Montáž plynových rozvodů pod omítku nebo do jiných stavebních konstrukcí byla dlouho předmětem diskusí a legislativních nejasností. Představení nových montážních systémů a technologií, zejména vícevrstvých trubek, otevírá nové možnosti, ale zároveň vyžaduje podrobnou analýzu souvisejících předpisů a norem.
Novinky v rozvodech plynu: Vícevrstvé trubky
Na 8. ročníku školení GAS 2006, pořádaném 7. a 8. listopadu 2006 v Hradci Králové, byl představen připravovaný nový systém rozvodu zemního plynu z vícevrstvých trubek v budovách. Tato technologie vzbudila mimořádný zájem projektantů, montážních firem, revizních techniků a dalších odborníků. V současné době se tyto vícevrstvé plastohliníkové trubky a celoplastové trubky s protipožárními pojistkami jeví jako perspektivní řešení, které splňuje veškeré požadavky evropských norem.
Použití vícevrstvých trubek v EU a ČR
Systémy vícevrstvých trubek pro vnitřní rozvody plynu jsou již řadu let využívány v některých evropských zemích, například v Nizozemsku, Belgii, Německu a Itálii. Dokonce i některé systémy používající klasické plastové trubky bez vnitřní nosné kovové vrstvy jsou v Evropě běžné, avšak v České republice je jejich použití v současné době s ohledem na platnou legislativu vyloučeno.
Systémy z vícevrstvých trubek byly certifikovány předními evropskými zkušebnami, jako je nizozemský Gastec a německé sdružení pro plyn a vodu DVGW. I v České republice byl tento systém certifikován autorizovanou osobou č. 224 ITC Zlín. Překážkou jejich širšího nasazení v ČR je zejména nejasná interpretace ustanovení vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., § 46, odst. 2, které stanovuje zákaz použití trubek z plastových materiálů k rozvodu plynu v budovách. Podle odborného názoru se však toto ustanovení týká pouze klasických plastových trubek, nikoliv vícevrstvých trubek definovaných v normě ISO 17484-1:2006 „Plastové potrubí - Vícevrstvé trubní systémy pro vnitřní plynové instalace s nejvyšším provozním přetlakem do 5 barů (500 kPa) včetně - část 1: Požadavky na systémy“.
Další překážkou jsou některé požadavky požárních norem, kde příslušné orgány a organizace neuplatňují požadavky norem ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., kdy je třeba české technické normy chápat jako nezávazné dokumenty a kde cíle normy lze dosáhnout i jinými způsoby.
Čtěte také: Rozměry betonového sloupku pro plyn
Výhody vícevrstvých potrubí
Rozhodujícím kritériem pro plánované zavedení vícevrstvých plastových potrubí pro domovní rozvody je nejen rostoucí cena kovů, ale především úspora práce při snadné instalaci. Tyto systémy se vyznačují jak technickými, tak i ekonomickými výhodami, protože instalace je výrazně levnější díky nižší ceně materiálu a práci.
Instalace je navíc čistější a bezpečnější, jelikož nevyžaduje svařování či pájení. Montáž se provádí pomocí lisovacích fitinků, jejichž počet by měl být omezen na minimum. Vícevrstvá potrubí se instalují většinou bez takzvané ochranné trubky, i když výjimky potvrzují pravidlo. Setkat se lze i s nadprůtokovými pojistkami, v závislosti na dodavateli a doporučené dokumentaci k jeho produktům.
Legislativní a normativní rámec pro plynovody
Vyhláška č. 137/1998 Sb. a její interpretace
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v § 46 odst. 2 stanoví, že pro rozvod plynu uvnitř budov nesmí být použito materiálů z plastů. Nicméně, v případě vícevrstvých trubek systému PEX-Al-PEX (hliníková trubka opatřená z vnitřní i vnější strany vrstvou zesíťovaného polyetylénu) se nejedná o rozvod plynu z plastových materiálů ve smyslu citovaného zákazu, což ve svém stanovisku uvádí i Institut technické inspekce Praha.
Dále, § 46 odst. 3 téže vyhlášky uvádí, že rozvod plynu se nesmí vést v místech, kde by byl vystaven mechanickému namáhání, poškození, koroznímu nebo teplotnímu působení (u plastů teplota nesmí překročit 20 °C, u oceli 50 °C), nebo kde by byla znemožněna jeho kontrola či údržba. Teplotní limit 20 °C pro plastové materiály je pro vnitřní rozvody plynu v budovách, s ohledem na požadavky hygienických předpisů (např. vyhláška č. 6/2003 Sb., stanovující teploty 22 °C až 24 °C), nesmyslný a týká se spíše venkovních rozvodů.
Technická pravidla a normy
Návrh technických pravidel TPG 704 03 „Domovní plynovody z vícevrstvých trubek. Navrhování a stavba“ je zpracován v rámci uplatňování nových, progresivních technologií. Tato pravidla jsou výsledkem jednání komise pro tvorbu, schvalování a registraci technických pravidel pro oblast plynových zařízení u Hospodářské komory České republiky.
Čtěte také: Vedení plynového potrubí na fasádě
Evropská norma EN 1775 „Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak ≤ 5 bar - Provozní požadavky“ použití vícevrstvých materiálů umožňuje. Plynovody se podle ní projektují, montují a chrání tak, aby účinky požáru nevedly k výbuchu nebo podstatnému zvýšení intenzity požáru. K tomu slouží i požadavek na instalaci protipožárních armatur, které automaticky uzavírají průtok plynu při zvýšení teploty na 100 °C a odolávají teplotě 925 °C po dobu 60 minut při provozním tlaku 5,0 bar.
Pro srovnání, měděné trubky s doporučenými pájkami mají interval tavení již od 630 °C a pryžové hadice k připojování spotřebičů nemají požadovanou požární odolnost. Z tohoto pohledu je bezpečnost systému PEX-Al-PEX s protipožárními armaturami na nesrovnatelně vyšší úrovni.
Požární bezpečnost a materiály
ČSN 73 0802 „Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty“, článek 11.1.2, stanoví, že rozvodná potrubí pro hořlavé látky musí být z nehořlavých hmot (třídy reakce na oheň A1 a A2). Hliníkové trubky opatřené vrstvou zesíťovaného polyetylénu tento požadavek splňují. Je nutné vzít v úvahu, že při požáru dojde k automatickému uzavření protipožárních armatur, čímž se omezí množství zemního plynu v ohroženém úseku.
Cílem protipožárních předpisů je zabránit vzniku požáru a omezit jeho šíření. Požadavek na nehořlavost potrubí je pasivní opatření. TPG 704 03 navrhuje aktivní opatření v podobě protipožárních armatur, které v případě požáru automaticky uzavřou přívod plynu, což je efektivnější řešení. Navíc, hliníková slitina potrubí má teplotu tavení podstatně vyšší než 500 °C (teplota tání hliníku je 660,37 °C), což znamená, že trubka zůstává celistvá i při odhoření vnějšího polyetylénového opláštění.
Typy plynových rozvodů v domech
V rodinných domech se setkáváme s takzvanými spotřebními plynovody, které rozvádějí zemní plyn nebo propan-butan. Rozvod plynu začíná plynoměrem, hlavním uzávěrem plynu (HUP) a regulátorem tlaku, které jsou umístěny v normované skříni hned za vstupem plynové přípojky na pozemek. Odsud se plyn rozvádí domovním plynovodem až ke spotřebičům, přičemž před každým spotřebičem je osazena uzavírací armatura.
Čtěte také: Průvodce nátěry a opravami omítek
Materiály pro domovní plynovody
- Ocelové trubky: Dříve hojně užívané, dnes se instalační firmy spíše vyhýbají kvůli korozi a nutnosti svařování. Ve starších bytech a domech se s nimi však stále setkáváme.
- Měděné trubky: Nahradily ocel kvůli delší životnosti a menší korozi. Měď se pájí nebo spojuje pomocí fitinků. Pájení vyžaduje vysokou odbornost, jinak hrozí reklamace a zkrácení životnosti.
- Vícevrstvá plastová potrubí (PEX-Al-PEX): Novinka z Holandska, která je certifikována pro použití v EU i ČR. Nabízí úsporu nákladů a snadnou instalaci díky lisovacím fitinkům. Jejich největším omezením je nutnost umístění v podlaze či stěně nebo jiným chráněným způsobem. Odkryté mohou být jen u plynoměru a plynových spotřebičů.
Kategorie vyhrazených plynových zařízení (dle vyhlášky č. 21/1979 Sb.)
V tabulce níže jsou uvedeny kategorie vyhrazených plynových zařízení, s nimiž se běžně setkáváme u rodinných domů.
| Kategorie | Popis zařízení | Typický výskyt v RD |
|---|---|---|
| A | Zařízení na výrobu a úpravu plynů | Ne |
| B | Skladování a přeprava plynů | Ne |
| C | Plnění nádob plyny (včetně tlakových stanic) | Pokud je zásobník propan-butanu |
| D | Zkapalňování a odpařování plynů | Pokud je zásobník propan-butanu |
| E | Zvyšování a snižování tlaku plynů | Regulátor tlaku u plynoměru |
| F | Rozvod plynů | Ano (domovní plynovod) |
| G | Spotřeba plynů spalováním (kotel, sporák, zařízení pro ohřev vody) | Ano |
Instalace plynovodů pod omítkou a v konstrukcích
Instalace plynových zařízení, včetně projektování a montáže, musí být prováděna pouze odborníky s osvědčením. Kutilství je zde zcela vyloučeno kvůli vysokému riziku.
Vedení plynovodu pod omítkou
TPG 704 01 v čl. 5.3.15 stanoví zásady pro vedení vnitřního domovního plynovodu pod omítkou:
- Plynovod nesmí být uložen do agresivního materiálu (škvára, popel apod.) ani nesmí být zabetonován.
- Tloušťka stěn potrubí musí být větší než 1,5 mm, s výjimkou měděných trubek dle TPG 700 01.
- V části plynovodu pod omítkou nesmí být instalovány armatury a rozebíratelné spoje.
- Hloubka uložení pod omítkou není technickými pravidly ani normou ČSN EN 1775 stanovena, předpokládá se obvyklá tloušťka vnitřní omítky.
- Takovéto vedení se volí pouze v nejnutnějších případech a s důrazem na protikorozní opatření (např. 3-vrstvý nátěr nebo plastová izolace).
Pokud potrubí vede pod omítkou, musí být umístěno v cementové maltě s krytím minimálně 10 mm. Pokud je ve zdivu z dutých cihel, kde by mohlo dojít k nekontrolovatelnému šíření úniku plynu, musí být potrubí v chráničce.
Vedení plynovodu v podlaze, šachtách a kanálech
Plynovod může být výjimečně veden i v podlaze za přesně daných podmínek. Vnitřní plynovod vedený po povrchu má být uložen minimálně 10 mm nad podlahou a alespoň 20 mm od stěn.
Pokud je pro vedení vnitřního plynovodu využito instalační jádro, které má charakter otevřené větrací šachty, pak dle článku 5.3.9 TPG 704 01 by půdorysná plocha této šachty měla být větší než 1m². Pokud to nelze dodržet, musí se provést zvláštní opatření, například instalace čidla měřícího únik plynu v šachtě, jehož výstupem by bylo uzavření ventilů příslušných stoupajících vedení domovního plynu. Další podmínky pro vedení domovního plynovodu v instalační šachtě jsou uvedeny v čl. 5.3.17 TPG 704 01, který vyžaduje trvalé větrání celého prostoru šachty, neinstalování armatur a rozebíratelných spojů a zajištění přístupu pro kontrolu a údržbu.
Stoupající vedení domovního plynovodu je obvykle vedeno v šachtách určených pro tento účel. Plynovod je přímo zakázán vést ve schodišťových stupních a chráněné únikové cestě, s výjimkou stavebních změn objektů podle ČSN 73 0802.
Kudy se plyn nesmí vést (bez zvláštních opatření)
- Výtahovými šachtami
- Šachtami pro shoz odpadků
- Nepřístupnými a nevětranými šachtami
- Otevřenými větracími šachtami o půdorysné ploše menší než 1 m²
- Kominovými průduchy, komínovým zdivem
- Podlahami (kromě výjimek)
- Schodišťovými stupni nebo stropy
- Za a pod stabilně zabudované předměty
Těsnění prostupů plynových potrubí
Rozvod plynu by měl být navržen tak, aby co nejméně prostupoval požárně dělicími konstrukcemi. Konstrukce, ve kterých se vyskytují tyto prostupy, musí být dotaženy až k vnějším povrchům prostupujících zařízení, a to ve stejné skladbě a se stejnou požární odolností, jakou má požárně dělicí konstrukce. Prostupy musí být navrženy a realizovány v souladu s ČSN 73 0802 „Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty“ a ČSN 73 0804 „Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty“. Základní požadavky na těsnění prostupů instalací jsou uvedeny v ČSN 73 0810 „Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení“.
Plynová potrubí se musí těsnit „klasifikovaným způsobem“. Pokud je na obvodovou konstrukci objektu kladen požadavek na požární odolnost REI(t), REW(t), EI(t) nebo EW(t), musí být prostupující plynové potrubí požárně utěsněno. Těsnění se liší podle toho, zda je potrubí nehořlavé (třídy reakce na oheň A1, A2 - ocel, měď apod.) nebo hořlavé (třídy reakce na oheň B a horší - polyetylen, vícevrstvé potrubí apod.).
Pokud instalace za stěnou pokračuje v terénu pod zemí a je zasypána, požární utěsnění prostupu není vyžadováno. V případě hořlavých konstrukcí je nutné v místě prostupu zabránit prohoření instalací osazením instalačního kanálu nebo šachty se shodnou požární odolností.
Příklady provedení těsnění prostupů
- Nehořlavé potrubí (holé nebo izolované nehořlavou izolací): Dotěsnění tepelnou izolací s třídou reakce na oheň A1 a objemovou hmotností ≥ 140 kg/m³. Potrubí musí být zaizolováno minimálně 500 mm z obou stran konstrukce tepelnou izolací o tloušťce minimálně 30 mm a objemovou hmotností minimálně 40 kg/m³. Místo prostupu se ošetří protipožární stěrkou PROMASTOP®-CC nebo protipožárním tmelem PROMASEAL®-AG.
- Nehořlavé potrubí (izolované hořlavou izolací do tloušťky 32 mm): Použije se protipožární zpěňující páska PROMASTOP®-W omotaná kolem potrubí a zasunutá do konstrukce z obou stran. Potrubí se dozdí, dobetonuje nebo dotěsní minerální vatou a protipožární stěrkou PROMASTOP®-CC.
- Hořlavé potrubí (holé nebo s hořlavou izolací): Opatří se protipožární páskou PROMASTOP®-W omotanou kolem potrubí a zasunutou do konstrukce z obou stran. Maximální průměr hořlavého potrubí s hořlavou izolací je 90 mm pro PVC, PE a PP a 75 mm pro ALPEX. Lze použít i protipožární zpěňující tmel PROMASEAL®-AG.
V případě rodinného domu je podle vyhlášky č. 23/2008 Sb. brán jako jeden požární úsek, pokud plocha nepřesáhne 600 m². Rozvod plynu do jednotlivých bytů v bytových domech je jiný a plynoměry zde najdeme na chodbách, u vstupů nebo v bytových jádrech. Zde se vyžaduje instalace protipožárních pojistek, které automaticky uzavřou přívod plynu do jednotlivých prostor při zvýšení teploty na 100 °C.
Bezpečnostní pásma a zemní práce
Sítě technického vybavení (plynovody a teplovody) mají být uspořádány tak, aby všechny práce při jejich budování, údržbě, opravách a rekonstrukcích byly bezpečně realizovatelné. Ochranné pásmo plynovodního potrubí se vytyčuje po obou stranách plynovodu jako půdorysná vzdálenost od vnějšího líce potrubí. Ochranné pásmo se mění s tlakem v potrubí.
V ochranném pásmu plynárenských zařízení je zakázáno provádět činnosti, které by ho mohly ohrozit. Strojní provádění výkopů je možné vykonávat pouze do vzdálenosti 1 m od vyznačené polohy podzemního vedení. Při dokopávkách u plynovodů a parovodů se nesmí používat nevhodné ruční nářadí (např. špičáky, sochory) ani pneumatické, elektrické, akumulátorové nebo motorové nářadí.
V zasypané výkopové rýze se plynovod označuje žlutou výstražnou fólií, položenou minimálně 200 mm nad potrubí, což je důležitá informace při ruční dokopávce.
Uzemnění a pospojování
Uzemňovací soustava nesmí spoléhat na kovové potrubí pro hořlavé kapaliny nebo plyny. Nicméně, v každé budově musejí být vstupující kovové části, které jsou náchylné přivést nebezpečný rozdíl potenciálů (např. kovová potrubí zajišťující napájení budovy plynem), spojeny s hlavní uzemňovací svorkou (resp. ochrannou přípojnicí) vodiči ochranného pospojování, a to co nejblíže k místu, kde vstupují do budovy (ČSN 33 2000-4-41 ed. 3).
Revize a kontroly plynových zařízení
Domovní rozvody plynu, plynové spotřebiče a další podobná zařízení vyžadují povinné kontroly a revize prováděné v pravidelných intervalech. Podceňovat práci revizních techniků se nevyplácí, neboť hlavní riziko představuje neprofesionální instalace nebo oprava plynových spotřebičů, což může mít značné následky na životech a majetku.
Typy kontrol a revizí
- Kontrola zařízení: Každý rok by měla proběhnout kontrola, při které odborný technik zkontroluje, vyčistí a seřídí celé zařízení.
- Výchozí revize: Provádí se u nově instalovaného zařízení, po náročné opravě nebo po odstávce zařízení delší než 6 měsíců.
- Provozní revize: Provádí se 1x za tři roky a zahrnuje kontrolu v provozu, dokumentace a obsluhy, a kontrolu ostatních revizí provedených na zařízení (elektrická zařízení, komíny, tlakové nádoby atd.).
Časté závady a rizika
Revize nejčastěji odhalují problémy se stárnutím materiálu, mechanickým poškozením a netěsností plynovodu. U plynových spotřebičů se často jedná o znečištění hořáků, poruchy ovládacích prvků nebo závady v elektronice. Méně časté jsou skryté vady materiálů.
Případy smrtelných zranění způsobených poruchou potrubí jsou velmi vzácné. Většinou se lidé otráví oxidem uhelnatým, který vznikne při nedostatečném spalování, nebo je problém spojen s koncovým zařízením a lidským faktorem (např. u sporáků). Největší riziko však číhá právě při instalaci plynových rozvodů - nekontrolovaný únik plynu. Odolnost proti provrtání má měděné potrubí stejnou jako potrubí vícevrstvé.
Nové vícevrstvé potrubní systémy pro rozvod plynu zatím nezaznamenaly žádné reklamace ani vážné poruchy s následkem škod či ztrát na lidských životech. Instalace je čistější a bezpečnější, jelikož nevyžaduje svařování či pájení, což přispívá k lepšímu přijetí této technologie stavebními firmami.
tags: #plyn #pod #omitkou #predpisy