Vodní hospodářství je klíčové pro udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí. Cílem je efektivní využívání a ochrana vodních zdrojů, zajištění zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod a ochrana před povodněmi. Mezníkem a jedním z akcelerátorů z hlediska vývoje koncepčních dokumentů v ČR byly katastrofální povodně v roce 1997, resp. 2002. Na základě zkušeností z nich vzniklo několik koncepčních dokumentů zaměřených na povodňovou ochranu na národní i mezinárodní úrovni.
Mezinárodní úroveň v rámci evropských povodí
Akční program udržitelné ochrany před povodněmi v povodí Dunaje (2004)
Mezinárodní dokument zpracovali experti dotčených zemí a byl schválen jako Akční program udržitelné ochrany před povodněmi v povodí Dunaje na mezinárodní úrovni, dotýkající se povodňové ochrany v České republice. Na něj navázaly v roce 2009 akční plány pro jednotlivá dílčí povodí v povodí Dunaje, tyto plány se pak staly důležitým krokem i v rámci implementace evropské Povodňové směrnice. Tyto dokumenty byly podkladem i pro vypracování mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik.
Akční plán povodňové ochrany v povodí Labe (2003-2011)
Dokument byl vypracován experty dotčených zemí v rámci Mezinárodní komise na ochranu Labe na základě „Zmapování stávající úrovně povodňové ochrany v povodí Labe“ z roku 2001 a na základě vyhodnocení poznatků ze záplav v srpnu 2002. Dokument byl schválen na 16. zasedání MKOL v říjnu 2003 v Erfurtu. Obsahoval zásady a jednotlivé úkoly pro povodňovou ochranu v oblasti povodí Labe a stal se základem úzké spolupráce v rámci povodňové ochrany v povodí Labe.
Akční plán povodí Odry (2004)
Dokument byl vypracován v rámci Mezinárodní komise na ochranu Odry před znečištěním, vycházel z textu „Společné strategie a zásady pro ochranu před povodněmi v povodí Odry“ (1999) a je základem úzké spolupráce v rámci povodňové ochrany v povodí Odry.
Národní úroveň
Strategie ochrany před povodněmi na území ČR
Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, která byla schválena vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000, je především věcně politickým dokumentem, který zohlednil existující legislativní, organizační, technická a ekologická hlediska. Na jejich základě se pak zformulovala další možná a nezbytná opatření a vytvořil se rámec pro definování konkrétních programů prevence před povodněmi. Strategie byla zaměřena na oblast prevence a souběžně na připravovaná systémová opatření k řízení činností při výskytu povodní a k obnově postižených území. Zásady uplatněné ve Strategii jsou obecně platné.
Čtěte také: Jak dosáhnout dokonalého malování
Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice
Realizace projektu a návrhů opatření navazuje na řadu vládních usnesení a úkolů dle evropské a národní legislativy. Návrhy opatření předpokládají následnou součinnost správců povodí, dále součinnost krajských úřadů (spolutvůrci plánů dílčích povodí, které realizaci koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření již podpořily). Současně představují návrhy opatření přímou realizaci vládních úkolů ministerstev zemědělství, životního prostředí, financí, pro místní rozvoj, vnitra a místopředsedy vlády definovaných v Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření, schválené usnesením vlády ČR č. 799/2010.
Legislativní aspekty a povolení
Kdo jakýmkoli způsobem nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen pečovat o uchování jejich přirozeného stavu. Tyto vody se nesmějí znečišťovat, ani se nesmí uměle měnit jejich teplota, aby neutrpěly jejich jakost, samočisticí schopnost a možnost použití pro účely, k nimž je jich třeba. Dojde-li k činům porušujícím tyto povinnosti, rozhodne vodohospodářský orgán o způsobu nápravy.
Povrchové a podzemní vody je třeba chránit proti škodlivým účinkům některých zvláštních druhů vod, zejména vod radioaktivních, vod solných, důlních a smíšených se zemními oleji, a to již opatřením v závodě, ze kterého takové vody odtékají. Vlastníci a uživatelé pozemků v povodí toků jsou povinni hospodařit na nich tak, aby zároveň přispívali ke zlepšení odtokových poměrů, k udržení půdní vláhy, ke zlepšení poměrů podzemních vod a k ochraně proti erozi.
Povolení nebo souhlasu vodohospodářského orgánu není třeba ke koupání, praní, mytí, napájení a plavení zvířat, k vodním a ledním sportům. Není třeba ani ke zřizování jednoduchých zařízení na jednotlivých nemovitostech k zachycení vody a k ochraně jednotlivých nemovitostí proti škodlivým účinkům vod. Při provozování plavby se nesmějí do vody vypouštět látky, které by mohly nepříznivě změnit jakost vody.
Žádost o udělení povolení nebo o souhlas k vybudování hydrotechnických částí přístavů a překladišť, jakož i staveb a zařízení sloužících plavbě lodí (převozů), vorů a plavení dříví v nesvázaném stavu, která se zřizují v tocích, v korytě, na březích nebo v zátopovém území, projedná vodohospodářský orgán před rozhodnutím s příslušnými orgány ministerstva dopravy.
Čtěte také: Vyplatí se vyšší frekvence RAM?
Těžit písek, štěrk, bahno, s výjimkou léčivého bahna, valouny apod. z koryt toků, včetně odstavených ramen, a odstraňovat nánosy a ostrovy nově vzniklé v tocích je možné, jen pokud nejsou ohroženy vodohospodářské zájmy. Ministerstvo energetiky a vodního hospodářství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány, kdo je oprávněn k těžbě, a určuje její všeobecné podmínky; v jednotlivých případech uděluje souhlas k těžbě organizace, které náleží péče o vodní tok, která také stanoví její podrobnější podmínky.
Výroba v nových závodech nebo v nových výrobních a jiných zařízeních, při které vznikají závadné odpadní vody, jakož i provoz kanalizačních zařízení sídlišť, nesmějí být zahájeny, pokud není vybudováno a dáno do provozu vyhovující zařízení na čištění nebo zneškodnění odpadních vod.
Organizace a řízení vodohospodářských staveb
Při investiční činnosti kteréhokoli odvětví národního hospodářství, pokud se týká užívání vody, vypouštění odpadních vod nebo ochrany proti vodě, je investor povinen si vyžádat již v přípravě investičního úkolu od vodohospodářského orgánu vyjádření, zda plánovaná investice je možná z hlediska vodohospodářského, popřípadě za jakých podmínek. Vodohospodářský orgán prověří investici zejména z hlediska jejího umístění, využití plánovaného vodohospodářského díla nebo zařízení z hledisek širších vodohospodářských zájmů, zajištění potřebného množství vody, nutnosti čištění odpadní vody, ochrany proti vodě, dosavadního užívání vody jinými spotřebiteli a je-li v souladu se státním vodohospodářským plánem.
Provozovatel je povinen ustanovit závodního vodohospodáře pro každý podnik, závod, provozovnu, ústav, který má zařízení k jímání, k odběru nebo pro dodávku pitné, užitkové nebo provozní vody, anebo k vypouštění odpadní vody, jestliže množství vody přesahuje míru, kterou určí Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady; provozovatel ustanoví závodního vodohospodáře z osob, které mají potřebné znalosti a provozní zkušenosti pro tuto funkci.
Vlastníci (uživatelé) meliorovaných pozemků jsou povinni podle míry prospěchu poskytovat pomoc orgánům a organizacím v oboru působnosti ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, jakož i účastnit se provozu a udržování rozvodné závlahové sítě a odvodňovací, drenážní a drobné odpadové sítě.
Čtěte také: Základní informace o pískování
Odběratelé a jiní uživatelé vody jsou povinni platit vodohospodářským organizacím podle zásad schválených vládou přiměřené náhrady za zvláštní užívání vody, které je umožněno nebo zlepšeno vodohospodářskými díly nebo zařízeními, spravovanými těmito organizacemi, jakož i za užívání těchto děl a zařízení. Náklady na zařízení a opatření na ochranu rybářství hradí u nově budovaných vodohospodářských děl a zařízení zpravidla investor těchto děl.
Role autorizovaných osob
Metodická pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 158-§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnost v jednotlivých fázích realizace vodohospodářských staveb. Řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky.
- Projektant: nositel projektové činnosti, fyzická nebo právnická osoba, účastník výstavby, podnikající ve vázané živnosti „projektová činnost ve výstavbě“; je zhotovitelem projektové dokumentace pro stavbu.
- Stavebník: základní partner investiční výstavby, který může být stavební podnikatel, dodavatel/zhotovitel nebo osoba provádějící stavby svépomocí.
- Stavbyvedoucí: osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění.
- Autorizované osoby: vykonávají svou činnost v rámci obchodní firmy, ať už jako majitelé, společníci, zaměstnanci nebo na základě jiného smluvního vztahu.
- Autorský dozor: dohled autorizované osoby - projektanta - nad postupem technické přípravy, zpracováním dalších stupňů dokumentace i nad realizací stavby, na základě samostatného smluvního vztahu.
- Technický dozor: dozor nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem investora.
- Stavební dozor: odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, vykonávaný kvalifikovanou osobou.
Typy vodohospodářských staveb
Za stavbu se považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Jsou charakterizovány nakládáním s vodami, např. jímání, úprava, akumulace, rozvody, meliorace, odvádění a zneškodňování odpadních vod, využívání a ochrana podzemních a srážkových vod, včetně vodotečí a staveb na nich.
Kategorií vodohospodářských staveb jsou:
- Zásobování pitnou vodou
- Kanalizace a ČOV
- Vodní toky a vodní nádrže
- Protipovodňová opatření
- Opatření proti suchu
- Modrozelená infrastruktura
Příprava a realizace staveb
Zhotovitel stavby rozhodne o formě a obsahu výrobní přípravy na základě charakteru stavby. Časový plán (harmonogram) výstavby je základním dokumentem pro řízení průběhu výstavby. Ekonomický a finanční plán zakázky zahrnuje plánované výnosy a náklady, včetně nákladů režijních. Personální obsazení stavby je rozhodující pro úspěšné plnění zakázky. Pro volbu poddodavatelů firma organizuje výběrová řízení nebo využívá svůj seznam způsobilých poddodavatelů. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) musí být zohledněno v přípravě všech staveb.
Kybernetická bezpečnost vodohospodářských systémů
Vodárenství je zařazeno mezi strategická odvětví kritické infrastruktury českého státu, což sebou nese řadu povinností, mimo jiné i plnění požadavků zákona o kybernetické bezpečnosti. Tyto požadavky mohou být naplněny mimo jiné i certifikací společnosti dle norem řady ČSN ISO 27000. Do současnosti je však aplikace těchto norem do konkrétních podmínek vodárenských společností často opomíjená. Tím se vytváří bezpečností rizika ohrožení plynulosti dodávek pitné vody obyvatelstvu. Normy řady ISO 27000 definují požadavky na informační bezpečnost v nejširším slova smyslu a kladou požadavky na management, aby zajistil systematické vyhledávání a posuzování informačně bezpečnostních rizik, možných hrozeb, zranitelností a jejich následků.
Příklad: Úpravna vody Lednice
Úpravna vody Lednice je jednou ze 3 úpraven provozovaných společností Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. V současnosti prochází celkovou rekonstrukcí jímací území z důvodu navýšení kapacity. Pitná voda je distribuována sítí vodojemů a čerpacích stanic do třiadvaceti obcí, z nichž nejvzdálenější Jevišovka je vzdálená přes 30 km. Na této vodě je denně závislých cca 35 tis. obyvatel. ÚV Lednice je strategickým vodárenským objektem a je nutno věnovat vysokou pozornost jeho zabezpečení z hlediska kybernetické bezpečnosti. Řízení úpravny vody Lednice je řešeno dvouúrovňově. Veškerá polní instrumentace je řízena programovatelným automatem PLC, který má svá kybernetická rizika. Druhou úroveň tvoří systém SCADA SCX6, který plní zejména funkci operátorského rozhraní, sběru a ukládání technologických dat, alarmování a předávání vybraných dat dále. Tento systém může být vybaven integrovaným zabezpečením komunikace.
Soutěž „Vodohospodářská stavba roku 2021“
Svaz vodního hospodářství ČR, z.s. spolu se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. vyhlásili v prosinci 2021 soutěž „Vodohospodářská stavba roku 2021“. V každé kategorii byly samostatně hodnoceny stavby ve dvou velikostních podkategoriích: nad 50 mil. Kč a pod 50 mil. Kč.
Vybrané oceněné a přihlášené stavby
| Kategorie | Název stavby | Popis | Náklady (cca) |
|---|---|---|---|
| Nad 50 mil. Kč | Nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod v Praze | První ze tří hlavních etap celkové přestavby a modernizace ÚČOV. Čistí 50 % odpadních vod od cca 1,4 mil. obyvatel. Navržena jako nízko zatěžovaná kaskádová aktivace s regenerací vratného kalu a bioaugmentací nitrifikace, doplněná o terciární stupeň čištění. Chráněna proti povodním do úrovně Q2020 (Q500). | 6,3 mld. Kč bez DPH |
| Nad 50 mil. Kč | Modernizace úpravny vody Želivka, 2. etapa | Zlepšení parametrů vyráběné pitné vody. Hlavním objektem je nová hala GAU filtrace s 16 filtry. | N/A |
| Nad 50 mil. Kč | Sušárna kalů Přerov | Řešení ekologického a ekonomicky přijatelného nakládání s čistírenskými kaly z ČOV na okrese Přerov. Nízkoteplotní sušárna kalu na vysušení 9 565 t odvodněného kalu/rok. | N/A |
| Nad 50 mil. Kč | Rekonstrukce kanalizace v ulicích Solniční a České, Brno | Nahrazení starých, technicky nevyhovujících částí kanalizačního systému bezvýkopovou technologií. | N/A |
| Pod 50 mil. Kč | Intenzifikace ČOV Uhlířské Janovice | Rekonstrukce stávající ČOV pro kapacitu 3000 EO k zajištění limitů vypouštěných odpadních vod. S mechanickým předčištěním a biologickým stupněm s oživeným kalem. | N/A |
| Pod 50 mil. Kč | Věžový vodojem 350 m³ v k. ú. Černá v Pošumaví | Zajištění bezpečného množství pitné vody pro zásobování spotřebiště v případě odstávky/poruchy po dobu až 24 h. Vodojem o objemu 350 m³ a celkové výšce 42 m. | N/A |
| Nad 50 mil. Kč | Zvýšení plavebních parametrů na Vltavské vodní cestě, plavební kanál Vraňany - Hořín | Zabezpečení požadovaných parametrů vodní cesty na Vltavské vodní cestě, konkrétně dvou plavebních komor zdymadla Hořín. Přestavba jednoho mostního pole a obou ohlaví velké plavební komory. | N/A |
| Nad 50 mil. Kč | Protipovodňová opatření Hradec Králové - Nový Hradec Králové, II. a III. etapa | Liniový typ protipovodňové ochrany s maximálním zastoupením pevných bezobslužných konstrukcí. | N/A |
| Nad 50 mil. Kč | Suchá nádrž Háj | Účinné protipovodňové opatření ke snížení kulminačního průtoku povodně dočasnou akumulací vody. Sypaná zemní homogenní hráz o délce 212 m a max. výšce 8 m. | N/A |
| Pod 50 mil. Kč | Revitalizace vodního toku Andělice v obci Pocinovice | Rekonstrukce uměle opevněného úseku drobného vodního toku Andělice v délce 535 m. Nahrazení tížných betonových zdí monolitickými železobetonovými zdmi s kamenným obkladem. | N/A |
| Pod 50 mil. Kč | Revitalizace PP č. 2 Bartošovického potoka v Orlických horách | Eliminace vlivu odvodnění typovými opatřeními a tvorba mělkých, otevřených vodních ploch. Celková plocha 158 hektarů lesních pozemků. | N/A |
| Pod 50 mil. Kč | Úprava Chotovinského potoka v Sezimově Ústí | Oprava poškozených betonových nábřežních zdí s kamenným obkladem. Odstranění nánosů a zbytků berem. | N/A |
| Pod 50 mil. Kč | Rybochovné zařízení na VN Přehrada Bavorov | Vybudování moderního a bezpečného zázemí pro obsluhu, skladových prostor a inkubačního zařízení pro jikry. Vybudování čtyř nových betonových sádek a čtyř betonových odchovných žlabů. | N/A |
| Pod 50 mil. Kč | Revitalizace Baštýnského potoka | Proměna unifikované zemědělské krajiny v lužní lokalitu s přírodě blízkým vodním tokem. Obnovení přirozeného vodního režimu na ploše téměř 22 ha. | N/A |
| Pod 50 mil. Kč | Revitalizace Rakovského potoka v Rokycanech | Revitalizace drobného vodního toku Rakovský potok a úpravy okolních ploch s primárním zaměřením na kriticky ohroženého raka kamenáče. | N/A |
tags: #zakladni #opatreni #vodohospodarskych #staveb