Příprava interiéru před aplikací omítek a podlah je klíčová pro dosažení kvalitního a trvanlivého výsledku. Po zateplení střechy nás čekaly již méně náročné práce, především omítky a podlahy, na které jsme měli zajištěné odborníky. Před přistoupením k omítkám bylo třeba doladit několik věcí, včetně přípravy průlezu na půdu k osazení půdních schodů a řešení ventilace v koupelnách.
Ventilace a parotěska
Po důkladné sondáži a zjištění všech informací jsme se rozhodli pro ventilaci ve 2. NP a v přízemí nikoli. Ventilace v podkrovní toaletě a sprše byla nezbytná, zvláště s ohledem na zimní období. Ventilaci a odvětrání jsme protáhli přes střechu pomocí speciálních tašek a doplňků od Tondachu. Následně jsme natáhli parotěsku a veškeré doplňky od Juty. Poté jsme se několik dní věnovali CD a UD profilům kolem oken, aby se parotěska dostala do požadovaného stavu.
Příprava podkladu pro omítky
Před aplikací sádrových omítek je nezbytné očištění a penetrace podkladu. Pro účely penetrace se používá vyrovnávač nasákavosti pro silně savé povrchy (keramické zdivo, pórobeton) a Baumit BetonKontakt pro méně savé povrchy, jako je beton. Kontaktní můstek zajišťuje přilnavost materiálu a sjednocuje savost povrchu. Na stěně obývacího pokoje, kde se nachází 3 okna za sebou, se rohová omítníková lišta vyrovná do vodováhy na začátku prvního a posledního otvoru. Přes lišty se natáhne zednická šňůra a podle nataženého provázku se připraví svislé rohové lišty na další hrany otvoru. Před aplikací sádrových omítek je také třeba nalepit na všechna okna plastové okenní připojovací profily, takzvané APU lišty, na které se upevní igelitová zakrývací fólie, aby nedošlo k znečištění oken. Před penetrováním se rovněž vyplní krabičky pro zásuvky i vypínače novinovým papírem a rozvody elektroinstalace ve stěnách se důkladně nafotí a uloží do stavebního archivu.
Strojní sádrové omítky
Strojní sádrové omítky se nanáší ve třech fázích. První den zahrnuje penetraci, osazování APU lišt, rohových lišt, zakrytí oken atd. Na beton je jiná penetrace než například na tvárnice či cihly. Přechody různých materiálů, jako jsou věnce, stropní nosníky, komín apod., se opatřují perlinkou. Perlinku je vhodné požadovat i na větší zaházené prostupy kanalizace apod., kde by mohlo dojít k praskání omítky. V místech, kde budou obklady na zdi, se omítka negletuje, ale nechává hrubá, aby na ní obklad lépe držel. Ve fázi první se omítka nastříká rovnou na podklad a nahrubo stáhne stahovací latí ve tvaru písmene „H“, která je také označována jako háčková lať. Podle potřeby se omítka na chybějící místa doplní a stahování háčkovou latí se opakuje. Pokud nepoužíváme při aplikaci omítníky, stahování se vždy provádí ve dvou směrech, takzvaně do kříže. Po stažení omítky háčkovou latí je nutné počkat přibližně 60 až 90 minut, poté přichází na řadu zmíněné stržení omítky za pomoci trapézové latě. Seřezávání omítky trapézovou latí vyžaduje velkou zručnost a pečlivost. Řemeslníci kontrolují pravidelně rovinnost nanesené omítky a podle potřeby stěnu či strop trapézovou latí upravují do absolutní roviny. Třetí fáze, tedy rozfilcování houbovým hladítkem s následným gletováním, přichází na řadu zhruba po 60 minutách od stržení omítky. Po gletování je omítka dokonale rovná a hladká. Gletování omítky se však neprovádí v koupelnách, kde na omítku bude lepen keramický obklad. Celkem bylo omítnuto 570 m2 včetně 140 m2 stropů a bylo spotřebováno 7 a půl palety omítky Sakret MIP 01. V domě, který se stavěl v projektu Svépomocí ŽIVĚ, bylo třeba omítnout celkem 1100 m2 stěn a stropů. Denně fasádníci zvládli přibližně 80 m2 plochy, takže práce zabrala i s přípravami a následným úklidem 14 pracovních dnů. Za sádrovou omítku Baumit Ratio Glatt L včetně aplikace profesionální realizační firmou se zaplatilo 250 Kč za jeden m2.
Sádrová omítka v koupelně
Sádrová omítka v koupelně je možná, ale je třeba splnit jisté podmínky. Je nutné nahrubo stáhnout omítku bez filcování či gletování, nechat omítku pořádně vyzrát, nanést alespoň centimetrovou vrstvu a v závislosti na druhu použitého systému lepení použít kontaktní můstek a cementové lepidlo. Omítku o tloušťce 10 mm je doporučeno nechat vyschnout asi týden, ale vliv na rychlost schnutí má také mikroklima a roční období. Existuje rovněž kontrola nejvyšší dovolené vlhkosti - ta by měla být maximálně 0,5 %. Je důležité nenatírat sádrové omítky vysoce disperzními barvami.
Čtěte také: Správné kropení betonu
Izolace podlah
Po cca dvou týdnech od realizace omítek, kdy se intenzivně větralo (cca 100 m2 omítek pojme cca 1000 litrů vody), se pustilo do úklidu a izolace podlah. Dle projektu přijde v patře 7 cm izolantu a v přízemí 12 cm. Do patra se dávaly tedy dvě vrstvy (4+3 cm) a v přízemí také dvě (6+6 cm), obojí skládané křížem. První řada se pokládá vodorovně a je hodně vyřezávání kvůli rozvodům kabelů a vody. Mezery se vypěnily nízkoexpanzní pěnou a před pokládkou druhé vrstvy se ke stěnám přikládal miralon kvůli dilataci betonu. Druhá vrstva miralonu pěkně přitlačila ke zdi. Druhá vrstva se pokládá opačně, tedy svisle. Je třeba dát pozor, aby spoje byly do písmene T a ne do kříže. To samé platí i u první vrstvy, spáry by se měly deskami překrývat. Do domu byl použit Styrotherm Plus 100, kvůli grafitu a lepší lambdě. Do dílny byl použit EPS 150 o tl. 7 cm (4+3 cm) a do garáže také EPS 150, ale tl. pouze 4 cm, kvůli větší tloušťce betonu. Doporučuje se vždy svěřit provedení nosné podlahové vrstvy, anhydritového nebo cementového potěru, odborné realizační firmě, hlavně z důvodu dostatečných zkušeností s nastavením výšek a dosažení dokonalé roviny. Přípravu podkladu pod potěry však může stavebník zvládnout i sám. Lokální nerovnosti podkladní konstrukce o rozsahu cca 2-3 cm se nejčastěji řeší podsypáním pískem. Nevýhodou tohoto řešení je migrace písku při vibracích. Velké nerovnosti lze řešit pomocí deskové izolace z polystyrénových desek při kombinaci různých tlouštěk. Pod tepelně izolačními deskami by neměly zůstávat nevyplněné dutiny. Vhodnou variantou je použití moderních litých vyrovnávacích směsí, tzv. pěnobetonů, které vytváří rovnoměrný a nestlačitelný podklad bez závislosti na nerovnostech podkladu, nebo objemu podlahových rozvodů. Pěnobeton má navíc velmi dobré tepelně izolační vlastnosti (λ = 0,069 W/m.K). Zásadní vliv na dodatečné sedání má kvalita a pevnostní třída zvoleného polystyrenu. V případě pasivních a nízkoenergetických domů s potřebou větší tloušťky tepelných izolací, je proto vhodné volit izolace z tužších materiálů (např. EPS 150, 200). Tepelná izolace nemá a také neplní funkci akustické - kročejové izolace. Pro dosažení kročejového útlumu se používají speciální materiály, tzv. kročejové izolace. Okolo stěn a všech konstrukcí, včetně prostupů rozvodů, se instaluje obvodová dilatační páska. Tato páska zamezuje vnikání vibrací kročejového hluku do stěn a zároveň umožňuje tepelnou dilataci celé podlahy. Optimální tloušťka obvodové pásky je 5 mm, u podlah s podlahovým vytápěním pak minimálně 8 mm. Kotvení okrajových pásek se provádí nejčastěji sponkováním. Separační vrstvu nejčastěji tvoří stavební PE fólie. Dilatační spáry jsou klíčové z důvodu délkových změn způsobených smršťováním materiálu při vysychání nebo roztahováním při změnách teploty. Příprava podkladu úzce souvisí se spolehlivostí celé podlahy. Podlahy je vhodnější provádět až po dokončení omítek.
Podlahové teplovodní topení
Před zimou byl položen kabel plošného kolektoru. Kopalo se malým bagříkem, třicítkou lžící, metr až metr šedesát do hloubky. Rohy se dorovnávaly ručně, což bylo velice náročné. Na 350 m2 pozemku bylo nutné narvat 300 m kabelů, což znamenalo cca 20 ohybů a protože se pokládalo do elka, tak ještě asi 5 rohů. Na pokládce se strávilo přes 4 dny. Sváření kabelu a pokládka zaizolované části kolem baráku byla na dodavateli čerpadla. Následně nastoupila parta na pokládku podlahového topení. Bohužel došlo k prohození rozdělovačů, takže ten větší, který měl logicky přijít do přízemí, přišel do patra. Nakonec se podařilo i do menšího boxu, co byl v přízemí, vše nacpat. Z jednodenní montáže se stala čtyřdenní. První dva dny se pokládalo topení, a když druhý den měla proběhnout tlaková zkouška, vše ztroskotalo na tom, že montážník ztratil těsnění. Také si v plánku zaměnili strany a rozvedli topení pod budoucí umístění krbové vložky, což se naštěstí včas zachránilo. Třetí den dorazili s novým těsněním a systém natlakovali vzduchem na 5 bar. Následující den tlak klesl na 1,5 bar, což si vyžádalo opravu dvou úniků, z nichž jeden byl způsoben nedotaženou odvzdušňovací hlavicí. Tlaková zkouška se následně prováděla vodou, s proplachem a odvzdušněním jednotlivých smyček.
Betonáž podlah
Tlaková zkouška na podruhé dopadla zdárně a tak se mohlo začít betonovat. Bohužel se porouchala mašina, takže pánové museli odjet do servisu. Po víkendu dorazili s jinou mašinou a pustili se do práce. Jeden házel do mixokretu, další rozhazoval po domě beton dopravovaný potrubím a další dva strhávali beton latěmi do roviny. Celý dům měli hotový za cca 6 hodin. Nakonec leštičkou beton uhladili. V domě a v dílně přišlo 6 cm betonu, do garáže 8 cm. Do betonu se přidávají vlákna, která nahrazují kari sítě. Beton je pochozí za cca 3 dny, plně bodově zatížitelný po 28 dnech.
Hned na začátek týdne se objednal anhydrit, což byla otázka jednoho dopoledne v obou patrech a nyní nás čeká měsíc a půl větrání. Dle instrukcí, deset minut ráno a deset večer.
Tabulka: Fáze stavebních prací na podlahách a omítkách
| Fáze | Popis | Poznámky |
|---|---|---|
| 1. Příprava před omítkami | Příprava průlezu na půdu, řešení ventilace, instalace APU lišt, zakrytí oken, vyplnění krabiček. | Důkladná fotodokumentace elektroinstalace. |
| 2. Ventilace a parotěska | Instalace ventilace (2. NP), pokládka parotěsky a doplňků, doladění profilů kolem oken. | Použití speciálních tašek pro odvětrání střechou. |
| 3. Penetrace podkladu | Očištění a penetrace stropů a stěn. Různé penetrace pro různé materiály. | Sjednocení savosti povrchu, zajištění přilnavosti. |
| 4. Aplikace sádrových omítek | Nanesení a stažení háčkovou latí, stržení trapézovou latí, rozfilcování a gletování. | V koupelnách se negletuje. Použití perlinky na přechody materiálů. |
| 5. Vysychání omítek | Intenzivní větrání po dobu cca 2 týdnů. | 100 m² omítek pojme cca 1000 litrů vody. |
| 6. Izolace podlah | Úklid, pokládka izolantu (dvě vrstvy křížem), vypěnění mezer, dilatační pásky. | Doporučeno svěřit firmě, ale příprava podkladu možná svépomocí. |
| 7. Podlahové teplovodní topení | Pokládka kabelu kolektoru, rozvody topení, tlaková zkouška (vodou). | Důležité důsledné provedení a kontrola těsnosti. |
| 8. Betonáž podlah (Anhydrit) | Lití betonu/anhydritu, uhlazení leštičkou. | Pochozí za 3 dny, plně zatížitelné za 28 dní. Měsíc a půl větrání. |
Návaznost prací
Omítání vnitřních stěn lze rozdělit do třech základních kroků. Před započetím prací je nutné připravit potřebné zednické nářadí. Omítání se smí provádět pouze při teplotě min. +5 °C a maximálně +35 °C. Stěna určená k omítání musí být suchá, čistá, zbavená prachu a mastnoty. Pokud je stěna čerstvě vyzděna nebo stará a vlhká, musí se nechat vyschnout. U staré cihelné stěny je nutné odstranit původní omítku ze styčných a ložných spár do hloubky cca 20 mm. Pro sjednocení povrchu a dobrou přilnavost omítky se aplikuje špric neboli cementový postřik. Než se na stěnu nahodí cementový postřik, je třeba ji navlhčit. Dále je potřeba připravit omítníky, podle kterých se bude omítka strhávat. Omítníky se aplikují do nahozených „buchet“ omítky a vyrovnají do roviny pomocí vodováhy, olovnice a hliníkové latě. Konzistence malty na omítání má velký vliv na průběh omítání i na výslednou kvalitu vnitřních omítek. Malta nesmí být ani moc řídká, ani hustá. Při omítání stěny poslouží nejlépe zednická naběračka. Stěna se omítá od spodu nahoru. Omítka se nahodí mezi omítníky a poté se pomocí hliníkové latě strhne do roviny. Jakmile je celá stěna omítnutá, po mírném zavadnutí omítky se vyjmou omítníky. Po zatvrdnutí omítky se prázdná místa po omítnících zamáznou maltou a srovnají do roviny. Nyní je hotová jádrová omítka, na kterou lze aplikovat poslední vrstvu - fajnovou štukovou omítku. Jádrová omítka však musí vyzrát; doba zrání je závislá na tloušťce omítky, přibližně 1 mm omítky schne 1 den. Štuková omítka se natahuje v tenké vrstvě (asi 2 - 4 mm) pomocí ocelového hladítka. Po zavadnutí omítky (zhruba 20 - 40 minut) přichází na řadu filcování pěnovým nebo molitanovým hladítkem. Omítky (čisté) se ve většině případů provádí před litím anhydritu, finální vrstvu (barvu) je třeba ale nechat až po podlahách. Při realizaci se mohou lehce postříkat stěny. Nejedná se jen o šikovnost „liče“, záleží i na tekutosti směsi a lité tloušťce anhydritu.
Čtěte také: Jak položit dlažbu ve sprše
Čtěte také: Pokládka lepené vinylové podlahy krok za krokem
tags: #pořadí #prací #podlaha #omítky