Vyberte stránku

Údržba komínů a kouřových cest má bohatou tradici sahající několik století do minulosti. Nutnost údržby a kontroly byla, je a patrně ještě dlouho bude dána tím, že topná soustava je zdrojem největších rizik spojených s užíváním jakékoliv stavby. V prvé řadě je tu riziko požáru, který spolehlivě ničí rozsáhlé majetky, ale nelze opomenout ani riziko otravy kysličníkem uhelnatým, která ročně stojí život několika desítek našich spoluobčanů. V poslední době vstupuje do hry i finanční hledisko, protože udržovaná a optimalizovaná spalinová cesta dokáže ročně ušetřit nemalé finanční prostředky.

Základní rámec povinností stanovuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Konkrétní lhůty a postupy upřesňuje vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Jedná se prováděcí vyhlášku k zákonu č.133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Hned v úvodu je třeba zdůraznit, že zákonné povinnosti vznikají u všech spotřebičů, které produkují spaliny, a to bez ohledu na to, které palivo spalují, či zda se spaliny vypouštějí komínem nebo například kouřovodem na fasádu.

Revize, kontrola a čištění komínu: Jak se v tom vyznat

Tři pojmy, které se běžně zaměňují, přitom každý znamená něco jiného.

Revize spalinové cesty

Revize spalinové cesty (laicky revize komína) je jednorázová odborná prohlídka prováděná certifikovaným revizním technikem dle vyhlášky č. 34/2016 Sb. Jejím výsledkem je revizní zpráva - klíčový doklad pro úřady, pojišťovnu i kolaudaci. Revize se neprovádí každý rok, ale pouze ve vyjmenovaných situacích.

Povinnost revize komínu nastává v těchto situacích:

Čtěte také: Normy pro vyústění digestoře

  • Před uvedením nové spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komínu.
  • Při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv.
  • Před připojením spotřebiče paliv do nepoužívané spalinové cesty.
  • Před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou výměny spotřebiče stejného druhu, typu, provedení a výkonu za podmínky, že způsobilost spalinové cesty je potvrzena zprávou o provedení čištění a kontroly spalinové cesty.
  • Po komínovém požáru.
  • Při vzniku trhlin u používané spalinové cesty, jakož i při důvodném podezření na výskyt trhlin u používané spalinové cesty.

Revize veškerých spalinových cest zajišťují dle zákona 133/1985 Sb. v aktuálním znění a vyhl. 34/2016 Sb., resp. ČSN 73 4201, revizní technici s oprávněním kominík - revizní technik spalinových cest. Možnost ověřit si, že Vámi vybraný kominík je zároveň revizním technikem, můžete na stránkách Hasičského záchranného sboru.

Samotná revize zahrnuje:

  • Posouzení projektové dokumentace a ověření identifikačního štítku komínu.
  • Vizuální prohlídku celé spalinové cesty - zevnitř i zvenku.
  • Měření: teplota spalin, komínový tah, obsah CO v místě instalace, 8 Pa test pro tuhá paliva.
  • Vystavení revizní zprávy s výsledky a závěry.

Celý proces trvá 30 až 60 minut, u složitějších nebo víceprůduchových komínů i déle. Cena revize se pohybuje mezi 2 000 a 3 000 Kč v závislosti na lokalitě a složitosti spalinové cesty. K tomu se připočítává doprava kominíka.

Kontrola komínu

Kontrola komínu je každoroční povinnost, kterou zajišťuje kominík s živnostenským oprávněním. Při kontrole se ověřuje technický stav spalinové cesty, správné odvádění spalin, nepřítomnost hořlavých materiálů v blízkosti průduchu a srovnání se stavem při minulé kontrole. Kominík zároveň komín vyčistí. Výstupem je zpráva o kontrole - uschovejte ji pro případ pojistné události nebo úřední kontroly.

Kontrola spalinové cesty (komínu) je postup, který provádí odborně způsobilá osoba (kominík), kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Kontroluje se zejména provozuschopnost a požární odolnost spalinové cesty, napojení na spotřebič, vlastní provedení komínu a jeho prostup stavebními konstrukcemi domu. Dále se kontroluje zajištění bezpečného přístupu ke komínu a jeho vymetacím a čistícím otvorům. Vše musí být v souladu s platnými ČSN a EN normami. Kontrolu komínu lze provést pouze po jeho vyčištění!

Čtěte také: Betonová hlava komínu – rekonstrukce

Práce kominíka by měla spočívat v kontrole spotřebiče, kontrole kouřovodu, vyčištění kouřovodu, kontrole komínu, změření výšky a průměru komínu, vyčištění komínu a vybrání popela z komínu. Kominík by měl vystavit doklad o zaplacení a poslat zprávu s výsledkem kontroly. Kvalitní kominické firmy vysílají na výjezd 2 kominíky a vydávají knížku pravidelných kontrol, kam si majitel komínu zapisuje čištění svépomocí a jednou za rok čištění kominíkem.

Roční kontrola kominíkem stojí zpravidla 1 000 - 2 000 Kč.

Čištění komínu

Čištění komína znamená mechanické odstranění sazí, dehtu a pevných usazenin ze spalinové cesty. Komín vyčistí jednou ročně kominík při kontrole, jinak ho můžete čistit dle potřeby svépocí.

Vyčištění komínu je postup, který spočívá v mechanickém odstraňování pevných usazenin z komínového průduchu (komínu) a z kouřovodu u spotřebičů na pevná, kapalná a plynná paliva. K čištění patří i vybírání pevných znečišťujících částí v neúčinné výšce komínu a odstraňování kondenzátů ze spalinové cesty.

Čištění komínů je postup, který spočívá v mechanickém odstraňování pevných usazenin z komínového průduchu (komínu) a z kouřovodu u spotřebičů na pevná, kapalná a plynná paliva. Laicky řečeno: Čištění je činnost, při které kominík protahuje štětku, kominický strojek, kom. sluníčko, nebo frézu komínem a odstraňuje tím saze a dehet.

Čtěte také: Průvodce kotvením komínu v nadkrokevní izolaci

Čištění kominíkem stojí zpravidla 200 - 500 Kč. Čištění svépomocí: jednorázová investice do vybavení cca 1 000 Kč.

Frekvence čištění a kontrol

Frekvence čištění a kontrol závisí na druhu paliva, výkonu kotle a délce topné sezony. Přehledně to shrnuje tato tabulka sestavená podle vyhlášky:

Typ paliva Výkon spotřebiče Provoz Čištění (svépomocí/kominíkem) Kontrola (kominíkem)
Tuhá paliva Do 50 kW Celoroční 3x ročně 1x ročně
Tuhá paliva Do 50 kW Sezónní 2x ročně 1x ročně
Kapalná paliva Do 50 kW Celoroční/Sezónní 1x ročně (kominíkem) 1x ročně
Plynná paliva Do 50 kW Celoroční/Sezónní 1x ročně (kominíkem) 1x ročně
Plynná paliva (kondenzační) Do 50 kW Celoroční/Sezónní 1x za 2 roky (kominíkem) 1x za 2 roky

Sezónní provoz znamená, že spalinová cesta je v provozu méně než 6 měsíců v součtu za kalendářní rok. Pokud čistíte dvakrát nebo třikrát ročně, nesmí mezi jednotlivými čištěními uplynout méně než 3 měsíce. Nejlepší čas na čištění a kontrolu komínu je přelom léta a podzimu, před zahájením topné sezóny.

Pojmy související se spalinovou cestou

Mohlo by se zdát, že komín, kouřovod či spalinová cesta je totéž. Není tomu ale tak. Nejprve si tedy přiblížíme jednotlivé termíny.

  • Komín: Svislá stavební konstrukce (z cihel, nerezu nebo keramických vložek), která slouží k odvádění spalin z topného zařízení do venkovního prostoru. Končí nad střechou a zajišťuje potřebný tah pro bezpečný provoz kotle nebo kamen.
  • Kouřovod: Část mezi kotlem (nebo kamny) a komínem. Je to vodorovné nebo šikmé potrubí, kterým spaliny nejprve odchází ze spotřebiče. Bývá vyrobeno z kovu a jde pro usnadnění čištění snadno rozebrat. Pokud budete spojovat kouřovod, vždy by měla ve směru od zdroje tepla dosedat širší trubka či roura na tu užší, aby odcházející dým při cestě do komína neměl jakoukoli překážku.
  • Spalinová cesta: Souhrnné označení pro celou trasu, kudy odcházejí spaliny - tedy kouřovod i komín. Zahrnuje taktéž technické prvky jako čistící otvory, revizní dvířka nebo vložky. Její stav a průchodnost jsou klíčové pro bezpečný provoz topného zařízení.

Způsoby čištění komínu

Kominických nástrojů je v současné době poměrně hodně, od štětky na drátu po profesionální kominické navijáky. Volba vhodného nástroje je ale zásadní věc, protože některé komíny můžete špatným nástrojem zničit. To se týká především nerezových komínů, případně komínů dodatečně vložkovaných nerezovou vložkou (i nerezový nádstavec nad střechou). Do nerezového komínu patří pouze nerezový, nebo plastový čistící nástroj. Pokud k vyčištění nerezu použijete klasickou ocelovou štětku, nebo ocelovou štosákovou pružinu, tak dojde k bodovému poškození nerezi a i nerezový komín vám pak začne reznout a zbytečně si tak zkracujete jeho životnost.

Čištění svépomocí

Pokud máte spotřebič na tuhá paliva (dřevo), můžete si komín během roku čistit sami (do 50kW jmenovitého výkonu spotřebiče) a o těchto čištěních si vést záznamy v požární knize, ale KONTROLU komínu vám už musí provést odborně způsobilá osoba, tedy kominík a to minimálně 1x ročně. U spotřebičů na plynná (plynové kotle) a kapalná paliva (často kotle na olej) není možné čistit svépomocí a komíny pak čistí pouze kominík a to minimálně 1x ročně.

Pro svépomocné čištění doporučujeme kominické štětky, kominický strojek se závažím, který se volně spouští do komína a narážením do stěn odstraňuje saze. Lze použít i pružné vymetací tyče nebo rotační kartáče. Přístup je možný přes čistící dvířka nebo ze střechy. Tady pozor na bezpečnost. Každý komín má v úpatí vybírací (kontrolní) komínová dvířka. Odtud pak vyberete vymetené saze. Zrcátkem umístěným do komínového těla zjistíte, zda se vám podařilo většinu nečistot odstranit. Před samotným mechanickým čištěním můžete použít i chemické prostředky.

Čištění komínu shora je nejběžnější metoda. Nejprve ochráníte místnost a spotřebič (zavřete dvířka, zakryjte okolí), pak vystoupíte na střechu, vložíte kominický kartáč správného průměru a mechanicky stíráte saze od shora dolů. Uvolněné nečistoty poté vyberete přes vymetací otvor. Před čištěním nechte krb a komín alespoň přes noc vychladnout. Než se pustíte do samotného čištění komína, spalte v kamnech nebo kotli speciální chemický čistič a vyčkejte, až vše vychladne.

Jak vyčistit komín zespodu? Čištění komína zespodu je možné tehdy, pokud to konstrukce komínu umožňuje a máte přístup k revizním dvířkům. Kartáč zasouváte zdola nahoru, uvolněné saze padají dolů a vyberete je z čisticího otvoru. Pokud komín revizní dvířka nemá, stěny jsou silně obaleny dehtem nebo si nejste jistí stavem spalinové cesty, vždy zavolejte odborníka.

Normy a právní předpisy pro komíny a kouřovody

Norem, kterými je nutno se řídit během výstavby a provozu komínů, je celá řada. Zde uvádíme ty, které jsou z hlediska bezpečnosti a kvality provedení a údržby nejdůležitější:

  1. ČSN EN 1443: Komínové konstrukce - Všeobecné požadavky: je zde uveden způsob zatřídění komínů a komínových systémů podle jejich odolnosti vůči teplotám, tlaku, vyhoření sazí, kondenzátu spalin a korozi, včetně údajů o tepelném odporu komína a nejmenší vzdálenost od hořlavých materiálů.
  2. ČSN 73 4201: Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv: Týká se navrhování a provádění komínů a kouřovodů (spalinových cest) a připojování spotřebičů do jejich průduchů. Platí pro komíny, které jsou vedené uvnitř budovy nebo po její vnější stěně, ale i pro odvody spalin na vnější stěnu budova (na fasádu). Vztahuje se na komíny určené pro odvod spalin spotřebičů na plynná, kapalná i pevná paliva a specifikuje blíže i způsob kontroly a zkoušení komínů a kouřovodů.
  3. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. o požárních podmínkách bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv: Toto nařízení vlády stanovuje základní povinnosti majitelů a uživatelů spotřebičů paliv a kominíků při kontrole, revizi a čištění komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Od 1.1.2016 bylo zákonem č. 320/2015 Sb. zrušeno.
  4. Vyhláška MV č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.
  5. Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby: Vyhláška upřesňuje požadavky stavebního zákona na provádění staveb. Pro komíny a kouřovody jsou zde stanovené základní požadavky na jejich konstrukci, provedení a materiály.

Fasádní komín: Požadavky a konstrukce

Ano, i cihelný komín může být umístěn zvenku na fasádě. Komínové těleso pak musí být po výšce kotveno ke konstrukci stavby alespoň každé 4 m. Zděné systémy CIKO (3V UNIVERSAL, TEC, EASY, PRAKTIK, GAS) nosný základ potřebují. Základ se dělá stejný jako pod nosnou zeď. Fasádní komín do nezámrzné hloubky (min. 80 cm), vnitřní komín do hloubky min. 50 cm. Půdorysný rozměr základu by měl přesahovat rozměr komínu o min. 5 cm na každou stranu (u jednoprůduchového komínu bude tedy půdorys základu min. 40x40 cm).

Připojení spotřebiče na komín

Pro napojení kouřovodu na komín se šamotovými vložkami je NUTNÉ použít originální redukci (CR nebo CRD). Redukce se nasazuje vně sopouchu, kde integrovaný provazec eliminuje pohyby způsobené teplotní roztažností materiálu kouřovodu a vytváří bezpečné napojení. Připojování spotřebičů na komín s nerezovými nebo plastovými vložkami se řeší rovněž pomocí redukcí. Redukce jsou ze stejného materiálu jako komínové vložky a problematika s eliminací rozdílné teplotní roztažnosti tak odpadá.

Prostup nehořlavou stěnou se provádí tak, že na sopouch se nasadí nerezová redukce a k ní se napojí kouřovod (stěnou tedy nikdy neprochází šamotové vložky). Okolo kouřovodu je nutno vytvořit izolační vrstvu, např. z minerální vaty nebo keramického vlákna. Pokud kouřovod prochází hořlavou konstrukcí stěny nebo příčky, je nutno dbát na bezpečné provedení tohoto prostupu. Doporučujeme využít možnosti sortimentu CIKO prostupů, které nabízí řešení pro příčky i obvodové stěny, včetně možnosti parotěsného řešení.

Vyztužení a izolace komínu

Při vyšší nadstřešní části komínu než 1,3 metry je potřebné komín staticky vyztužit. Toto vyztužení lze provést pomocí výztuže v rohových otvorech keramické tvarovky. Do těchto otvorů vložíme sadu výztuže CKOV a prolijeme připravenou zálivkovou směsí CZS (je nutno dopředu vložit ve správné výšce záslepky rohových otvorů). Vždy je nutno začít s vyztužováním již pod střešní rovinou - vzdálenost záslepek pod střešní rovinou musí být minimálně polovina výšky nadstřešní části a zároveň alespoň 0,5 m pod ukotvením komína ke krovu. Provedením tohoto vyztužení rozhodně nezměníme technické parametry komínu - odvětrání je stále zachováno pomocí hlavních větracích kanálů u izolace!!!

Pokud to zákazník požaduje, je možno komínové těleso zateplit, ale jen nehořlavým zateplovacím systémem - tedy minerální vatou, NE polystyrenem (ten je klasifikován jako hořlavá látka). V případě přívodu vzduchu komínem je při izolaci nadstřešní části nutno ponechat dostatek prostoru mezi zateplením a krycí deskou, kudy proudí vzduch ke spotřebiči (alespoň 2 cm po obvodu).

Kondenzátní jímka a dilatace

Ano, kondenzátní jímka je důležitým konstrukčním prvkem. Použitím kondenzátní jímky je zajištěno těsné uzavření komínového průduchu a spaliny ani saze tak nemohou unikat do konstrukce komínového tělesa a dále do okolí. Díky stupňovitému řešení horního okraje jímky je zajištěno i správné usazení vložek komínového průduchu.

Pokud je vložka zabetonovaná do krycí desky, vzniká v materiálu velké napětí, které může vyústit v popraskání komínových vložek. Tím je znehodnocen celý komínový průduch. Dbejte proto na dodržení dilatační mezery mezi komínovou vložkou a krycí deskou!!!

Tím, že mají nové spotřebiče větší účinnost, produkují spaliny s nižší teplotou. Tím dochází v nadstřešní části k větší kondenzaci než u starých spotřebičů. Kondenzát se dostává do starého zdiva a spár, kde přes zimu může zmrznout a narušit tak zdivo komínového tělesa.

Jak poznat špatný tah komínu a zanesený komín

Tato varování by vás měla přimět okamžitě přestat topit a zavolat kominíka:

  • Kouř se vrací zpět do místnosti při provozu kotle nebo kamen.
  • Obtížné rozdělávání ohně, kotel nebo kamna nedosahují výkonu.
  • Výrazný zápach po spalinách i v době, kdy netopíte.
  • Černé fleky nebo mastné stopy kolem dvířek spotřebiče.
  • Vyšší spotřeba paliva bez zjevného důvodu.
  • Viditelné saze nebo dehet na ústí komínu na střeše.

Pokud máte podezření na trhliny ve spalinové cestě nebo jste zažili komínový požár, zákon nařizuje revizi, přestat topit nestačí.

Co na to pojišťovny?

Pokud pojišťovna zjistí, že jste dlouhodobě zanedbávali kontroly, může odmítnout pojistné plnění.

tags: #vyusteni #kominu #na #fasade #informace

Oblíbené příspěvky: