Pryč jsou doby, kdy se k vyplnění spár využívala standardní cementová směs. Na trhu dnes narazíte na různé typy malt a tmelů, které jsou pro spárování přímo určené a vyznačují se podstatně lepšími vlastnostmi. Mnohem důležitější než barva spárovací hmoty je její báze, tedy použitý materiál a obsažené přísady.
Typy spárovacích hmot a jejich použití
Spárovací malty se nejčastěji dělí na cementové, polymerní a epoxidové. Můžete s nimi spárovat obklady a dlažby z různých materiálů od keramiky přes kámen po skleněné mozaiky.
Cementové spárovací hmoty
- Nejběžnější a cenově nejdostupnější typ.
- Nejobyčejnější typy cementových malt jsou vhodné jen do interiérových prostorů, navíc jim moc nesvědčí čištění chemickými prostředky.
- Pro použití do koupelen, kuchyní nebo exteriérových prostorů zvolte cementovou spárovací maltu modifikovanou polymerem.
- Dobrou volbou je spárovačka Keracolor FF od výrobce MAPEI, která je díky technologii DropEffect® vysoce hydrofobní. Vylepšená spárovací malta je vhodná i pro spárování v bazénech s chemicky neupravenou vodou.
- Při vyšších nárocích na mechanickou odolnost spáry zvolte malty na bázi hydrofobních polymerů, například ULTRACOLOR PLUS od MAPEI.
- Spárovací hmota je vhodná pro výplň spáry od 2 až do 20 mm, a tak spolehlivě vyplní i větší mezery mezi obklady a dlažbami.
- Kromě výše zmíněné technologie DropEffect® se při výrobě uplatňuje i technologie BioBlock®, která zabraňuje tvorbě a bujení různých typů plísní na povrchu spár. Proto je vhodná do koupelen a míst se zvýšenou vlhkostí.
Epoxidové spárovací hmoty
- Jsou vhodné pro použití do extrémních podmínek, kde se očekává nadměrné mechanické zatížení a kontakt s agresivními chemikáliemi.
- Například dvousložková spárovací hmota Kerapoxy CQ je kyselinovzdorná a vhodná i pro spárování bazénů včetně těch s mořskou a termální vodou.
Flexibilní spárovací hmoty
- Mají široké uplatnění, rychle schnou a snadno se vážou.
- Jsou odolné vůči oděru, skvrnám nebo plísni.
- Flexibilní spárovací hmota zároveň výrazně snižuje nasákavost spár a jejich náchylnost k obarvení.
- Je možné s ní pracovat u různých typů materiálů a povrchů, jako jsou dlaždice, klinkery, porcelán, skleněné mozaiky nebo kamenné dlaždice, což jsou materiály, které s přehledem najdete třeba v kuchyních, koupelnách, na balkónech či terasách.
Silikonové spárovací hmoty
- Ideální varianta do koupelen, kde jsou voděodolné a ubrání se i různým druhům plísní nebo chemikálií.
- Často je proto najdete ve spárách kolem sanitárních zařízení.
- Používají se ale i k vyplnění dilatačních spár či různých mezer ve zdech a omítkách.
- Silikonové tmely na bázi silikonu jsou k utěsňování dilatačních spojů ideální, protože si poradí s pohybem až cca 25 % šířky spáry.
- V koupelnách se používají například pro vyplnění mezery mezi umyvadlem a stěnou nebo k utěsňování van či sprchových koutů.
- S oblibou se využívají také v lodním, stavebním či strojním průmyslu. Silikonové hmoty skvěle drží na skle, keramice i hliníku.
Ačkoliv je účel použití spárovacích hmot pro interiéry i exteriéry stejný, v obou případech je nutné sáhnout po rozdílném materiálu.
Postup spárování
- Příprava spárovací hmoty: Cementové a polymerní spárovací hmoty se připravují smícháním s vodou v přesném poměru. Ten je důležité dodržet, aby malta nebyla příliš řídká a nezpůsobovala vytváření pórů a bublin. K přípravě práškových hmot se použije pouze čistá voda, příprava pastózních tmelů spočívá pouze v jejich promíchání. K materiálům není dovoleno přidávat žádné přísady, pokud není v technickém listu použité hmoty uvedeno jinak.
- Příprava podkladu: Před namícháním spárovací hmoty je důležité spáry důkladně očistit od podkladového lepidla a zbytky nečistot vysát vysavačem.
- Nanášení spárovací hmoty: Připravenou maltu rozetřete na obklady pěnovým hladítkem nebo gumovou stěrkou. Při spárování dlažeb použijte gumový smeták. Nanášení lepící hmoty se provádí ručně nebo strojně vždy po obvodu desky v nepravidelném pásu a středem desky min. ve třech terčích. Je nutné aby plocha desky spojená s podkladem lepením tvořila minimálně 40% celkové plochy izolační desky. V případě rovného podkladu je možné lepit desky celoplošně zubovou stěrkou.
- Odstranění přebytečné hmoty: Po důkladném vyplnění všech spár setřete přebytečnou spárovací hmotu a z povrchu odstraňte hrubé nečistoty.
- Finální úprava: Až povrch spárovačky zmatní, celou plochu omyjte navlhčenou houbou a doleštěte suchou utěrkou.
Spárování není zkrátka žádná věda.
Vyplnění spár u fasádní minerální vaty v ETICS
Zateplení fasády je nejčastějším způsobem, jak zabránit únikům tepla z domu. Provádění zateplení fasád by se mělo provádět pomocí vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (neboli zateplovacích fasádních systémů) - označovaných zkratkou ETICS.
Čtěte také: Materiály pro vyplnění betonových spár
Důležité body při instalaci ETICS s minerální izolací:
- Desky je možné lepit pouze na soudržný, dostatečně pevný a rovný podklad bez prachu a jiných nečistot. Doporučuje se povrch fasády omýt tlakovou vodou, penetrovat, případně vyrovnat novou omítkou. Rovinnost podkladu by měla být max. 20 mm/m, u minerálních desek s kolmým vláknem max. 10 mm/m.
- Certifikovaný soklový profil s okapničkou je nejčastější způsob založení fasády. Měl by splňovat atest dle požární normy, v současné době jsou již k dispozici kovové i plastové lišty, které vyhoví z požárního hlediska. Plastové profily mají velkou výhodu v tom, že netvoří tepelný most ani výrazně nedilatují. Šířka zakládacího profilu musí odpovídat použité tloušťce izolantu. Montáž zakládacích profilů ze provádí od rohů. Pro vytvoření rohů se předem upraví zakládací profil podle úhlu rohu stavby. Mezi takto osazené rohové profily se doplní rovné díly. Nejmenší zbytek zakládacího profilu by neměl být menší než 30 cm. Profily se osazují s 2 - 3 mm mezerou mezi konci profilů a kotví se 3 kusy zatloukacích hmoždinek na 1 m. K jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky (tl. 1 - 10mm). K napojení profilů je používají plastové spojky. Spára mezi profily a podkladem musí být utěsněna lepicí hmotou.
- Minerální izolace z kolmých vláken Isover NF333 se vždy lepí celoplošně! Lepení se provádí odspodu nahoru natěsno na vazbu. V některých případech je pak možné vynechat kotvení hmoždinkami. Při lepení (následně ani při stěrkování) se nesmí lepící ani stěrková hmota dostat na boční stěny izolantu. Desky se lepí na vazbu, není možné připustit vznik průběžné svislé spáry ani na nároží. První řada desek lamel se musí vsadit pevně do zakládacího profilu. Pokud se provádí založení bez zakládacího profilu, desky nebo lamely se podepřou montážní latí a do lepeného spoje se v místě založení systému osadí pás skleněné síťoviny, který slouží k vyztužení základní vrstvy na spodní hraně systému. U ostění otvorů se doporučuje provést nalepení desek nejprve v ploše s přesahem. Následně se provede vlepení izolantu do špalety. Po zatvrdnutí lepící hmoty se provede jejich srovnání s vnitřní plochou zaříznutím nebo zabroušením. Při lepení izolantu u rohů otvorů nesmí docházet k průběžné spáře ve vodorovném ani svislém směru. Přebývající část izolační desky se odřízne. Při lepení izolačních lamel z minerální vlny s kolmou orientací se toto pravidlo nevyžaduje. Desky a lamely se lepí na sraz.
- Po nalepení desek a přiměřeném vytvrdnutí lepidla (min. 24 hodin) se provádí přebroušení desek brusným hladítkem tak, aby se odstranily případné drobné nerovnosti. Po přebroušení se provádí kotvení desek talířovými hmoždinkami.
- Nárožní a ostatní hrany se musí vyztužit speciálními profily, nebo zdvojením výztužné síťoviny při méně náročných aplikacích. U oken a dveří se provede diagonální zpevnění v rozích otvorů pruhem tkaniny o rozměrech cca 300 x 500 mm, který zajišťuje přenesení zvýšeného napětí v těchto místech.
- Penetrace se provádí pro snížení a sjednocení savosti výztužné vrstvy, aby bylo možno následně bez problémů provádět vrchní tenkovrstvé omítky. Do penetračního nátěru je možné přidat barvu odstínu výsledné povrchové úpravy, nebo rovnou koupit penetraci probarvenou. Toto je velmi vhodné pro výrazné barvy fasády.
- Vyztužení základní vrstvy se provádí obvykle po 1-3 dnech od ukončení lepení desek a případném kotvení hmoždinkami. Provádí se ručně plošným zatlačením skleněné síťoviny do předem nanesené stěrkové hmoty na vrstvě tepelné izolace. Stěrková hmota, která prostoupila oky síťoviny se následně uhladí. Ukládání síťoviny do stěrkové hmoty se provádí obvykle směrem shora dolů s přesahem nejméně 100 mm.
- Jako povrchové úpravy pro kontaktní zateplovací systémy se nejčastěji používají ušlechtilé tenkovrstvé omítky různého složení, barev a struktur. Dle použitého pojiva se používají omítky akrylátové, silikonové, silikátové a silikon-silikátové. Jednotlivé druhy se liší svými vlastnostmi, zejména propustností pro vodní páru, pružností, zpracovatelností, špinivostí, odolností proti řasám atd. Ruční nanášení a následné strukturování se provádí výhradně nerezovými popř. plastovými hladítky.
Vyplňování spár v ETICS s minerální izolací
Při montáži ETICS není vždy možné zajistit sesazení bez mezer. Stává se tak v důsledku vyšší tloušťky izolantu (běžně 200-300 mm) a při formátování izolačních desek přímo na stavbě. Norma ČSN 73 2901 proto uvádí, že spáry vzniklé mezi tepelně-izolačními výrobky s šířkou větší než 2 mm je nutno vyplnit.
Spáry větší než 2 mm je třeba vyplnit izolačním materiálem. Spáry mezi deskami (EPS, XPS a perimetru) do šířky 4 mm je možno vyplnit nízkoexpanzní montážní pěnou. Spáry šířky nad 4 mm se vyplní vhodným přířezem izolantu.
Použití PUR pěny u minerální vlny
Dříve podle normy nebylo možné mezery v ETICS s minerální vlnou (MW) vyplnit pomocí PUR pěny, ta by totiž údajně narušila požární bezpečnost celého zateplovacího systému. Stanovené vyplnění přířezem samotné MW však není vždy technicky proveditelné.
Odborníci ze společností Isover, Weber a z PAVUS se rozhodli pro požární zkoušku (SBI test dle ČSN EN 13823+A1). Ta měla prokázat, či naopak vyvrátit vliv dopěňování PUR pěnou na požární chování ETICS. Pro testování byly ve vzorku vytvořeny pěněné spáry šíře minimálně 5 mm (to není v technologickém postupu pro skutečnou aplikaci přípustné). Pro pěnění byla zvolena standardní, nikoliv protipožární PUR pěna, schválená pro aplikaci do ETICS. Testované vzorky s pěněnými spárami se porovnávaly se vzorky stejné skladby bez pěněných spár, které taktéž prošly zkouškou SBI.
Lze tedy jednoznačně říct, že dopěňování spár PUR pěnou v ETICS s minerální izolací Isover nemá žádný vliv na požární chování celého systému. Na základě provedených zkoušek bylo vydáno PAVUS expertizní Stanovisko k vyplňování spár u minerálních izolací Isover vnějších tepelně-izolačních kompozitních systémů (ETICS). To jasně deklaruje možnost pěnění spár mezi minerálními deskami Isover do šíře max. 5 mm v ploše max. Stanovisko je oficiálním a autoritativním podkladem, který může posloužit ke změně současných předpisů.
Čtěte také: čím vyplnit díry a spáry ve zdi
Důležité upozornění: U izolantu z minerální vlny (MW) se montážní pěna k vyplňování spár (PUR pěna) nesmí používat v rozporu se stávajícími normami, pokud není podloženo expertizním stanoviskem (jako v případě Isoveru). Doporučujeme vždy konzultovat s odborníkem a řídit se aktuálními technickými listy výrobce a platnými normami.
Výplň dilatačních spár
Nejen při montáži obkladů a dlažeb je potřeba zajistit zakrytí dilatačních spár, které řeší problém s roztažností materiálů. Pro spárování mezer mezi stěnou a podlahou se používají silikonové hmoty, které jsou pružné a poradí si s pnutím materiálů. Tyto tmely na bázi silikonu jsou k utěsňování dilatačních spojů ideální, protože si poradí s pohybem až cca 25 % šířky spáry. Silikonové tmely určené pro spárování využijete nejen k vyplnění dilatačních spár, ale i nejrůznějších mezer mezi různými konstrukčními díly.
Norma ČSN 73 08 10 povoluje řešení detailu založení ETICS u stávajících objektů s požární výškou h > 12 m dvěma způsoby:
- Pomocí horizontálního pásu izolantu s třídou reakce na oheň A1 nebo A2 (MW) výšky 0,5 m v místech založení systému.
- Na základě zkoušky podle ISO 13785-1 a vystavených PKO (Požárně klasifikačních osvědčení).
Detaily založení podle vydaných PKO nejsou součástí tohoto technologického předpisu. V oblasti založení systému a u nadpraží otvorů se doporučuje vhodným způsobem zajistit bezpečné odkapávání stékající vody. K tomuto účelu může být použit např. zakládací profil (založení systému) nebo rohový ochranný profil s okapničkou (založení bez zakládacího profilu a nadpraží otvorů).
Barevné varianty spárovacích hmot
Pokud se chystáte spárovat obklady nebo dlažby, nemusíte hned sahat po bílé spárovací hmotě. Chcete-li zvýraznit přechody mezi jednotlivými dlaždicemi, zvolte kontrastní barvu, pokud naopak chcete přechody a spáry skrýt, sáhněte po spárovací hmotě ve stejném tónování. Myslete také na to, že čistě bílé spáry se vám budou mnohem hůře čistit a nečistoty na nich budou viditelnější.
Čtěte také: Průvodce výběrem montážních pěn
Pokud zvolíte pro spárování správnou stavební hmotu, vydrží vám spáry řadu let a odolají i mechanickému zatížení nebo častému kontaktu s vodou. Odborný personál vám poradí, v jakých případech sáhnout po cementové, polymerní, epoxidové, nebo silikonové spárovací hmotě.
Tradiční postupy vyplňování spár u roubených staveb
Pro výplň spár mezi trámy roubených staveb můžete zvolit tradiční postupy nebo vyzkoušet moderní materiály. Výplň však musí kromě izolace a ochrany zachovat i dostatečnou prodyšnost. Ať už zvolíte jakoukoli technologii, měla by spárovací hmota nechat dřevo dýchat.
Využití tradičních materiálů pro výplně spár při opravě roubených domů je sázka na jistotu. Můžete vyzkoušet i moderní materiály, ale je nutné vyhnout se použití jakékoli stavební chemie, která by spáry neprodyšně uzavřela. To je případ mnoha typů tmelů, malt či omítek na bázi cementu či dalších materiálů, u nichž je snadná aplikace a dlouhá trvanlivost vykoupena právě neschopností nechat dřevo v konstrukci “dýchat” tak, jak potřebuje.
Tradiční postup dle Jana Pešty
- Odborník na lidovou architekturu Jan Pešta radí držet se tradičního postupu, který spočívá ve vymazání spár hliněnou maltou.
- Jejím základem je hlína, která se promíchá v poměru jedna ku jedné s řezanou slámou, případně s dalšími pojivy (plevy, chlupy, lněné či konopné pazdeří).
- Architekt Pešta nedoporučuje vápennou příměs, i když se v tradičních receptech někdy objevuje. Vápno sice výmazovou hmotu vytvrdí, ale může způsobit její popraskání.
- Pro výplň širších spár mezi stěnovými trámy se dříve používal mech a kulatina menšího průměru. Podobně lze postupovat i dnes, výplňové dřevo však ošetřete ochranným nátěrem proti houbám a hmyzu.
- Dřevo do spár můžete použít i v podobě štípaných dubových třísek, přes které pak nanášíte výmazovou hmotu. Můžete ji naházet zednickou lžící a zatáhnout, nanášet ji rukama a vtlačovat dovnitř nebo vytvořit ze směsi válečky a napěchovat je do mezer.
- Vápenný nátěr spáry zvýrazní a ochrání je před působením povětrnostních vlivů.
Údržba a recyklace tradičních výplní
- Neporušené souvislé výplně spár můžete zachovat, původní hmotu pak recyklujte pro obnovenou výplň. Postačí ji promíchat, navlhčit a znovu nanést.
- Důležité je vždy docílit složení výplně, které těsní, nepraská a chrání stavbu proti vlhkosti a vodě. Vláknité složky různého typu poslouží v mazanině jako přenašeče tahu a zabrání popraskání.
- Variantou k provlhčení směsi může být i zředěný penetrační nátěr, vláknina se může nově doplnit i do recyklované mazaniny.
- Do spár, z nichž vymazávka téměř vypadala, dejte vysušený mech a u vnějšího líce provazec z dřevité vlny (např. e-shop drevitavlna. cz), namočený do trasové malty (tras je zpevňující přírodní nebo technologická přísada). Existují i speciální výplňové provazce pro sruby.
tags: #vyplneni #spary #u #fasadni #mineralni #vata