Správné umístění stromů v zahradě hraje důležitou roli. Zasazení v blízkosti plotu by se mělo řídit určitými pravidly, aby byl zajištěn optimální růst a nedocházelo k případnému ovlivňování sousedního pozemku.
Volba ideální vzdálenosti od plotu je důležitá nejen z důvodu růstu, ale i vzájemného ovlivňování sousedních pozemků. Neshody se sousedy mohou pořádně otrávit život, a proto je vhodné jim raději předcházet.
V následujícím článku najdete užitečné informace a doporučení ohledně vhodné vzdálenosti pro zasazení stromů od plotu.
Vzdálenost stromů od plotu
Vhodná vzdálenost stromů od plotu se odvíjí také od druhu stromu, jeho velikosti a nároků na růst. I v případě, kdy se třeba se svým sousedem domluvíte na tom, že mohou být keře a stromy blíže jeho pozemku, je důležité brát v potaz to, jak hodně takový keř nebo strom vyroste a aby sousedovi příliš nestínil, což bývá častým důvodem různých sousedských neshod.
Pro velké stromy, jako jsou například ořešáky, je vhodné volit větší prostor. Někdy je vhodné volit volnější jednotlivé výsadby než volit celou řadu vzrostlých stromů.
Čtěte také: Vlastnosti habru obecného
Živé ploty
Pokud se rozhodnete sázet více stromů nebo keřů podél plotu, vyplatí se je vysázet ve formě živého plotu. Takový živý plot přináší výhodu v podobě více soukromí a slouží také jako bariéra.
U volně rostoucího živého plotu je nutné počítat se šířkou 2-3 metry, někdy i více. Pro výsadbu stromů u plotu volte stromy s méně agresivními kořeny. Podle chování kořenů se totiž můžete snáze rozhodnout a vhodnosti výsadby na zahradě. Ke stromům s agresivními kořeny patří například borovice, platanus, jilm nebo smrk. Například kořenový systém smrku modrého není agresivní, ale je náročný na prostor.
Minimalizovat možné problémy, spojené s přibývajícím růstem stromů, můžete už při jejich samotném sázení. Pokud zvolíte ideální vzdálenost od plotu, nebudou vaše stromy a keře zasahovat kořeny a větvemi do pozemku vašich sousedů. Musíte brát ohled i na to, jak hodně keř nebo strom vyroste, aby sousedovi příliš nestínil.
Podle občanského zákoníku by vysoké stromy, tedy stromy dorůstající více než 3 metry, měly být vysazeny od plotu minimálně 3 metry. „Živý plot vysazený z nižších stromků či keřů musí být minimálně 1,5 metru od hranice pozemku souseda. V případě, že plánujete porost vyšší než 3 metry, minimální vzdálenost od plotu bude rovněž 3 metry.
Výsadba tújí
Chcete mít na své zahradě větší soukromí a chystáte se vysadit kolem plotu túje? Důvodem jejich obliby je elegantní vzhled, stálezelená barva a rychlý růst, který majiteli zajistí soukromí. Mají ovšem i své mínusy.
Čtěte také: Pěstování a údržba habrového plotu
„Nejlepší čas pro výsadbu tújí je v březnu a dubnu, a pak na začátku podzimu. Pokud ale zvolíte kontejnerové tújky, můžete je vysazovat po celou sezónu. Záleží na tom, jakou odrůdu zvolíte. Pokud plánujete výsadbu živého plotu, nevztahuje se na něj stavební zákon, jak si někteří mylně myslí.
„Pravomoc stavebního úřadu se na živé ploty nevztahuje, protože živý plot není stavbou,“ vysvětlil web Bezplatná právní poradna.
Důležité aspekty při výsadbě
Důležité je také pravidelně kontrolovat růst a vývoj stromů. To je zásadní pro jejich dlouhodobé zdraví a produktivitu. Kontrolujte přítomnost škůdců, známky nemocí nebo také poškození zvěří. V některých případech je také vhodné zvážit použití ochranných bariér.
V prvních letech po výsadbě je vhodné pro mladé stromy použít oporu. Podzim je spolu s jarem ideálním časem pro výsadbu, respektive zakládání živých plotů. V každém případě jde o nenásilnou, přírodní formu zajištění soukromí na pozemku a nebo jeho rozčlenění. Živé ploty prostě plní funkci užitnou i okrasnou zároveň. A klíčová je právě doba jejich výsadby.
Stálezelené a jehličnaté živé ploty je nejlepší vysazovat v pozdním létě, opadavé dřeviny však vysazujeme až v říjnu a nebo v listopadu. Klíčové je také datum zahájení období vegetačního klidu, čili 1. listopad, kdy již smí zahradníci kopnout do země a vyjímat sazenice prostokořenných dřevin.
Čtěte také: Pěstování živého plotu ze sazenic
Příprava na výsadbu živého plotu
Ještě před výsadbou živého plotu je třeba vytyčit prostor určený k osázení pomocí provázku napnutého mezi kolíky. Pokud však již hned vedle stojí pevný plot a nebo je zde cesta kopírující budoucí živý plot, již žádnou dodatečnou linku nepotřebujeme.
Poté vyhloubíme příkop široký 80 až 100 cm a hluboký alespoň 40 cm. Půdu překátrujeme a smísíme s kompostem a nebo navezeme na živiny bohatou zeminu. Záleží však na konkrétní lokalitě a místních půdních vlastnostech. S kvalitní půdou je nesmysl cokoli dělat.
Druhy živých plotů
Živé ploty mohou být pravidelně tvarované a nebo volně rostoucí, obě řešení mají své přednosti i nevýhody. Ty volně rostoucí zaberou později více místa na šířku a proto se nehodí na menší pozemky a vedle komunikací. Tvarované živé ploty mají schopnost zvýraznit konkrétní prostor a vtisknout mu geometrické linie a tvary.
Další členění živých plotů je podle výšky, která je závislá na zvolené dřevině a řezu. Zajímavostí je, že živý plot lze vytvořit prakticky z jakékoli dřeviny, ovšem jsou pro tyto účely dřeviny oblíbené a také zcela neznámé. Prostě se takto nevysazují.
Oblíbené druhy dřevin pro živé ploty
A jaké druhy patří mezi nejoblíbenější? Řekněte zahradníkovi, že chcete na živý plot zerav (túji), zaťuká si v duchu na čelo a jen z vidiny menšího zisku se s vámi nebude dohadovat. „Proboha, to neexistuje nic jiného?“, pomyslí si. Prostě obligátní nuda, konzerva, nenápaditost. Ovšem zerav má také své přednosti, ve znečištěných oblastech například smogem a průmyslovými exhalacemi odolává výborně. Ale proč by z něj měl být živý plot třeba na Šumavě? To je již zajímavějším řešením například tis, který navíc bude od podzimu zdobit zahradu svými rudými plody a nakrmí jimi ptactvo (pozor však, je silně jedovatý a na pokožce způsobuje puchýře), ochotně tvarovatelný buxus (ideální pro nižší živé ploty a předploty) a nebo cypřišek (nenáročné, levné a rychle roste).
Otázkou je vždy, zda sáhnout po jalovci, jelikož vám zaručeně zdecimuje hrušně a pokud je nemáte na zahradě vy sami, může se stát, že vás budou nenávidět sousedé. Rez hrušňová je totiž způsobována houbou Gymnosporangium sabinae, která přezimuje právě na jalovcích, jejichž je hostitelem, zato hrušně jsou jejím mezihostitelem.
Oblíbené jsou také habry, ptačí zob a bobkovišně, velmi vhodné jsou pro živé ploty též pámelníky, skalníky, tavolníky, hlohy, dřišťály, meruzalky, kaliny, mochny, jilmy - třeba jilm sibiřský, javory a buky. Na popularitě dnes získává bambus, je však třeba zvolit na mráz odolný druh (nejzimuvzdornější).
Použít však lze také například smrčky, pokud nám nebude v budoucnu vadit větší vyholování zdola, na výběr je toho prostě mnoho. Bez ohledu na to, jakou dřevinu zvolíte, je klíčový výběr kvalitních, zdravých sazenic.
Sazenice
Lépe a rychleji se nám ujmou sazenice kontejnerované, které již mají větší kořenový bal, ovšem prostokořenné mají také své kouzlo a některé druhy dřevin pořídíte na mnoha místech především v této podobě, ale až od 1 .11. Vlastně může být lepší počkat v tomto případě na jaro. Sazenice s volným kořenovým balem mají po výsadbě vysoké nároky na zálivku, déle zakořeňují a později rostou.
Pokud jde o druhy opadavé a kupujeme je až po opadu listů, bude třeba posoudit jejich zdravotní stav i bez listů, u stálezelených je pak klíčová právě svěží barva listů. Sazenice nesmí být přeschlé a musí z nich rašit nové výhony. V každém případě si však pořiďte kontejnerovaných sazenic více, jelikož se může stát, že se některá neuchytí.
Vzdálenosti mezi sazenicemi
Vzdálenosti mezi sazenicemi se liší podle druhu dřeviny a našich požadavků na živý plot, jeho budoucí formy. Obvyklá vzdálenost je 30 až 50 cm, ovšem důležitější je pravidlo, které nám říká, že vzdálenost mezi sazenicemi by měla být taková, aby se rostliny začaly co nejdříve spojovat do stěny. Ideál je již 2 až 3 roky.
V každém případě bude dobré se řídit doporučením prodejce, případně lze také použít takzvané orientační doporučení podle výšky rostlin. Doporučení zní, že sazenic o výšce do 40 cm budeme potřebovat 6 na metr, do 60 cm 5, a nad 120 cm si vystačíme se třemi. Pokud však chceme živý plot volný, čili nestříhaný, doporučuje se vzdálenost rostlin 90 až 130 cm. To se ale týká listnáčů.
Nakonec není od věci se podívat po svém okolí na stávající živé ploty a s prodejcem se poradit o způsobech a době střihu, aby byl plot co nejhustší a co nejméně vyholoval. A pokud zvolíte například trnky, pronikne jimi časem i jen málokteré zvíře a stanou se útočištěm především ptáků.
Vzdálenost živého plotu od pevného plotu
Důležitá je také vzdálenost živého plotu od toho napevno postaveného. Rostliny prostě potřebují dost místa pro svůj růst i na šířku. Navíc musíme počítat s potřebnou péčí o rostliny, tedy s možností přístupu k nim i ze strany plotu stavěného. A navíc se vhodnou vzdáleností vyhneme i případným sousedským sporům.
Obecné pravidlo nám v tomto případě říká, že optimální je vzdálenost 1,5 metru.
Ideální podmínky pro výsadbu
Ideální je pro výsadbu slunné počasí, ale ne příliš, nesmí být vyloženě horko, nemělo by ani pršet, neměl by foukat silný vítr. O kroupách a mrazu asi nemá smysl vůbec psát. Prostě pěkné podzimní či jarní počasí, nejlépe po dešti a před deštěm, který nám po výsadbě usnadní zálivku.
Půdu před výsadbou nakypříme a přihnojíme, poté opatrně vyjmeme kontejnerované rostliny z nádob či rozbalíme ty prostokořené. Odstřihneme suché a poškozené části kořenů, necháme pouze jejich zdravé části, obzvlášť velký pozor však musíme dát na hlavní kořen, ten bychom neměli jakkoli poškozovat.
Každou rostlinu vložíme do připravené výsevní rýhy a nebo jamky, kořeny dobře rozprostřeme (nesmí trčet ven ze země, proto je lepší jáma či rýha širší) a opatrně přihrnujeme zeminu. Ideální je dělat tuto práci ve dvou, kdy jeden rostlinku přidrží rovně a druhý zahrnuje. Nakonec zeminu zhutníme (stačí botami přišlápnout) a důkladně zalijeme. Chystá-li se však na déšť, stačí chvíli počkat, několik hodin přesazené rostliny bez zálivky vydrží bez problémů. Pro hlavní kořen je v prvním roce zásadní stálá vlhkost půdy. Je proto důležitá pravidelná a hojná zálivka.
Péče po výsadbě
První rok po výsadbě sazenice nehnojíme, od druhého roku však bude hnojení důležité, obzvláště pro stříhané živé ploty (po každém řezu potřebují pro nasazení nových výhonů mnoho živin). Choulostivé druhy je také třeba ochránit před mrazem, dokud nezesílí. Na zimu proto přihrnujeme zeminu a mulčujeme. Navíc klidně přidáme i mulč z listí a chvojí, nejen mulč dřevní a z kůry.
Za větších sněhových nadílek je také dobré z keřů setřepávat listí a právě kvůli sněhu provádíme řez tak, abychom dosáhli mírného sklonu od paty směrem vzhůru.
Další stavby a objekty na pozemku
Plánujete stavbu plotu a zároveň řešíte, co všechno na svém pozemku umístit a kam? Pokud ano, určitě vás zajímá, jak daleko od plotu mohou být různé stavby a objekty, jako je dům, garáž, pergola, bazén nebo třeba kompost.
Než se pustíme do konkrétních vzdáleností, je důležité si uvědomit, že tyto otázky upravuje český stavební zákon a místní územní plánování. V mnoha případech platí obecná pravidla, ale zároveň mohou existovat výjimky nebo přísnější omezení podle konkrétní obce.
- Rodinný dům musí být podle stavebního zákona umístěn minimálně 2 metry od hranice pozemku. Pokud chcete dům umístit blíže, je nutné získat souhlas souseda i stavebního úřadu.
- Podobně jako u rodinného domu platí, že garáž nebo dílna by měly být umístěny minimálně 2 metry od plotu.
- U drobných staveb, jako je pergola nebo altán, záleží na jejich velikosti.
- Pro bazény neexistuje jednotné pravidlo, ale obvykle je doporučováno, aby byly umístěny minimálně 2 metry od hranice pozemku. To zajistí dostatečný prostor pro údržbu a minimalizuje riziko sporů se sousedy.
- Kompost by měl být umístěn alespoň 1 metr od plotu, aby nezapáchal sousedům. U septiků a jímek platí přísnější pravidla a vzdálenost se může lišit podle místních vyhlášek, často se ale jedná o minimálně 2 metry od hranice pozemku.
A co samotný plot? Pokud stavíte plot na hranici pozemku, měli byste v rámci udržení dobrých vztahů jeho podobu a umístění konzultovat se sousedem. Plot by neměl bránit ve výhledu, stínit nebo jinak narušovat sousední pozemek. Pokud se se sousedem neshodnete, bude rozhodující stanovisko stavebního úřadu.
Pro stavbu plotu je nutné zařídit si v určitých případech stavební povolení.
Doporučení
- Konzultujte své plány: Je lepší jednat se sousedy předem a informovat je o svých záměrech.
- Myslete na budoucnost: I když je nyní sousedství v dobrých vztazích, mohou se časem změnit.
Pokud máte dotazy ohledně stavby plotu nebo potřebujete poradit, neváhejte se na nás obrátit. Naši vyškolení pracovníci vám zdarma se stavbou plotu poradí. Materiál pro stavbu plotu naleznete na našem e-shopu.
Právní aspekty
Chtěl bych zkusit trochu objasnit problematiku (živých) plotů z pohledu legislativy. Není to úplně jednoduché téma. Zákon říká něco, soused si může myslet něco jiného a přesné hranice konkrétní neshody může zhodnotit až soud. K soudu dobrovolně nechce asi nikdo.
Potřeba stavebního povolení se u nás řídí vyhláškami a místními předpisy. Získání stavebního povolení na plot závisí na místních stavebních předpisech.
Celková doba získání stavebního povolení na plot závisí na mnoha faktorech, jako jsou právě místní stavební předpisy, složitost projektu a počet žádostí, které stavební úřad musí zpracovat.
Přesto, že budete mít plot, který stavební povolení nepotřebuje, pokud budete dělat zemní práce (například zakopávání sloupků), měli byste si zajistit plány místní infrastruktury a zajistit jejich ochranu.
Stavební úřad je povinen informovat sousedy o podané žádosti o stavební povolení a poskytnout jim možnost se k ní vyjádřit.
Je důležité, aby sousedé své připomínky formulovali konkrétně a v souladu se zákonnými předpisy. Ploty do 2 metrů mezi domy, které nesousedí s chodníkem nebo komunikací, nemusí mít stavební povolení.
Shrnutí vzdáleností
Pro lepší přehlednost uvádíme shrnutí doporučených vzdáleností:
| Druh rostliny/stavby | Minimální vzdálenost od plotu |
|---|---|
| Vysoké stromy (nad 3 m) | 3 metry |
| Nižší stromy a keře | 1,5 metru |
| Rodinný dům | 2 metry |
| Garáž/Dílna | 2 metry |
| Bazén | 2 metry |
| Kompost | 1 metr |
tags: #živý #plot #vzdálenost #od #plotu