Rozhodli jste se posunout grilování nebo jen posezení na zahradě na další úroveň? Zahradní krb sluší každé zahradě.
Výběr a umístění zahradního grilu
Je nesmírně důležité zřídit betonové grily na správném místě. Zahradní grily se skvěle hodí do otevřených prostorů. Nejlepší je, když grily na dřevěné uhlí nejsou umístěny příliš blízko domu. Díky tomuto řešení se nežádoucí zápachy nedostanou dovnitř. Pamatujte také, abyste grilováním příliš nerušili sousedy. Umístění grilu mezi stromy může účinně zabránit nežádoucímu zápachu, aby se dostal do vašeho domu.
Základy pro betonový gril
Pro betonové grily musíte řádně připravit základnu. K tomu bude vhodný písčitý povrch, ale také beton. Na zpevněnou plochu můžete postavit všechny druhy grilu. Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit.
Zdíme na betonovou desku či rám buď přímo, nebo položíme izolaci podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů.
Stavba zahradního grilu z cihel
Betonový gril si můžete koupit hotový výběrem modelů z bohaté nabídky našeho obchodu, ale můžete si ho vyrobit také sami. Betonový zahradní gril je vyroben z betonu nebo železobetonu; můžete přidat hotové prvky, jako jsou základna, komora pálenište a komín. Montáž není složitá. Nezapomeňte také na vhodné velikosti roštu grilu. Důležitými prvky jsou také kouřovod a sopouch nebo popelník. Betonový zahradní gril je nejlépe spojit rychleschnoucí maltou.
Čtěte také: Recenze zahradních betonových grilů
Ke stavbě jednoduchého, ale pěkného a plně funkčního grilu budeme potřebovat tradiční plné cihly (klidně i staré z bouračky, ovšem „zvonivky,“ musí něco vydržet), šamotové cihly (lze stavět jen z nich, ale použitím klasických cihel ušetříme), šamotovou maltu, cement, písek, hašené vápno či vápenný hydrát (případně maltovou a betonovou směs, nebo dovezený beton z betonárky), armaturu a zednické náčiní.
Začínáme základy při stavbě domu, které zasahují až do nezámrzné hloubky (alespoň 80 cm). Je už pak jen na nás, jak velkou plochu se rozhodneme vybetonovat, minimálně však musí mít půdorysný rozměr grilu.
Ještě před betonováním základu připravíme bednění, které zvýší základ až o několik desítek cm nad zení (20 až 30 cm úplně stačí). Beton musí přesahovat přes terén, aby se časem nerozmáčelo zdivo. Použít samozřejmě lze i bednění ztracené (duté betonové tvárnice), kdy vybetonujeme spáru až do roviny terénu a necháme beton vytvrdnout.
Které cihly použít?
Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly. Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (aby to vypadalo pěkně), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly.
Ohniště je třeba zevnitř vyzdít ze šamotových cihel a místo běžné malty je vymazávat maltou šamotovou. Šamotové cihly a malta vydrží silný žár. A zvnějšku pak můžeme ohniště obezdít ze dvou až tří stran cihlami obyčejnými. Samozřejmě nesmíme zapomenout na zabudování ocelových tyčí či profilů, aby rošt na něčem držel. Šamotové cihly mohou tvořit i dno ohniště, ale nemusí. Může zde být betonem přilepen silný ocelový plát a může být tato plocha i vybetonována.
Čtěte také: Jak postavit betonový gril s udírnou?
Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese. Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda.
Rošt a ostatní zařízení
Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat.
Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu. I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín.
Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku.
Zahradní krby obvykle nestavíme tak, aby byly jednoúčelové, tedy abychom se pouze dívali na plápolající oheň nebo se jen ohřáli. Vždycky přidáme drážky pro vsunutí grilovacích mřížek, případně držáky pro grilovací jehly.
Čtěte také: Výběr zahradního krbu: Avenberg Cortina
Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Na našem e-shopu máme v nabídce kompletní set popelníkové vestavby s rámečkem a roštem. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.
V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí - při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.
Jak správně topit v zahradním krbu
Některé zahradní krby jsou určeny pouze pro použití dřevěného uhlí. U jiných je povoleno použití i drobných kusů dřeva. O tuto informaci je vhodné se zajímat již při výběru. Uklidňující plápolání otevřeného ohně by si totiž ráda užila jistě většina z nás. Kvalitní a dostatečně odolné zahradní krby použití dřeva k vytvoření příjemné atmosféry či k opékání buřtů na prutu umožňují. Pochopitelně vždy se jedná o rozumné použití, které neskončí přetopením.
Dřevo pro pohledový ohýnek v zahradním krbu lze vybrat snadno - stačí, když je dostatečně suché, aby nevznikal obtěžující kouř. Výběr dřeva pro grilování by již měl být pečlivější. Mělo by jít o zcela suché, nesmolnaté a čisté dřevo. V menších kusech se nechá v krbu dohořet tak, aby už uhlíky jen žhnuly a žádné plameny se neobjevovaly. Následný postup grilování je stejný jako u dřevěného uhlí či briket. Při dostatečné zkušenosti rozdíl nepoznáte a palivo máte možná v přilehlém lese po ruce a zdarma.
Kterým dřevem topit
Pro spalovaní v krbu se hodí například dřevo jabloně, třešně a švestky či olše, protože hoří pomaleji než třeba dřevo jehličnanů. Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé. Při posezení u zahradního krbu působí stylově, když přikládáme dřevo vyschlé přirozeným způsobem, obvykle venku pod přístřeškem. Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Ze zkušeností chalupářů je ale zřejmé, že na to, aby tvrdé dřevo mělo skutečně „krbové“ vlastnosti, je potřeba až pět let. Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.
Roztápění
Novinový papír, třísky, ev. šišky a pomalu přikládat dřevěné uhlí- to je tradiční způsob roztápění a někdo na něj nedá dopustit. Nemáte-li potřebnou zručnost, trpělivost nebo prostě chcete ušetřit čas, můžete použít různé druhy schválených a pro tento účel určených podpalovačů. Mohou být pevné, tekuté či gelové. Najdou se také podpalovače téměř čistě přírodní využívající pouze dřevité vlny s parafínem.
Použití je sice jednoduché, ale většinou se vyplatí přečíst si návod a respektovat bezpečnostní pokyny výrobce. Náhradou za tyto schválené podpalovače nikdy nesmí být použit benzín, líh, petrolej apod. Existuje také tzv. „rozpalovač dřevěného uhlí“, v kterém je rozpálení dávky uhlí či briketek opravdu jednoduché a účinné. Do „rozpalovače“ se jako první vloží podpalovač či novinový papír a následně se nasypou briketky či uhlí. Po podpálení se vlivem komínového efektu palivo rychle rozpálí a následně přesype do grilu nebo zahradního krbu.
Ještě poněkud sofistikovanější je použití elektrických či plynových rozpalovačů. Je to rychlé a pohodlné. Ať je však způsob rozpálení paliva jakýkoliv, vždy je vhodné respektovat zásadu pozvolného rozehřívání zahradního krbu. Předejde se tím vzniku vlasových trhlin v materiálu topeniště. V případě otevřeného ohně by plameny měly být udržovány v rozumných mezích a nemělo by nikdy dojít k přetápění. Často bývá podmínkou platnosti záruky právě rozumné požití a nepřetápění.
Čištění a údržba
Po grilování zůstává v krbu množství popela a často i přepálené zbytky tuku. Spalovací prostor stačí nahrubo vymést a vyprázdnit popelník (je-li jím krb vybaven). Často je před grilovacím prostorem nakapaný tuk. Ten lze částečně odstranit kartáčem a saponátem. Na mytí kvalitního zahradního krbu lze použít i tlakovou vodní myčku. Odolnost povrchu při tomto způsobu mytí a čištění, je však vhodné ověřit u dodavatele.
Grilovací rošt by měl být čištěn po každém grilování drátěným kartáčem, speciální škrabkou či s použitím chemických přípravků určených pro tento účel. Některé povrchy lze před prvním použitím „naimpregnovat“ přípravky na ochranu kamene či betonu. Tím se zvýší odolnost proti vnikání tekutin a usnadní čištění.
Betonový zahradní gril je nejlépe spojit rychleschnoucí maltou. Betonový gril je v dnešní době velmi populární a díky své odolnosti je jedním z nejoblíbenějších modelů mezi zahradními grily. Trvanlivost bude další výhodou, pokud gril řádně zajistíte. Uděláte to velmi jednoduchým způsobem. Vše, co musíte udělat, je zakoupit v našem obchodě příslušný impregnační prostředek. Za zmínku stojí také nutnost pravidelného čištění roštu; Díky tomu zůstane po mnoho let v dobrém stavu a umožní vám užívat si svůj vytoužený model grilu po mnoho let.
Alternativní materiály pro stavbu grilu
Gril z cihel je něčím, co bude vyhovovat naprosté většině z vás. Je něčím očividným, samozřejmým, skoro až ohraným. Vsadíme se, že se proto mezi vámi najdou i tací experimentátoři, kteří se s cihlami nespokojí a raději ozkouší něco originálnějšího. Jednou takovou možností je například gril z disku auta, tedy gril z ráfku. Budou vám k tomu stačit dva vyřazené očištěné a odbarvené disky, které svaříte k sobě a do kterých následně vyříznete ze strany otvor na dřevo. Vše obruste a nakonec otestujete tím, že necháte svůj nově vzniknuvší gril naplno rozhořet. Nahoru pak už jen hodíte rošt a můžete péct. Narazíte však i na návody na grily z bojleru, ze sudu na pivo a dokonce i ze staré popelnice!
Jak snadno vyrobit gril z disku auta?
Starý plechový disk nebo alu kolo důkladně vyčistěte. Kolem horního okraje disku vyvrtejte řadu rovnoměrně rozmístěných otvorů, do kterých umístěte pevnou kovovou síť a připevněte ji třeba šroubky. Tento krok lze nahradit roštem položeným navrch disku. Vytvořte stojan pomocí cihel nebo škvárových bloků a gril položte nahoru. Šikovnější mohou vyrobit kovový stojan, jak můžete vidět na obrázku. Do disku vsypte uhlí nebo dřevo a rozpalte jej. Další možností je připevnit dva disky na sebe a ve středu přední části vyříznout otvor, kam se bude dávat rozžhavené uhlí, lze vidět na obrázku a je popsáno i v textu výše. Tak si vytvoříte větší a sofistikovanější gril pro pohodlnější pravidelné používání.
Jak na gril z popelnice?
Použijte alespoň 70litrovou plechovou popelnici (příp. starý kontejner na odpad) - musí být z kovu, který je nehořlavý. Měla by být v dobrém stavu, nezrezlá a nepoškozená. Pořádně ji umyjte. Odstraňte víko a veškeré další volné díly. Pokud používáte větší kontejner, víko na něm ponechte pro možnost zavírání mimo užívání. Ve spodní části vyvrtejte otvory pro ventilaci. Dno popelnice vyložte šamotovými cihlami nebo lávovými kameny, abyste vytvořili základnu pro oheň. Grilovací rošt umístěte na horní část nebo jej vytvořte pomocí kovových tyčí, drátů, starého roštu z trouby. Zapalte oheň z dřevěného uhlí nebo dřeva a grilujte.
Pamatujte, že při používání je důležité být opatrní. Ujistěte se, že je gril stabilní a nehrozí jeho převrácení, a nenechávejte jej během provozu bez dozoru.
Jak udělat gril ze sudu (i od piva) či bojleru?
Vezměte čistý kovový sud o velikosti ideálně 200 litrů (pro větší gril, na menší stačí i pivní sud), který není výrazně zrezlý nebo jinak poškozený. Lze použít také starý bojler či ohřívač vody. Důkladně jej omyjte. Odstraňte všechny volné části, madla apod. Vespod vyvrtejte otvory pro přívod vzduchu. Dno sudu vyložte šamotovými cihlami nebo lávovými kameny. Navrch položte koupený či vyrobený grilovací rošt, rozpalte uhlí nebo dřevo a hurá na gril.
Pokud to s výrobou vlastního sudového grilu myslíte vážně, můžete jej rozříznout podélně nebo napříč. Tím si vytvoříte buď sud k použití naležato s možností uzavření, nebo dva menší grily či ohniště.
Tipy pro dokonalé grilování
Výběr vhodných betonových grilů závisí do značné míry na našich kulinářských preferencích. Pokud máte rádi uzené produkty a vůni kouře, bude pro vás model s udírnou skvělou volbou. Dobrým nápadem budou také zahradní udírny. Důležitá je také velikost roštu. Pokud máte velkou rodinu nebo často a rádi trávíte čas s přáteli, vyberte si gril s prodlouženým roštem. Díky tomuto řešení rychle připravíte svým hostům nezapomenutelné lahůdky.
tags: #zahradní #gril #betonový #návod