Kompletní návod na pokládku asfaltových šindelů: Jak správně vypočítat hřebenáče a ušetřit!

Asfaltové šindele, někdy též nazývané kanadské šindele, jsou jedním z nejpoužívanějších střešních materiálů při rekonstrukcích starých střech. Hodí se ale také jako střešní krytina i pro novostavby, jelikož mohou nabídnout nízkou plošnou hmotnost, extrémní odolnost, dlouhou životnost, variabilní vzhled a rychlou aplikaci. Asfaltové (kanadské) šindele jsou oblíbené pro svou nízkou hmotnost, rychlou pokládku a širokou nabídku povrchů. V našich podmínkách je asfaltový šindel upřednostňován při rekonstrukcích starších střech. Umožní nižší nosnost konstrukce krovu a my ušetříme, jelikož není třeba krov měnit za nový. Správná pokládka střešního šindele hraje klíčovou roli v životnosti střechy.

Příprava před pokládkou

Krov a bednění

Krokve by měly být nejlépe ze sušeného impregnovaného dřeva s průřezem vyhovujícím pro lehké střešní krytiny. Váha šindele je 8-9 kg/1 m2 (dle typu).
Bednění musí být pevné, suché a rovné. Možno používat jak standardní sušené stavební řezivo, tak OSB desky, překližky či multifunkční panely s voduodpudivou úpravou. Pro záklop se proto nejčastěji používají dostatečně vyzrálá prkna nebo OSB desky o tloušťce alespoň 15 mm.
Pokud je v půdním prostoru vestavba, musí být zhotoveno odvětrání střešního pláště. Výška kontralatě se počítá dle délky krokve a sklonu střechy. I půdní prostor musí být náležitě odvětrán, aby nedocházelo ke kondenzování vlhkosti.
Základem je dobře připravený podklad. Dobře připravený podklad pro asfaltový šindel poznáte tak, že je maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení.
Před samotnou pokládkou šindelů je nutné zkontrolovat, zda jsou hotové všechny komíny a dokončené veškeré vývody ze střechy (okna, odvětrávání, sanitární odvětrávání atd.). Je nutné zajistit dostatečné oplechování těchto prvků.

Podkladní vrstva

Na záklop je nutné instalovat podkladní pás, který slouží jako pojistná hydroizolace. Ta ochrání střechu před pokládkou a během ní a vyrovná drobné nerovnosti v záklopu. Důvodem je, aby se do dřeva nemohla dostávat vlhkost a voda při stékání ze střechy či při odtávání sněhu. Již vůbec nesmí být ze stejných důvodů použita klasická papírová lepenka. Jako podkladní vrstva se nesmějí používat asfaltové pásy, které mají nosnou vložku z papíru, protože lepenka může nasát vzdušnou vlhkost a šindele se zvlní, což sníží životnost střechy. Nejčastěji používanými a oblíbenými podkladními pásy jsou lehké asfaltové podkladní pásy.

Podkladová pískovaná lepenka KATEPAL XtraBase: Pískovaná lepenka, jejíž oboustranný povrch tvoří jemný křemičitý písek, se dodává v rolích návinu 15 x 1 m (15 m2). Její nominální tloušťka je 1,8 mm.
Podkladová fólie KATEPAL LiteBase 500: Podkladová fólie, jejíž povrch je potažen nenasákavou polypropylénovou tkaninou, se dodává v rolích návinu 25 x 1 m (25 m2). Její tloušťka je 0,65 mm.
Obě podkladové vrstvy mají samolepící okraje, díky kterým se docílí maximální hydroizolace spojů.
Pro výpočet potřebné plochy podkladové vrstvy se používá jednoduchý propočet, a to 1,15-ti násobek čisté plochy střechy (u složitějších střech s úžlabími až 1,20-ti násobek čisté plochy střechy).
V úžlabí se podkladní pás instaluje svisle, v normální ploše střechy vodorovně.
U sklonů střech pod 20° je nutné mít vyšší přesah pásu, a to až 50 %. U sklonů nad 20° stačí přesah pásu 8 až 10 cm, u sklonů nad 85° není nutné podkladní pásy používat.

Oplechování a lepidla

Při výběru vhodného oplechování doporučujeme zaměřit se na kvalitnější materiály jako je měď, hliník, atd., neboť šindele Super KATEPAL jsou proslulé dlouhou životností a není vhodné během této životnosti oplechování měnit, neboť se tím naruší celistvost střechy.
Není možné nahradit oplechování u štítů a u okapní hrany ohýbáním šindelů do 90° a přitloukáním jejich přehnutých konců ze strany štítu.
Při pokládání šindele na oplechování okapních hran, oplechování komína, prolepení styčných ploch mezi hřebenovým odvětráním a hřebenovým krytím (pokud je použito) a obzvláště při instalaci úžlabí je nutné používat na styčné plochy bitumenová lepidla KATEPAL K-36. Pro průměrnou střechu okolo 200 m2 je v závislosti na členitosti střechy spotřeba cca 3 l (10 „kartuší“).
UPOZORNĚNÍ: Bitumenová lepidla obsahují „změkčovadlo“ kvůli jemnému naleptání styčných ploch a dokonalému spojení. V případě použití nepřiměřeného množství (doporučená vrstva je 0,5 - 1 mm) může dojít v nejhorších případech i k změknutí vrchní vrstvy prolepovaných ploch.

Pokládka asfaltových šindelů

Rozvržení a značení

Ideální doba pokládky je od jara do podzimu, kdy je bezpečně zaručeno perfektní přilepení jednotlivých šablon k sobě navzájem. První pravidlo zní: pokud je to možné, začínejte s veškerou pokládkou střešního šindele na méně viditelné části střech. Tam získáte potřebnou zručnost, cvik a sebevědomí pro tu část, která bude více na očích.

Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí (kolmé linky).
Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.
Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.

Startovací řada

Šindele se pokládají po řadách od spodní části nahoru, tedy od okapu k hřebeni.
Pro startovací řadu je nutné použít šindele, u kterých se odříznou tabule. Tím zkrátíme jejich výšku o necelou polovinu. Pro startovací řadu můžeme použít prakticky libovolný šindel jakékoli barvy.
Spodní část této řady podlepíme bitumenovým tmelem.
Startovací řada se přibije rovně na okraj střechy, nejlépe přes oplechování.
Spodní část seříznutých šindelů by měla přečnívat přes okapnici o cca 5 mm, tj. termobody budou nad okrajem okapnice.
Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky.

Pokládka dalších řad

První řada se přibíjí přímo na startovací řadu a používá se na ní celý šindel.
Každá vyšší řada se zkrátí o polovinu tabule u šindelů s výřezy.
Každá další řada se pak pokládá tak, aby zakryla tmavé části pod ní přibitého šindele, přičemž se zkracuje o polovinu tabule. Tím se zamezí překrývání mezer mezi vrchní a spodní řadou.
Správné je použití diagonálního způsobu; každá následující řada má oproti předcházející řadě začínat šindelem zkráceným o polovinu tabule. Postupnou pokládkou se ve stejné pozici nad sebou objeví každá osmá řada, což přispívá k tuhosti střechy.
Šindelové pásy jsou celoplošně lepící a proto jsou opatřeny ochrannou fólií, která se při pokládce strhává. Šindele před pokládkou nezapomeňte namíchat ze 4 až 5 náhodně vybraných balení, vzhledem k přírodnímu charakteru posypového materiálu.
Se samotnou pokládkou pak s namíchanými pásy začněte od středu střechy, tak ať překryjete prořezaná místa okapového pásu a postupujte směrem k okrajům střechy, po jednotlivých řadách až k vrcholu střechy. Každý pás se přibíjí 4 ks hřebíků na důmyslných místech, tak ať se probíjí i další vrstvy pod samotným přibíjeným pásem.

Hřebíkování

Každá šablona se přibíjí nerezovými pozinkovanými nebo měděnými hřebíky s větší hlavičkou. Jejich průměr je 8 až 10 mm a jsou takové délky, aby pokud možno neprošly bedněním.
Při zatloukání do OSB desek se používají hřebíky s vroubky, které znemožňují vylézání hřebíků ze záklopu.
Lepenkové hřebíky doporučujeme používat minimálně galvanizované hřebíky. Množství potřebné k pokládce je 0,08 kg/1 m2 hotové střechy.
Délka lepenkových hřebíků musí být zvolena tak, aby vždy bylo probito celé bednění, a to z důvodu pracovaní dřeva (bobtnání a sesychání), které může neprobité hřebíky postupně vytlačovat, což může způsobit na střeše nemalé problémy.
Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele.
V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času.
Pokud je třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru), buď použijeme nový šindel či původní otvor po hřebíku opravíme asfaltovým střešním tmelem.

Sklon střechy a překryv

Šindele je nutné používat pouze pro vymezený sklon střech 15 až 85°. U malého sklonu je riziko zatékání, když se volí nedostatečný přesah šindelů. Naopak u vysokého sklonu je zvýšené riziko odtržení silným větrem.

Plochy pokryté jedním balíkem platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje.
U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem.
Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu, které může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích. To pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů na šindelích!

Pokrývání hřebenů, nároží a úžlabí

Pokládka hřebenáčů

Hřebenáče se pokládají na střechu poté, co jsou obě strany položeny až k hornímu okraji. Pro hřebeny a nároží je možné používat pouze tabulové šindele.

Čtěte také: Kalkulace plastových oken online

Standardní metoda instalace hexagonálních šindelů na hřeben nebo nároží je velmi jednoduchá. Šindel se rozřízne podélně na tři části a ty se pak instalují na hřeben nebo nároží.
Hřebenové pásy se získají rozdělením okapových pásů, kterých je v balení 20 kusů o rozměru 1 x 0,25 m. Jsou připraveny pro příčné rozdělení tak, že se z každého kusu dají vytvořit 3 menší kusy o rozměru 0,33 x 0,25 m.
Těmito kusy se pak hřeben překrývá delší stranou (0,33 m) se vzájemným překryvem 5 cm. Z jednoho kusu se tak získá 0,2 bm hotového hřebene, což znamená, že z jednoho balení univerzálních okapových/hřebenových pásů (20 ks po 1 m okapových pásů = 60 menších kusů po 0,33 m hřebenových pásů) se zakryje 12 bm hřebene / nároží, neboť krytí nároží je totožné.
Hřebenáče pokládáme vždy proti směru převládajících větrů. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem.

Pokrývání úžlabí

V případě, že střecha má úžlabí, která nebudou vykryta šindeli, vykrývají se jako první tato úžlabí. Do úžlabí je možné použít oplechování nebo speciální úžlabní asfaltový pás, který je možné zvolit ve stejné barvě, jako je barva šindelů.

Pokrývání úžlabí na oplechování: Připravené oplechování by mělo být souměrné podél osy středu úžlabí. Na toto oplechování si po obou stranách vyznačíme pomocné linky pro zakončení šindelů. Tyto linky by měly být rovnoběžné se středem úžlabí, avšak od okraje plechování vzdáleny min. 12 cm. Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana rovnoběžná s úžlabím. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na oplechování přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí. Hřebíky nezatloukáme do oplechování!
Pokrývání úžlabí s modifikovaným pásem: Úžlabinový pás se vyrábí ke všem barvám šindelů. Je dodáván v rolích o rozměru 10 x 0,7 m a z jedné role se tedy položí 10 bm úžlabí o šířce 70 cm. Spodní vrstva úžlabinového pásu je pískovaná, tudíž je nutné ve styčných plochách s lepenkou (hlavně u okapní hrany) a následnému dokrývání šindelovými pásy používat bitumenového lepidla KATEPAL K-36. Při konstrukci úžlabí se vyhněte materiálům z kovu. Důvodem je jejich vysoká tepelná vodivost a také vytvoření nutné vodní drážky, která může v zimním období způsobit problémy a může docházet k zatékání vody do úžlabí.
Nepřiznané úžlabí: Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Před přibitím šindel pořádně přimáčkněte ke středu úžlabí, v případě potřeby jej mírně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a opatrně vytvarujeme. Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky!
Jednostranně zaříznuté úžlabí: U jednostranně zaříznutého úžlabí musí být první řada vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí. Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z jedné strany, většinou té, která má menší sklon. Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu.

Opracování složitějších detailů a větrání střechy

Složité detaily

Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně. Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů.

Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění.

Větrání střechy

Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí. Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob, způsobuje nižší účinnost tepelné izolace a výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů. V zimě dochází na okraji střechy ke vzniku ledových valů při odtávání spodních vrstev sněhu ohřívaného z interiéru, poškozování okraje střechy a k zatékání. Náklady na sanaci škod nevětraných střech pak mnohonásobně převyšují nevelkou investici na její odvětrání.

U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní části a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost.
Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů.
Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou.
Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %.
U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce.

Tabulka pro výpočet potřebného materiálu a prvků

Prvek	Množství/Spotřeba	Poznámka
Podkladní vrstva	1,15 - 1,20 násobek čisté plochy střechy	Vyšší násobek pro složitější střechy s úžlabími
Bitumenové lepidlo KATEPAL K-36	Cca 3 l na 200 m2	V závislosti na členitosti střechy (10 „kartuší“)
Okapový/hřebenový pás KATEPAL	1 balení (20 ks 1 x 0,25 m) na 20 bm okapní hrany	Při kladení „na tupo“ vedle sebe
Střešní šindel SUPER KATEPAL	1 balení (5,5 m2 plošného materiálu) na 3 m2 hotové střechy	V jednom balení je 22 šindelů o rozměru 1 x 0,32 m
Lepenkové hřebíky	0,08 kg/1 m2 hotové střechy	Délka dle typu bednění (20, 25, 35, 43, 60 mm)
Úžlabinový pás KATEPAL	1 role (10 x 0,7 m) na 10 bm úžlabí	Šířka 70 cm
Hřebenové krytí (z okapových pásů)	1 balení (20 ks 1 x 0,25 m) na 12 bm hřebene / nároží	Z jednoho kusu lze vytvořit 3 menší kusy (0,33 x 0,25 m)
Protisněhový hák 420 mm	Dle sněžné oblasti a sklonu střechy	Pro střechy s vyšším sklonem nebo nebezpečím sesuvu sněhu

Čtěte také: Výpočet objemu betonu

Čtěte také: Beton a cement: výpočet

tags: #vypocet #hrebenacu #sindele #navod

Kompletní návod na pokládku asfaltových šindelů a výpočet hřebenáčů