Při instalaci krbových kamen nebo výstavbě komínu je klíčové dodržet přesně definované vzdálenosti od hořlavých materiálů. Tyto vzdálenosti nejsou ponechány na vlastním úsudku, ale jsou přísně regulovány zákonem a příslušnými normami. Správné dodržení těchto předpisů je zásadní nejen z bezpečnostních důvodů, ale má vliv i na pojistné plnění a záruku poskytovanou výrobcem kamen.
Základní požadavky na umístění a bezpečnostní vzdálenosti
Podlaha a ochrana před jiskrami
Podlaha, na které krb či kamna stojí, musí být samozřejmě nehořlavá. Nemusíte se však rozloučit s krásnými parketami nebo podlahovými prkny. Musíte však zajistit, aby mezi podlahou a krbem byla umístěna nehořlavá ochranná vrstva, například v podobě skleněné nebo ocelové desky. Velikost této ochranné desky je rovněž regulována, aby byl váš domov účinně chráněn před odletujícími jiskrami. To znamená, že základní deska musí přesahovat kamna nejméně o 30 cm do stran a nejméně o 80 cm dopředu - to platí pro všechny modely kamen.
Základ pro kamna je vhodné připravit 1 až 5 cm pod čistou podlahou. V případě stavby kamen na stropech z tvárnic Miako, hurdisek, panelů apod. je požadována minimální nosnost konstrukce 700 kg/m2. Únosnost podlahy je požadována min. 700 kg/m2. Musí být rovná, nehořlavá, pevná, např. betonová deska. Pod tělesem nesmí být položeny např. parkety, PVC atd., nesmí být tepelná izolace z měkkých materiálů.
Bezpečnostní vzdálenosti od stěn a stropů
Pro běžná kamna platí vzdálenost od stěn nejméně 20 cm dozadu, doleva a doprava. Kromě toho platí zvláštní předpisy například pro hořlavé stěny. Například vzdálenost od stěn z hořlavého materiálu musí být minimálně 40 cm. Jelikož je známo, že teplo stoupá vzhůru, je důležité dodržet vzdálenost 45 cm od stropu také u kamen nebo trubek kamen, které vedou vzhůru, pokud jsou vyrobeny z hořlavého materiálu nebo jsou obloženy deskami.
Vzdálenost mezi dvířky kamen s průzorem a hořlavými součástmi, jako je nábytek nebo koberce, proto musí být nejméně 80 cm. Vždy je potřeba řídit se také výrobním štítkem výrobce daných kamen.
Čtěte také: Stromy a plot: Právní úprava
Výhody krbových kamen Schiedel KINGFIRE
S kamny KINGFIRE od společnosti Schiedel však máte oproti běžným krbovým kamnům několik výhod, pokud jde o nároky na prostor a bezpečnostní vzdálenosti. Díky integrovanému zadnímu větrání lze zadní část kamen umístit přímo ke stěně s odstupem 0 cm. Od bočních stěn je třeba dodržet volně větranou vzdálenost 5 cm namísto obvyklých 20-40 cm. Pokud se rozhodnete instalovat boční izolační sadu do betonového tělesa, lze vzdálenost od bočních stěn dokonce snížit na 0 cm. U modelů KINGFIRE je nutné dodržet vzdálenost od stropu pouze u stropů z hořlavého materiálu. Minimální vzdálenost od hořlavých součástí (např. nábytku, koberců) před dvířky kamen je rovněž 80 cm.
Normy a předpisy pro komíny
Veškeré předpisy týkající se systémů odvodu spalin jsou upraveny ve stavebních a spalinových předpisech příslušných zemí a najdete je také v normě DIN V 18160-1:2006-01. Při plánování kamen je nejjednodušší obrátit se na místního kominíka, který vám ukáže možnosti a později také schválí komín revizní zprávou. Ten vám také poradí s bezpečnou vzdáleností komína od dřevěných konstrukcí. Pokud chcete vlastnit krb, je nutné dodržet předepsanou vzdálenost od hořlavých materiálů.
ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody
Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Požadavky jsou členěny dle druhu komínů i dle konstrukcí obsahujících hořlavé materiály. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva.
ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky
Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcí je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen. V souvislosti s novelou normy ČSN EN 1443 došlo k úpravě označování komínů, kdy do označení zatřídění komínu přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, který vyjadřuje, v jakém konstrukčním uspořádání byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Tento parametr se značí písmeny „a“ až „l“, písmena představují celkem 12 typů kombinací tloušťky stěny, tloušťky stropu, jejich tepelných odporů, řešení prostupu stropem (zcela otevřený - s volně proudícím vzduchem, částečně uzavřený - bez tepelné izolace a zcela uzavřený - s tepelnou izolací. K tomu ještě přistupuje ohrazení mezery mezi komínem a střechou. Je tedy zřejmé, že jednomu výrobku (komínu) může být na základě zkoušek přiděleno více označení z řady a až l.
Vzdálenost od hořlavých materiálů tedy výrobci komínových systémů stanovují na základě zkoušky. Podle výsledků zkoušek výrobci ve svých technických podkladech uvádějí, za jakých podmínek je platná bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů při zabudování komína do stavby a ve svých technických podkladech by měli uvést i návod na bezpečné zabudování komínového tělesa do stavby. V označení komína je tedy vzdálenost od hořlavých materiálů označena hodnotou „xx“ v milimetrech a doplněna písmenem „a“ až „l“ tak, jak je například uvedeno v tabulce 1.
Čtěte také: Jak sázet živý plot
Označení komínu dle ČSN EN 1443
| Parametr | Popis |
|---|---|
| Txxx | Maximální provozní teplota spalin (např. T400 = 400 °C) |
| Nx | Tlaková třída (N1, N2, P1, P2, H1, H2) |
| Dx | Odolnost proti kondenzátu (D = suchý provoz, W = mokrý provoz) |
| Gx (xx) | Odolnost proti vyhoření sazí (G = odolný, O = neodolný), xx = bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů v mm |
| A-L | Typ zkušební sestavy pro ověření bezpečné vzdálenosti |
U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019, je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu. Z výše uvedeného vyplývá, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme.
Nerezové systémové komíny
U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Situace je stejná v tom, že výrobce ve svých technických podkladech by měl stanovit návod na bezpečné zabudování nerezového komínového systému do stavby. Chtěl bych upozornit na skutečnost, že bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů. Mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm. Odstup tělesa nerezového komínu od hořlavých stavebních konstrukcí je obvykle minimálně 5 cm.
Prostupy komínů stavebními konstrukcemi
Každá stavba, pro jejíž vytápění je nutné navrhnout a zrealizovat konstrukci komína, vyžaduje správně vyřešit a provést prostupy stavebními konstrukcemi. Musíme si uvědomit, že komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladené technické požadavky a ty bychom měli splnit. Například skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most.
Ve skladbě jak ploché, tak šikmé střechy se nachází spousta hořlavých materiálů a některé z nich je nutné na komínové těleso těsně napojit. Současné normy již poskytují informace, jak řešit prostup komína stropem a střechou z pohledu požární bezpečnosti i konstrukčních souvislostí.
Prostup komína šikmou střechou
Pro ilustraci si vezměme příklad novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm v osové vzdálenosti přibližně 900 až 1200 mm. Skladba střechy byla realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Jedná se o systémovou skladbu DEK ST.8002B.
Čtěte také: Jak daleko od plotu smí stát dům?
Realizovaná skladba střešního pláště:
- velkoformátová plechová krytina MAXIDEK,
- latě 60x40 mm,
- větraná vzduchová mezera tl. 40 mm tvořená kontralatěmi 60x40 mm podtěsněnými páskou DEKTAPE KONTRA,
- doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI-PRO II,
- tepelná izolace TOPDEK 022 PIR tl. 200 mm ve dvou vrstvách,
- parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva TOPDEK AL BARRIER,
- bednění z OSB desek tl. 22 mm spojované na pero a drážku,
- vazníkový krov z dřevěných KVH hranolů.
Výše uvedenou skladbou prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED. Z označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 můžeme vyčíst, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Z této skutečnosti plyne, že hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína. A právě pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.
Postup montáže probíhal následovně: Nejprve se přistoupilo k vyzdění komínového tělesa, aby mohlo zdění pokračovat nad úroveň střechy, vyřízl se otvor v bednění, který byl větší o zmíněných 50 mm. Jelikož jsou desky Vermis ZERO obdélníkového tvaru, pro použití v šikmé střeše se jejich tvar musel upravit. Úprava vermikulitových desek není nijak náročná, jelikož se dají snadno řezat. Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby. V tomto případě se použil Vermis ZERO s prodloužením 140 mm. Vermikulitové desky nesmějí přijít do přímého styku s tekoucí vodou, jinak dojde k jejich poškození. Aby styk vermikulitových desek s povrchem komína byl těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Zároveň se tmel nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm.
Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK ALBARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost. Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem. Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách. Následovalo napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI, desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem. Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK, současně s tím se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína. Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu.
Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.
Prostup komína plochou střechou
Při řešení prostupu komína plochou střechou je důležité dbát na vzduchotěsnost a zabránit kondenzaci vzdušné vlhkosti. Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou). Prostup byl vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem bylo vyplněno minerální vatou. Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci byla použita na doporučení dodavatele tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu. Tento požadavek vychází z ČSN EN 1443, kde jsou uvedeny vzdálenosti od hořlavých konstrukcí. Mimo normy je také možno řídit se návodem na zabudování komínu konkrétního výrobce, který pak za správnost svého řešení přebírá zodpovědnost.
Výška tvarovky byla objednána stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy. Při osazování tvarovky bylo nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanizmus nerezové stahovací spony. V souladu s montážním návodem byl na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB nanesen tepelně odolný tmel (tepelná odolnost + 260°C, krátkodobě až +315 °C). Tmel je dodáván k tvarovce a při aplikaci v souladu s montážním návodem vyšel na centimetr přesně. Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky byly tyto části přisazeny na komín a staženy. Po zaschnutí tmelu byly popruhy odstraněny a pomocí stejného tmelu byl ošetřen také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu. Byl opětovně ošetřen také přechod z tvarovky na komín a vzájemný spoj tvarovek. Odstraní se tak případné nedokonalosti vzájemného slepení. Dodavatel v návodu pochopitelně uvádí, že je třeba zabránit vnikání vody do tělesa prostupu. I z tohoto důvodu byla tvarovka následně opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA. Asfaltovým pásem byl ošetřen přechod na asfaltovou parozábranu a byla do něj zabalena také celá tvarovka. Pás byl ukončen na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. V případě zatečení vody do skladby střechy by se tak voda neměla dostat k tvarovce a tedy ani do jejího těla v případě selhání tmelených spojů.
V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev byla vyplněna také mezera mezi atikou a komínem. Po montáži tepelněizolační vrstvy byla do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivedena také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. Na takto opracovaný detail byla po zaschnutí tmelu osazena nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm.
Vzdálenost polystyrenu od komínu a kouřovodu
Když se chystáte na stavbu venkovního komínu vedle zateplené stěny polystyrenem, je důležité věnovat pozornost vzdálenostem. Výrobce uvádí, že povolená vzdálenost komína od hořlavých hmot je 50 mm. Co se týče požární bezpečnosti, doporučil bych v tomto místě nahradit pěnový polystyren minerální vatou. Ideálním řešením je izolaci v zateplovacím systému v místě komínu s přesahem cca 30 cm nahradit minerální izolací.
Nehořlavý polystyren není žádný, jen samozhášivý. Většina certifikovaných zateplovacích systémů i s polystyrenem by měla mít třídu reakce na oheň B, což je v ploše poměrně těžké zapálit, takže pokud bude povrch proveden dle předpisů výrobce a nebudou zde vznikat trhliny, topit plynem by neměl být problém. U starých zděných komínů je riziko jiskření z neodborně zatesněných vložek, a proto je vhodné hořlavé materiály držet v dostatečné vzdálenosti nebo nahradit minerální izolací.
Odstup kouřovodu od hořlavých konstrukcí
V žádné normě se přímo neuvádí předepsaná vzdálenost kouřovodu (který bude procházet stěnou) od hořlavých hmot. Doporučuje se v dostatečné vzdálenosti okolo prostupu nahradit polystyren minerální vatou. Doporučuji Vám vycházet z informací, které zjistíte. Nejprve je, jakou povrchovou teplotu má omítnutý komín v podkroví. Komín se pohybuje nahoru, dolů, do stran, podle toho, jak je proveden, jaký je to typ, provedení, délka atd. Nejde o pohyby v centimetrech, ale mm. Folii klidně přilepte k tělesu komína vhodným lepidlem.
Pro prostup stěnou u nerezových třívrstvých komínů je řešen nejčastěji zkracovatelným dílem se zděří. V těchto případech je asi nejlepší použít systémové prostupy firmy PROMAT, která vytvoří na základě požadavků zákazníka přesný nehořlavý box na zakázku. Samozřejmostí je i certifikát a prohlášení o shodě. U nerezových komínů je prostup řešen zkracovatelným dílem se zděří, který končí s hranou zdi a je umístěn v nehořlavém boxu.
Doplňující informace
Výška vyústění komínů
Komíny se vyúsťují tak vysoko nad nejbližší okolí, aby nebylo narušováno životní prostředí nebo aby okolí nebylo znečišťováno spalinami. Při provozu má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína.
- Šikmá střecha se uvažuje při sklonu střešní roviny od vodorovné plochy, větším než 20°.
- Plochá střecha se uvažuje v případě, je-li sklon střechy od vodorovné roviny menší než 20°. Výška vyústění přetlakového a vysokopřetlakového komína a komína s umělým tahem (s ventilátorem v ústí komína) může být snížena až na výšku 0,5 m nad plochou střechy v oblastech s normálními sněhovými podmínkami.
- Při nástavbě na ploché střeše se uvažuje vyústění 1 m nad šikmou rovinou, vytvořenou úhlem 10° od střešní atiky nástavby.
- Pro kouřovody s funkcí komína od plynových spotřebičů s atmosférickým hořákem s přerušovačem tahu je výška vyústění naznačena na obr. 7 (1 m nad plochou střechou; 0,65 m nad hřebenem šikmé střechy).
- Vyústění komína a kouřovodu s funkcí komína pro kotle TURBO do výkonu 30 kW, při přetlaku v komínovém ústí je 0,4 m nad rovinou šikmé nebo ploché střechy.
Kominík a revize
Před uvedením do provozu provede kominík kontrolu kamen a komína. Roční kontrola komínu se provádí dle NV. č. 320/2015 Sb. přílohy č. 2 a smí ji provádět kominík. Samozřejmostí je vystavení protokolu o kontrole spalinové cesty dle NV. č. 320/2015 Sb. přílohy č. 2.
Další požadavky
Ve stěnách, jež jsou součástí kamen, by nemělo být elektrické vedení, rozvod plynu nebo vody a nehořlavé materiály. Ve stěně ani na jejím povrchu nesmí být materiály, které by teplem uvolňovaly škodliviny. Pokud je v objektu, kde je instalováno topidlo, zařízení pro odtah vzduchu (např. digestoř), nebo jiný spotřebič, který by způsobil zpětné pronikání spalin do prostoru, musí být zajištěno tlakové vyrovnání, které zajistí dostatečný přísun vzduchu pro spalování. Pro přívod externího vzduchu je nutno do místa stavby přivést elektrický proud 230 V pro automatickou regulaci.
Komínové těleso je samostatná konstrukce a nesmí být pevně spojeno s jinými konstrukcemi stavby. Ve všech prostupech stropy, příčkami atd. musí být umožněna dilatace komínu. Krokvové jištění komínu musí také umožňovat dilataci. Dle doporučení výrobců je vhodné celé těleso komínu zpevnit stavebním lepidlem a perlinkou. Další možností zpevnění tělesa je možné provést vložením armatury do rohů tvárnic a vyplnit zálivkovou hmotou. Tímto způsobem se zajišťují nadstřešní části komínů nebo celé komíny, které jsou vedené vně stavby. Obvyklá minimální bezpečnostní vzdálenost tělesa komínu od hořlavých konstrukcí je 5 cm.
tags: #vzdalenost #polystyrenu #od #kominu #předpisy