Živý plot je oblíbeným prvkem v zahrádkářských kruzích, ať už jste profesionál nebo vášnivý rekreační zahrádkář! Živé ploty zdobí naše zahrady a tvoří přirozené „oplocení“ pozemku snad od nepaměti.
Plánování a příprava
Základem zdravého a efektivního živého plotu je důkladné plánování. Plánování živého plotu začíná úvahami o ideálním místě. Při tomto procesu je třeba zohlednit nejen vlastnosti půdy, ale také světelné podmínky vybraného místa. Různé druhy živých plotů potřebují různé podmínky pro optimální růst. Pro zachování vitality vašeho živého plotu vysazujte na vybrané místo pouze ty rostliny, které se na něj opravdu hodí - například stínomilné rostliny vysazujte do polostínu, nikoli na slunné stanoviště.
Další důležitou roli hraje zemina, do které rostliny budou zasazeny. Ideální je běžná zahradní zem. Pokud však nemáme takové štěstí a půda je spíše písčitá nebo naopak moc jílovitá, je dobré ji při výsadbě doplnit o organický materiál. Vykopanou zem můžeme obohatit kompostem. V případě těžkých hlinitých půd k ní přidáme písek.
Podle obecných doporučení by měl být živý plot vysazen přibližně 50 cm až 1 metr od existujícího plotu, přičemž přesná vzdálenost závisí na druhu rostlin a jejich šířce. Rostliny je potřeba aspoň 24 hodin před výsadbou namáčet, aby jejich kořenový systém dobře nasákl vodu. Doporučujeme připravit je ještě za dobrého počasí.
Výběr dřevin
Výběr druhu živého plotu je klíčový pro funkčnost a vzhled plotu. Existují dvě hlavní kategorie: opadavé a stálezelené živé ploty. Mezi stálezelené živé ploty patří například liguster nebo tis, které si zachovávají své listy po celý rok a poskytují tak stálou ochranu před zvědavými pohledy. Naopak opadavé živé ploty, jako například polní javor, na podzim ztrácejí listy. Při výběru druhu živého plotu je třeba zvážit specifické výhody a nevýhody každého typu. Pouze tak učiníte nejlepší rozhodnutí pro svou zahradu.
Čtěte také: Pravidla pro výsadbu živého plotu
Na živý plot lze použít nespočet různých druhů dřevin. Pojďme se podívat na ty nejoblíbenější!
- Ptačí zob: Opadavý živý plot roste velmi rychle - až 1 metr za rok. Bez pravidelného stříhání mohou některé odrůdy ptačího zobu vyrůst až 3 metry!
- Zimostráz: Ze zimostrázu můžete vytvořit skvělý stálezelený rychle rostoucí živý plot - pokud ho nebudete stříhat, vyroste až do výšky 6 metrů!
- Túje: Asi nejpoužívanější rostlina na živý plot je túje! Patří mezi husté a rychle rostoucí dřeviny. Ideální vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi je 40 cm.
- Habr: Živý plot z habru velmi rychle roste, snadno se tvaruje a při dostatečném zavlažování bují i odspodu, takže pod ním jen těžko objevíte plevel. Kupte silné, zdravé sazenice vysoké alespoň 1 m. Sazenice vysazujte 30 cm od sebe.
- Jalovec: Živý plot z jalovce je stálezelený a velmi odolný. Patří k nejrychleji rostoucím dřevinám vůbec a je vždy zelenou rostlinou.
- Smrk: Živý plot ze smrku je hustý, opticky neprůhledný a pichlavý - takže se přes něj nedostane žádný cizí člověk ani zvíře. Smrky porostou jen tak dlouho, jak jim dovolíte - tvarovacím řezem je snadno „zmenšíte“ na požadovanou výšku.
Kdy sázet
Nejlepší doba k výsadbě živého plotu je obvykle na jaře nebo na podzim. Pokud se ptáte, kdy sázet živý plot, měli byste se vždy řídit specifickými požadavky vybraného druhu živého plotu. Výsadba živého plotu je možná pouze v období vegetačního klidu - čili na jaře nebo na podzim. Některé druhy, jako například tis, lze zasadit i v zimních měsících, pokud půda není zmrzlá.
Jak sázet
Živý plot můžete vysazovat do jedné nebo dvou řad. Obecně je doporučováno vysazovat rostliny ve vzdálenosti 30 cm od sebe. Na jeden metr délky tedy 3ks. Sázíme tedy v jedné řadě nebo můžeme rostliny vysazovat do tzv. Vždy dodržujeme vzdálenost 30 cm od jednotlivých rostlin i řad.
Sázet můžeme do připravených jamek nebo do vytvořených rigolů. Do jamek nebo rigolů můžeme přimíchat hnojivo. Vyjmeme rostlinu hrnku (pokud je dodávána s hrnkem) a vložíme do země, trochu utopíme cca 5 cm a zahrneme zeminou.
Umístíme rostlinu do jámy a zasypeme kořeny zeminou. Potom opatrně, ale pevně sešlapeme zem okolo sazenic. Rostliny musí stát rovně. Častou chybou při sázení je nedostatečná hloubka vyhloubeného rigolu nebo jámy. V takovém případě se kořeny sazenic mohou ohnout směrem nahoru, což výrazně ovlivňuje rychlost růstu v prvním roce. Předejít tomuto jevu můžete tak, že vyhloubíte dostatečně hlubokou jámu, nebo před výsadbou zkrátíte kořenový systém sazenic.
Čtěte také: Jak zasadit živý plot z habru?
Předem namočené sazenice následně vysazujte do předem připravených jamek - vložte sazenici, jemně ji vytáhnete směrem nahoru a zasypete zeminou. Půdu dobře utlačte, aby rostlina stála pěkně rovně.
Po návratu domů sazenice živého plotu ihned vybalte a namočte je na 24 hodin do vody, aby kořeny mohly dobře nasáknout vodu.
Péče po výsadbě
Po výsadbě je důležité hlídat optimální zálivku, půda nesmí být ani suchá, ani příliš mokrá. Kontrolu provádíme odhrnutím zeminy u kmínku rostliny a zabořením prstu cca 5 cm do země. Pokud je půda vlhká - nezaléváme.
Živý plot je třeba pravidelně přihnojovat vhodným hnojivem - výběr produktu závisí na použitém druhu dřeviny. Dobrý přísun živin je nezbytný pro zdravý růst živého plotu. Několik týdnů po výsadbě byste proto měli rostlinám dodat vhodné hnojivo, čímž jim poskytnete potřebnou energii. Bez živin to nepůjde, a proto je nutné plot během vegetace pravidelně hnojit.
Stříhání živého plotu
Ve skutečnosti je důležité provést první řez ihned po výsadbě živého plotu - listnaté dřeviny zkraťte o třetinu až polovinu jejich původní délky. Díky pravidelnému stříhání si živý plot zachová svůj pěkný tvar a navíc je podporován zdravý růst hustých, zelených výhonků. První řez je vhodné provést cca v únoru / březnu, kdy končí poslední mrazivé dny. Pokud si do živého plotu vyberete rostliny, které kvetou na jaře, určitě je nestříhejte v únoru / březnu. Pro správné tvarování živého plotu vám poslouží natažený provázek, abyste měli horní část živého plotu zastřiženou vodorovně.
Čtěte také: Vlastnosti habru obecného
Na konci června proveďte první tvarovací řez - zarovnejte nerovnosti a ponechte asi třetinu jednoletých výhonků. Pro opětovnou podporu růstu a estetickou úpravu proveďte další řez v období pozdního léta, tedy v srpnu až září. Každý živý plot vyžaduje pravidelnou údržbu - a k tomu jsou určeny speciální nůžky na živý plot! Pro větší plochy jsou již vhodnější elektrické, akumulátorové nebo benzínové nůžky na živý plot. Pro těžko přístupné a vysoké živé ploty se vám budou hodit zase akumulátorové teleskopické nůžky na živý plot!
Vhodné tvarování: A, B, D
Nevhodné tvarování: C
Dbejte na to, aby spodní část lichoběžníku byla trochu širší než horní část. V prvním roce na jaře je nutné živý plot asi 10 - 15 cm nad půdou seříznout, aby se výhonky rozvětvily. V létě se ještě jednou zkrátí dlouhé výhonky, minimálně na polovinu. Při posledním řezu koncem podzimu keř zarovnáme na stejnou výšku.První rok nenechme plot vyrůst do výšky více než 1 - 1,5 m. Další rok na jaře můžeme keř nechat dorůst až do 2 m výšky.
Ochrana před chorobami a škůdci
Kromě pravidelné zálivky a sezónního stříhání je důležité pečovat o zdravotní stav živého plotu pravidelnou kontrolou výskytu chorob, škůdců a případným postřikem.
- Padlí: vytváří na listech a větvičkách bílý a později hnědý povlak, šíří se v suchém a teplém počasí. Napadené části co nejdříve odstraňte a bezpečně zlikvidujte, zachovávejte i dostatečnou čistotu v okolí živého plotu.
- Skvrnitost listů: projevuje se hnědými, žlutými a červenými skvrnami na listech. Při silném napadení se skvrny slijí a listy opadávají. Choroba se může vyskytnout za každého počasí. Spory jsou velmi odolné a přenášejí se vodou i vzduchem.
- Mšice: malý zelený, černý nebo hnědý hmyz, který zanechává lepkavou stopu. Listy jsou zkroucené a zvlněné. Lepkavá tekutina láká mravence a zvyšuje výskyt plísňových chorob.
- Vlnatka: drobný hmyz (max. 0,8 mm), který se živí buněčnou šťávou z listů - listy zbělají a občas na nich můžete najít pavučinu. Vlnatka je aktivní zejména v období sucha - chraňte svůj živý plot pravidelnou zálivkou a dostatečným množstvím hnojiva.
- Nosatec: brouk o velikosti až 1 cm s dlouhým „nosem“, který okusuje listy, výhony, ale i pupeny živého plotu. Jeho larvy se živí kořeny, čímž mohou rostlinu zahubit.
Tabulka: Přehled nejoblíbenějších dřevin pro živý plot
| Dřevina | Typ | Růst | Vzdálenost při výsadbě | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Ptačí zob | Opadavý | Rychlý (až 1 m/rok) | 30 cm | Bez stříhání může vyrůst až 3 m |
| Zimostráz | Stálezelený | Rychlý | 30 cm | Bez stříhání může vyrůst až 6 m |
| Túje | Stálezelený | Rychlý | 40 cm | Vyžaduje pravidelnou zálivku a řez |
| Habr | Opadavý | Rychlý | 30 cm | Snadno se tvaruje, bují odspodu |
| Jalovec | Stálezelený | Velmi rychlý | 30 cm | Velmi odolný |
| Smrk | Stálezelený | Střední | 30 cm | Hustý a neprůhledný, tvarovacím řezem lze udržet požadovanou výšku |
tags: #vysadba #živého #plotu #návod