Sádrokarton je v současném stavebním světě nepostradatelný a nikdo o tom již nepochybuje. Souhrn známých vlastností, jakými jsou akustika, rychlost výstavby, nízká hmotnost, odolnost vůči požáru atd., které mají jednotlivé desky ve své DNA, již dávno překročil hranice běžného využití. Není tedy žádným překvapením, že se také natrvalo usídlil v zorném poli developerů. Jeho uplatnění v bytové výstavbě získává čím dál více příznivců, o čemž svědčí řada projektů poslední doby. Sádrokarton je jeden ze základních materiálů suché výstavby. Dá se využít jak u novostaveb, tak při rekonstrukcích a opravách, dále při konstrukci příček, stěn, stropů i podhledů nebo podkroví. Má celou řadu výhod, poskytuje například rychlou a pevnou výstavbu a jde o materiál, se kterým se díky jeho nízké hmotnosti dobře manipuluje. Sádrokartonové desky patří mezi nejoblíbenější moderní stavební materiály. Není se čemu divit, vždyť nabízí spoustu důležitých výhod, které z nich dělají takřka ideální materiál pro realizaci podhledů, podlah a mimo jiné i zdí.
Unese, nebo neunese? Únosnost sádrokartonových příček
Přes všechny pozitivní vlastnosti sádrokartonu se občas objevují pochyby ohledně jeho únosnosti. Pravdou je, že sádrokartonová příčka je v principu nenosná, ale to neznamená, že neunese dodatečná užitečná zatížení, které jsou zejména v bytové výstavbě potřeba. Na mysli máme nedynamicky namáhaná konzolová zatížení. V závislosti na druhu a počtu sádrokartonových desek v opláštění jsou na příčkách možná dodatečná zatížení až 1,5 kN/m. Dodatečná zatížení lze upevňovat na libovolném místě opláštění pomocí vhodných upevňovacích prostředků. Volba vhodného upevňovacího prostředku přitom závisí jak na hmotnosti a excentricitě zatížení, tak i na tloušťce a druhu opláštění ze sádrokartonových desek Rigips.
Když se trochu s odstupem podíváte na hodnoty únosnosti desek či samotných stěn suché výstavby, zjistíte, že kromě betonu, plných a vápenopískových cihel vlastně neexistuje materiál, který by se při tloušťce do 150 mm svými hodnotami stěnám suché výstavby alespoň blížil. Únosnost opláštění sádrokartonových příček v kombinaci s vhodným typem hmoždinky je velmi vysoká a bez větších problémů zvládne naprostou většinu běžně se vyskytujících zatížení.
Princip řešení pro zavěšení skříněk a těžkých předmětů
Pro správný návrh příčky pro zavěšení skříněk jsou rozhodující tyto parametry:
- Excentricita zavěšené skříňky: tj. polovina její hloubky. V praxi se pohybuje do 200 mm (tzn. hloubka horních skříněk do 400 mm).
- Vlastní hmotnost skříňky: Běžná kuchyňská skříňka má rozměr cca 60 × 70 × 40 cm (š × v × hl.). Prázdná váží přibližně 23 kg (materiál korpusu = dřevotříska). Po naplnění nádobím její váha vzroste na cca 45 až 70 kg (podle toho, zda obsahuje kombinaci nádobí a skla, anebo jen keramické nádobí).
- Únosnost samotné sádrokartonové desky nebo více vrstev desek pro upevňovací prostředek, tedy hmoždinku.
Volba upevňovacích prostředků
Představa, že se na sádrokartonovou stěnu nedá připevnit nic těžšího než polička, je poněkud lichá. Klíčem úspěchu jsou vhodně zvolené hmoždinky, které udrží televizor, sanitu - ale třeba i mnohem těžší těleso, jakým je například litinový radiátor. Odborníci vyzdvihují použití hmoždinek typu PD a HM.
Čtěte také: Průvodce štukováním: od A do Z
Hmoždinky typu PD
- Jsou určeny pro deskové materiály s malou tloušťkou, a to od 8 mm.
- Po utažení šroubu je plastový kužel vtažen do pouzdra a rozevře hmoždinku.
- Vysoký utahovací moment zlepšuje pocit usazení (hmoždinka tzv. „táhne“).
- Několik podélných žeber spolehlivě zabraňuje protáčení hmoždinky PD ve vývrtu.
- Používají se s různými typy šroubů, oček a háčků.
Hmoždinky typu HM
- Mají metrický závit pro jednoduché a přitom velmi pevné dotažení.
- K mání jsou také varianty s pravoúhlým hákem.
- Jsou vhodné pro deskové stavební materiály o síle 3 až 50 mm.
- Rozpínací ramena hmoždinky HM skýtají velkou dosedací plochu a tím umožňují vysokou nosnost.
- Zoubky na okraji hmoždinky se vnoří do materiálu desky a zabraňují protáčení hmoždinky, což značně usnadňuje montáž.
- Metrický závit umožňuje snadné a dostatečně pevné dotažení s možností vícenásobného povolení a ukotvení.
Doporučené řešení pro kuchyňské skříňky
Pro zavěšené skříňky s výše uvedenými parametry se vyplatí použít dvě vrstvy desek KNAUF Diamant (tl. 12,5 mm), které mají v kombinaci s jednoduše aplikovatelnou hmoždinkou Knauf Hartmut únosnost 70 kg na jednu hmoždinku. Samozřejmě pro zavěšení skříňky používáme dvě a více hmoždinek. Výhodou tohoto jednoduchého řešení je svobodná volba místa zavěšení, a to i během používání, kdy je možné provést změnu pozice takové skříňky. Ve světle zmíněného argumentu můžeme zapomenout na upevňování skříněk šrouby. Únosnost jednoho šroubu je do 40 kg (pro excentricitu 100 mm), a proto se hodí spíše na lehčí a nedynamicky zatížené předměty, jako jsou obrazy, poličky na fotografie atd. Kuchyňská skříňka je vzhledem k vyndávání a zandávání nádobí spíše dynamicky namáhaná, a na šrouby je tedy dobré okamžitě zapomenout. Navíc je zde vždy riziko protočení šroubu v desce a tím i dramatického snížení únosnosti.
V případě opláštění deskami Habito® H může být na jeden bod zavěšeno břemeno o váze až 15 kg. Při vzdálenosti sousedních zatěžovacích bodů min. 250 mm činí celková hmotnost až 80 kg na metr délky.
Únosnost příčky jako celku z pohledu její ohybové tuhosti
Únosnost příčky jako celku se nehraje o případný pád konstrukce, ale spíše o druhý mezní stav, tedy průhyb příčky, který by neměl překročit u příček výšky do 4 m 1/200 výšky, u vyšších příček 1/350 výšky. Z toho vyplývá, že pro příčky výšky do 4 m je nutné použít profil CW 75, především s ohledem na vedení instalací v průřezu profilů v osové vzdálenosti maximálně 625 mm. V této souvislosti může také vyvstat otázka, je-li možné použít v konstrukci příčky pouze jednu vrstvu desek. Prakticky to možné je, pokud se v podkonstrukci použije profil CW 75, deska Diamant tloušťky 15 mm a omezíme únosnost jedné hmoždinky Hartmut na 50 kg! Nacházíme se však na hranici maximálního průhybu a jakékoli další zatížení bude znamenat velký problém. V některých specifických případech je únosnost opláštění vyšší, než je únosnost vlastní podkonstrukce sestavené z CW profilů, do které se pochopitelně zatížení přenáší. V těchto případech je třeba zvýšit tuhost podkonstrukce, například zvýšením počtu desek v opláštění nebo zmenšením rozteče nosných profilů, případně záměnou profilu za větší nebo profil s vyšší tloušťkou plechu (profily UA s tl. 2 mm).
Zavěšení umyvadel a sanitárního vybavení
Pro ucelený obraz problematiky zavěšování břemen je třeba zmínit situaci při zavěšování umyvadel. Excentricita běžného umyvadla se pohybuje také na hranici 250 mm (hloubka do 500 mm), ale zatížení je velmi blízké dynamickému. Stačí si uvědomit, že o umyvadlo se uživatel často opírá, čímž může krátkodobě vzniknout zatížení silou blížící se 100 kg. V tomto případě je namístě použít robustnější upevnění než pouze přes sádrokartonové desky. Pro tyto případy jsou určeny upevňovací traverzy ze sádrovláknitých desek tl. 18 mm, které se velmi snadno upevňují na profily a zároveň snadno zkracují. Robustnost sádrovláknité desky o objemové hmotnosti 1500 kg/m³ umožňuje spolehlivé upevnění umyvadla. Bonusem navíc je nehořlavost sádrovláknitých desek (třída reakce na oheň A1), a stěna tak nemá problémy s hodnocením konstrukčních částí DP1.
Těžká konzolová zatížení (např. závěsné wc mísy a bidety) musí být zásadně upevňována do UA profilů příčky, např. prostřednictvím speciálních nosných konstrukcí ze „sanitárního programu“. Vždy je nutné, aby tyto stojany přenášely rovněž reakci v místě opření spodní hrany zařizovacího předmětu, proto musí být správně namontovány (orientace, těsná poloha vůči rubu opláštění).
Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení
Pro závěsné WC, umyvadla a podobné předměty, kde je vyžadována vysoká únosnost, je možné využít konstrukci pro uchycení konkrétního zařizovacího předmětu ze „sanitárního programu“ nebo roznášecí fošnu (vhodné pro zatížení max. 1,5 kN). Roznášecí fošna musí mít min. rozměry 50 x 50 mm.
Pro potrubní vedení do světlosti 3/4” lze použít rovněž kotvení přímo do opláštění (pro sádrokarton min. 12,5 mm, v osové vzdálenosti do 1 m). V případě, že je povrch v místě výústku ostřikován vodou, je třeba provést opatření s ohledem na vodotěsnost v místě výústku, např. s hydroizolační páskou.
Kotvit do opláštění příčky se smí pouze v případech, kdy na konstrukci nejsou kladeny požadavky na požární odolnost. Bez ohledu na druh kotvení a únosnost kotevního prostředku nesmí být překročeno maximální dovolené zatížení stěny konstrukce.
Zavěšení radiátorů
Pokud výstavbu sádrokartonové zdi teprve plánujete, je dobré na zavěšení těžkých předmětů myslet dopředu a za sádrokarton umístit nosnou konstrukci z ocelových plechů pro konzoly. Pokud jste na to ale zapomněli nebo jste neměli možnost to řešit, nezoufejte. Radiátor pověsíte i tak. Možností je více. Jedním z řešení je radiátor na sádrokartonovou zeď nepověsit, ale postavit na nosné nožky. Existují totiž i speciální konzole, na které lze radiátor pověsit, i když není sádrokarton zpevněný. Klíč ovšem tkví ve správně zvolených hmoždinkách. Pak není problém na sádrokartonovou příčku pověsit i radiátor. Pokud si s montáží radiátorů nevíte rady, raději upevnění zkonzultujte s odborníky a nechte si poradit. Minimalizujete tím riziko ohrožení života či zdraví osob, které se v okolí těžkého předmětu pohybují.
Kontrola a úprava spádu radiátoru
Radiátory mohou dlouhodobým používáním podlehnout opakovanému zatěžování. Může se proto stát, že radiátor změní svůj původní sklon - spádování. V takovém případě se bublinky vzduchu nehromadí u odvzdušňovacího ventilu, ale spíše u přívodu teplé vody.
Čtěte také: Podlahové topení a betonový potěr
Postup při kontrole a úpravě spádu
Kontrolu spádování zvládnete vlastními silami i bez speciálního vybavení. Případná úprava je už náročnější. Je nutné odhadnout vlastní schopnosti, případně vyhledat pomoc instalatéra nebo topenáře.
Vybavení
- Pro kontrolu spádu: vodováha, případně průhledná nádoba s vodou o délce cca 20 cm, kterou bude možné položit na radiátor.
- Pro úpravu spádu: sada klíčů a materiál pro vypodložení, aby bylo možné změnit výškovou polohu ukotvení radiátoru, např. malý kus ocelového plechu.
Kontrola spádování
Vodováhu nebo nádobu s vodou položte na radiátor a počkejte, až se bublinka nebo hladina vody ustálí. Po ustálení uvidíte sklon radiátoru vychýlením bublinky nebo rozdílem sklonu mezi hranou nádoby a hladinou vody. Správně spádovaný radiátor musí být lehce nakloněn vzhůru směrem k odvzdušňovacímu ventilu.
Úprava spádování
Úpravu spádování je nutné provádět dle typu radiátoru. V každém případě je nutná pomoc dalšího člověka nebo odborníka. Radiátor je nutné povolit na upevňovacích bodech (u těžších radiátorů nejprve vypustit), následně přizvednout do správné výšky a znovu upevnit. Tato činnost obvykle obnáší vypodložení upevňovacích prvků vhodným materiálem, např. ocelovým plechem. Často také dochází k vytržení upevňovacího prvku ze zdi. V takovém případě je nutné upevňovací prvek do zdi znovu upevnit, např. s chemickou maltou.
Doporučené maximální zatížení pro různé typy sádrokartonových konstrukcí
Pro obklady lepené sádrokartonovou deskou nebo deskami Rigitherm je dovolena max. excentricita zatížení e = 50 mm a max. zatížení 15 kg/m². Z toho max. 5 kg/m² připadá na lepenou sádrokartonovou desku, zbytek na nosnou část podkonstrukce (např. profil).
| Typ konstrukce | Maximální zatížení (kg/m²) | Poznámky |
|---|---|---|
| Jednovrstvé opláštění (např. deska Diamant tl. 15 mm s profilem CW 75) | 50 (na jednu hmoždinku Hartmut) | Nachází se na hranici maximálního průhybu, další zatížení problematické. |
| Dvouvrstvé opláštění (desky KNAUF Diamant tl. 12,5 mm s hmoždinkou Knauf Hartmut) | 70 (na jednu hmoždinku) | Doporučeno pro kuchyňské skříňky (2 a více hmoždinek na skříňku). |
| Opláštění deskami Habito® H | 15 (na jeden bod) | Při vzdálenosti sousedních bodů min. 250 mm, celková hmotnost až 80 kg na metr délky. |
| Lehké předměty (obrazy, poličky) se šrouby | 40 (na jeden šroub pro excentricitu 100 mm) | Nevhodné pro dynamicky zatížené předměty. |
| Obklady lepené sádrokartonovou deskou nebo deskami Rigitherm | 15 | Max. excentricita 50 mm, z toho 5 kg/m² na lepenou desku, zbytek na podkonstrukci. |
| Konstrukce podhledu z profilů R-CD | 6 | Max. břemeno na 1m² plochy podhledu (při překročení vyztužit). |
| Konstrukce podhledu z profilů R-CD | 10 | Max. břemeno na 1m² plochy podhledu (při překročení vyztužit). |
| Konstrukce podhledu z profilů R-CD | 20 (na 1m²) | Při překročení 20 kg/m² je nutné standardní konstrukci podhledu vhodně vyztužit. |
Poznámka: * Délky vrutů nutno volit tak, aby vyčnívaly do dutiny podhledu min. 10 mm. ** Při překročení 20 kg/m² je nutné standardní konstrukci podhledu vhodně vyztužit nad rámec běžných parametrů. *** Délky vrutů nutno volit tak, aby vyčnívaly do dutiny podhledu min. 10 mm.
Pásky a mřížky jsou nedílnou součástí spojování sádrokartonu, zvyšují pevnost kolem zakončení sádrokartonových konstrukcí dveří, oken a dalších potřebných stavebních otvorů. Skelná páska na sádrokarton urychlí a usnadní práci při spojování sádrokartonových desek. Je také vhodná pro pomocnou fixaci izolačních fólií při jejich instalaci na ocelové rošty.
tags: #vyztuha #na #topeni #do #sdk #informace