Plechové zaatikové a mezistřešní žlaby jsou poměrně často zdrojem zatékání u plochých, ale také u šikmých střech. U průmyslových budov je spádování plochých střech obvykle řešeno pultovými střechami s odvodněním do žlabů. Starší průmyslové budovy, výrobní a skladové haly mají většinou ploché střechy pokryté povlakovými hydroizolacemi z asfaltových pásů a žlaby mají z plechu různého druhu a tvaru.
Problémy se zaatikovými a mezistřešními žlaby
Zaatikové nebo mezistřešní žlaby v mnoha případech bohužel nemají dostatečný spád. V případě přívalových dešťů se takové žlaby zaplní vodou a především spoje plechů v nich jsou opakovaně namáhány tlakovou vodou. K problematickým místům v oblasti žlabů patří také ukončení asfaltových pásů na oplechování, kde jsou hydroizolace nataveny na plech. V těchto detailech dochází mezi hydroizolacemi a oplechováním v důsledku jejich rozdílné teplotní roztažnosti k poměrně velkým dilatačním pohybům. V uvedených detailech jsou jednotlivé materiály během jejich životnosti vystaveny velkému namáhání. Nerovnosti konstrukcí, zatížení plechů ve žlabech vodou, nesprávné vyspádování žlabů spolu s nekvalitním provedením oplechování nebo izolací jsou některé z dalších obvyklých příčin jejich zatékání. Problémy se zatékáním se vyskytují v oblasti žlabů například i u šedových střech nebo střech ve tvaru oblouku. U plechových žlabů se někdy bohužel vyskytují i boční odvodňovací prvky, které při deštích brání plynulému odtoku dešťové vody ze střechy. Určitá část žlabu nebo úžlabí střechy s bočními vtoky se totiž většinou zaplní vodou i za dešťů menší intenzity. Situace je kritická především u plochých střech s vrchní krytinou z trapézových plechů, protože skladba takové střechy je většinou z boku v oblasti žlabu otevřená, tedy nevodotěsná.
Při kontrolách a průzkumech střech se můžeme v oblasti žlabů hlavně u starších střech setkat s množstvím záplat z asfaltových pásů, které byly nataveny na oplechování. Zaatikové a mezistřešní žlaby je nutné pravidelně kontrolovat a odstraňovat z nich nečistoty. Zanedbávání údržby střech rovněž nepříznivě ovlivňuje jejich vodotěsnost.
Požadavky na spádování žlabů a normy
Minimální spád žlabů u budov, které byly postaveny před novelizací normy ČSN 73 1901 Navrhování střech, tj. před lednem 1999, byl stanoven spolu s požadavky ČSN 73 3610 Stavební práce přidružené klempířské pro podokapní a nástřešní žlaby 0,5 % a pro mezistřešní a zaatikové žlaby 1 %. Mezistřešní a zaatikové žlaby se nyní doporučuje provádět z povlakových krytin. Na spád povlakových krytin se ovšem podle ČSN 73 1901 vztahuje tento požadavek: sklon povlakových hydroizolací má být nejméně 1° (1,75 %) k odvodňovacím prvkům, a to včetně úžlabí. Ohledně žlabů a úžlabí je v ČSN 73 3610 z března 2008 čl. 13.9 uvedeno: „Mezistřešní a zaatikové žlaby se nedoporučuje řešit klempířskou konstrukcí.“ V normě ČSN 73 1901 Navrhování střech jsou ve více článcích uvedeny požadavky na minimální spád sklonové (spádové) vrstvy, parozábrany, podkladní vrstvy i povlakové vrstvy. Při provádění spádování střechy je třeba zohlednit např. i průhyby nosné konstrukce střechy. I při dodržení těchto požadavků se mnohdy na ploché střeše vyskytují místa, kde po deštích stojí voda.
Některé problémy se zatékáním zaatikovými a mezistřešními žlaby lze u střech s krytinou z trapézových plechů. Nejen mezistřešní žlaby u starších budov, ale například i úžlabí nových střech mohou mít někdy problémy s množstvím vody, které po deštích zůstává na střeše. Ke spádování plochých střech a k průhybům konstrukcí je nutné poznamenat, že střešní vpusti jsou převážně umístěny v blízkosti sloupů a nosných stěn, tedy v místech, kde bývá průhyb konstrukcí u střechy nejmenší. Pokud se část střechy po deštích zaplní vodou, střešní plášť se ještě více přitíží a u konstrukce střechy dojde k dalším deformacím, ke zvětšení průhybů konstrukcí. Ke vzniku jezer v oblasti úžlabí by na ploché střeše vůbec nemuselo dojít, kdyby byly při výstavbě střechy použity spádové (úžlabní) klíny z tepelné izolace například z desek z minerálních vláken. Klíny z minerálních vláken mohou být vyrobeny v jednostranném spádu například 2 %, většinou se používají k úpravě spádu v ploše střechy. Úžlabí můžeme také vyspádovat ke vpustím úžlabními klíny. Jejich podélný spád je 2 % a příčný 8 %.
Čtěte také: Montáž betonových žlabů
Sanace a úpravy zaatikových žlabů
Prostor původních plechových žlabů se při opravě střech zaplní tepelnou izolací, z tepelné izolace se dále v odpovídajícím tvaru vybudují klíny a řádně vyspádovaná oblast se pokryje povlakovými hydroizolacemi. Při úpravách žlabů a montáži izolací je z hlediska postupu prací určitý rozdíl při provádění opravy střechy v alternativě se zateplením a bez zateplení. Provádíme-li opravu střechy bez zateplení, pak je možné nejdříve zaplnit žlaby tepelnou izolací, vybudovat klíny z tepelné izolace a dále postupně provádět montáž hydroizolací od vpustí až k nejvyšším místům na střeše. Jestliže provádíme opravu klasické jednoplášťové střechy se zateplením, obvykle je potřeba nejprve provést skladbu střechy s hydroizolacemi v ploše střechy, a to před provedením, resp. dokončením příslušných úprav u žlabů. Při opravě střechy je potřeba zohlednit rozměry střechy a reálné možnosti pracovníků izolatérů provést skladbu střešního pláště na určité části plochy střechy tzv. na jeden záběr, aby skladba (tepelná izolace) byla při opravě střechy zajištěna proti zatečení.
Příklad realizace úpravy zaatikových žlabů
Následující popis ukazuje realizaci úpravy zaatikových žlabů, která byla nedávno provedena v rámci opravy střechy s původní plechovou krytinou. Plechovými zaatikovými žlaby během více než dvacetiletého provozu budovy často zatékalo. Původní střecha se zaatikovými žlaby z plechu je vidět na obr. 5 (stav před zateplením střechy a před úpravou v oblasti žlabů). Po provedených modelových tepelnětechnických výpočtech střešního pláště a po vyhodnocení stávajícího stavu střešního pláště a různých možností řešení opravy střechy byla stávající plechová krytina na střeše ponechána, střecha byla zateplena pěnovým polystyrenem a byla realizována nová dvouvrstvá krytina z modifikovaných asfaltových pásů.
Před montáží nových vrstev izolací byly alespoň části stěn atik a vyšších částí budovy v oblastech, kde byly následně položeny nové vrstvy izolací, zednicky opraveny a upraveny pro natavování hydroizolací. Plechový zaatikový žlab byl nejdříve zaplněn tepelnou izolací z minerálních vláken o konstantní tloušťce se spádem k místům budoucích vpustí. Spád ve žlabu zatím kopíroval původní spád plechového zaatikovéno žlabu. Uprostřed vzdálenosti mezi vpustmi byl žlab naplněn pouze do výšky vrstvy nové parozábrany.
Na krytinu z pozinkovaného plechu byly do plochy mezi drážky plechové krytiny položeny přířezy z desek pěnového polystyrenu EPS 100 S o tloušťce 3 cm. Na vyrovnanou plochu střechy byla volně položena parozábrana (asfaltový SBS modifikovaný pás o tloušťce 4 mm, s nosnou vložkou z hliníkové fólie a ze skleněné zesílené rohože). Parozábrana byla v přesazích kotvená skrz původní plechovou krytinu až do podkladní vrstvy betonu a v přesazích byla řádně natavena. Na povrch parozábrany byly nalepeny desky pěnového polystyrenu o tloušťce 120 mm. Nalepeny byly aktivováním THERM pruhů na povrchu parozábrany plamenem hořáku. Na desky pěnového polystyrenu byla nalepena vrstva hydroizolace: samolepicí SBS modifikovaný asfaltový pás. Okraj u zaatikového a mezistřešního žlabu byl pod úrovní parozábrany vyztužen dřevěnými deskami.
V oblasti nad původním zaatikovým žlabem byl vybudován klín z pěnového polystyrenu, který vytvořil podél atiky dvě úžlabí. Podél atik byly provedeny klíny s příčným spádem 10 %. Na klín z tepelné izolace byl z plochy střechy nalepen samolepicí modifikovaný asfaltový pás. Nyní je již možné dát si klíny z pěnového polystyrenu vyrobit s různým spádem na míru a na střeše je „jen“ správně přiříznout do příslušného tvaru. Vybudování klínů v oblasti zaatikových žlabů a vybudování úžlabí na střeše vyžaduje určitou zručnost a představivost. Technická příprava, technologický postup jednotlivých prací anebo projektová příprava by se neměla podceňovat. U střechy byly osazeny sanační vtoky a manžety vpustí byly řádně vodotěsně nataveny. Jako vrchní pás byl na celé rozvinuté ploše nataven SBS modifikovaný asfaltový pás shora s ochranným posypem z drcené břidlice proti UV a tepelnému záření.
Čtěte také: Vlastnosti betonových odtokových žlabů
Vyrovnávací asfaltová drť
Povrch podkladních konstrukcí včetně okolí žlabů je někdy nerovný a ani desky tepelné izolace spádových klínů se ne vždy podaří položit tak, aby vytvořily plynulý přechod z plochy střechy na klín (klíny). Pro vyrovnání drobných nerovností u přechodů ploch, pro vybudování rozvodí na části střechy nebo pro vybudování náběhů u detailů (u strojoven výtahů, u nástaveb pro vzduchotechnické zařízení) lze použít například vyrovnávací asfaltovou drť Villaplan. Asfaltová drť se poměrně snadno aplikuje na podklad, na tepelné izolace i na asfaltové hydroizolace. Při zpracování asfaltové vyrovnávací drtě nejsou potřeba žádná lepidla, jedná se o tzv. studený spoj. Asfaltová drť se vysype z pytle na místo, na plochu, na které potřebujeme upravit spád, vyrovnat nerovnosti apod. Pokud vyrovnáváme nebo upravujeme větší plochu střechy, doporučuje se drť postupně nasypávat mezi vodítka (například mezi příslušně upravené dřevěné latě osazené ve spádu). Vyrovnávací drť se hutní, a proto se při tloušťce vrstvy, kterou vyrovnáváme, tj. cca do 4 cm, nasype vyrovnávací drť přibližně do výšky o 1/3 vyšší, než je požadovaná tloušťka zhutněné vrstvy. Zhutnění vyrovnávací drtě se provádí ručně mírným tlakem ocelovým pěchem na vyrovnávací asfaltovou směs, resp. obdobným nářadím. Pro vyrovnávací vrstvy o tloušťkách větších než 6 cm je nutné nasypat vyrovnávací drť a hutnit ji postupně po menších vrstvách. Po zhutnění vyrovnávací drti je možné na zhutněné ploše okamžitě pokračovat v práci, tedy prakticky ihned natavovat asfaltové hydroizolační pásy. U sanací střech, kde se vyrovnávací asfaltová drť většinou používá pro úpravu spádů na povrchu ploché střechy pouze lokálně, jen u některých míst, detailů apod., většinou není nutné vrchní povlakovou krytinu vzhledem k použité vyrovnávací drti dokotvovat. U podkladů z asfaltových hydroizolací je vhodné ještě před vysypáním vyrovnávací drtě na místo, které vyrovnáváme, povrch hydroizolací lehce nahřát plamenem hořáku. Velkou výhodou vyrovnávací drtě je, že při jejím zpracování lze přebytečný materiál včetně již zhutněného opět zpracovat na jiném místě. Při zpracování vyrovnávací asfaltové drtě nevzniká odpad. Vyrovnávací asfaltová drť má ve srovnání s asfaltovými pásy i poměrně dobré tepelnětechnické vlastnosti. Součinitel tepelné vodivosti zhutněné asfaltové drti je 0,07 W/(m.K).
Typy žlabů a jejich konstrukce
Lůžkové žlaby mohou být zavěšeny na háky a potom je úprava podobná jako u žlabu podokapního. Častěji však bývají mezistřešní žlaby vytvořeny jako žlaby lůžkové, v dřevěném nebo betonovém lůžku. Tvar i průřez žlabu je dán konstrukučním uspořádáním střech. Obvykle bývají obdélníkového průřezu se zkosenými nebo zaoblenými rohy s oblým nebo rovným dnem. Jejich šířka je okolo 250 mm, až do 400 mm. Pro ploché střechy stačí žlab s okapovými plechy vcelku. Pro strmější sklony střech se spojí žlab se samostatnými okapovými plechy na dvojitou ležatou drážku. Protože je u průmyslových budov možnost značného zanášení žlabu popílkem nebo jinou nečistotou, doporučuje se do hrdel vkládat drátěné košíčky a žlaby často čistit, aby se odpadní trouby neucpaly. Také se do mezistřešních žlabů vkládají laťové mříže jako ochrana proti zavalení sněhem a proti zdeformování při chůzi osob čistících žlab, nebo opravujících střechy. Náš obrázek ilustruje použití mezistřešního žlabu u krytiny z drátoskla. Problém je naprosto stejný. Lůžko je vyspádováno a je vyloženo žlabem. Do drážky žlabu je zapnuto oplechování okapu střechy. Toto oplechování je zataženo daleko pod drátosklo a zde uchyceno ležatou příponkou. Mnohem lepší je způsob provedený na obrázku d. Tady je žlabové lůžko tvarováno a do něho je položen přiměřeně veliký žlab, který je z jednoho kusu plechu se stejnou úpravou pod skleněnou krytinou. 120 mm překryvku příponkny sklem je ovšem minimum. Tato vzdálenost je závislá na úhlu střešní roviny. Se zrůstajícím sklonem střech se snižuje. Oblý žlab nástřešní je vhodný pro strmější střechy přes 35'. Nutná je však hladká krytina - azbestocementová, břidlová, nebo tašková. Rozvinutá šíře žlabu bývá 500 až 600 mm, tloušťka pozinkovaného plechu 0,63-1,0 mm. Žlab zabraňuje padání úlomků krytiny a malty ze střechy a do jisté míry chrání i před sesouváním sněhu. Cenově vychází dražší než žlab podokapní, ale jeho montáž je snadnější a bezpečnější. Jako podklad vyžaduje zpravidla bednění. Při montáži se přibije na krajní prkno bednění závětrný plech, který tvoří zároveň podkladní pás pro lemování okapu. Krajní prkno tesař nesmí definitivně přibít ale jen provizorně přichytit, aby je mohl klempíř snadno odtrhnout a osadit závětrný plech. Potom klempíř prkno přibije tak, aby jeho hrana běžela rovnoběžně s hranou římsy. Dále zasune okapnicí okapový plech na podkladní pás a připevní je na bednění. Rozvinutá šířka plechu bývá 400 až 500 mm, na stykových hranách se provede kolmý ohyb pro spoj na dvojitou stojatou drážku a horní hrana se opatří vodní drážkou. Nyní se mohou již montovat žlabové háky, obdobným způsobem, jako u žlabů podokapních, ale háky stejně dlouhé a připevněné v různé výši. Připevňujeme je vruty. V nejnižším místě žlabu se proseká do římsy otvor pro odpadní troubu, vyplechuje se manžetou, jejíž horní hrana se rozklepe do obruby široké 10-15 mm dosedající na okapový plech, se kterým se spojí na drážku nebo se snýtuje a utěsní pájkou. Když je vše připraveno, vloží se žlab do háků a naválka se přichytí příponkami.
Skryté okapní žlaby
Požadavky stavebníků a architektů na „čistý“ vzhled objektu přinášejí specifické výzvy při řešení konstrukčních detailů. Jedním z často diskutovaných prvků je odvodnění střechy, konkrétně provedení okapních žlabů, které v klasickém provedení architektům v jejich záměru s rovnými liniemi průniků ploch trochu překážejí. Zajímavé řešení odvodnění střechy se realizovalo na novostavbě bytového domu v Dolní Čermné, jehož nosná konstrukce je tvořena CLT panely (Cross-Laminated Timber). Střešní konstrukce byla navržena s využitím nadkrokevního systému TOPDEK. Parozábrana, tepelná izolace z PIR izolačních desek, doplňková hydroizolační vrstva i krytina jsou umístěny nad nosnou konstrukcí střechy. Architektonický návrh počítal se skrytím okapních žlabů. Takové řešení je esteticky čisté, avšak konstrukčně náročnější než odvodnění střechy klasickými podokapními žlaby. Bylo třeba vytvořit funkční a spolehlivý detail v návaznosti na systém TOPDEK a specifika CLT konstrukce, která u této konkrétní stavby byla použita pro nosnou konstrukci jak obvodových stěn, tak i šikmé střechy.
Obecné požadavky na skryté okapní žlaby
Skryté okapní žlaby představují zvýšené riziko z hlediska hydroizolační bezpečnosti. Na rozdíl od podokapních žlabů, kde případné přetečení vody směřuje vně objektu, u skrytých žlabů může netěsnost nebo přelití vést k zatečení do střechy či obvodových stěn. Zároveň žlab částečně zasahuje do tepelněizolační obálky budovy v kritickém detailu návaznosti stěny na střechu. Proto je klíčové dodržet následující zásady (v souladu s ČSN 73 1901 a principy uvedenými např. v DEKTIME):
- Vodotěsnost: Celý systém žlabu, včetně napojení na hydroizolaci střechy a odvodňovací prvky, musí být trvale vodotěsný, a to i vůči tlakové vodě, která může vzniknout při vzdutí vody (např. ucpáním vtoku) nebo při zaplnění žlabu mokrým sněhem.
- Tepelná izolace: Žlab nesmí tvořit významný tepelný most. Jeho konstrukce musí být začleněna do tepelněizolační obálky budovy nebo musí být sám o sobě dostatečně izolován, aby nedocházelo ke kondenzaci a k nadměrným tepelným ztrátám (dle požadavků ČSN 73 0540-2).
- Spádování: Žlab musí mít dostatečný spád směrem ke vtokům pro zajištění plynulého odtoku vody.
- Kapacita a bezpečnostní přeliv: Dimenzování žlabu a vtoků musí odpovídat odvodňované ploše střechy a místním srážkovým podmínkám. Důležité je i řešení bezpečnostního přelivu pro případ extrémních srážek nebo ucpání vtoku.
- Tuhost a únosnost: Konstrukce žlabu musí být dostatečně tuhá a únosná, aby odolala zatížení vodou, sněhem a ledem.
- Dilatace: Musí být umožněny dilatační pohyby materiálů vlivem teplotních změn.
- Údržba: Konstrukce musí umožňovat čištění žlabu a kontrolu vtoku.
Popis realizovaného řešení skrytého žlabu
Při realizaci skrytého žlabu v rámci systému TOPDEK na dané stavbě byl zvolen následující postup:
Čtěte také: Efektivní odvodnění s betonovými žlaby OBI
- Pokládka skladby střechy: Na nosnou konstrukci střechy (CLT panely) byla celoplošně nalepena parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstva z asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER, následně položeny tepelněizolační desky TOPDEK 022 PIR.
- Aplikace DHV a napojení hydroizolace žlabu: Na plochu PIR desek byla položena difuzně otevřená doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI PRO II. V místě budoucího žlabu byla DHV ukončena a oboustrannou lepicí páskou napojena na pruh hydroizolační fólie z měkčeného PVC DEKPLAN 76, který bude tvořit povlakovou hydroizolační vrstvu budoucího žlabu.
- Konstrukce těla žlabu: Vlastní tělo žlabu bylo vytvořeno z voděodolné překližky, která byla vložena do prostoru vzniklého úpravou PIR desek. Pro zajištění potřebné tuhosti a stability byly použity zámečnicky vyrobené ocelové háky, které zároveň definují svislý obrys žlabu.
- Finální hydroizolace žlabu: Na připravený podklad z překližky byla aplikována finální hydroizolační vrstva z PVC-P fólie DEKPLAN 76 napojená na pruh fólie připravený spolu s DHV na okraji střešní plochy.
- Odvodnění: Odvodnění žlabu je zajištěno vtokem vytvořeným z kulatého chrliče TOPWET orientovaného svisle, který prochází tepelnou izolací obvodových stěn a je napojen na svislé odpadní potrubí. Vtok byl záměrně umístěn v blízkosti střešního okna, aby byla v budoucnu umožněna jeho kontrola a čištění.
- Návaznost na fasádu: Současně probíhala montáž svislého roštu fasády z dřevěných I-profilů, mezi které byla následně doplněna tepelná izolace z minerálních vláken.
Lze konstatovat, že i díky specifickému řešení návaznosti šikmé střechy na fasádu bez viditelného okapního žlabu, bylo dosaženo původního architektonického záměru investora a projektanta. Výsledek lze považovat za velmi zdařilý a po několika letech od realizace ho lze prohlásit za funkční. Řešení nevyužívá tradičních a časem osvědčených výhod okapních žlabů realizovaných „klasicky“ mimo půdorys objektu (možnost přelivu mimo objekt, možnost demontáže, absence tepelných mostů apod.). Z těchto důvodů bude zajímavé sledovat a získávat zkušenosti z této realizace, ale i dalších obdobných řešení v reálném provozu, zejména s ohledem na potenciální rizika.
Potenciální rizika u skrytých žlabů
- Chování v zimě: Na střeše nejsou osazeny sněhové zachytávače, takže sníh, zvláště, když byla realizována plechová drážková krytina, sjíždí. Hrozí tak přeplnění žlabu tajícím sněhem a ledem, případně poškození konstrukce žlabu sjíždějícím ledem. Provoz v prostoru pod okapní hranou střechy bude za sněhu omezený zejména s ohledem na bezpečnost osob a majetku. Zde naštěstí není dům v kontaktu s veřejným prostorem.
- Zanášení nečistotami: Jeden ze dvou žlabů je umístěn pod stromem, což zvyšuje riziko zanášení listím a jinými nečistotami. Pravidelná kontrola a údržba je nezbytná. Ucpání vtoku by vedlo ke vzdutí vody a přelití žlabu, proto je vtok umístěn pod střešním oknem pro snazší čištění.
- Hloubka žlabu na koncích: Na obou koncích je hloubka žlabů relativně malá (cca 30 mm, resp. cca 50 mm po přelivnou hranu). To by mohlo být nedostatečné pro zachycení přívalových srážek nebo vody z tajícího sněhu, zejména pokud by došlo k částečnému ucpání vtoku. Zde by bylo vhodné zvážit návrh např. bezpečnostního přelivu, v oblastech s vyššími úhrny srážek bude třeba hledat jiné tvarové řešení profilu žlabu.
- Kvalita provedení: Úspěšnost realizovaného řešení je extrémně závislá na preciznosti provedení všech řemeslných detailů, zejména hydroizolačních spojů (DHV na povlakovou hydroizolaci žlabu, spoje povlakové hydroizolace, napojení vtoku), dále na použití vysoce účinné tepelné izolace pod žlabem a její dostatečné tloušťce. Všechny tyto předpoklady byly u této konkrétní stavby splněny. Investor byl zároveň projektantem celé stavby a zároveň pomáhal i při realizaci. Realizační firma vyniká svoji precizností, smyslem pro detail a zároveň má k dispozici svoji truhlářskou dílnu. Ne nadarmo byla vybrána pro výstavbu českého pavilonu pro EXPO 2025 v Japonské Ósace.
Shrnutí
Prezentované řešení skrytého okapního žlabu ukazuje jednu z možných cest, jak skloubit vysoké architektonické požadavky s technickými nároky moderní výstavby. Realizace takového žlabu vyžaduje pečlivé plánování a provedení, zejména s ohledem na zajištění dokonalé vodotěsnosti a minimalizaci tepelných mostů. Použití systémových prvků (PIR desky, kvalitní DHV a PVC-P fólie, vtoky) je předpokladem úspěchu, avšak klíčová zůstává kvalita projektu, řemeslné práce a důsledná kontrola provádění. Zkušenosti z konkrétní stavby zdůrazňují nutnost individuálního posouzení každé stavby a zohlednění všech okrajových podmínek, rizik i řešení údržby.
Proces plánování vašeho stavebního projektu lze podpořit konstrukčními detaily ke stažení. Tyto detaily jsou pouze návrhy a musejí být přizpůsobeny tak, aby vyhovovaly skutečným podmínkám a požadavkům vašeho projektu. Použití fasádního systému Kalzip FC se řídí jen typem podkladní konstrukce. Informace o produktech a technické detaily obsažené na těchto webových stránkách jsou přesné podle našeho výzkumu a technického programu v době, kdy šly do tisku. Nevztahují se na žádnou konkrétní aplikaci a nemůžou vést k nárokům na kompenzace.
Tabulka 1: Srovnání požadavků na spád žlabů
| Typ žlabu / Krytiny | Norma / Období | Minimální spád | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Podokapní a nástřešní žlaby | ČSN 73 3610 (před 1/1999) | 0,5 % | Klempířská konstrukce |
| Mezistřešní a zaatikové žlaby | ČSN 73 3610 (před 1/1999) | 1 % | Klempířská konstrukce |
| Povlakové hydroizolace (vč. úžlabí) | ČSN 73 1901 (po 1/1999) | 1° (1,75 %) | |
| Mezistřešní a zaatikové žlaby | ČSN 73 3610 (3/2008, čl. 13.9) | - | Nedoporučuje se klempířská konstrukce |
tags: #vše #o #zaatikove #zlaby #detail