Odvodňovací systémy hrají klíčovou roli v celé řadě aplikací, od koupelen, garáží a teras až po průmyslové provozy a parkoviště. Všude tam, kde je nutné zajistit kontrolovaný odtok vody, je zapotřebí liniové nebo bodové odvodnění. Stavebniny DEK nabízí široký sortiment řešení pro efektivní odvodnění.
Typy odvodnění a jejich použití
Bodové odvodnění
- Bodové odvodnění ACO Self se instaluje v místech, kde je možné zajistit dostatečný spád ze čtyř stran pro ideální odtok vody do kanalizace.
Liniové odvodnění
- Efektivnější liniové odvodnění vyžaduje menší spád, a to pouze ze dvou stran.
- Systém ACO Euroself navíc přichází s estetickým řešením odtokových žlabů.
- Ve Stavebninách DEK můžete vybírat z pozinkovaných, litinových nebo plastových můstkových roštů.
- Ekonomické řešení odvodnění okolí bytových a rodinných domů nabízí plastové provedení žlabů ACO Hexaself, kompatibilní se všemi typy roštů ACO.
Drenážní systémy dle směrnice ČHIS 06
Směrnice ČHIS 06: HYDROIZOLAČNÍ TECHNIKA - ÚPRAVA HYDROFYZIKÁLNÍHO NAMÁHÁNÍ PODZEMNÍCH ČÁSTÍ STAVEB - DRENÁŽE si klade za cíl poskytnout projektantovi takové podklady, které zjednoduší návrh koncepce hydroizolační ochrany stavby. Na základě zkušeností odborníků z České hydroizolační společnosti (ČHIS) a externistů z oblasti hydrogeologie byly navrženy a prezentovány jednotlivé konstrukční principy drenáží.
Důležité aspekty návrhu drenáže
- Je nutné zvážit, zda je vůbec potřeba pod terénem vytvářet podzemní stavby.
- Drenáže mohou časem ztratit svoji funkci a bude nutné je vyčistit nebo dokonce vyměnit. Proto je potřeba k nim zajistit přístup v průběhu užívání chráněného objektu anebo je navrhnout s výrazně větší spolehlivostí a trvanlivostí.
- Ne vždy jsou drenáže nejspolehlivější volbou hydroizolační ochrany stavby.
- Zásady směrnice ČHIS 06 rozvádí celou řadu návodů, které mohou projektantovi pomoci se spolehlivým návrhem nebo upozornit na rizika.
Koncepce hydroizolační ochrany
- Jedním z faktorů výrazně ovlivňujících spolehlivost dosažení výsledného účinku hydroizolační koncepce je přístupnost hydroizolačních konstrukcí pro případnou opravu.
- Ke spolehlivosti hydroizolační koncepce přispívá jednoduchý tvar podzemní části budovy.
Odvod dešťových a povrchových vod
- Dešťové vody z povrchů střech a okolí objektu je třeba odvést samostatným odpadním potrubím. Nelze napojovat dešťové odpadní potrubí na podpovrchový drenážní systém.
- Pokud jsou systémy spojeny např. ve vsakovacím zařízení, je nutné zajistit, aby nedošlo k zpětnému zaplavení drenáže.
- Proti šíření vody po povrchu terénu se doporučuje realizovat povrchové sběrné žlaby, drenážní tělesa, rýhy nebo terénní valy a stěny.
- Povrchovou vodu z těsné blízkosti objektu a vodu zachycenou fasádou objektu a svedenou na povrch terénu u objektu je třeba zachytit vhodnou nepropustnou úpravou povrchu terénu a odvést spádováním povrchu směrem od objektu k odvodnění.
- Pokud se voda odvádí do retenčních nebo vsakovacích zařízení, je pro zajištění bezpečnosti objektu nutné vytvořit bezpečnostní přepad na terén tak, aby mezi podkladem pod souvrstvím podlahy (vodorovná hydroizolace) a hladinou vody bylo převýšení alespoň 0,5 m.
- Terén nebo zpevněné plochy kolem objektu musí být účinně odvodněny. Doporučuje se, aby se terén svažoval od objektu alespoň do vzdálenosti 1 m.
- Liniové podzemní stavby, jejichž dno se svažuje ke stavbě, obvykle přivádějí ve svých zásypech vodu k objektu. V takovém případě je třeba navrhnout opatření pro zachycení a odvedení této vody.
- Ve svažitém terénu je velmi výhodné realizovat nad objektem překážku (odvodněný žlab, plot s podezdívkou, opěrnou stěnu apod.) tak, aby voda stékající po povrchu terénu nemohla natékat k objektu.
- Povrchovou vodu lze zachytit žlabem, který je pod stavbou odvodněn zpět na terén.
- Pokud je po spádnici pod sebou více staveb, je vhodné realizovat centrální obtok vody. Odvedení vody se pak realizuje až pod nejníže osazenou stavbu.
- Vodu z povrchových úprav není vhodné vypouštět přímo na navazující terén nad zásypem stavební jámy. Je vhodné ukončit zpevněnou plochu odvodňovacím žlábkem vyústěným na bezpečném místě nebo vytvořit povrchovou drenáž.
Koncepce odvodnění podzemních částí staveb
- Odvod vody od chráněných svislých konstrukcí staveb se realizuje pomocí plošných drenáží zaústěných do svodných obvodových liniových drénů nebo do plošné drenáže pod objektem.
- Odvodnění podzemních částí staveb obtokem se uplatňuje především u menších staveb, kde je délka svodného liniového drénu přibližně do 60 m.
- Plošná drenáž stěn je zaústěna do obvodového svodného liniového drénu. Obvodový svodný liniový drén je zónově napojen na potrubí vedoucí vodu mimo objekt. Tento způsob se uplatňuje především u větších staveb, kde by vycházela velká délka obvodového svodného liniového drénu. S nárůstem délky drénu se zvyšuje požadavek na jímací kapacitu drénu a zvyšuje se riziko zanášení. Hloubka uložení drénu je úměrná délce drénu, a tím může ovlivnit i potřebnou hloubku založení stavby.
- Plošný drén stěn je zaústěn do plošného drénu umístěného pod podlahou objektu, který je odvodněn mimo objekt. Plošnou drenáží pod podlahou bude systémově protékat voda tekoucí např. z výše umístěného svahu.
Návrh a údržba drenážního systému
- Je třeba navrhnout plošné a liniové drény, sloužící pro odvedení vody přitékající horninovým prostředím k objektu.
- Dále se navrhuje příslušenství, sloužící především pro údržbu drenáže, jako jsou např. čisticí a kontrolní šachty.
- Přesný návrh drenáže lze provést pouze na základě podrobného průzkumu území a závisí na mnoha faktorech, jako jsou znalosti potenciálního přítoku vody, horninového prostředí, terénu atd.
- Prvotní návrh drenážního systému lze provést dle postupu uvedeného v ČHIS 06, včetně materiálových charakteristik používaných materiálů.
Konstrukční principy drenáží
Plošná drenáž stěn
Provádí se obvykle z plastových profilovaných fólií nebo desek tak, aby se mezi objektem a přilehlým horninovým prostředím vytvořila spára odvodněná do plošného nebo liniového svodného drénu.
- Profilované (nopové folie) s integrovanou filtrační textilií na straně nopů se klade nopy směrem k zemině. Od hydroizolace se oddělují textilií.
- Profilované fólie bez integrované textilie se kladou nopy na hydroizolaci. Od zeminy i hydroizolace se oddělují textilií.
- U nopových fólií existuje riziko zatlačování do hydroizolace nebo do tepelněizolačních a ochranných vrstev, a to jak v důsledku působení tlaku zeminy, tak i v důsledku hutnění okolní zeminy. Proto se profilované fólie doporučuje bez dalších opatření používat do hloubky 3 m pod terénem.
- Drenážní vrstvu z nopové fólie je třeba chránit před poškozením při hutnění zásypu. Pro ochranu lze použít desky z aglomerovaného dřeva, desky z tuhých plastů nebo pryže, v závislosti na postupu výstavby se použijí jako ztracené nebo jako přenosné.
Ochranný prostor (drenážní chodba)
Mezi chráněnou stavební konstrukcí (obvod chráněných podzemních prostor) a zeminou se vytvoří stavebně oddělený prostor (ochranný prostor, drenážní chodba). Konstrukce zajišťující tento prostor musí odolávat působení vody včetně jejího tlaku, tlaku zeminy a vlivu okolního prostředí nebo se musí od okolního prostředí vhodně chránit.
- Doporučuje se, aby ochranný prostor byl alespoň průlezný pro případnou kontrolu a opravy. Doporučená šířka takového prostoru je min. 600 mm.
- Vnější oddělující stěny lze realizovat z monolitického železobetonu, nebo jako skládané z betonových, resp. plastových prefabrikovaných tvarovek.
- Pro snížení přítoku do drenážního prostoru a pro snížení tvorby výluhů na vnitřním povrchu oddělující konstrukce lze na jejím vnějším povrchu provést ochrannou hydroizolaci.
- Za předsazenou stěnou (vnější stěnou drenážní chodby) může docházet ke hromadění vody v zásypu jámy. Tuto vodu je nutné odvést drenáží, nebo provést odtokové otvory, aby voda mohla protéci stěnou do drenážní chodby, kde bude voda odvedena, nebo je třeba konstrukci stěny nadimenzovat na tlakovou vodu.
- Odtokový žlábek umístěný v podlaze musí být umístěn min.
Plošná vodorovná drenáž pod objektem
Provádí se obvykle z kameniva odděleného separační vrstvou. Voda se z vodorovné drenáže odvádí přes základovou konstrukci do liniového svodného drénu umístěného po obvodu stavby.
Čtěte také: Odvodňovací žlaby z betonu
Plošná vodorovná průtočná drenáž
Provádí se také obvykle z kameniva odděleného separační vrstvou. Voda není odváděna do obvodových svodných drénů, ale protéká a odtéká pod objektem. Výšku průtočné drenážní vrstvy je nutné nadimenzovat dle předpokládaných maximálních průtoků. Mezi předpokládanou hladinou průtoku a pod spodní úrovní konstrukce podlahy (obvykle vodorovná hydroizolace) musí být odstup min. Pod plošnou vodorovnou drenážní vrstvou může být provedena vsakovací vrstva. Návrh vsakovací vrstvy se provádí dle normy [6].
Meziprostor pod podlahou
Meziprostor se provádí speciálním způsobem založení, kdy podlaha podzemního podlaží je provedena ve formě stropu a pod tímto stropem se vytvoří volný prostor. Je velmi výhodné, aby byl tento prostor průchozí nebo průlezný pro případnou kontrolu. V takovém případě lze meziprostor řešit jako snížené podlaží. Toto řešení je vhodné spíše pro větší skeletové stavby zakládané na patkách nebo pilotách.
Drenážní potrubí a jeho instalace
Drenážní potrubí je obvykle prováděno z plastové tvarované perforované trubky z PVC (PE) DN 100, 125, 160. Trubka může mít otvory po celém, nebo jen na části svého obvodu o velikosti cca 1,2-1,3 mm. Minimální plocha otvorů pro použití jako drenážního potrubí je 25 cm²/m. Životnost a funkčnost drenáže se zvýší použitím potrubí s větší plochou otvorů. Doporučuje se plocha min. Potrubí se dodává ve svitcích nebo jako tyčové prvky. U svitků je velmi náročné zajistit přesnou a stabilní polohu při aplikaci, proto se doporučuje použít tyčové potrubí. Rozlišují se trubky pro běžné použití, které se aplikují do hloubek 3 m a trubky pro vyšší zatížení. Nejmenší vnitřní průměr potrubí se navrhuje na požadovaný průtok vody, ale min. 100 mm. V návrhu potrubí je nutné vždy uvažovat způsob kontroly a čištění potrubí. Pro čištění potrubí do cca 20 m je dostatečný průměr potrubí DN 100. Při větších délkách nebo při požadavku na vjezd inspekčních vozíků je nutné použít min. DN 150. Drén a jeho drenážní potrubí by měl být ve spádu min.
Podklad drenážního potrubí
- Nepropustný podklad z monolitického betonu nebo prefabrikovaných žlabů: Je proveden v tloušťce alespoň 80 mm pod dnem drenážního potrubí a v šířce alespoň 600 mm. Doporučuje se, aby výška hp byla min. 200 mm.
- Propustný podklad z kameniva: Je proveden z kameniva frakce 4/8, 8/16 v tloušťce alespoň 100 mm pod dnem drenážního potrubí a v šířce alespoň 600 mm. Doporučuje se, aby výška hp byla min. 200 mm.
Kamenivový obal drenážního potrubí
Slouží k zajištění transportu vody do drenážního potrubí nebo při zahlcení potrubí umožňuje transport vody svým objemem. Během fungování drenáže se v určitých podmínkách předpokládá zaplavení kameniva. Provádí se z kameniva frakce 4/8, 8/16, maximálně 16/32, bez prachových a jemných částic, které by mohly zanášet drenážní potrubí. Nad drenážním potrubím musí být vrstva kameniva v tloušťce alespoň 300 mm. Po stranách potrubí musí být min. 200 mm kameniva. Kamenivo okolo drenážního potrubí musí být velmi dobře zhutněno, aby byla zajištěna kruhová pevnost potrubí. Pro vytvoření filtračního obalu se používají obvykle filtrační textilie.
Kontrolní a čisticí šachtice
Slouží pro kontrolu a čištění drenážního potrubí. Šachtice se osazují v místech změny směru vedení drenáže, v nejvyšším místě drenáže a na výtoku z drenážního systému nebo při výraznější změně hloubky potrubí. Vzdálenost mezi nimi má být max. 50 m. V nejnižším místě drenáže se doporučuje, aby součástí šachtice byl kalový prostor pro zachycení jemných částeček nečistot. Kontrolní a čisticí šachtice se provádějí obvykle DN 300, DN400, DN600, DN800 a DN1000.
Čtěte také: Krytky pro okenní odvodnění
Tabulka 1: Doporučené průměry kontrolních šachtic dle hloubky instalace
| Hloubka instalace (pod úrovní terénu) | Doporučený průměr šachtice |
|---|---|
| Do cca 1,5 m | DN300 |
| 1,5 m až 3 m | Min. DN400 |
| Větší hloubky | Individuální návrh |
- Tam, kde není možné provést zavedení kontrolních a čistících zařízení z úrovně terénu a tam, kde je vyžadována vyšší spolehlivost drenáže, je nutné zrealizovat průlezné šachtice. Průlezné šachtice se doporučuje navrhovat o průměru min. Kontrolní šachtice o DN300, DN400 a DN600 mm se nejčastěji navrhují jako plastové.
- Čisticí a kontrolní šachtice není nutné osazovat, pokud drenážní potrubí v místě směru trasy (v rohu objektu) bude mít poloměr ohybu min 1 m a vzdálenost šachtic nepřesáhne 50 m. Dále je možné v rohu objektu vynechat šachtice, pokud je drenážní potrubí vyvedeno tak, aby bylo možné s čisticí a inspekční technikou provádět kontrolu a čistění z povrchu terénu.
- Výklenky šířky do 2 m lze považovat za součást stěny, pokud nejsou na návodní straně.
Doplňkové vybavení
- Před odvedením drenážních vod do kanalizace, recipientu nebo vsakovacích zařízení se v opodstatněných případech osazuje zpětná klapka. Klapka chrání drenáž před vniknutím vnější vody.
- Pokud není nutná ochrana proti zpětné vodě, ale výtok z drenáže je přístupný drobným živočichům, osazuje se takzvaná žabí klapka, která brání před vniknutím např. žab.
Údržba a kontrola drenážního systému
- K zajištění bezproblémové funkce drenážního systému se má kontrolovat (vizuálně, případně kamerovým systémem) jeho průchodnost minimálně 1x za rok a v pravidelných intervalech dle potřeby proplachovat drenážní potrubí.
- K proplachování drenážních trubek v drénu lze využít technologii pro čištění kanalizace. Čištění je prováděno pomocí vodního paprsku tryskajícího pod vysokým tlakem ze speciálních proplachovacích hlavic.
- Potřebu zajištění kontroly a údržby drenáže potvrzují provedené kontroly drenáží. Tento požadavek je ještě výraznější v případech, kdy se v blízkosti drenáže vyskytují vzrostlé keře a stromy. Z tohoto důvodu jsou ve směrnici doporučené minimální vzdálenosti od keřů a stromů. U drenáží, nacházejících se v blízkosti terénu, nelze zanedbat i menší vzrostlou zeleň.
Čtěte také: Cena betonových odvodňovacích žlabů a faktory ovlivňující
tags: #odvodnovaci #zlab #dek #vstup #informace