vrt vrtáme jen jednou.
Vytyčení stavby a zemní práce
Nejprve je potřeba vyznačit tvar konstrukce. Na stavebním pozemku se odstraní svrchní vrstva ornice. Tvar konstrukce základů novostavby se vyznačí dle zaměření geodeta a dle projektu. Následuje výkop pro pasy do šíře a hloubky dle projektu, zpravidla s využitím rypadla. Základy přenášejí váhu domu na základovou půdu. U běžných, jednoduchých staveb rodinných domů, se standardně používají betonové či železobetonové základové pasy a základová deska. V případě objektů bez podsklepení (běžné menší novostavby rodinných domů) stavbu zakládáme do ´nezámrzné´ hloubky (80 až 100 cm) a šířka základu je závislá na geologickém průzkumu podloží a je stanovena projektem. Běžně však bývá 30 až 50 cm. Plocha základů (půdorysný rozměr) je vždy neznatelně větší, než ložná plocha pro zdivo. Zatímco hloubka založení domu se liší v závislosti na podloží, do kterého dům zakládáme. Je nutné dbát, aby hloubka založení byla dostatečná a rovnoměrná. Mělká či nerovnoměrně hluboká základová spára bývá zdrojem největšího množství možných poruch, způsobených špatným založením. Hloubka založení je výškou měřenou od terénu k základové spáře. Setkáme se i se zásypem či násypem, kdy se zvýší úroveň základové spáry.
Základová spára je vlastně rovina, kde se konstrukce základů domu stýká se zeminou (po stržení orniční vrstvy vlastně hlušinou). Při hloubení základové spáry můžeme narazit na čtyři zásadní druhy podloží čili základové zeminy: zeminu skalní (nebo poloskalní), soudržnou, nesoudržnou a navážky. Zeminy skalní (poloskalní) mají pro založení základů vesměs velmi dobré vlastnosti a dochází zde k malým deformacím základů. Běžně však domy zakládáme do zeminy soudržné či nesoudržné, přitom mnohé jsou pro zakládání staveb bohužel i velmi nevhodné. S navážkami se setkáme na místech, která už byla dříve pro nějaké účely užívaná. Například v městské zástavbě či na ploše bývalých průmyslových areálů či skládek.
Staveniště vyloženě nevhodná pro zastavění jsou ta, kde hrozí nebezpečí sesuvů či mohou být ohrožena působením vody (spodní či přívalové). Nevhodné je i zakládání domu do bahnitého podloží či rašeliny. Stejně tak jsou nevhodná místa, která byla člověkem navrstvena nevhodnou navážkou či dokonce poddolována. V záplavových územích je také vhodné znát úroveň hladin stoleté vody. Ale budeme-li nakonec mít opravdu smůlu, zjistíme až při hloubení základové spáry, že začínáme stavět na místě bývalého historického osídlení a nevyhneme se archeologickému průzkumu a následnému dohledu při pokračujících výkopech.
Čtěte také: Ztracené bednění: Správný poměr betonu
Betonování základových pasů a desky
Na základovou spáru se uloží zemnící pásek po obvodu celého objektu. Je nutné zajistit průchody např. pro přívod el. energie nebo vody a prostupy pro odpadní vody. Před betonáží je třeba dbát na to, aby základová spára byla čistá a stěny výkopu se během betonáže nedrolily do betonu. Z ekonomických důvodů se dnes dřevěné bednění používá jen výjimečně, ovšem s výjimkou bednění pro prostupy sítí a kanalizace, kterému se nevyhneme. Beton pro realizaci základových pasů se zaručenými vlastnostmi dle projektu lze vyrábět pouze na betonárně. Nejčastější volbou je beton pevnostní třídy C12/15 s vlastnostmi odpovídajícími lokalitě stavby. Do základů je výhodné použít beton tekutější konzistence, zpravidla S4. Dopravu betonu na stavbu zajišťují autodomíchávače výrobce betonu. Pokud není možné zajet mixem okolo celého objektu, využívá se pro dopravu betonu do konstrukce čerpadel, případně lze zvolit beton samozhutnitelný. Ten může dotéci do vzdálenosti až přibližně 10 metrů nebo i „za roh“.
Na základové pasy se usazují tvárnice ztraceného bednění, tvořící nadezdívku základové desky ELEGOHOUSE. Pro realizaci nadezdívek se využívají tvárnice šířky 30 až 50 cm, přičemž všeobecně platí, že čím větší bude zatížení základů, tím širší tvárnice je třeba použít. Následující den po betonáži se půdorys nadezdívky opatří systémovou izolační podložkou z extrudovaného polystyrenu XPS 700 (pevnost při 10% stlačení 700 kPa) v tloušťce 4 až 10 cm. Vzduchová mezera mezi terénem a základovou deskou je osvědčeným opatřením vůči vzlínající zemní vlhkosti. Díky nízké tepelné vodivosti je také tepelným izolantem. Rozvody vody a kanalizace dle projektu se před obsypáním prověří tlakovou zkouškou.
Na půdorys nadezdívky se systémovou izolační podložkou se ukládá samotný systém ELEGOHOUSE, nejdříve systémové betonové nosníky s odkrytou výztuží, nebo předem předpjaté. Do připravených nosníků se vyskládají masivní systémové tepelněizolační dílce. V nabídce je několik variant - volbou výšky polystyrenové vložky lze zvolit tepelněizolační vlastnosti. Další izolace v podlaze domu pak už není nutná, čímž se celá stavba zjednodušuje a zlevňuje. Vyztužení roznášecí desky se provádí kari sítěmi dle statického výpočtu - nejčastěji 6 mm 15 × 15. Vytvořený sokl se izoluje pomocí min. 6cm izolace z extrudovaného polystyrenu XPS 300. Využít lze také soklovou desku Perimetr, která je ekonomičtější variantou. Do izolačních vložek se připraví otvory pro vyvedení rozvodů pro inženýrské sítě nad základovou desku. Utěsní se na co nejnižší průměr. Při betonáži vrchní roznášecí desky fungují masivní izolační vložky z polystyrenu jako ztracené bednění. Pro betonáž se nejčastěji využívá beton třídy C20/25 konzistence S4. Po skončení betonáže a zavadnutí betonu je nutné začít s ošetřováním.
Založení první řady zdiva Porotherm 300 mm
Kvalita celé stavby závisí na tom, jak je vyzděna první řada cihel. Proto je zakládání první řady zdiva klíčové. Poradíme, jak na to, a v případě potřeby můžete využít službu Pomoc se založením zdiva. V rámci služby Pomoc se založením zdiva získáte 5 hodin aktivní činnosti našeho stavebního technika přímo na vaší stavbě. Technik vám pomůže se založením zdiva, vyrovná nerovnosti a další. V případě stavební plochy do 150 m2 vám založí kompletně celou stavbu včetně nosného zdiva. K dispozici bude mít špičkové moderní vybavení od vyrovnávací soupravy, po rotační laser. Na založení první řady používá stavební technik speciální zakládací sadu (ta obsahuje rotační laser a vyrovnávací soupravu), kterou si přiveze s sebou. Stavitel by měl mít připravenou míchačku, zakládací maltu a cihly Porotherm Profi.
Postup založení
- Příprava základové desky a materiálu: Před pokládkou první cihly byste měli mít položenu vodorovnou izolaci (izolační pásy ideálně v místech obvodového a popř. středového nosného zdiva). Poté napenetrujte základovou desku v místech, kde měly být obvodové a nosné zdi, včetně poslední řady ztraceného bednění. Pod plánované obvodové a nosné zdivo položte hydroizolaci (=ipa) ve dvou vrstvách a to tak, že okraj spodní vrstvy o šířce 50 cm lícoval s vnějškem plánovaného obvodového zdiva a okraj horní vrstvy o šířce 50 cm přesahoval o min. 15 cm půdorys domu. Okraj hydroizolace, který přesahoval, nalepte na poslední řadu napenetrovaného ztraceného bednění. Den před založením si dle projektu na hydroizolaci křídou nakreslete, kudy půjde obvodové a nosné zdivo včetně dveří a garážových vrat. Nechte si palety broušených cihel Porotherm o šířce 300 mm složit hydraulickou rukou tak, aby nepřekážely dodatečnému proměřování úhlopříček a aby byly od obvodových a nosných zdí alespoň metr. Ze stavebnin si připravte pár pytlů zdicí malty a lepidlo na Porotherm (ke každým 2 paletám cihel automaticky dodávají 25 kg pytel tenkovrstvého lepidla).
- Výškové zaměření a nastavení maltového lože: Nejprve je potřeba za pomoci rotačního laseru v místě budoucích stěn (obvodové + středové nosné) výškově zaměřit základovou desku a určit její nejvyšší bod, na kterém nastavíme vyrovnávací soupravou nejmenší tloušťku maltového lože. Nejmenší tloušťka činí 10 mm. Na obou prvcích vyrovnávací soupravy je nutné nastavit šířku nanášené maltové vrstvy. Jeden z prvků se poté položí do vzdálenosti dle délky stahovací latě, což je cca 2,5 metru.
- Nanášení zakládací malty: Následuje nanášení zakládací malty postupně na obvodové stěny. Vrstvy malty se nanášejí v takové tloušťce, aby se vyrovnaly výškové nerovnosti základové desky. Po vytvoření dokonale rovné vrstvy zakládací malty se lůžko nechá zavadnout (ale ne zcela vyschnout) tak, aby šla cihla dorovnat do přesné roviny gumovým kladivem.
- Zakládání rohů a napínání zednické šňůry: Jestliže pracujete s cihlovým systémem Porotherm Profi, k vytvoření správné rohové vazby se zpravidla používají doplňkové cihly - rohové, koncové a poloviční koncové. U cihel T Profi používáme šířkově zkrácený modul. Po založení rohů se z vnější strany cihelných bloků napne zednická šňůra pro směrovou rovinu stěny.
- Kontrola svislosti a směru: Během zdění je třeba neustále kontrolovat svislost zdiva na rozích pomocí vodováhy a směr pomocí natažené zednické šňůry.
Lepidlo nanášejte tak, že cihly lehce ponoříte spodem do nádoby s tenkovrstvým lepidlem - nanášení válečkem se vzhledem k vysokým teplotám a přímému slunci nedoporučuje, protože lepidlo schne strašně rychle. V případě nutnosti cihly můžete řezat. Pro napojení vnějšího a vnitřního zdiva (ať už nosné nebo nenosné příčky) je třeba použít nerezové stěnové kotvy. Kotvy je vhodné umístit již při zdění obvodového zdiva. Při stavbě je třeba pro ně v cihle ručním pilníkem či úhlovou bruskou vytvořit požadovanou drážku.
Čtěte také: Založení a údržba živého plotu
Samonosné základové desky ELEGOHOUSE
Samonosné základové desky nezávislé na podkladu patří mezi inovativní řešení, které již stavební praxe důkladně prověřila. Ideální základová konstrukce minimalizuje vznik tepelných mostů, vzlínání vlhkosti a snižuje riziko poruch. Samonosná konstrukce základové desky je uložena na nadezdívce tvořené tvárnicemi ztraceného bednění nad terénem, tudíž je zcela nezávislá na podkladu. Díky tomu není potřeba provádět plošné hutnění podloží, navážet a složitě hutnit podpůrné podsypy. V oblasti nadezdívky vzniká vzduchová mezera, která brání vzlínání vlhkosti do základové desky. Vzduchová mezera slouží jako další tepelný izolant. Základová deska ELEGOHOUSE díky svým vlastnostem vyhovuje i nejnáročnějším požadavkům nízkoenergetických a pasivních domů. Systémové řešení minimalizuje vznik tepelných mostů a snižuje riziko poruch vlivem stlačování tepelné izolace z polystyrenu v podlaze. Izolační vložky použité v desce ELEGOHOUSE nejsou zatěžovány UV zářením ani výkyvy teplot, takže mají extrémně dlouhou životnost, stejně jako celý systém. Samotná konstrukce základů je přitom navržena tak, aby nevznikaly tepelné mosty a aby v konstrukci nekondenzovala vlhkost. Jakýkoliv zdroj vlhkosti spodní stavby je předem zcela vyloučen. Zateplením základů v podobě tepelně izolačních vložek integrovaných přímo v samotné konstrukci desky se snižuje potřeba izolace podlah.
Tabulka: Proces výstavby samonosné základové desky ELEGOHOUSE
| Krok | Popis |
|---|---|
| 01 | Vyznačení tvaru konstrukce | Na stavebním pozemku se odstraní svrchní vrstva ornice. Tvar konstrukce základů novostavby se vyznačí dle zaměření geodeta a dle projektu. Následuje výkop pro pasy do šíře a hloubky dle projektu, zpravidla s využitím rypadla. |
| 02 | Zemnící pásek | Na základovou spáru se uloží zemnící pásek po obvodu celého objektu. |
| 03 | Prostupy pro inženýrské sítě | Je nutné zajistit průchody např. pro přívod el. energie nebo vody a prostupy pro odpadní vody. Před betonáží je třeba dbát na to, aby základová spára byla čistá a stěny výkopu se během betonáže nedrolily do betonu. |
| 04 | Výroba betonu | Beton pro realizaci základových pasů se zaručenými vlastnostmi dle projektu lze vyrábět pouze na betonárně. Nejčastější volbou je beton pevnostní třídy C12/15 s vlastnostmi odpovídajícími lokalitě stavby. Do základů je výhodné použít beton tekutější konzistence, zpravidla S4. |
| 05 | Doprava a betonáž | Dopravu betonu na stavbu zajišťují autodomíchávače výrobce betonu. Pokud není možné zajet mixem okolo celého objektu, využívá se pro dopravu betonu do konstrukce čerpadel, případně lze zvolit beton samozhutnitelný. Ten může dotéci do vzdálenosti až přibližně 10 metrů nebo i „za roh“. |
| 06 | Nadezdívka základové desky | Na základové pasy se usazují tvárnice ztraceného bednění, tvořící nadezdívku základové desky ELEGOHOUSE. Pro realizaci nadezdívek se využívají tvárnice šířky 30 až 50 cm, přičemž všeobecně platí, že čím větší bude zatížení základů, tím širší tvárnice je třeba použít. |
| 07 | Podkladní izolační deska | Následující den po betonáži se půdorys nadezdívky opatří systémovou izolační podložkou z extrudovaného polystyrenu XPS 700 (pevnost při 10% stlačení 700 kPa) v tloušťce 4 až 10 cm. |
| 08 | Využití vzduchové mezery | Vzduchová mezera mezi terénem a základovou deskou je osvědčeným opatřením vůči vzlínající zemní vlhkosti. Díky nízké tepelné vodivosti je také tepelným izolantem. Rozvody vody a kanalizace dle projektu se před obsypáním prověří tlakovou zkouškou. |
| 09 | Příhradové betonové nosníky | Na půdorys nadezdívky se systémovou izolační podložkou se ukládá samotný systém ELEGOHOUSE, nejdříve systémové betonové nosníky s odkrytou výztuží, nebo předem předpjaté. |
| 10 | Tepelněizolační základové vložky | Do připravených nosníků se vyskládají masivní systémové tepelněizolační dílce. V nabídce je několik variant - volbou výšky polystyrenové vložky lze zvolit tepelněizolační vlastnosti. Další izolace v podlaze domu pak už není nutná, čímž se celá stavba zjednodušuje a zlevňuje. |
| 11 | Plošné vyztužení roznášecí desky | Vyztužení roznášecí desky se provádí kari sítěmi dle statického výpočtu - nejčastěji 6 mm 15 × 15. |
| 12 | Tepelná izolace základové konstrukce | Vytvořený sokl se izoluje pomocí min. 6cm izolace z extrudovaného polystyrenu XPS 300. Využít lze také soklovou desku Perimetr, která je ekonomičtější variantou. |
| 13 | Přesné osazení prostupů | Do izolačních vložek se připraví otvory pro vyvedení rozvodů pro inženýrské sítě nad základovou desku. Utěsní se na co nejnižší průměr. |
| 14 | Betonáž roznášecí desky | Při betonáži vrchní roznášecí desky fungují masivní izolační vložky z polystyrenu jako ztracené bednění. Pro betonáž se nejčastěji využívá beton třídy C20/25 konzistence S4. |
| 15 | Ošetřování roznášecí betonové desky | Po skončení betonáže a zavadnutí betonu je nutné začít s ošetřováním. |
Čtěte také: Jak na dřevěnou fasádu a její základ
tags: #zalozeni #na #zakladove #desce #porotherm #300