Vyberte stránku

Při projektování a realizaci elektrických instalací je nezbytné dodržovat příslušné technické normy a bezpečnostní předpisy, které zajišťují ochranu osob, zvířat a majetku před úrazem elektrickým proudem a jinými riziky. V České republice se jedná především o soubor norem ČSN, které definují požadavky na provedení elektrických zařízení a instalací v různých prostředích, včetně bytových a nebytových prostor.

Obecná bezpečnost elektrických zařízení

Elektrickým zařízením se rozumí takové zařízení, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů. Jedná se o stabilní i mobilní zařízení určené k výrobě, rozvodu a spotřebě elektrické energie. Elektrické zařízení nebo jejich část se skládají z elektrických obvodů, elektrické instalace a elektrických předmětů. V kontextu naší problematiky se jedná o silová zařízení střídavá a z hlediska nebezpečí úrazu pak silnoproudá zařízení u nichž při obvyklém užívání mohou vzniknout proudy nebezpečné osobám, užitkovým zvířatům, majetku a věcem.

Z hlediska bezpečnosti se musí dodržet hlavní zásady provedení výrobků a zařízení. Vlastní technické provedení výrobků a zařízení musí odpovídat příslušným technickým předpisům. Bezpečný výrobek je definován zákonem č. 102/2001 Sb. O obecné bezpečnosti výrobků. Bezpečný výrobek je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí nebo jehož užití představuje vzhledem k bezpečnosti a zdraví osob pouze minimální nebezpečí při správném užívání výrobku. To ovšem musí být vhodným způsobem posouzeno a zajištěno. Proto se za bezpečný výrobek považuje výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv, kterým je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv.

Na provedení elektrické instalace v koupelnách, kuchyních, připojování různých druhů van (whirlpool, masážní vany, bazény a jiné nádrže) má vliv prostředí a v kontextu s ČSN 33 2000-3 mluvíme o tzv. vnějších vlivech v nichž se elektrické zařízení nachází a v němž pracuje. Na takových zařízeních se během provozu projevují velké teplotní změny, voda, chemický vliv atd. Vnější vlivy jsou zde tříděny do kategorií podle povahy a řadí se do stupňů. Každý stupeň vnějšího vlivu je označen dvěma písmeny velké abecedy a číslicí. Zdůrazňuji, že prostředí (vnější vlivy) mají podstatný vliv na bezpečnost zařízení v prostorech koupelen, kuchyní apod., ať už jsou zařazeny do prostorů obyčejných, vlhkých apod. Stanovení prostředí je nejen důležité pro provedení elektroinstalace v uvedeném objektu zájmu, ale také z důvodu, aby mohl revizní technik vůbec provést revizi při posouzení provedení elektrického zařízení podle vnějších vlivů. Třídění vnějších vlivů je možné nastudovat v HD 60364-5-51. Provozovatel je tedy povinen vyžadovat od projektanta protokol o určení vnějších vlivů při předání stavby k užívání.

Elektrické instalace v koupelnách a místnostech s vanou nebo sprchou

V koupelnách, popřípadě i v jiných místnostech s vanou nebo sprchou, je nutné respektovat zvláštní bezpečnostní opatření s ohledem na snížení odporu lidského těla ponořeného do vany nebo ve sprše. Pokud se jedná o pojem "snížení odporu lidského těla", pak mluvíme o ochraně před úrazem elektrickým proudem, kterým se zabývá ČSN 33 2000-4-41 a ČSN EN 61140 ed.2. Před přímým i nepřímým dotykem.

Čtěte také: Stromy a plot: Právní úprava

Ochranné zóny dle ČSN 33 2000-7-71 ed.2

Vodorovný nebo šikmý strop, stěny s okny nebo bez oken, dveře a upevněné pevné příčky ohraničují prostor s vanou nebo sprchou tvořící hranici zón. Požadavky normy ČSN 33 2000-7-71 ed.2 definují rozsah čtyř ochranných zón elektrické instalace a elektrických spotřebičů: 0, 1, 2 a 3.

  • Zóna 0: Vnitřní prostor koupací nebo sprchové vany. V prostoru se sprchou bez vany je zóna "0" vymezena podlahou a rovinou ve výšce 10 cm nad podlahou a její plocha má stejný vodorovný rozsah jako zóna "1". V zóně "0" mohou být instalována i další elektrická zařízení používající elektrický proud, které vyhovuje odpovídajícím normám a je určeno pro umístění v této zóně v dokumentaci od výrobce určující postup montáže a způsob použití. Doplňky včetně zásuvek, obvodů chráněných použitím SELV a PELV s napětím nepřesahujícím AC 25V nebo DC 60V.
  • Zóna 1: Obaluje koupací nebo sprchovou vanu. Zóna 1 je definována definitivním povrchem podlahy a vodorovnou rovinou odpovídající nejvýše upevněné sprchové hlavici nebo sprchovému výtoku. V prostoru se sprchou bez vany je zóna 1 ve vodorovném rozměru zvětšena na 120 cm. Zde mohou být použity pouze ta elektrická zařízení, která jsou upevněná a s pevným elektrickým připojením. Zařízení musí být pro umístění v zóně určené výrobcem v pokynech pro montáž a použití. Příslušenství, včetně zásuvek, které jsou napájeny SELV nebo PELV.
  • Zóna 2: Svislá plocha (plochami) na vnější straně zóny "1" a rovnoběžnou svislou plochou (plochami) vzdálenou 60 cm vně od zóny "1". Sprchy bez sprchové vany zóny "2" nemají.
  • Zóna 3: Celý zbytek místnosti s vanou nebo sprchou, který není pokryt zónami 0, 1 nebo 2. Norma již nevyžaduje zvláštní požadavky na elektrická zařízení v zóně 3.

Všechny elektrické obvody, které napájejí výše uvedené zóny, musí být chráněny jedním nebo několika vysoce citlivými proudovými chrániči (30 mA) kromě obvodů s bezpečným malým napětím (SELV nebo PELV) nebo obvodů napájených z oddělovacího ochranného transformátoru, viz ČSN 33 2000-7-71, čl.

Instalace elektrických zařízení v umývacím prostoru (umyvadlo, dřez)

Provedení elektrického zařízení v umývacím prostoru musí vyhovovat ČSN 33 2130 ed.2, čl. 7.8.

  • Zásuvky a spínače mohou být pouze vně umývacího prostoru. Jsou-li umístěny alespoň 1,2 m nad podlahou, pak mohou být umístěny těsně u hranice umývacího prostoru. Jsou-li umístěny níže, musí být vzdáleny svým nejbližším okrajem alespoň 0,2 m od hranice umývacího prostoru.
  • Zásuvky a spínače mohou být umístěny v umývacím prostoru, jsou-li součástí zařízení (zrcadlo, skříňka apod.) a je-li na něj vydáno ES prohlášení o shodě dle zákona č. 22/1997 Sb.
  • V umývacím prostoru musí být svítidlo umístěno tak, aby jeho spodní okraj byl alespoň 1,8 m nad podlahou. Svítidlo musí být kryto ochranným sklem a všechny části, které jsou níže jak 2,5 m nad podlahou, musí být z trvanlivého izolantu. Je-li svítidlo umístěno níže než 1,8 m nad podlahou, musí být chráněno před mechanickým poškozením a musí mít krytí IP X1. Nikdy však nesmí být dolní okraj svítidla umístěný níže než 400 mm nad horním okrajem dřezu či umyvadla.
  • Pokud je umývadlo (umývací dřez v kuchyni) těsně zabudováno do pracovní desky plynule navazující na stěnu za tímto umývacím prostorem, potom tato deska ruší existenci umývacího prostoru pod ní.
  • Ve školních učebnách se zásuvky u umývadel nesmějí umísťovat blíže než 1,5 m od umývacího prostoru.

Při instalaci průtokových ohřívačů nebo jiných spotřebičů do umývacího prostoru je nutné dbát na to, aby jejich přívod s vidlicí nebyl umístěn přímo nad dřezem nebo umyvadlem a aby nedocházelo k nadměrnému zatížení jedné zásuvky. Dle aktuálních norem se navíc jedná o spotřebiče, pro které by měly být zřizovány samostatné obvody. Zásuvky smí být jištěny dle normy jističem nejvýše 16 A a na tento proud jsou také dimenzovány a konstruovány. Elektroinstalace by měla obsahovat proudový chránič, který zajišťuje ochranu proti úrazu elektrickým proudem. Jeho instalace však na dvouvodičovém rozvodu není možná.

Zásady připojování masážních van a vířivých bazénů

Přívod elektrické instalace k masážnímu systému, vířivým bazénům smí provádět osoba vlastnící platné osvědčení od dodavatelské firmy, a která má oprávnění pro dodavatelskou montáž podle vyhl. č. 50/78 Sb. Firma, která přívod zhotovila, musí vystavit výchozí revizní zprávu.

Čtěte také: Jak sázet živý plot

  • Hydromasážní vana, bez ohledu na příkon jejího elektrického příslušenství, musí být připojena samostatným přívodem, který musí být samostatně jištěný. Tento přívod bude dimenzován na příkon vany a na úbytek napětí podle vzdálenosti.
  • V místnosti, kde bude instalován hydro / airmasážní / kombinovaný systém musí být provedeno místní doplňující pospojování ve smyslu ČSN 33 2000-4-41 čl. 413.1.6.
  • V napájecím rozvaděči je nutno provést rozdělení vodiče PEN (pokud to není již provedeno) na vodič PE a na vodič N, tj. realizovat přechod ze soustavy TN-C na soustavu TN-S.
  • V rozvodnici bude umístěn hlavní vypínač dle ČSN 33 2000-5-537 čl. 537.3.1 a 537.4.3. Dále zde bude instalován proudový chránič kombinovaný s jističem (proudová hodnota dle příkonu vany) dle ČSN 33 2000-4-41 ČL. 412.5. Rozvodnice se umísťuje před vchodem do místnosti, kde jsou umístěny vany.
  • Splnit požadavky pro lékařskou místnost typu hydroterapie. Impedance ochranných vodičů musí splňovat požadavky cit. ČSN čl. 2.5 tj. do jištění 16 A hodnota menší než 0,2 ohmů.
  • Na provedenou instalaci musí být provedena výchozí revize elektrozařízení ve smyslu ČSN 33 2000-6-61 (kde musí být uvedeny i naměřené hodnoty vyplývající z ČSN 33 2140).

Instalace kabelových žlabů a minimální vzdálenosti

Základní normou pro návrh uložení kabelového vedení ve stavbách je ČSN 33 2130 ed. 3. Uložení elektrických vedení do země, podlahy a stropu řeší ČSN 33 2000-5-51 ed. 2. Samostatnou instalaci kabelového vedení ve stavbě musí provádět osoba způsobilá dle Vyhlášky č. 50/1978 Sb. Všechna kabelová vedení se v bytech zásadně ukládají jako skrytá, tzn. uložená např. pod omítkou. Povrchově uložené kabelové vedení v liště také považujeme za skryté, nicméně toto řešení je vhodné spíše při dodatečné montáži nebo při rekonstrukcích bytů v panelovém domě, kde není možné provádět horizontální drážkování pro uložení kabeláže. Uložení vedení na povrchu je možné provádět pouze v nebytových prostorech.

Vizuální kontrola kabelového žlabu

Když kabelový žlab vstupuje na staveniště, je třeba předložit následující informace, výrobní certifikát výrobku, zprávu o pravidelné kontrole krajských a městských kontrolních stanic jakosti a příslušné dokumenty o technickém posouzení atd. Tloušťka desky kabelového žlabu by měla splňovat příslušné požadavky. Povrchová úprava žárově pozinkovaného kabelového žlabu by měla být stejnoměrná a neměly by vykazovat žádné vady jako přepalování, visení popela a částečné nepozinkování. Elektrostatický nástřik by měl být plochý, hladký, rovnoměrný, bez odlupování, bez bublin, puchýřů. Samotný můstek by měl být plochý, bez zkreslení, vnitřní stěna by měla být hladká, bez otřepů. Povrch svaru můstku by měl být rovnoměrný a neměly by tam být žádné netěsnosti, praskliny, propálení atd.

Montážní poloha kabelového žlabu

  • Když je most položen vodorovně, výška od země by obecně neměla být nižší než 2,5 m.
  • Při vícevrstvé pokládce kabelového žlabu je třeba pro potřeby odvodu tepla, údržby a proti rušení ponechat mezi vrstvami kabelového žlabu určitý odstup.
  • Když je kabelový žlab položen paralelně s různými trubkami, měla by jeho světlá vzdálenost splňovat příslušné předpisy.
  • Kabelový žlab by měl být více než 2,2 metru nad zemí, vzdálenost mezi horní částí mostu a stropem nebo jinými překážkami by neměla být menší než 0,3 metru, šířka mostu by neměla být menší než 0,1 metru a míra naplnění průřezu v mostě by neměla překročit 50 procent.
  • Když kabelový žlab vstupuje do budovy zvenčí, nesmí být vnější sklon žlabu menší než 1/100.
  • Když se kabelový žlab kříží s elektrickým zařízením, světlá vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 0,5m.
  • Jsou-li dvě sady kabelových žlabů položeny paralelně ve stejné výšce, světlá vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 0,6m.

Instalace podpěry a závěsu

  • Kvalita podpěry a závěsu kabelového žlabu by měla odpovídat aktuálním příslušným technickým normám.
  • Když je kabelový žlab položen vodorovně, nosné rozpětí je obecně 1,5~3m.
  • Při vertikální instalaci by pevná vzdálenost neměla být větší než 2 m.
  • Vodorovný výškový rozdíl mezi dvěma sousedními rameny žlabu by neměl být větší než 10 mm a vertikální odchylka svislé středové osy dvou sousedních ramen můstku by neměla být větší než 20 mm.
  • Když je kabel položen svisle v kabelovém žlabu, měl by být upevněn na držáku žlabu na horním konci kabelu a v každém intervalu 1,5 metru.
  • Při pokládání kovového kanálu postavte stojan nebo závěs v následujících případech: na spoj kanálu; ve vzdálenosti 3m; 0.5 m od dvou portů trunkingu; v bodě obratu.

Stanovení odstupu rozvodů napájení a informačních technologií

V části 6 této normy je řešeno stanovení nutného odstupu rozvodů napájení nn a metalických rozvodů informačních technologií. Přitom se předpokládá, že napětí v rozvodu napájení obsahuje vyšší harmonické, ale není deformované nad rámec uvedený v souboru ČSN EN 61000-6. Pokud je kabeláž instalována v prostředí překračujícím úrovně rušení (EMI) uvedené v některé z norem souboru ČSN EN 61000-6 je nutno provést další opatření. Také ve specifických prostředích je nutno volit odstup větší. Pro stanovení minimální vzdálenosti mezi vedeními je důležité znát vlastnosti vedení informačních technologií a parametry datového toku, který je po vedení přenášen. Pokud tyto informace nemáme je nutno uvažovat nejnepříznivější případ. Rozdíl mezi nejnepříznivější hodnotou minimální vzdálenosti a hodnotou pro nejpříznivější konfiguraci je až 30násobek.

Minimální vzdáleností A se myslí odstup mezi kabely nn a kabely informačních technologií, který je na kterémkoli místě dovolen jejich upevňovacími body nebo přepážkami. S je minimální odstup dle tabulky 1 (tab 3 a 4 ČSN EN 51174-2 ed. P je koeficient kabeláže napájení dle tab. 2 (tab 5 ČSN EN 51174-2 ed. V této části se rozlišuje termín "minimální odstup S" jako hodnota z tabulky 1 a termín "minimální vzdálenost A" jako hodnota minimálního odstupu S, upravená dle tab. 2.

Kde klasifikace odstupu je určena typem vedení dle ČSN EN 50173-1 ed. 2:

Čtěte také: Jak daleko od plotu smí stát dům?

  • A nespecifikované kabely nebo je dáno neomezené sdílení aplikací nebo neomezený typ instalované kabeláže
  • B kabely kat.5 (do 100MHz) a kat.6 (do 250MHz) nestíněné (U/UTP), resp. obecně pro kabely dle souboru ČSN EN 50173
  • C kabely kat.5 (do 100MHz) a kat.6 (do 250MHz) stíněné (S/FTP, F/UTP apod., S - opletení, F-fólie)
  • D kabely kat.7 (do 600MHz) a BCT-B do 1GHz

Typy žlabů a jejich charakteristiky:

  • Drátěný žlab: úložný systém s rozměrem ok max. 50 x 100mm nebo perforovaný žlab s více jak 20% perforace a/nebo tloušťkou stěny menší než 1mm.
  • Perforovaný žlab: nesmí mít více jak 20% perforované plochy a tloušťku stěny je min. 1mm. Jinak je hodnocen jako drátěný žlab. Tato hodnota se použije také pro stíněné kabely napájení, které nemají určenou hodnotu stínění.
  • Plný žlab: musí mít stěny min. 1,5mm. Tato hodnota se použije i pro stíněné kabely napájení, které mají zaručenou hodnotu stínění shodnou s plným žlabem. Plnění žlabu je max. 10mm pod horní okraj.

Při pokládání vodičů v horizontálních a vertikálních mostech a vertikálních drátěných žlabech by měly být kabely svázány. 4 páry kabelů jsou svázány s 24 kabely a kmenové kabely, optické kabely a další signálové kabely o 25 nebo více párech by měly být svázány podle typu kabelu, průměru kabelu a počtu žil kabelu. Rozteč vázání by neměla být větší než 1,5 metru, rozteč spon by měla být jednotná a těsnost by měla být mírná. Kabely uložené v drátěném žlabu nesmí být svázány, kabely v drážce by měly být rovné, snažte se nekřížit a kabely by neměly přetékat drátěnou drážku. Zatáčky by měly být svázané. Kabely uložené ve vertikálním kanálu by měly být upevněny na kabelovém držáku každých 1,5 metru.

Když se používá v kombinaci s napájecím kabelovým žlabem, napájecí kabel a slaboproudý kabel by měly být na jedné straně rovné a uprostřed oddělené přepážkou. Při použití slaboproudého kabelu s jinými nízkonapěťovými kabely v můstku by měl být slaboproudý kabel slaboproudého systému s vnější stínící vrstvou přísně vybrán, aby se zabránilo vzájemnému rušení. Pro telekomunikační obvody, obvody pro přenos dat apod. jsou použity oddělené systémy instalačních trubek nebo protahovacích a úložných elektroinstalačních kanálů.

Minimální vzdálenosti podzemních kabelů

V případě křížení nebo souběhu podzemních sdělovacích kabelů s podzemními silovými kabely musí mezi nimi být dodržena minimální vzdálenost 100 mm, nebo musí být splněny požadavky podle a) a b):

  1. mezi kabely musí být umístěna přepážka zabraňující šíření ohně, tvořená např. cihlami, pokrytím chránícím kabelem (z hlíny, betonu), uložením v betonových tvárnicích nebo doplňující ochranou zajišťovanou instalačními trubkami nebo žlaby z materiálu zabraňujícího šíření ohně, nebo
  2. při křížení musí být mezi kabely zajištěna mechanická ochrana.

Ukládání elektrických vedení a instalační zóny

Elektrická vedení ve zdi se vždy instalují vodorovně nebo svisle do středu instalačních zón definovaných normou ČSN 33 2130 ed. 3. Vedení se zásadně ukládají jako skrytá. Pouze v nebytových prostorách a při dodatečné montáži je možno vedení ukládat na povrchu. Pro ukládání vedení do stropů a podlah platí norma ČSN 33 2000-5-52 ed. Pro ukládání elektrického vedení ve zdech jsou určeny „Instalační zóny".

Instalační zóny v běžných místnostech

  • Svislé instalační zóny o šířce 200 mm jsou vždy vedeny od definitivní podlahy až po strop. Označují se jako ZS-r (rohová), ZS-o (okenní) a ZS-d (dveřní) a jsou umístěny 100 - 300 mm (střed 150 mm) od rohu místnosti a okenního či dveřního otvoru hrubé stavby. Pro jednokřídlé dveře platí, že svislá instalační zóna je pouze na straně zámku. Pro okna a dvoukřídlé dveře jsou svislé instalační zóny po obou stranách.
  • Do výše definovaných zón se přednostně umisťují zásuvky, spínače a vývody např. pro pevné připojení spotřebičů. U dveří ve svislé instalační zóně ZS-d se přednostně umisťují spínače tak, aby jejich střed byl 1 050 mm nad definitivní podlahou.

Instalační zóny v místnostech s pracovní deskou (např. kuchyně)

  • Je definována dodatečná vodorovná instalační zóna ve výšce 600 - 1 200 mm nad definitivní podlahou.
  • Spínače a zásuvky umístěné nad pracovní plochou se umisťují ve výšce 1 150 mm nad definitivní podlahou.
  • Střední vodorovná instalační zóna (ZV-s) se užívá v místnostech s pracovní plochou uzdi (např. v kuchyni, v místnosti pro „HOBBY"), nebo v upravitelných bytech a bytech zvláštního určení pro osoby s pohybovým postižením, kde musí být zásuvky a spínače umístěny ve výšce 600 mm až 1200 mm nad podlahou a zároveň musí být minimálně vzdáleny 500 mm od pevné překážky (rohu místnosti).

Pokud je nutné spínače, zásuvky či vývody umístit mimo vyhrazené instalační zóny, elektrické rozvody jsou vedeny svislým odbočením od nejbližší definované vodorovné instalační zóny. Hlavním důvodem dodržování těchto zón je ochrana rozvodů před poškozením a bezpečnost těch, kteří stavbu kompletují. Zejména v koupelně, kde dle normy musí být vedení, byť v ochranných zónách, uloženo min. 50 mm pod povrchem a na povrchu je obvykle obklad, se na běžné detektory kovů, napětí nebo elektrických vedení nelze spolehnout.

Při opravě se spoj přerušeného kabelu musí umístit tak, aby byl vždy přístupný (např. při revizi, opravě, atd.). Měl by proto být v instalační krabici s víčkem, které může narušit vzhled místnosti, nebo se tento spoj dostane do ochranné zóny a následně nebude splňovat krytí proti vodě a vlhkosti.

Elektrická instalace v sauně a bazénu

Prostor sauny se dělí na 4 teplotní zóny. Elektrická zařízení musí být instalována v souladu s ČSN a musí mít provedení třídy ochrany II (dvojitá izolace). V sauně se nesmí použít ani vodičů s vrchním kovovým pancířem nebo pláštěm.

Prostor bazénu se dělí na 3 zóny. Elektrická zařízení musí být instalována s ohledem na specifika bazénu a na přístupnost osob v bazénu. Zóny jsou omezeny shora výškou 2,5 m. Pro zónu 0 jsou stěny neuvažovány. Elektrické rozvody by měly být instalovány mimo zónu 0, 1 a 2. Všechny kovové části by měly být pospojovány pomocí ochranných vodičů a cizích vodivých částí.

Ochrana před bleskem

Dále je také nutné při kladení elektrických vedení vždy dodržovat předepsanou vzdálenost od vnější ochrany před bleskem (hromosvodu). Minimální vzdálenost elektrické izolace musí předepsat projekt hromosvodu dle ČSN EN 62 305. Při nedodržení této vzdálenosti i přes zdivo hrozí v případě úderu blesku přeskok z hromosvodu na vnitřní vedení a zavlečení nebezpečného potenciálu blesku do stavby.

Úder blesku může způsobit škody na budovách a materiálech, stejně jako zničení elektrické instalace, elektronických a datových zařízení. Blesk je silný elektrický výboj, který vzniká v mracích, kde se oddělují oblasti s kladným a záporným nábojem. Kladné náboje jsou zpravidla nahoře, část jich však zůstane úplně dole, uprostřed jsou záporné náboje.

Rozlišujeme několik typů blesků:

  • Sestupující blesk: směřuje od mraků na zem, nejčastější typ.
  • Vzestupující blesk: vychází ze země do mraku.

Blesk dosahuje až několika stovek milionů voltů a proudu až stovky kA. Špičkový proud při úderu blesku se odhaduje na 20 kA, může však dosáhnout až stovky kA. Počet bouřek na Zemi najednou dosahuje zhruba až 5 000.

Hromosvod (bleskosvod) je zařízení určené k ochraně před bleskem. Existují různé druhy hromosvodů:

  • Klasický (Franklinův) hromosvod: Jedná se o soustavu kovových jímacích tyčí (hrotů), které jsou spojeny se zemí vodivým vedením (svodem) a zemničem. Příklad umístění hromosvodu na střeše.
  • Aktivní hromosvod: Tento systém využívá speciální hlavice, která je schopna vytvářet opačnou polaritu než je polarita mraku, a tím "přilákat" blesk a bezpečně ho svést do země. Aktivní hromosvod funguje na principu kondenzátoru a násobiče napětí.
  • Oddálený hromosvod: Umisťuje se na tyčce vedle chráněného zařízení, ne přímo na něm. Tím se zabraňuje přenosu úderu do měřicích a regulačních zařízení.

Elektrické rozvody nesmějí být umísťovány v blízkosti rozvodů, které produkují teplo, kouř nebo výpary a mohou mít na elektrické rozvody škodlivé účinky, nejsou-li proti těmto účinkům chráněny krytem, který neovlivňuje rozptyl tepla z vedení. V místech, která nejsou navržena výslovně pro instalaci kabelů, např. v servisních šachtách a prostorech, musí být kabely uloženy tak, aby nebyly vystaveny žádnému škodlivému vlivu během normálního provozu sousedních instalací (např. plynových, vodovodních nebo parních potrubí). Je-li elektrický rozvod uložen pod rozvody, které mohou způsobit kondenzaci (např. vodovodní potrubí), musí být chráněn proti těmto vlivům.

tags: #vzdalenost #mezi #elektrickymi #zlaby #instalace #normy

Oblíbené příspěvky: