Dospěli jsme k rozhodnutí, že si postavíme dům. Pod pojmem stavební materiál si představíme prakticky cokoliv, z čeho se dá postavit nejen obytný prostor, ale téměř všechno, co nás obklopuje. Můžeme si vybrat mezi přírodními či umělými stavebními materiály. Podle účelu použití rozeznáváme materiály nosné, nenosné, ochranné, provozní, instalační a izolační. Častokrát se také setkáváme s pojmem kompozit nebo kompozitní materiály. To jsou takové, které jsou složeny minimálně ze dvou rozdílných složek, např. železobeton nebo dřevoplast.
Přírodní materiály
Kámen je nejstarší stavební materiál stejně jako dřevo. Do dnešních dob nalézá spolu s pískem velké uplatnění ve stavebnictví. Kámen lze opracovávat jako celistvé kusy na podezdívky, obklady i vnější výstavbu. Drobnější kamení se uplatní podle hrubosti (frakce). Hrubý říční písek se používá nejčastěji při výrobě betonu nebo jako lože pro pokládku zámkové dlažby. Jemný kopaný písek lze využít při míchání malty. Drcené kamenivo (štěrk) využíváme jako základy staveb, podklad při výstavbě komunikací nebo jako příměs do betonu. Tzv. kačírek je specifické kamenivo oblého tvaru, které se pouze čistí a je využitelné z estetického hlediska jako dekorativní zásyp podezdívek nebo jako okrasný prvek na zahrádkách.
Cihla není sice zrovna typickým přírodním materiálem, ale hlína, ze které se cihly vyrábí, ano. Jak cihly, tak hlína jsou velmi starým stavebním materiálem a cihly samy procházejí neustále další proměnou a jsou dále vylepšovány k dokonalosti. Jsou oblíbené pro svou pevnost a přitom relativně nízkou hmotnost, velmi dobrou tepelnou vodivost, jsou z ekologického hlediska nezávadné, protože jsou z přírodního materiálu, jsou nehořlavé i zvukově izolační. Jedna z jejich nemilých vlastností je nedostatečná tepelná izolace. Plné cihly slouží pro stavbu obvodového i vnitřního zdiva. Cihly voštinové se hodí na dozdívky, přizdívky nebo výstavbu nosného zdiva. Lícové cihly jsou ideální k stavěné krbů, výstavbu plotů nebo jako materiál na fasády. Věncovky jsou cihly určené k omezení tepelných mostů tam, kde se zdivo dotýká stropů. Duté tvarovky jsou kvalitní náhražkou plné cihly, hlavně pro svou nízkou hmotnost, lepší izolační vlastnosti i rychlejší a snazší výstavbu.
Umělé materiály
Zůstaneme ještě chvíli u cihel. Pórobetonové cihly jsou lehké, minerální a přitom pevné tvárnice, použitelné na obvodové zdivo, ale i příčky, vnitřní stěny i stropy. Jsou lehce opracovatelné a dají se z nich tvarovat nejrůznější profily. Betonové cihly se používají pří stavbě okrasných zdí. Vyrábějí se také jako prefabrikované tvarovky na stavbu plotů, zídek nebo schodišť. Pemzové cihly nebo keramzitové bloky jsou vyrobené z cementu, pemzy nebo keramzitu. Mají velmi dobré izolační vlastnosti, zejména tepelné. Jsou použitelné na všechny druhy zdiva. Mezi další typy umělých stavebních materiálů lze zařadit vápenopískové cihly nebo velkoformátové lehké pálené cihly. Ytong je pórobetonová tvárnice s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi, jednolitá a velmi lehká. Dá se řezat na jakékoliv tvary. Díky pevnosti je jimi možné postavit budovy až do výšky pěti pater. Nesmíme zapomenout ani na tzv. ztracené bednění, kde je klasický beton nahrazován bednícími tvárnicemi z pórobetonu, které slouží k výstavbě opěrných zdí, k bednění základových desek nebo jako samostatné základy podezdívek.
Další druhy cihel
- NF - Normalformat: Normalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly, které se využívají ve střední a východní Evropě. Rozměr NF je 250 x 120 x 65 mm.
- WF - Waalformat: Waalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly. Tento typ cihel se používá nejčastěji v západní a severní Evropě, ale je oblíbený také v České republice. Rozměry WF jsou 210 x 100 x 50 mm.
- Lícové cihly ražené: Ražené cihly se vyrábí oproti klasické CPP ražením hlíny do speciálních forem. Cihla má díky tomu ze všech 4 stran vzor, který vynikne v každém interiéru. Z lícovek nejčastěji realizujeme oplocení, komíny, krby, ale také interiérové zídky. Nasákavost ražené lícovky je do 18 %.
- Cihly klinker: Klinkery mají nasákavost do 6 % a jsou vyráběny strojově. Tři strany jsou pohledové, 1 je pak hladká.
Vlastnosti pálených cihel
- modulový formát
- estetický vzhled
- dobře akumuluje teplo
- dobrá pevnost
- ekologické řešení - přírodní materiál
- dobře izoluje zvuk
- vysoká požární odolnost
Šamotové cihly
Materiál šamot neboli chamotte se vyrábí z přírodních surovin. Z větší poloviny obsahuje oxid křemičitý a ze čtvrtiny oxid hlinitý. Zbytek pak tvoří nejrůznější příměsi od železa přes hořčík po vápník. Jednotliví výrobci šamotových produktů používají různé příměsi, a tak se barevnost výrobků liší. Hlavní složkou směsi pro výrobu šamotu je ostřivo z lupku. Jde o horninu vzniklou usazením vrstev jílovce na dně prehistorického moře. Šamot má podobu suché směsi, malty nebo cihel a plátů. Tyto produkty se vyrábí dvěma metodami - lisováním, nebo tažením.
Čtěte také: Tipy pro rychlý růst živého plotu
Výrobky ze šamotu se v kamnářství používají zejména pro jejich žáruvzdornost - dlouhodobě odolají teplotám přesahujícím 1000 °C. Současně po zahřátí vyzařují přirozené sálavé teplo, které je pro člověka příjemné. Materiál vyniká i pevností v tlaku, která je více než 30 MPa. Ze šamotu se vyrábí produkty různých tvarů a rozměrů. Vhodné jsou pro výrobu ohnišť i vyzdívání kamen, krbů či udíren.
Využití šamotových cihel:
- Šamotová cihla: je ideálním materiálem ke stavbě zahradních i vnitřních krbů, grilů či ohnišť. K dispozici jsou šamotové cihly různých rozměrů.
- Šamotové desky a plátky: Alternativou k cihlám jsou šamotové desky a plátky, které jsou zpravidla delší a širší, ale současně užší. Ideální jsou pro použití do topeniště krbů a kamen, kde pro svou malou tloušťku nezabírají příliš místa. Desky ze šamotu jsou rozměrnější a těžší, váží od 2 do 16 kg.
- Klíny, respektive oblouky: Specifickým produktem ze šamotu jsou klíny, respektive oblouky. Vhodné jsou pro vystavení pece (např. na pizzu). Pro své typické zbarvení a pevnost v tlaku se však používají i v místech, kde nejsou vystaveny vysokým teplotám.
- Překlady neboli hurdisky: Z žáruvzdorného šamotu se vyrábí také překlady neboli hurdisky.
Výroba cihel
Společnost Wienerberger, která nám umožnila navštívit s kamerou výrobní závod a zjistit, jak se vlastně cihly vyrábí, má v České Republice aktuálně 6 cihelen. Čtyři jsou v Čechách a dvě na Moravě. V cihelně v moravských Novosedlech, kde jsme pro Vás video natáčeli, se vyrábí cihly pro obvodové i vnitřní nosné zdivo.
Jednou z hlavních surovin pro výrobu cihel je jíl. Aby se nemusel do cihelny dovážet, jsou všechny cihelny postaveny právě v místech, kde byla objevena naleziště jílu. V Novosedlech je zásoba jílu ještě na 20 let. Kromě jílu se do vstupní směsi přidávají další suroviny, které mají za úkol cihlu odlehčit a zlepšit její tepelné vlastnosti. Takovou surovinou jsou například dřevěné piliny, které tvoří zhruba 30% obsahu.
Správně namíchané suroviny putují po dopravnících do takzvaného hrubého válce a z něj do dalšího válce, kterému tady říkají jemný. Ten umele materiál pro výrobu cihel na zrnka o velikosti 0,8mm. Takto připravený materiál putuje po strmém dopravníku připomínajícím jezdící schody do druhé haly, kde je ukládán do velkých zásobníků. Díky zásobníkům umístěným mezi halou pro přípravu směsi a halou pro lisování cihel lze připravovat směs i v době, kdy se cihly v druhé hale nelisují. Naopak díky zásobě směsi se mohou cihly lisovat i v okamžiku, kdy probíhá odstávka v části přípravy směsi pro výrobu.
Do směsi jílu a dalších přísad se přidává i voda. Z lisu, který funguje podobně jako mlýnek na vánoční cukroví, následně vyjíždí dlouhý pruh cihly. Ten se nařeže pomocí ocelového drátu na jednotlivé cihly, které putují do sušárny. Typ cihly, která se na lisu vyrábí, určuje takzvaná matrice. Matrice je ocelová forma s otvory, kterými se „hlína protlačuje“. Pro každý typ výrobku, zde mají samostatnou matrici, kterou na lisu vymění podle toho, jaký typ cihly je třeba vyrábět.
Čtěte také: Tipy pro úzké živé ploty
Na začátku sušárny je teplota kolem 40°C a 90% vlhkosti. Jak vozíky postupně projíždějí sušárnou, budoucí cihly tak vysychají. Na konci sušárny, která má 70 m je teplota přibližně 80°C a vlhkost pouhá 3%. Vysušené cihly, které jsou pevné a tvrdé se ze sušárenských vozíků přeloží na pecní vozy a putují na vypálení. Protože je dnes většina cihel broušených, postupují cihly po vypálení právě do brusky, která je při rovnání zmenší o 6 mm. Broušené cihly se tak již na začátku výroby musí vyrábět o 6 mm vyšší, aby zde bylo co brousit.
Při výrobě vatových cihel s označením Porotherm T Profi se zbroušené cihly naplňují minerální vatou, kterou společnost Wienerberger nakupuje od společnosti Saint-Gobain a Rockwool. Následně se cihly zabalí do fólie a připraví na expedici k zákazníkům. V době natáčení probíhala v cihelně výroba cihel plněných minerální vatou, tedy cihel s označením Porotherm T Profi. Denně se jich tu vyrobí kolem 10.000 kusů. Na dům v projektu Svépomocí ŽIVĚ jsme pro obvodové zdivo spotřebovali kolem 3000 kusů cihel.
Čtěte také: Cihly a jejich složení
tags: #z #čeho #se #vyrábí #cihly #složení