Abstrakt: Otevřená datová sada obsahuje základní údaje z území České republiky o plochách se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla jsou v rámci zákresů rozložena nepravidelně a v různých hloubkách. Polygony mohou obsahovat i zcela nepoddolované úseky.
Definice a původ poddolovaných území
Pod pojmem poddolované území se rozumí evidované plochy s ověřeným nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla mohou být rozložena v rámci poddolovaného území nepravidelně, v různých hloubkách a mohou zde být i zcela nedotčené plochy. Účelem vytvoření registru poddolovaných území je inventarizace území se zjištěným poddolováním v souladu s ustanovením § 17 geologického zákona (č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů).
Historie a aktualizace registru
Vlastní registr poddolovaných území byl vytvořen v letech 1983-1985. Postupně byly sledované údaje převedeny do jednotné databáze a zákresy i údaje jsou průběžně aktualizovány z odborných posudků a zpráv. Registr je zpracováván na pracovišti ČGS v Kutné Hoře, kde jsou rovněž uloženy záznamové listy, mapová dokumentace a literatura. Další podklady, zahrnující odborné posudky a zprávy, jsou uloženy v archivu Geofond. Databáze poddolovaných území v ČR v současné době obsahuje údaje o více než 5 000 poddolovaných územích.
Poskytování informací
Příslušné údaje zpřístupňuje Česká geologická služba (ČGS) v rámci výkonu státní geologické služby, a to bez garance správnosti, úplnosti a aktuálnosti. ČGS je pověřena Ministerstvem životního prostředí (MŽP) výkonem státní geologické služby. ČGS poskytuje údaje o poddolovaných územích orgánům veřejné moci a orgánům územního plánování pro zpracování územně analytických podkladů podle platného stavebního zákona. Informace o poddolovaných územích jsou v elektronické podobě poskytovány orgánům veřejné moci jako tzv. údaje o území podle § 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) pro potřeby územního plánování. Tato území mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí.
Právní rámec a související předpisy
Problematika staveb na poddolovaném území je řešena Československou státní normou ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území, která upřesňuje zajištění objektů proti účinkům poddolování. Orgány územního plánování a stavební úřady vycházejí při své činnosti z výsledků geologických prací s cílem zajistit v co největší míře zejména ochranu zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod a vytvářet podmínky pro jejich hospodárné využití. Ministerstvo životního prostředí poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí.
Čtěte také: Betonový plot: Kompletní průvodce
Důležité zákony
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) - zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. považuje až 1. 7. 2024.
- Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon - účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č. 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024.
- Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona - účinnost od 1. 7. 2023.
- Zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny - účinnost od 1. 7. 2022.
Vedené registry a databáze Českou geologickou službou
Česká geologická služba dlouhodobě a systematicky spravuje účelové databáze důlních děl, poddolovaných území, registru starých důlních děl a báňských map.
Databáze důlních děl
Vedení databáze důlních děl vychází z potřeby přehledné evidence základních údajů o jednotlivých důlních dílech na území České republiky. Databáze obsahuje přes 26 000 objektů a více než 25 000 grafických příloh. Struktura databáze důlních děl vychází z evidenčního listu hlavního důlního díla, uvedeného v příloze č. 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb., ale navíc je sledována celá řada dalších položek, které jsou nezbytné pro operativní řešení případů ohlášených „starých důlních děl" (§ 35 zákona č. 44/1988 Sb., (horní zákon) ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 363/1992 Sb.). Dosavadní počet evidovaných důlních děl nelze považovat za konečný. Údaje jsou průběžně aktualizovány a doplňovány na základě nových zjištění.
Databáze obsahuje řadu dalších informací o každém objektu a rovněž relevantní dokumentaci - např. výřez mapy, fotografii, nákres. Jsou evidovány zejména přesná lokalizace ústí jednotlivých děl na povrchu, topografická situace, vlastnické vztahy, technické údaje, soudobý stav těchto děl, jejich nebezpečnost a případné zajištění. Kromě výše uvedeného využití při řešení problematiky starých důlních děl je databáze využívána zejména při tvorbě územního plánu a kontrole důlních děl z hlediska bezpečnosti. Objekty důlních děl jsou dnes standardně vykreslovány v rámci map poddolovaných území.
Databáze poddolovaných území
Vedení přehledu území se zjištěným poddolováním je činností prováděnou v souladu s ustanovením § 17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Tyto polygony zahrnují plochy se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, vzniklých za účelem těžby nebo průzkumu nerostných surovin. Důlní díla jsou v rámci ploch rozložena nepravidelně, v různých hloubkách, přičemž zde mohou být i zcela nepoddolované úseky.
Registr starých důlních děl
Starým důlním dílem se rozumí důlní dílo v podzemí nebo také lom po těžbě vyhrazených nerostů, které jsou opuštěny a jejichž původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Podle úpravy platné od roku 2002 je starým důlním dílem také opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám. Oznamovací povinnost je všeobecná, což je uvedeno v § 35 zákona č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Do registru starých důlních děl jsou zařazována všechna došlá oznámení. Kromě toho byla také vyvinuta a zprovozněna webová aplikace, která funguje i na mobilních zařízeních a pro lokalizaci využívá GPS.
Čtěte také: Správný postup pro základy betonového plotu
Vlastní registr je veden formou složek, obsahujících záznamový list, výřez mapy s lokalizací díla, vyjádření ČGS pro MŽP, veškerou korespondenci a další související materiály. K registru patří i tzv. dokladová část, zahrnující plány zabezpečení, závěrečné technické zprávy a další pomocné zprávy a posudky. Následným šetřením ČGS jsou oznámené objekty zařazeny do příslušných kategorií. Šetření oznámení projevů důlních děl vychází zejména z rozsáhlého odborného textového a mapového materiálu uloženého v archivu Geofond v Praze a na pracovišti v Kutné Hoře. Využívány jsou zejména informace v databázích báňských map, poddolovaných území a důlních děl. Registr obsahuje přes 3 000 jednotlivých oznámení (r. 2023), která zahrnují přes 3 000 starých důlních děl. Informace o lokalizaci a stavu starých důlních děl jsou využívány zejména pro odborná vyjádření k územnímu plánování.
Kategorie důlních děl v registru SDD:
- stará důlní díla (SDD) dle definice v § 35 horního zákona,
- opuštěná průzkumná důlní díla (OPDD), provozovaná ze státních prostředků v rámci geologického průzkumu, která nebyla po ukončení prací předána těžbě,
- opuštěná důlní díla (ODD), díla mimo provoz, která mají svého majitele nebo jeho právního nástupce,
- ostatní objekty (jiné), většinou podzemní prostory, které byly vyraženy za jiným účelem než pro těžbu a průzkum nerostných surovin.
V případě, že jde o staré důlní dílo, které ohrožuje zákonem chráněný obecný zájem, přebírá odpovědnost za jeho sanaci v nezbytně nutném rozsahu stát prostřednictvím MŽP.
Databáze báňských map
Databáze báňských map momentálně obsahuje více než 18 000 záznamů. Jedná se o mapy, plány a náčrty, které zachycují báňskou tematiku a lze je lokalizovat na území ČR. Zastoupeny jsou originály i různé kopie map tištěných i rukopisných. Většina map vznikla ve 20. století, ale jsou zde i mapy z 19. století (více než 1 000), 18. století (téměř 350) a z 16.-17. století (téměř 20).
Následující tabulka sumarizuje data o počtu záznamů v databázi báňských map podle století vzniku:
| Století vzniku | Počet záznamů |
|---|---|
| 16.-17. století | Téměř 20 |
| 18. století | Téměř 350 |
| 19. století | Více než 1 000 |
| 20. století | Většina |
| Celkem | Více než 18 000 |
Metodické pomůcky pro projektanty
Metodická pomůcka MP 1.5.6 - Technologická zařízení staveb - Stavby na poddolovaném území, navazuje na vydanou metodickou pomůcku MP 1.5 - Technologická zařízení staveb - Obecné zásady činnosti AO v rámci projektu Profesis. Tato pomůcka není vypracována pouze pro AO TZS, ale s ohledem na specifičnost problému má velmi úzkou vazbu na stavební část, tedy na AO pro Statiku a dynamiku staveb, pro Pozemní stavby a AO pro Dopravní stavby. Metodická pomůcka MP 1.5.6 si klade za úkol popsat obvyklé výkony AO při zpracování projektové dokumentace ve smyslu stavebního zákona (o územním plánování a stavebním řádu), ve znění pozdějších předpisů. Snaží se jednotně používat základní terminologii, zkratky a značky, jak jsou v ČKAIT užívány, a detailněji popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy týkající se staveb na poddolovaném území.
Čtěte také: Výběr základů pro plot
Pomůcka popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, vyhlášky a další předpisy, s nimiž přichází projektant do denního styku. Vychází z potřeb praxe a jde do obvyklé hloubky zpracování projektové dokumentace, nezbytné pro přípravu stavby na poddolovaném území ve všech úrovních navrhování stavby, zejména však těch, které mohou být vypracovány jen AO TZS, tj. pro územní a stavební řízení a projektová dokumentace pro provádění stavby. Zahrnuje i ostatní fáze pro přípravu stavby jako je zadání, studie, souhrnná řešení a také pro dopracování projektová dokumentace pro provádění stavby, uvádění do provozu a pro provozování.
Vybrané pojmy
- Autorizovaná osoba (AO): Fyzická osoba, která získala autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
- Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP): Podmínky a činitelé, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti.
- Dozor autorský: Dohled AO - autora díla - nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě samostatného smluvního vztahu.
- Dozor technický: Dozor nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka.
- Hlavní projektant: Osoba odpovědná za celkovou koordinaci projektové dokumentace stavby.
- Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: Fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi.
- Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi: Dokumentace zpracovaná pro stavby, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací a dále na stavbách u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví.
- Projektová dokumentace: Je v § 158 odst. 2 stavebního zákona definována jako dokumentace vypracovaná pro účely územního řízení, stavebního řízení a provádění stavby.
- Vyhrazená technická zařízení: Zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona č. 250/2021 Sb. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika.
- Zásady organizace výstavby (ZOV): Stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení.
Vyhrazená technická zařízení a jejich specifika
Vyhrazená technická zařízení jsou zařízení se zvýšenou mírou rizika ohrožení majetku, života a zdraví osob. Pro jejich výrobu, montáž, zkoušky, revize a provoz jsou proto stanoveny zvláštní požadavky, uvedené v příslušných předpisech.
Vyhrazená tlaková zařízení (NV č. 192/2022 Sb.)
- Kovové tlakové nádoby na přepravu plynů, u kterých kritická teplota je nižší než + 50 °C, anebo plynů, u kterých při teplotě + 50 °C je absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa.
- Individuální vyzkoušení - stavební a první tlaková zkouška u každého dohotoveného kotle a tlakové nádoby provádí výrobce.
- Revize a zkoušky provozovaných kotlů a tlakových nádob - smí provádět pouze revizní technik vyhrazených tlakových zařízení.
- Tlaková zkouška musí být provedena, určí-li to orgán dozoru, nebo nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem, pokud není stanovena lhůta kratší.
- Provozovatel je povinen zajistit výchozí revizi (u tlakových nádob), provozní revizi, vnitřní revizi, zkoušky těsnosti a tlakové zkoušky. Dále je povinen zajistit školení obsluhy a vést provozní deník zařízení.
Vyhrazená zdvihací zařízení (NV č. 193/2022 Sb.)
- Vyhrazená zdvihací zařízení jsou ta, která mají motorický pohon a spadají do níže uvedeného rozdělení.
- Regálové zakladače se svisle pohyblivým stanovištěm obsluhy.
- Ke každému nově smontovanému zařízení musí být vyhotovena kniha zdvihacího zařízení, pasport nebo obdobný doklad.
Vyhrazená elektrická zařízení (NV č. 190/2022 Sb. a NV č. 194/2022 Sb.)
- Zařízení určená k výrobě, přeměně, přenosu, rozvodu a spotřebě elektrické energie.
tags: #zaklady #staveb #s #vlivem #poddolovani #informace