Plyn se v rodinných domech i v bytech využívá především k vytápění, k ohřevu vody a k vaření. K tomu jsou samozřejmě nutná příslušná plynová zařízení, která se podle vyhlášky č. 21/1979 Sb. dělí do skupin A-G, přičemž většiny staveb se týkají skupiny F a G, tedy rozvod a spotřeba plynů spalováním (kotel, sporák, zařízení pro ohřev vody atd.). Domovní rozvod plynu začíná plynoměrem, osazeným (s hlavním uzávěrem HUP a regulátorem tlaku) v normované skříni za vstupem přípojky na pozemek. Plynovody v budovách vedou od předávacího místa po spotřebiče a jsou určeny pro tlak do 10 kPa a spotřebiče do 50 kW (neplatí pro plynovody v zemi a LPG). Vnější části plynovodů mohou být vedeny po fasádách, ve fasádách nebo v zemi.
Ukládání plynového potrubí do fasády a tepelné izolace
Při zateplování objektů je někdy nutné zakrýt tepelnou izolací plynovod vedený po obvodové stěně objektu. Otázka možnosti uložení stávajícího ocelového potrubí rozvodu plynu vedeného po fasádě do polystyrenu při zateplování domu je častá. Vstup i výstup potrubí do tohoto úseku by měl být veden po stěně, nebude zazděn a bude přístupný ke kontrole.
Předpisy a normy
- TPG 704 01: Umožňuje vedení plynovodu za podmínky, že provedení polystyrenu nevytvoří dutý prostor.
- ČSN EN 1775: Spolu s TPG 704 01 nespecifikuje přímo pojem "dutý prostor", nicméně je nutné vycházet z analýzy rizik.
Analýza rizik
Při rozhodování, zda je nutno konkrétní prostor považovat za dutý nebo zda je nutno plynovod uložit do chráničky, je nutno vycházet z analýzy rizik. Ta bere v úvahu objem prostoru, provozní tlak plynu, pravděpodobnost iniciace a možné následky při vytvoření výbušné směsi. Je nutno vzít v úvahu i možnost zranění kolemjdoucích osob padajícím izolačním materiálem.
Technologie zateplování a chráničky
V případě nejběžněji používaných tepelně izolačních prvků, kterými jsou polystyrenové desky, záleží při posuzování, zda je nutno uložit plynovod do chráničky, na použité technologii zateplování.
- Pokud se jedná o nízkotlaký rozvod plynu a při zateplování jsou vytvořeny pouze malé, izolované dutiny, nemusí být chránička vždy nutná.
- Pokud je použita technologie, kdy jsou na nosnou konstrukci montovány desky a prostor mezi deskou a fasádou je či není vyplněn izolačním materiálem, je situace složitější.
- V případě středotlakého plynovodu musí být část plynovodu pod zateplením vedena vždy v chráničce, dimenzované na nejvyšší provozní tlak!
- Zeď provedenou z dutých cihel je nutno považovat vždy za dutou zeď, přestože se může na první pohled jevit, že objem dutého prostoru je z hlediska možných následků výbuchu nahromaděného plynu zanedbatelný.
Antikorozní ochrana
Je-li plynovod veden nepřístupnými místy (například pod izolací), je nutno jej opatřit vyšší ochranou proti korozi, například zesílenou izolací. Lze také aplikovat pro případy vedení plynovodu pod omítkou - zvýšená ochrana proti korozi (třívrstvý nátěr, asfaltová nebo plastová izolace).
Čtěte také: Podélné řezání dlažby imitace dřeva
Nátěry domovního plynovodu jsou třívrstvé o tloušťce 0,25 mm jakoukoli barvou, pouze v místech s možností záměny s jiným potrubím je nutné trubky označit žlutými proužky nebo žlutou lakovou barvou.
Odtah spalin fasádou
Na fasádu se vyúsťují odtahy plynových spotřebičů v technicky zdůvodněných případech, kdy je jiný způsob problematický. Používá se buď pro spotřebiče v provedení B s nuceným přívodem vzduchu, spotřebiče v provedení B s nuceným odvodem spalin nebo spotřebiče v provedení C (tzv. "turbo" - nasávající vzduch potrubím přímo z vnějšího prostředí). Spaliny obsahují kromě vodní páry a CO2 i škodliviny, z nichž jsou nejvíce sledovány oxidy dusíku NOx, které mohou pronikat okny do interiéru. Také může docházet k poškozování fasády.
Faktory ovlivňující vlastnosti ovzduší v okolí odtahů
- Výkon spotřebiče: Výkonnější kotle a kotle s nižší třídou NOx (větší koncentrací škodlivin ve spalinách) přirozeně ohrožují větší plochu fasády a oken.
- Třída NOx: Dle koncentrace NOx v mg/kWh.
- Teplota spalin: Má vliv na poměr mezi šířkou a výškou zasažené části fasády, protože teplejší spaliny rychleji stoupají vzhůru, nešíří se tolik do stran, ale zasahují do větší výšky. U spalin s nízkou teplotou, zejména u vlhkých spalin kondenzačních kotlů, se více spalin šíří do stran a část spalin se může šířit i na fasádu pod vyústěním.
- Rychlost spalin ve vyústění: Malá výstupní rychlost spalin (např. z lokálních plynových topidel) způsobí proudění koncentrovaných spalin přímo po fasádě, zatímco vysoká rychlost transportuje spaliny dále od fasády a přímo u vyústění dochází k intenzivnímu promíchání spalin s okolním vzduchem.
- Rychlost větru: Za bezvětří je spalinová vlečka prakticky neměnná a trvale zasahuje fasádu především svisle nad vyústěním. Vlivem větru se spaliny dostávají dále od svislého směru, ale díky poryvům nezatěžují tyto části fasády trvale.
Norma ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování a připojování spotřebičů paliv (leden 2008)
Tato norma nově upravuje odtah spalin stěnou fasády. Zde jsou klíčové změny oproti dřívějším TPG:
- Maximální možný výkon: V TPG byl možný jmenovitý výkon 50 kW, zatímco norma připouští 40 kW u průmyslových objektů (bez oken nad vyústěním) a 14 kW u rekonstrukcí bytových a rodinných domů. To znamená, že v nové bytové výstavbě již nemohou být takto vyúsťovány prakticky žádné plynové kotle a u rekonstrukcí žádné kotle s průtokovým ohřevem teplé vody (ty mají výkon 18 kW a více).
- Ochranné pásmo vyústění: Dříve nelogicky nezáviselo na výkonu ani na třídě NOx. V normě je naopak podrobná tabulka rozměrů ochranného pásma pro 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 kW s procentuálními korekcemi podle NOx tříd. Norma oproti TPG také udává určité ochranné pásmo pod vyústěním.
- Tvar ochranného pásma: Trochu překvapivý je tvar většinou rozhodující horní části ochranného pásma dle normy, nejexponovanější část pásma zde není svisle nad vyústěním, ale zhruba 25° od svislice na obě strany. Například 12 kW kotel běžné třídy NOx 3 vyžaduje ve výšce 5 m nad vyústěním více než 6 m široký prostor bez oken. TPG předpokládala zatížení především ve svislém směru v pásu jen 1 m.
- Vyústění pod balkonem a přesahující střechou: Dle normy nesmí být u spotřebiče s více než 7 kW vyústění pod balkonem a přesahující střechou bez žádné další specifikace, výšek nebo možných opatření. Výměna mnohých stávajících "turbokotlů" za nové bude problematická, protože přesahující střecha je velmi častá.
- Výška vyústění nad terénem: TPG požadovala výšku vyústění nad terénem nebo římsou 0,3 m (kvůli sněhu), na veřejných místech u spotřebičů s ventilátorem 2 m nad terénem (nad dýchací zónu člověka).
- Imisní limity NOx a CO: TPG požadovala u spotřebičů nad 7 kW dodržení imisních limitů NOx a CO u oken obytných a pobytových místností ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. vyjma osamocených volně stojících staveb s jedním uživatelem, norma to požaduje bez výjimky.
- Těsnost oken: Co neřeší norma ani neřešila TPG, je těsnost oken, otevíratelnost a jejich skutečnou větrací funkci. Okna jsou definována jako stavební otvor, i když nemusí sloužit k větrání.
Kritéria ochranného pásma pro vyústění spalin
Následující tabulka ilustruje rozdíly v požadavcích na ochranná pásma pro vyústění spalin dle TPG a ČSN:
| Kritérium | TPG (před rokem 2008) | ČSN 73 4201 (od roku 2008) |
|---|---|---|
| Maximální jmenovitý výkon | 50 kW | 40 kW (průmyslové objekty), 14 kW (rekonstrukce bytových/rodinných domů) |
| Závislost ochranného pásma na výkonu/NOx třídě | Nezáviselo | Podrobná tabulka pro 8-14 kW s korekcemi dle NOx tříd |
| Ochranné pásmo pod vyústěním | Neřešeno | Určité ochranné pásmo stanoveno |
| Tvar horní části ochranného pásma | Svisle nad vyústěním (cca 1 m široký pás) | Zhruba 25° od svislice na obě strany |
| Vyústění pod balkonem/přesahující střechou (nad 7 kW) | Specifikace možných opatření | Nesmí být bez žádné další specifikace |
| Výška vyústění nad terénem/římsou | 0,3 m (kvůli sněhu), 2 m na veřejných místech (u spotřebičů s ventilátorem) | Neřešeno (zřejmě platí obecné principy TPG) |
| Imisní limity NOx a CO u oken obytných místností | U spotřebičů nad 7 kW (s výjimkou osamocených staveb) | Bez výjimky |
Požadavek na dodržení koncentrace NOx platí obecně pro všechny kotle v provedení C, bez ohledu na to, zda je odkouření vyvedeno nad střechu, nebo do fasády.
Čtěte také: Rozměry betonového sloupku pro plyn
Domovní rozvody plynu a jejich instalace
Podle použitého materiálu existují plynovody z oceli, z polyetylenu a z mědi, používají se však i vícevrstvá plastová potrubí. V budovách se ale mohou používat výhradně kovová potrubí, která se ukládají na konzoly nebo držáky podél zdí nebo pod omítku. Tato omítka nesmí být agresivní a nesmí pohlcovat vlhkost (sádra či malta na bázi hygroskopických materiálů). Plynovody nesmí být vedeny v podlahách. Do kolektorů, šachet nebo kanálů je lze ukládat pouze v případě, že prostory jsou trvale větratelné a přístupné kontrole i údržbě.
Typy potrubí
- Ocelová potrubí: Dnes se instalační firmy ocelovým potrubím, které je nutné svařovat, raději vyhýbají. Ocel časem podléhá korozi a byla v průběhu času nahrazena mědí. I když se s ocelí ve starších bytech a domech dodnes hojně setkáváme.
- Měděná potrubí: Na povrchu koroduje tak, že změní svou barvu do modrozelené, její trvanlivost je pak ale oproti oceli značná. Nejdražšími potrubními systémy jsou měděné, roli zde hraje jak cena materiálu, tak náročnost instalace, kdy je měď nutné svařovat či pájet. Jedinou výjimku tvoří měděná potrubí s fitinky, kde si připlatíme pouze za materiál, jelikož potrubí se nesvařuje ani nepájí, jen se složí jako skládačka.
- Vícevrstvá plastová potrubí (plastohliníková, celoplastová): Novinkou jsou však dnes vícevrstvá plastová potrubí, která se k nám dostala z Holandska, kde byla úspěšně odzkoušena. Rozhodujícím kritériem, proč jsou i u nás v plánu vícevrstvá plastová potrubí pro domovní rozvody, je nejen rostoucí cena kovů, ale především úspora práce při snadné instalaci plastových rozvodů. Rozvody se tak výrazně zlevní nejen cenou za materiál, ale i cenou za práci. Tyto trubky zabraňují prostupu zápachu skrz plášť trubky. Vícevrstvé trubky se vždy instalují do podlahy nebo do stěn, případně musí být chráněny proti mechanickému poškození a proti vysokým teplotám jiným způsobem. Odkryté mohou být jen u plynoměru a spotřebiče. Aplikace je tudíž vhodná v novostavbách, při rekonstrukcích starších objektů je pracná a finančně nákladná.
Ukládání potrubí do stěn a podlah
Potrubí vedené ve stěně bude zasekáno v drážce a musí být chráněno proti korozi a nesmí přijít do styku se škvárou nebo škvárovým zdivem. Největším omezením instalace nových vícevrstvých plastových trubek je pravidlo, že musí být umístěné v podlaze či stěně a nebo chráněné jiným způsobem. Odkryté mohou být jen u plynoměru a plynových spotřebičů (kotel, sporák, průtokový ohřívač, kamna …). Můžeme proto zapomenout na jejich instalaci do rekonstruovaných či nových domů a bytů, ta by totiž byla příliš drahá, ovšem při kompletních rekonstrukcích a v novostavbách je toto řešení ideální. Své výhody zazdění potrubí má, jelikož je tak chráněno proti mechanickému poškození i proti vysokým teplotám. Navíc se zřejmě vyhneme bezpečnostním pojistkám, které koneckonců nejsou požadovány ani u odkrytého potrubí z mědi. Plastohliníkové či celoplastové trubky jsou montované s takzvanými lisovacími fitinky. Jejich počet však musí být omezen na minimum.
Bezpečnostní pojistky a odolnost proti teplotám
Nejspornější otázkou směrnic jednotlivých zemí je odolnost nových materiálů vůči vysokým teplotám a nutnost přídavných bezpečnostních pojistek. Holanďané nakonec praxí prokázali i fakt, že bezpečnostní pojistky vícevrstvých potrubí jsou jen přesvědčovacím argumentem, nikoli smysluplným řešením a odstranili je. Platí však, že vícevrstvá potrubí jsou náchylnější k mechanickému poškození zvenčí, hlavně ostrými předměty a také vůči vysoké teplotě. Instalací do zdi či podlahy však právě v Holandsku vyřešili všechny problémy a z instalačního postupu nakonec vypadly i zbytečné bezpečnostní pojistky. Ty jsou naopak nezbytné, je-li potrubí nechráněné.
Mezi materiály odolné vůči vysokým teplotám patří ty, které odolávají teplotám do +650 °C. Přitom teplota samovznícení zemního plynu činí cca +630 °C. Není-li pak materiál, ze kterého je potrubí vyrobeno, odolný vůči vysokým teplotám, potrubí se může narušit už při teplotě mnohem nižší. Objeví-li se nám pak zdroj hoření, plyn může explodovat. Ovšem v praxi se toto riziko zatím ukázalo minimálním. Svou roli navíc hraje i nadprůtoková armatura a také si musíme uvědomit, že pájená stará potrubí takovým teplotám v žádném případě neodolávají a přitom nejsou zaznamenány vážné exploze, které by byly způsobeny požárem. Potrubí, která by byla vůči tak vysokým teplotám odolná, jsou velmi drahá (až dvojnásobně) a naprosto běžně se tedy dodnes používají materiály, které mají teplotu tavení cca +380 °C.
Ochranná a bezpečnostní pásma
Sítě technického vybavení (plynovody a teplovody) mají být uspořádány tak, aby všechny práce při jejich budování, údržbě, opravách a při jejich rekonstrukcích byly bezpečně realizovatelné. Způsob a rozsah opatření při ochraně pracovníků se stanoví již v projektové dokumentaci stavby. Podle Přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, patří mezi tyto činnosti práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, případně zařízení technického vybavení. Tyto činnosti vystavují fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví.
Čtěte také: Jak správně provést přechod barvy na fasádě?
Ochranné pásmo plynovodu
Ochranné pásmo plynovodního potrubí nebo plynovodní přípojky se vytyčuje po obou stranách plynovodu jako půdorysná vzdálenost od vnějšího líce tohoto potrubí. Ochranné pásmo plynovodu se mění s tlakem v potrubí. V ochranném pásmu plynárenských zařízení je zakázáno provádět činnosti, které by ho mohly ohrozit. Nesmí dojít k poškození těchto zařízení ani mimo ochranné pásmo. V lesních průsecích provozovatel udržuje volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.
Bezpečnostní pásmo
Bezpečnostním pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení.
Nejmenší dovolené vzdálenosti (ČSN 73 6005 - Prostorové uspořádání vedení technického vybavení):
- Vodorovná vzdálenost při souběhu:
- Se silovými kabely, kabely elektronických komunikací, montážními kanály a kabelovody při tlaku v plynovém potrubí do 0,005 MPa: 0,4 m.
- Se silovými kabely při tlaku v plynovém potrubí do 0,4 MPa: 0,6 m.
- Svislá vzdálenost při křížení:
- Se silovými kabely do 35 kV, kabely elektronických komunikací, vedením tepelných sítí, montážními kanály a kabelovody při tlaku v plynovém potrubí do 0,005 MPa: 0,1 m.
Pro rozvod plynu v zastavěném území a pod komunikací platí jiné hodnoty. Ty jsou pro konkrétní případy uvedeny v ČSN 73 6005.
Označení plynovodu
V zasypané výkopové rýze se plynovod označuje výstražnou fólií tak, jak stanoví ČSN 73 6006 - Výstražné fólie k identifikaci podzemních vedení technického vybavení. Přičemž výstražná fólie se současně klade minimálně 200 mm nad potrubí. Je to důležitá informace při ruční dokopávce, protože nám oznamuje, kdy jsme v bezprostřední blízkosti potrubí. Pro plynovod se používá žlutá barva fólie. Pokud je plynovod opatřen chráničkou, musí mít tato chránička rovněž žlutou barvu.
Práce v ochranných pásmech
O provozovatele plynovodu může být udělen písemný souhlas s umísťováním jiných než veřejně prospěšných staveb, se stavební činností, se zemními pracemi, se zřizováním skládek a s uskladňováním materiálu v ochranném pásmu. Vysazovat trvalé porosty kořenící do větší hloubky než 200 mm nad povrch plynovodu nebo plynové přípojky ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu je možné pouze na základě souhlasu provozovatele.
O způsobu provádění zemních prací v blízkosti podzemních vedení musí být všichni pracovníci včetně obsluh strojů prokazatelně (písemně) poučeni. Přidělenou práci nemůže vykonávat pouze jeden pracovník. V dohledové vzdálenosti musí být vždy další osoba. Strojní provádění výkopů je možné vykonávat pouze do vzdálenosti 1 m od vyznačené polohy podzemního vedení. U plynovodů a parovodů se nesmí při dokopávkách používat nevhodné ruční nářadí (např. špičáky, sochory apod.). Totéž platí i pro aplikaci pneumatického, elektrického, akumulátorového nebo motorového nářadí.
Revize a kontroly plynových zařízení
Domovní rozvody plynu, plynové spotřebiče a další podobná zařízení vyžadují povinné kontroly, prováděné v pravidelných intervalech. Podceňovat práci revizních techniků se skutečně nevyplácí. Vystavujeme se tak nebezpečí ohrožení vlastního života nebo majetku. Hlavním rizikem je neprofesionální instalace, případně oprava plynových spotřebičů.
Co nejčastěji odhalí revize
V praxi revize nejčastěji odhalí problém se stárnutím materiálu, případně mechanickým poškozením nejrůznějšího druhu. Běžné je též zjištění netěsnosti plynovodu. Zařízení zkrátka nejsou věčná a mají určitou omezenou životnost. V oblasti plynových spotřebičů se často může jednat především o znečištění hořáků a poruchu ovládacích prvků (kohoutů), nebo závady v elektronice. Méně často se pak vyskytují latentní skryté vady materiálů. Přitom si některá zařízení vyžadují častější kontroly, hlavně když to vyžaduje jejich technický stav. Vyšší pozornost je také věnována třeba velkým kotelnám.
Typy kontrol a intervaly
- Každý rok: Běžná kontrola zařízení, při které odborný technik zkontroluje, vyčistí a seřídí celé zařízení. Uživatel spotřebiče zajišťuje pozvání ke kontrole. Nejvhodnější doba objednání je v období po skončení topné sezóny (od března do srpna).
- Výchozí revize: Provádí se u nově instalovaného zařízení, po náročné opravě, po odstávce zařízení delší než 6 měsíců.
- Provozní revize (1x za tři roky): Zahrnuje kontrolu v provozu, ale také kontrolu dokumentace a obsluhy a kontrolu ostatních revizí, provedených na zařízení (např. revize elektrických zařízení, revize komínů a kouřovodu, revize tlakových nádob a podobně).
Revizní zpráva
Revizní zpráva v sobě zahrnuje hned několik náležitostí: jméno a číslo oprávnění revizního technika (RT) plynových zařízení, jméno a příjmení, datum kontroly a uvedení jejího rozsahu. Dále se uvádí popis revidovaného zařízení, zjištěné závady a návrhy na jejich odstranění. Zprávu nakonec stvrzuje podpis revizního technika. Zpráva slouží jako provozní dokumentace a datum v ní uvedené nám vymezuje nutnost její aktualizace.
tags: #vedení #plynu #fasádou #předpisy