Zateplení soklu a základů patří mezi nejčastěji podceňované kroky při stavbě nebo rekonstrukci domu. Přitom právě sokl je místo, kde se nejvíce potkává chlad, vlhkost a tepelné ztráty. Správně technologicky provedená izolace soklu má velký vliv na chování celého domu. Nedochází například k promrzání obvodových základů a části terénu pod stavbou, zamezí se vzniku plísní a základová část se dostává do chráněné nezámrzné oblasti, čímž se prodlužuje její životnost.
Proč je zateplení soklu a základů tak důležité?
Zateplení soklu a základů je specifické především tím, že musí být použit „speciální“, tedy nenasákavý typ polystyrenu. Jakákoliv jiná varianta je nevhodná, protože obyčejný polystyren absorbuje vodu a tím postupně ztratí jakékoliv izolační vlastnosti. Základy zateplujeme předně proto, aby nevznikal tepelný most. Chybné provedení tepelné izolace může následně způsobit celou řadu komplikací.
Sokl může být ohrožován z mnoha stran. Za hlavního viníka vznikajících problémů je označována zejména zemní vzlínající vlhkost či odstřikující nebo zatékající voda během dešťů. Sokl domu patří mezi nejvíce namáhané části stavby a vyžaduje důkladnou ochranu. Čelí nejen povětrnostním vlivům, ale také mechanickému poškození, vlhkosti a chemickým látkám. Fasáda budovy je neustále vystavena dešti, větru a změnám teplot, avšak sokl je zatížen ještě více - nachází se totiž v přechodové zóně mezi terénem a fasádou. Tím je vystaven nejen působení srážkové vody a vlhkosti vzlínající ze země, ale také dynamickému namáhání a rozdílným teplotám v zimním i letním období.
Další hrozbou pro sokl je chemické namáhání. Sůl používaná v zimě na chodnících i přirozeně se vyskytující v půdě může narušovat strukturu materiálu. Dochází k erozi povrchu i hlubšímu poškození, které je dále umocněno mrazem. Zateplení soklu sníží tepelné ztráty, zvýší komfort bydlení a zamezí vzniku plísní v koutech podlahy.
Výběr správného materiálu pro zateplení soklu
Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. Extrudovaný polystyren (XPS) na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. Dnes můžeme vidět i 300 mm tlustou izolaci na základech, kde bylo dříve obvyklým standardem 100 mm. U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou. Aby jakýkoliv materiál na soklu domu dobře držel, bývá soklový polystyren vybaven tzv. vaflovým vzorem, tzn. zdrsněním. Materiál na izolaci soklu by neměl být hladký, ale zdrsněný, popřípadě by měl mít vaflovou strukturu.
Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany. Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži.
Někdy bývá již v projektu nevhodně zvolená tloušťka tepelné izolace. Buď příliš tenká, nebo naopak předimenzovaná. Máme-li v projektové dokumentaci navrženou nestandardní tloušťku polystyrenu, obvykle to bývá u větších šířek, které se nevyrábí, můžeme si pomoci slepením dvou polystyrenových desek. Je ale nutné postupovat stejně jako například u zateplení ploché střechy.
Obvykle je soklový polystyren tenčí než ten fasádní. Přesah desek tak vytváří vhodnou okapničku. K podstatnému snížení tepelných ztrát u základů pomůže polystyren EPS - např. Isover EPS Sokl 3000 - který navíc zamezí kondenzaci vlhkosti a jejímu transportu do vyšších částí domu.
Vlhkost by se uzavřela a začala by vzlínat. Kvalitní sanační zateplovací systém se švýcarskou technologií povrchových úprav dodává na náš český trh společnost KABE Farben. Lze ho aplikovat na zdivo i při vlhkosti až 8 %, aniž by byla narušena jeho akumulační tepelná schopnost. O své zdraví se bát nemusíte - celý systém je vyroben výhradně z granulátu potravinářského polystyrenu spojeného cementem. Teprve po vyschnutí podkladu přišlo na řadu zateplení paropropustnými deskami STYRCON. Ten díky své makropórovitosti zůstává suchý i kdyby byl v kontaktu s vlhkým podkladem. Maximální vlhkost podkladu může být 8%, což je hodnocení pro vysokou vlhkost.
Čtěte také: Hydroizolace proti vlhkosti
Fáze stavby a postup zateplení
V jaké fázi stavby máme základy a sokl zateplit? Z tohoto důvodu bychom měli mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Zkrátka výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete. Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně. To může být technicky náročné především tam, kde je bedněním pro základ pouze rostlý terén.
Obecně ohledně zateplení základů a soklu existuje mnoho přístupů a metodologií. Nelze stanovit pouze jeden konkrétní návod na všechny možné typy případů. Do hry vstupuje příliš mnoho parametrů a až na jejich základě se můžeme bavit o vhodném postupu zateplení.
Izolace soklu krok za krokem:
- U starého domu sokl většinou není vidět. Je zasypaný hlínou, štěrkem, betonem z chodníku nebo vším dohromady. Důležité: Odkopání se provádí po úsecích, ne kolem celého domu najednou. Bez tohoto kroku se zateplení soklu nedá udělat správně.
- Podklad pro soklové izolace musí být vyzrálý, bez prachu, mastnot, výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotického napadení a aktivních trhlin. Podklad je vhodné například omýt tlakovou vodou. Holé zdivo se musí očistit.
- Pokud je ale sokl již vlhký, musíme nutně použít hydroizolaci. Zateplovací systém nenahrazuje hydroizolaci ani sanační systém, nicméně například výrazně snižuje množství zkondenzované vlhkosti v konstrukci.
Aplikace hydroizolace
Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí, abychom neproděravěli hydroizolaci. U starých objektů se většinou řeší absence izolace těchto budov. Při přikročení k zaizolování obvodových zdí domu se velmi často zapomíná právě na sokl. Sokl je nutné ochránit proti vodě stékající po fasádě například pomocí okapového nosu a vodu následně odvést mimo budovu, a také zamezit vzlínání vody z půdy okolo domu.
Při izolaci soklu se používá dodatečná vnější hydroizolace u stávajících budov. Český kutil vyzkoušel přípravek MB 1K rapid. Jedná se o jednosložkovou, multifunkční hydroizolační stěrku kombinující vlastnosti flexibilních, trhlin přemosťujících minerálních stěrek MDS a bitumenových silnovrstvých izolací PMBC.
Čtěte také: Aplikace laku na betonovou stěrku
- Kbelík, označený jako A, obsahuje tekutinu podobnou mléku, kbelík B pak práškovou složku.
- Elektrickým míchadlem obě složky smícháme dohromady.
- Směs vymícháme do pastovité konzistence - ideální je rozmíchávat ji elektrickým míchadlem, které zajistí dokonalé propojení obou složek. Po rozmíchání necháme cca 1 minutu odstát, znovu promícháme a necháme odstát 5 minut.
- Dvousložkovou stěrku naneseme na sokl zednickou lžící. Hydroizolační dvousložkovou stěrku můžeme při izolaci soklu nanášet zednickou lžící nebo hladítkem.
Hydroizolační nátěr se kupuje již připravený. Před použitím je ale dobré jej dobře rozmíchat. Stěrku rozetřeme širokým štětcem po celém soklu. Není potřeba šetřit, důležité je, aby byla pokrytá celá plocha a izolace soklu byla perfektní. Díky unikátní receptuře vykazuje tato hydroizolace vynikající přilnavost.
Upevnění tepelné izolace
Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami. V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS) ve formě rámečku a tří vnitřních terčů. Po nalepení a zatvrdnutí lepidla se v nadzemní části provádí kotvení hmoždinkami. Lepení na suterénní stěny je dočasné „montážní lepení“, které desky podrží na místě, dokud nedojde k zasypání stavební jámy. Tepelněizolační desky musí být ve spodní části pevně založeny, např. na základový výstupek. Pro celoplošná lepení se používají např. polyuretanové pěny.
K přilepení izolačních desek potřebujete lepicí hmotu (vhodně zvolit dle doporučení výrobce) spolu s práškovou složkou pro urychlení tuhnutí. Lepicí hmotu naneste na desky celoplošně. Využijte k tomu ideálně zubové hladítko s velikostí zubů minimálně 10 na 10 mm. Izolační EPS desky s lepicí hmotou přitiskněte k podkladu. Rovinnost v průběhu montáže kontrolujte svisle i vodorovně pomocí vodováhy a desky zajistěte podpěrami proti sjíždění. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci. K řezání soklových desek EPS si na pomoc vezměte elektrickou nebo ruční pilu na izolanty. Pokuste se izolaci lepit tak, aby mezi deskami nevznikaly spáry. Pokud se to přece jen stane, existuje snadné řešení. Spáry do velikosti 2 mm ponechejte a při rozmezí 2-5 mm vyplňte přířezem izolační desky nebo polyuretanovou pěnovou hmotou.
S typem pojiva Vám poradí výrobce zateplení, existuje více variant, od klasické polyuretanové pěny, přes lepidlo, až po pojivo na bázi cementu, které je vhodné na keramické stěnové prvky. Podkladní nátěr vyrobíte dle pokynů výrobce pro daný zakoupený produkt (např. 1 díl lepící hmoty + 10 dílů čisté vody).
Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou. Pokud není tepelná izolace řešena jinak, měla by zasahovat až do nezámrzné hloubky.
Povrchová úprava soklu
Izolace soklu nesmí zůstat odkrytá. Pro ochranu zateplení soklu pod úrovní terénu se používá nopová fólie. Základní vrstva se v podstatě neliší od zateplovacího systému stěn, tj. s využitím perlinky. Základní vrstva se zatahuje min. 300 mm pod úroveň terénu. V místech s vysokým provozem (okolo chodníků, hřišť apod.) s rizikem proražení systému je vhodné výztužnou vrstvu zdvojit nebo použít zesílenou tzv. pancéřovou perlinku.
Před nanesením povrchových vrstev se provede penetrace za účelem snížení savosti a sjednocení podkladu. Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. syntetického kamenného granulátu (marmolit), případně se sokl obkládá kamenem nebo keramickými obklady. Častým případem je provedení soklu z keramického obkladu, popř. kamene.
Zvolíte-li některý z kamenných či keramických obkladů, může se stát, že bude sokl domu předsazen před rovinu fasády. Jednak to nevypadá dobře a zadruhé budete muset vyřešit detail napojení na fasádní tepelnou izolaci, jelikož bude vždy hrozit zatékání. Detail se pak vyřeší oplechováním. Proto je častější volba některé z tenkovrstvých variant, jakou je například módní marmolit nebo jiný druh soklových omítek.
Na sokl použili hladký styrodur. Spodní hrana toho zateplení byla pod úrovní chodníku. Za několik roků se začal odlepovat celý systém (lepidlo s perlinkou a vrstvou marmolitu) od toho hladkého styroduru. S největší pravděpodobností to jednak odmrzlo a zub času dokonal dílo a současně si myslím, že to lepidlo pod marmolitem nasávalo vodu a tak to opět cyklicky odmrzalo. Pokud by tam zůstal, zda z dlouhodobého hlediska stačí ten hladký něčím napenetrovat, případně nějaký adhezní můstek.
Řešení soklu starého domu
Řešení soklu starého domu je tak obšírné téma, do kterého vstupuje příliš mnoho specifických faktorů, že by to vydalo snad i na samostatnou publikaci. Zateplení soklu a zateplení základů patří mezi nejčastěji podceňované kroky při rekonstrukci starého domu. Původní zdivo bylo destruktivně zničeno vlhkostí, vnější omítka odpadávala. Bylo nutné ji odstranit až na kámen, proškrábnout spáry. Nerovnosti byly srovnány jádrovou omítkou. Nebude-li zdivo obsahovat chloridové soli, můžete použít i sanační podhoz a jádrovou sanační omítku. U sanační omítky musíte dát pozor na dostatečně vyschnutí cca 1 mm / 1 den.
V případě jakýchkoliv nejasností spojených s montáží soklového a základového zateplení, pracovním postupem apod. máme v podstatě tři možnosti na koho se obrátit.
| Typ polystyrenu | Vlastnosti | Doporučené použití |
|---|---|---|
| Extrudovaný polystyren (XPS) | Minimální nasákavost, lepší mechanické vlastnosti (odolnější, tvrdší) | Základy a části konstrukcí od 300 mm nad povrchem země, v kontaktu se zeminou |
| Polystyren s vaflovou strukturou | Drsněný povrch pro lepší přilnavost pojiva | Při budoucím obkládání soklu |
| Polystyrenové tvarovky | Slouží jako ztracené bednění, izolace z obou stran | Základové konstrukce |
| Isover EPS Sokl 3000 | Snižuje tepelné ztráty, zamezuje kondenzaci vlhkosti | Základy, kde je potřeba zamezit kondenzaci |
| STYRCON (paropropustné desky) | Makropórovitost, zůstává suchý i při kontaktu s vlhkým podkladem | Sanační zateplení vlhkého zdiva (až 8 % vlhkosti) |
tags: #vytazeni #sterku #soklu #jak #na #to