Stavbou zahradního grilu vytvoříte v zahradě místo, kterým získáte další rozměr svého odpočinku, ovšem i funkčního využití zahrady, respektive pozemku. Posedíte zde s rodinou a přáteli, povečeříte, prostě si odpočinete. Proto nejde jen o gril jako takový, ale též o vytvoření nejlépe zpevněné plochy a její vybavení nábytkem, který může být nakonec i z podobných či stejných materiálů jako samotný gril. Vždyť i stůl a lavice lze vyzdít a podobně.
Určitě myslete ještě před stavbou zahradního grilu především na to, že by měl být vkusným doplňkem zahrady, který ladí s ostatními architektonickými prvky na zahradě. Klíčový je také především výběr místa pro gril.
Nakonec - Češi dnes přijímají trend barbecue, grilují vedle masa stále více zeleniny a dokonce už i ryby, ovšem všechno začalo zahradními ohništi v kruhu z kamenů a špekáčky na zašpičatělých větvičkách. A i v tomto případě vlastně jde o grilování… Nejjednodušší gril lze udělat pouze ze dvou cihel či kamenů, které položíme kamkoli a takových jednoduchých řešení je dlouhá řada.
Další možností je zakoupení lehkého či těžšího a většího kovového zahradního grilu, který lze umístit kamkoli a zase uklidit. Mobilita má prostě své výhody.
Výběr polohy a orientace grilu
Krb by měl být umístěn mimo místa, kde je průvan nebo kde každý větřík je patrný. Umístění na takovém místě, by nám mohlo přidělat starosti s nevypočitatelným hořením a neukázněným obtěžujícím kouřem. I správné natočení krbu dokáže tyto jevy eliminovat. Umístěn by měl být na klidném místě, kde nebudou rušit naše posezení s přáteli či rodinou žádné nežádoucí pohledy a zvuky. Zároveň i naše zábava a případný kouř z grilování by neměl obtěžovat okolí a sousedy. Předejdeme tím různým sousedským sporům, které nejsou bohužel nikterak výjimečné.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Nejlepší místo pro gril bude tam, kde máme dostatečné soukromí, kde tolik nefouká vítr a kde je příjemně. O to lepší pak bude náš odpočinek u grilu. Volba místa souvisí i s tím, jak velký gril si představujeme a pro kolik lidí bude určen. Logicky platí, že čím větší ohniště, tím větší party. Ovšem musí tomu také odpovídat velikost zahrady.
Je nesmírně důležité zřídit betonové grily na správném místě. Zahradní grily se skvěle hodí do otevřených prostorů. Nejlepší je, když grily na dřevěné uhlí nejsou umístěny příliš blízko domu. Díky tomuto řešení se nežádoucí zápachy nedostanou dovnitř. Pamatujte také, abyste grilováním příliš nerušili sousedy. Umístění grilu mezi stromy může účinně zabránit nežádoucímu zápachu, aby se dostal do vašeho domu.
Stavíme zahradní gril krok za krokem
- Základy: Začínáme základy při stavbě domu, které zasahují až do nezámrzné hloubky (alespoň 80 cm). Je už pak jen na nás, jak velkou plochu se rozhodneme vybetonovat, minimálně však musí mít půdorysný rozměr grilu. Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit.
- Bednění a betonování: Ještě před betonováním základu připravíme bednění, které zvýší základ až o několik desítek cm nad zení (20 až 30 cm úplně stačí). Beton musí přesahovat přes terén, aby se časem nerozmáčelo zdivo. Použít samozřejmě lze i bednění ztracené (duté betonové tvárnice), kdy vybetonujeme spáru až do roviny terénu a necháme beton vytvrdnout.
- Zdění: Po vytvrdnutí nadzemní vrstvy betonu (alespoň 48 hodin až 1 týden) začínáme zdít obyčejnými cihlami až do výšky ohniště. Případně ještě můžeme nejprve položit hydroizolaci - pokud je na pozemku hodně podzemní vody a ta vzlíná, prodlouží to životnost zděné části grilu. Zděním z obyčejných cihel získáme základní tvar grilu a přitom se gril začíná s každou vrstvou cihel vynořovat na světlo světa. Bez vodováhy se při zdění neobejdeme! Používáme ji horizontálně i vertikálně. Nezapomeňte na prostor pod ohništěm, který je vhodný pro skladování dřeva, zcela vyzdít plochu až k úrovni ohniště je nesmysl.
- Ohniště: Ohniště je třeba zevnitř vyzdít ze šamotových cihel a místo běžné malty je vymazávat maltou šamotovou. Šamotové cihly a malta vydrží silný žár. A zvnějšku pak můžeme ohniště obezdít ze dvou až tří stran cihlami obyčejnými. Samozřejmě nesmíme zapomenout na zabudování ocelových tyčí či profilů, aby rošt na něčem držel. Šamotové cihly mohou tvořit i dno ohniště, ale nemusí. Může zde být betonem přilepen silný ocelový plát a může být tato plocha i vybetonována.
- Komín: Obezděním šamotového jádra již můžeme skončit a gril pak zůstane otevřený, ovšem můžeme také zdít dál a ohniště zakrýt vyzděným komínem. Komíne by měl končit ve výšce alespoň 2,5 metru od země. Komín je nakonec nejlepší ukončit komínovou stříškou, ale pokud to neuděláme, také se nic neděje. A dlužno dodat, že i komínovou stříšku lze vyzdít běžnými cihlami a zakončit třeba starými pálenými taškami, které uložíme do malty.
Materiály potřebné pro stavbu grilu
Ke stavbě jednoduchého, ale pěkného a plně funkčního grilu budeme potřebovat tradiční plné cihly (klidně i staré z bouračky, ovšem „zvonivky,“ musí něco vydržet), šamotové cihly (lze stavět jen z nich, ale použitím klasických cihel ušetříme), šamotovou maltu, cement, písek, hašené vápno či vápenný hydrát (případně maltovou a betonovou směs, nebo dovezený beton z betonárky), armaturu a zednické náčiní.
V zásadě nepotřebujeme opravdu nic jiného než beton, maltu, cihly a ocelové tyče či profily, které budou držet rošt. Ovšem je též možné použít další vychytávky a nakonec si vyprojektovat (nakreslit) takový gril, který bude zároveň zahradním krbem, udírnou, úložištěm mnoha věcí včetně paliva a dominantou pergoly.
Které cihly použít
Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly.
Čtěte také: Zídky a ploty pro vaši zahradu
Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (aby to vypadalo pěkně), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly.
Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese.
Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda.
Rošt a ostatní zařízení
Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné, zejména pokud bychom museli uvnitř krbu nebo grilu vrtat otvory. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat.
Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu. I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín.
Čtěte také: Zahradní dlažba: Proč zvolit beton?
Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku.
Zahradní krby obvykle nestavíme tak, aby byly jednoúčelové, tedy abychom se pouze dívali na plápolající oheň nebo se jen ohřáli. Vždycky přidáme drážky pro vsunutí grilovacích mřížek, případně držáky pro grilovací jehly.
Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Na našem e-shopu máme v nabídce kompletní set popelníkové vestavby s rámečkem a roštem. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze.
V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí - při užívání totiž hodně našlapeme a z trávníku se stane bahnitý terén a v písku by vznikaly nerovnosti.
Úprava podkladu pro stavebnicové krby
Představa, že pod běžným zahradním krbem musí, být základ do nezámrzné hloubky z betonu apod. se nezakládá na pravdě. V podstatě stačí jakýkoliv zpevněný podklad. Pokud máme na terase nebo na zahradě nějaký druh dlažby, tak máme podklad v podstatě připraven. V případě, že budeme stavět zahradní krb na travnaté ploše je třeba plochu pod základní desku krbu trochu připravit. Stačí odebrat drny trávy a nahradit cca 10-15 cm zeminy a drnů štěrkem či štěrkopískem. Tento materiál by po zhutnění měl být vyrovnán zhruba do úrovně trávníku a do vodorovné roviny. Na takový podklad je již možno postavit základní desku krbu a pečlivě ji srovnat pomocí vodováhy do roviny.
Sestavení krbu
S pomocí montážního návodu, který by měl být ke krbu vždy přiložen, začneme se stavbou. Kvalitní výrobek je připraven tak, že se pouze „nasucho“ sestavuje bez dalších speciálních materiálů, nářadí či znalostí a dovedností. Pomocník bude ale asi vždy nutný, neboť díly takového venkovního krbu mohou mít hmotnost 30 až 90 kg a to už je pro dvoje silné ruce. Krby některých výrobců však vyžadují lepení a pro dokonalý vzhled i nanesení povrchové úpravy. Tady už bude jistá šikovnost a zkušenost nutná. I krby sestavované jen tak bez pojidel, je možno pro vyšší fixaci, tuhost a „nerozebiratelnost“ jistit ve styčných plochách silikonovým tmelem žáruvzdorným nebo i běžným venkovním sanitárním. Výhodou je jednoduchost nanášení lepicích bodů či ploch za pomoci vytlačovací pistole.
Spoje jednotlivých dílů musí mít vždy možnost dilatovat a eliminovat tak vlivy tepelné roztažnosti materiálů. Silikonový spoj takový požadavek respektuje a navíc umožňuje v budoucnosti provést opatrně demontáž bez zásadního poškození betonových dílů.
Uvedení do provozu
Zahradní krb je po sestavení (někdy po dokonalém zatvrdnutí lepidel či zaschnutí povrchových úprav) prakticky připraven k provozu a ke grilování. Při prvním zatopení je vhodné dodržovat zásadu pomalého a postupného ohřevu pro dokonalé vyschnutí a k předejití vzniku vlasových trhlin. Ty mohou vzniknout mimo jiné právě i přehřátím zůstatkové vlhkosti materiálu. K zátopu je možno použít povolených podpalovačů i klasických novin a třísek.
Před prvním grilováním nechme krb chvíli „vypalovat“, zlikvidujeme tak různé pozůstatky z výroby, mastné povlaky a ochranné emulze. Potraviny klademe na pečlivě vyčištěný rošt až je oheň téměř bez kouře nebo grilovací deska dokonale prohřátá. Grilovací sezóna je v plném proudu.
Tipy pro údržbu betonového grilu
- Impregnace: Trvanlivost bude další výhodou, pokud gril řádně zajistíte. Uděláte to velmi jednoduchým způsobem. Vše, co musíte udělat, je zakoupit v našem obchodě příslušný impregnační prostředek.
- Čištění roštu: Za zmínku stojí také nutnost pravidelného čištění roštu; Díky tomu zůstane po mnoho let v dobrém stavu a umožní vám užívat si svůj vytoužený model grilu po mnoho let.
Kterým dřevem topit
Pro spalovaní v krbu se hodí například dřevo jabloně, třešně a švestky či olše, protože hoří pomaleji než třeba dřevo jehličnanů.
Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé.
Při posezení u zahradního krbu působí stylově, když přikládáme dřevo vyschlé přirozeným způsobem, obvykle venku pod přístřeškem.
Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky. Ze zkušeností chalupářů je ale zřejmé, že na to, aby tvrdé dřevo mělo skutečně „krbové“ vlastnosti, je potřeba až pět let.
Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.
tags: #zahradni #betonove #grily #navod