Dokážete si představit zahradu bez živého plotu? Zvlášť, pokud se nachází ve stísněné zástavbě? Živé ploty jsou skvělé a ty rychle rostoucí vám poskytnou za krátký čas soukromí i odhlučnění. Živé ploty nás ochrání i před hlukem a také zadrží mnoho prachu.
Aby vám ale plot vyrostl rychle, je třeba vybrat správnou odrůdu. Výběr rostlin pro živý plot není nejjednodušší. Na trhu je mnoho různých stromů a keřů a většina z nich je stejně nenáročná a snadno se pěstuje. Při výběru rostlin na živý plot se nejčastěji řídíme takovými vlastnostmi, jako je rychlý růst a snadná péče.
Když se rozhodneme pro živý plot, většinou ho chceme mít velmi rychle vysoký a neprůhledný. Pro jejich rychlý růst však musíme řešit kromě zdobnosti listů, květů a plodů a možnosti řezu také výběr vhodného druhu a odrůdy právě s ohledem na schopnost vytvořit co nejméně prostupný porost za co nejkratší časový úsek. I tak ale obvykle uvažujeme minimálně v řádech let, existují však učinění rekordmani.
Výsadba a Péče o Živý Plot
Po výběru správné odrůdy je důležitá i výsadba. Chceme-li živý plot, který roste rychle, musíme mu poskytnout dostatek prostoru pro jeho růst. Vysazení příliš hustě může způsobit, že rostliny na živý plot nebudou vypadat příliš přitažlivě a vzájemně se budou dusit.
Vzdálenosti mezi nimi samozřejmě závisí na druhu, ale nejčastěji by měly být od sebe kolem 0,5 m. Kromě toho by měla být zachována podobná vzdálenost od plotu nebo pletiva. Role hraje hloubka výsadby, hustota (spon, resp. vzdálenost rostlin), ale i její správné provedení a to dokonce ve vhodnou dobu.
Čtěte také: Použití a vlastnosti rychlého betonu Weber
Navíc není důležitá pouze vzdálenost od sebe, ale také od případného pevného oplocení. Obvykle se doporučuje stejný rozměr. Pokud tedy vysazujeme rostliny určené k pravidelnému řezu od sebe cca 0,5 metru, měly by být vysazeny také alespoň 0,5 metru od pevného oplocení.
Pokud se pak již pro vhodnou odrůdu rozhodneme, je klíčová správná výsadba. Dále by nás měly zajímat i nároky na péči a půdu. Dobrou zprávou však je, že veškeré důležité údaje získáme přímo od prodejce a často jsou uvedeny na informativním lístku u každé sazenice.
Jestliže pak hledáte rychle rostoucí druhy, obvykle nepočítejte s tím, že vám za rok udělají 1,5 metru a víc. Sice existují i extrémně rychle rostoucí dřeviny, ovšem každý rok je pak třeba plot ostříhat o ohromné množství hmoty, navíc nikoli jen jednou, ale v některých případech i každý měsíc. A pokud byste to v jednom roce vůbec nestihli, v tom dalším již na vás číhá doslova obluda, hromada stínu a vedle křovinořezu možná již i řetězová pila. Určitě se proto nerozhodujte impulzivně, ale dobře zvažujte a také dobře počítejte.
U rychle rostoucích dřevin navíc nesmíme zapomenout, že porostou rychle pořád. Jakmile tedy dosáhnou požadované výšky, bude nás čekat o to častější řez. Ohled přitom musíme brát i na sousedy, váš živý plot nesmí zasahovat až na jejich pozemek, tedy s výjimkou případů, kdy se dohodnete o umístění plotu například přesně na hranici pozemků. Je dokonce možné se dohodnout i na spolufinancování a společnou péči, prostě každý z jedné strany. To je však ideální případ, ke kterému nemusí dojít. Není to obvyklé.
Druhy Rychle Rostoucích Živých Plotů
Ptačí Zob (Ligustrum)
Ptačí zob obecný je králem listnatých rostlin doporučovaných pro živé ploty let. Perfektně snáší prořezávání, je odolný vůči nízkým teplotám a nemá vysoké požadavky na půdu. Hustou korunu si však udrží pouze díky stálé (tedy pravidelné) prořezávce, jako volně rostoucí se proto nedoporučuje. A v prvních letech musí být řezy opravdu radikální, aby koruny zhoustly.
Čtěte také: Jak správně použít rychlý beton na sloupky?
Ptačí zob má krásné, tmavě zelené, kožovité listy, které v dekorativních odrůdách mohou být žluté. Pokud požadujete celoročně neprostupnou zelenou (a nebo nažloutlou) bariéru přesného geometrického střihu, je ptačí zob skvělou volbou. Využít však můžete i ptačí zob volně rostoucí, jelikož bez řezu vytvoří ve volně rostoucí zahradě bez vysokých nároků na geometrii naopak rozvolněnou hranici. Prostě působí rozevlátě, neučesaně a je řidší.
Hloh (Crataegus)
Jako okrasná rostlina pro živý plot je hloh dobrá volba, protože nevyžaduje téměř žádnou údržbu. Dalším oblíbencem pro živé ploty je hloh (Crataegus) z čeledi růžovité (Rosaceae). Dorůst dovede běžně až šesti (dokonce i osmi metrů), ovšem pravidelně střižený bude mít kompaktní požadovaný tvar.
Keře dosahující výšky 6-8 m mají krásné bohaté zelené listy, které se na podzim mění z červenooranžové na červenou. Na jaře jsou hlohové keře pokryty krásnými bílými nebo růžovými květenstvími, které se v létě mění v jasně červené plody. Pokud budete u hlohu rezignovat na řez, nic se nestane, pouze vytvoří opravdu bujnou hráz.
Bohužel je opadavý, což však na podzim přinese změnu barvy zelených listů na červenooranžové až červené. Na jaře nás pak odmění nádhernými bílými nebo růžovými květenstvími, která se v létě změní v sytě červené plody, jež se na keřích udrží obvykle až do zimy.
Při pořizování hlohu je důležitá volba kultivaru, některé hlohy dorostou nejvýše tří metrů, jiné dovedou vytvořit až osmi metrové solitéry. Výborně se pak obzvláště vysoké hlohy vyjímají v parcích i krajině. Nakonec je na našem území rozlišováno 9 původních druhů hlohu a všechny jsou léčivé.
Čtěte také: Jak pěstovat rychlý živý plot
Turkestánský Jilm (Ulmus pumila)
Turkestánský jilm se také nazývá sibiřský jilm. Jeho výhodou je rychlý růst a vysoká odolnost proti mrazu, dokonce až do -35 stupňů Celsia. Je to nejrychleji rostoucí dřevina, protože roční přírůstky větví můžou být až 1,8 metru. Kromě toho je strom mimořádně vhodný k formování.
Jeho výhodou je rychlý růst a vysoká odolnost proti mrazu, dokonce až do -35 stupňů Celsia. Opravdovým rekordmanem v rychlosti růstu je sibiřský jilm neboli turkestánský brest (Ulmus pumila), jehož roční přírůstky mohou být až 1,8 metru.
Turkestanský jilm se vyznačuje malými zelenými listy ve tvaru vejce. I přes svou nenáročnost je důležité, aby jilm měl přístup ke spoustě vody. Proto stojí za to mu dopřát pravidelné a poměrně hojné zalévání v období sucha. Obzvláště v době sucha je třeba stále zalévat, je proto na zváženou, jaké jsou naše možnosti a hlavně zdroje vody. Pokud by hrozilo v dané lokalitě riziko, že bude v období sucha dokonce zakázáno zalévání zahrádek (a mnohde se to již stalo), nemá smysl do této dřeviny investovat.
Při výsadbě sázíme sazenice ve vzdálenosti alespoň 25 cm. Sibiřský jilm vytvoří poměrně hustý porost, je však opadavý, proto na zimu dosti prořídne. Miluje sluníčko, ale snese i polostín, preferuje dobře propustné, ale vlhké půdy. Pěstovat jej lze i jako solitér, dorůstá výšky až 25 metrů. Pravidelně tvarovaný živý plot však snadno udržíme v požadované výšce a šířce, počítejte ale se značným množstvím biologického materiálu, který bude dobré nějak zpracovávat (naštěpkovat, usušit a spálit a nebo nechat rozkládat v kompostu, případně použít jako mulč).
Habr (Carpinus betulus)
Habr je další populární druh pro živé ploty. Stejně jako ptačí zob je nenáročný a nemá vysoké půdní nároky (i když dává přednost úrodnějším zeminám). Je odolný proti mrazu a dokonale toleruje prořezávání (je nutné udržovat kompaktní formu). Dají se z něj vytvořit pevné zelené stěny.
Buk Obecný (Fagus sylvatica)
Buk obecný je listnatá rostlina vhodná pro živé ploty. V přírodě (jako habr) roste do silného stromu. Vyhovuje mu běžná zahradní půda, vyjma jílovité. Stanoviště zvládne slunečné i polostinné. Jeho listy jsou hladké a - v závislosti na odrůdě - mohou být zelené, červené nebo kaštanové barvy. Část suchých listů si ponechává i přes zimní období, čímž vytváří pohledovou clonu.
Zerav (Thuja)
Jednou z nejoblíbenějších rostlin do živých plotů je túje. Odrůdy „Smaragd“ a „Brabant“ se do živých plotů zvláště doporučují. První roste velmi rychle, ale vyžaduje systematické prořezávání, zatímco druhý roste pomaleji, ale vytváří elegantnější formu. Túje jsou nevhodné pro malé zahrady.
Zerav (Thuja) z čeledi cypřišovité (Cupressaceae) je vlastně takový tak trochu otloukánek. Jedni bez něj nemohou žít, jiní jej doslova nenávidí a to především pro jeho všudypřítomnost. V některých lokalitách máte dokonce pocit, že snad nic jiného ani neexistuje, není proto divu, že na zerav již mají políčeno i mnozí zahradníci.
Přesto jde však o velmi vhodnou stálezelenou dřevinu pro živé ploty, která roste dosti rychle a výborně se tvaruje, tvarování je u mnoha odrůd dokonce nezbytné. Obzvláště doporučené jsou pro živé ploty kultivary „Smaragd“ a „Brabant“, každý zerav ale pro živé ploty využít nelze, prodává se ohromné množství kultivarů.
V prvním roce nám čerstvě vysazený zerav poroste velice rychle, bude však třeba systematické prořezávání, díky čemuž poroste v dalším roce pomaleji, ale vytvoří si elegantnější formu koruny. A pozor, zeravy snadno vytvoří neprostupné, jednotné a vysoké zelené stěny, které se ovšem nehodí pro malé zahrady. Prostě nuda, květy i plody se v zeleni ztrácí a ohromná zelená hmota často nezajímavého odstínu vás na malém prostoru utluče.
Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii)
Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii), známý také jako notkacypřiš Leylandův a nebo nesprávně cypřišek Leylandův, je stálezelený jehličnan, který roste velice rychle. Rychle rostoucí cypřišovec Leylandův dorůstá výšky 20 až 25 (vzácně i 30) metrů, má pravidelnou, kompaktní a široce kuželovitou korunu a husté zavětvení, které sahá až k zemi. V podobě živých plotů je tak vyřešen obvyklý problém jehličnanů, kterým bývá vyholování zdola.
Vzhledem k hybridnímu původu taxonu jsou ale semena téměř vždy sterilní. Tento jehličnan je vhodný obzvláště do vyšších živých plotů, kde hravě nahradí často již nudné zeravy. Navíc roste o mnoho rychleji (v průměru 1 metr za rok). Výborně odolává mrazu, suchu i městskému znečištění a snadno se množí řízky, což vyvažuje vyšší cenu za zakoupené jedince.
Dřišťál (Berberis)
Velmi vhodný je pro živé ploty dřišťál (Berberis). Tento rod zahrnuje až 500 druhů opadavých nebo stálezelených keřů, vysokých 1 až 5 metrů a s otrněnými výhony. Výška dřišťálu je závislá na volbě odrůdy a pokud chcete živý plot celoročně neprostupný a neprůhledný, pak je třeba zvolit stálezelený kultivar dřišťálu. Živý plot z dřišťálu může být vysoký až 2 metry, ale také jen 0,3 metru, kdy vlastně tvoří jen geometrický předěl v zahradě či parku.
Dřišťály nemají vysoké nároky na půdu, dobře zvládají i sucho a existuje mnoho zajímavých odrůd, které se liší nejen barvou listů. Hodí se podle kultivaru i k řezu, nejčastěji však jako volně rostoucí.
Tabulka Vybraných Druhů pro Rychle Rostoucí Živé Ploty
| Druh | Rychlost růstu | Nároky na půdu | Odolnost vůči mrazu | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Ptačí zob (Ligustrum) | Rychlý | Nízké | Vysoká | Vyžaduje pravidelné prořezávání |
| Hloh (Crataegus) | Rychlý | Nízké | Vysoká | Opadavý, kvete a plodí |
| Turkestánský jilm (Ulmus pumila) | Velmi rychlý (až 1,8 m ročně) | Propustné, vlhké | Velmi vysoká (-35 °C) | Opadavý, vyžaduje hojnou zálivku |
| Habr (Carpinus betulus) | Střední | Nízké | Vysoká | Snáší prořezávání |
| Buk obecný (Fagus sylvatica) | Střední | Běžná zahradní, vyjma jílovité | Vysoká | Část suchých listů si ponechává i přes zimu |
| Zerav (Thuja) | Rychlý | Běžné | Vysoká | Stálezelený, různé kultivary |
| Cypřišovec Leylandův (Cupressus × leylandii) | Velmi rychlý (až 1 m ročně) | Běžné | Vysoká | Stálezelený, vhodný pro vyšší živé ploty |
| Dřišťál (Berberis) | Střední | Nízké | Vysoká | Různé odrůdy, opadavé i stálezelené |
tags: #rychlý #živý #plot #druhy