Tryskání, nazývané též otryskávání nebo pískování, je technologický postup opracování povrchu nejrůznějších, obvykle tvrdých, materiálů proudem natlakovaných abrazivních částic. Pískování je technikou tryskání předmětů různými typy abraziv za účelem další úpravy. Nejčastěji se tento technologický postup používá k čištění nebo jako forma povrchové úpravy před aplikací vrstvy nátěru.
Historie a princip tryskání
V USA si proces tryskání nechal patentovat již v roce 1870 Benjamin Chew Tilghman. Jednalo se o pískovací dmychadlo na hloubkové porušování tvrdých předmětů. Tento Američan svou metodu později vylepšil o šablony, takže mohl vytvářet stále stejný vzorek u mnoha výrobků. V roce 1878 získal patent Němec Holstein, který matoval povrch skla pískem. A na přelomu 19. a 20. století metoda pískování pronikla do Čech.
Při otryskávání kovů je abrazivum vrženo velkou silou proti tryskanému povrchu. Jeho dopadem pak dochází k narušování povrchu. Ke své funkci využívá proud velmi jemných částic (abraziva), které jsou metány na požadovanou plochu pod vysokým tlakem a svou kinetickou energií z povrchu odstraňují nežádoucí vrstvy. Tryskání má vliv i na kvalitu a životnost nátěru, povrch se zdrsní a vrstva lépe přilne. Jedná se tak o jeden z nejefektivnějších způsobů předúpravy, který je navíc ekologický.
Typy abraziv a jejich použití
Nejvíce se jako abrazivum pro tvrdé materiály používají ocelové broky a ocelový granulát S, křemičitý písek, korund, balotina, ocelová drť, drť z bílé litiny či struska nebo keramické mikrokuličky. Pro měkké materiály (jako dřevo, plasty ap.) se používá drť z pecek (např. z mandlí) nebo skořápek ořechů, drtě z měkkých hornin či piliny z tvrdého dřeva.
- Například díly veteránů je nutné tryskat pouze jemnými abrazivy tak, aby nedocházelo k deformacím citlivých součástí. Neodborně provedené tryskání může způsobit značné a nenapravitelné škody.
- Čištění a leštění hliníku, případně pískování méně odolných součástí taktéž vyžaduje použití jemného abraziva, kterým je například balotina nebo keramika.
- Tryskání ocelových konstrukcí je náročnější, proto vyžaduje použití ostrohranného abraziva.
Díky široké nabídce abraziv na trhu lze v současné době v podstatě otryskávat libovolný materiál. Zbytkové nečistoty se v případě těchto typů abraziv mohou stát iniciátory tzv. bleskové koroze. Je proto nutné je co nejdříve z povrchu odstranit. Naopak tzv. sekundární znečištění neželeznými abrazivy je žádoucí, neboť povrchu poskytne dočasnou ochranu právě proti korozi. Závěrem obecně platí, že čím tvrdší abrazivo použijeme, tím rychleji odstraníme nános z povrchu a zároveň tak vytváříme a dosahujeme hlubší struktury povrchu.
Čtěte také: Jak dosáhnout dokonalého malování
Metody a technologie tryskání
K tryskání a pískování povrchů používáme metodu suchého pískování a mokrého pískování. Mokré pískování do značné míry eliminuje prašnost, protože k proudu abraziva je přimíchávána voda, která zabraňuje rozprašování abraziva po okolí.
Typy pískovaček
- Mobilní pískovačky: Jsou snadno kamkoli přenositelné a při jejich použití nejsme limitováni velikostí předmětu a ani prostorem, v němž se nacházejí. Mobilní pískovačky lze použít prakticky v libovolných podmínkách. Nevýhodou mobilního systému je prašnost. Prašnost můžeme řešit výběrem mobilního tryskacího zařízení vybaveného odsáváním, případně použít trysku s vodní clonou.
- Tlakové pískovačky: Jsou obecně účinnější, hodí se pro odstraňování barvy a hloubkové rzi z konstrukčních dílů. Na konstrukčních dílech často bývají naneseny zvláště odolné barvy (práškové nebo v několika vrstvách). Setkat se s takovýmto případem můžeme například u disků, náprav či karoserie.
- Injektorové pískovačky: Jsou méně účinné, vhodné jsou například pro tryskání plechů u automobilů nebo na pískování hliníku. Zároveň jsou také oproti tlakovým modelům levnější. Jsme při jejich použití rovněž omezeni použitým abrazivem.
- Hobby tryskací zařízení: Nákup hobby tryskacího zařízení se doporučuje pouze pro tryskání menších ploch.
Systém Torbo®
Tryskání a pískování systémem Torbo® je prováděno směsí písku s vodou, která je unášena proti otryskávané ploše proudem stlačeného vzduchu. Abrazivní účinek je dosažen kinetickou energií proudící směsi. Tryskání a pískování systémem Torbo® snižuje prašnost o 95% a nahrazuje tradiční pískování suchým pískem s mnohem širším záběrem využití v různých oblastech. Systém Torbo® je konstruován tak, že se s ním dá tryskat, pískovat, oplachovat a osušovat tlakovým vzduchem.
Otryskávání uhlíkové oceli a konzervace
Tryskání uhlíkové oceli je klíčový mechanický proces, který slouží jako příprava povrchu před dalšími úpravami, zejména lakováním, žárovým zinkováním nebo nanášením jiných ochranných vrstev. Při tryskání je povrch materiálu intenzivně ošetřen proudem ostrohranné ocelové drtě, která spolehlivě odstraňuje okuje, rez, mastnotu, staré nátěry a další znečištění, jež by mohlo negativně ovlivnit přilnavost finálních vrstev nebo urychlit proces koroze. Současně tryskání vytváří jemnou, rovnoměrně zdrsněnou strukturu povrchu, která zlepšuje přilnavost pro lakování, žárové zinkování a jiné ochranné vrstvy.
Výhody tryskání uhlíkové oceli:
- Zajišťuje jednotný vzhled povrchu: To je důležité obzvlášť u pohledových dílů. Tryskání pomáhá vytvořit vizuálně sjednocený povrch bez viditelných nerovností nebo stop po obrábění.
- Zlepšuje přilnavost následných úprav: Tryskaný povrch zvyšuje adhezi - zlepšuje přilnavost pro další povrchové úpravy, jako je lakování nebo nános ochranných vrstev. Zajišťuje ideální podklad pro navazující úpravy díky zvýšené drsnosti povrchu.
- Zvýšení životnosti výrobku: Bez správné přípravy povrchu mohou ochranné nátěry časem praskat, olupovat se nebo propouštět vlhkost, což vede ke vzniku skryté koroze.
Konzervace uhlíkových ocelí
Konzervace uhlíkových ocelí je nezbytný proces ochrany, který výrazně zpomaluje nebo zcela zabrání vzniku koroze a degradace materiálu. Tento krok je obzvlášť důležitý po tryskání, kdy je povrch oceli sice důkladně očištěný, ale zároveň zcela zbavený přirozené ochranné vrstvy. Takto čerstvě obnažený kov je velmi citlivý na vlhkost, kyslík i chemické látky - bez okamžité ochrany může začít korodovat v řádu hodin.
- Čerstvě opracovaný povrch je extrémně citlivý: Po tryskání je uhlíková ocel zcela zbavena okují, rzi i zbytků starých nátěrů, ale zároveň i své přirozené ochranné vrstvy. Takto očištěný povrch je velmi náchylný k rychlé oxidaci - už krátkodobý kontakt s vlhkostí, vzduchem nebo kontaminací může vést ke vzniku koroze. Konzervace vytváří dočasný ochranný film, který brání přístupu těchto škodlivých vlivů a udržuje povrch v bezvadném stavu.
- Zajištění kvality pro další zpracování: Konzervace udržuje kvalitu povrchu až do další technologické operace (například lakování, pasivace nebo montáže).
Hodnocení čistoty otryskaného povrchu
Čistota otryskaného povrchu se hodnotí podle parametru označovaného jako Sa. To je stupeň přípravy povrchu. Tryskání provádíme zpravidla dle normy ČSN ISO 8501-1. Povrch po tryskání u ocelových dílů je hodnocen podle ČSN ISO 8501-1, která určuje stupně zarezavění povrchu A, B, C, D a stupeň příprava povrchu otryskáním Sa 1, Sa2, Sa2½, Sa3. Povrch po otryskání odpovídá požadovanému stupni přípravy povrchu Sa.
Čtěte také: Vyplatí se vyšší frekvence RAM?
Stupně přípravy povrchu otryskáním dle ČSN ISO 8501-1
| Stupeň | Popis |
|---|---|
| Sa 3 | Čištění tryskáním na čistý kov. Odstraní se veškeré viditelné stopy okují, rzi a jiných nečistot. |
| Sa 2,5 | Čištění tryskáním na téměř čistý kov. Odstraní se viditelné okuje, rez a jiné nečistoty. |
| Sa 2 | Čištění tryskáním. Odstraní se viditelné nepřilnavé okuje, rez a jiné nečistoty. |
| St 3 | Ruční a mechanizované nástrojové čištění. |
Aplikace tryskání na různé materiály
Pískování využíváme pro odstranění starých nežádoucích nátěrů, graffiti, nečistot, koroze, zbytků omítek, ale také pro zdrsnění povrchu před aplikací dalších povrchových úprav. Tryskat a pískovat lze prakticky jakýkoliv povrch.
Kovové povrchy
Pískování kovu je základní metodou povrchové úpravy, která slouží k důkladnému očištění a sjednocení struktury kovového povrchu před dalšími technologickými kroky - jako je lakování, galvanizace nebo eloxování. Pomocí abrazivních částic pod vysokým tlakem dokážeme efektivně odstranit rez, staré nátěry i nečistoty, a připravit tak kovový podklad na bezchybné přilnutí nátěru. Pískování nachází uplatnění při renovaci jakýchkoliv povrchů kovových předmětů - odstranění starých nátěrů, nebo koroze.
Zdivo a fasády
Pískováním lze zdivo očistit rychle a bez námahy. Výsledkem tryskání je navíc rovnoměrně očištěný povrch. Použitelné je jak suché, tak i tzv. mokré pískování. Tryskání používáme nejčastěji k opracování zdiva, konstrukcí, cihel taktéž zejména ve městech k otryskávání fasád, sloupů a jiných ploch - zbytky plakátů, graffiti a podobná znečistění. Nejčastěji se používá k otryskání povrchů zdiva, fasád, kamenných prvků, historicky cenných staveb - památky, sochy, kašny, pohledové zdivo, sklepní prostory, klenby.
Dřevo
Pískováním můžeme navrátit dřevu původní podobu. V průběhu let na dřevěné materiály působí celá řada vnějších vlivů, které postupně narušují jeho vzhled. Konkrétně se u dřevěných povrchů používá pískování např. k odstranění starých nátěrů, laků, k renovaci poškozených povrchů, k renovaci krovů, dřevěných altánů, roubených staveb, dřevěných chat a další.
Betonové povrchy
Pískování dokáže nejen velmi rychle vrátit vzhled betonového povrchu do původního stavu, ale také ho vyhladit nebo naopak zdrsnit a připravit pro nanášení nových vrstev materiálu nebo pro atraktivní vzhled. Betonové konstrukce se pískují také pro odstranění degradovaných nesoudržných vrstev před provedením reprofilací a sanací.
Čtěte také: Recenze hydroizolačních nátěrů pro OSB desky
Metalizace (šopování)
Metalizace, často nazývána jako šopování (žárové zinkování), je nanášení kovových povlaků žárovým nástřikem a je určena k povrchové ochraně kovů a oceli před korozí. Povrch se nejdříve odmastí, otryská na Sa 3 (stříbrný povrch) dle ČSN ISO 8501-1, a poté se na něj nanese vrstva zinku, hliníku, zinacoru (slitina zinku a hliníku), popř. mědi, bronzu nebo mosazi (okrasná metalizace) v požadované tloušťce dle korozního prostředí. Elektrometalizační proces nástřiku se provádí tavením stříkaného materiálu ve formě drátu v elektrickém oblouku, který hoří mezi dvěma dráty stříkaného kovu. Roztavený materiál je z oblouku vyfukován a rozprašován stlačeným vzduchem. Ty po dopadu rychle tuhnou a vytvářejí speciální povlak, který zabraňuje průniku vlhkosti a kyslíku. Tím vzniká ochrana proti korozi a značně se prodlužuje životnost opracovaného materiálu. Při kombinovaném povlaku (metalizace - nátěr) je životnost takového nátěrového systému 20, 30 i více let.
tags: #otryskavany #zakladni #nater #informace