Malování bývalo v dávných dobách spojeno s vůní vyhašeného kusového vápna, které mistři malířského řemesla štětkami umně nanášeli na stěny venkovských chalup. I když vyhasit si dnes klasické kusové vápno ve vápenném dole někde na zahradě už není možné, přesto se vápenné nátěry prodávají. Odborníci se shodují, že nejsou sice tak kvalitní jako ty z kusového vápna, svůj účel však přece jen splní.
Vlastnosti a použití vápenných nátěrů
Vápno je vhodné zejména tam, kde bojujeme s plísní, kde je vlhko, nebo na místech, kde je malba namáhána například otěrem. Vápno přirozeně samo vysušuje a dezinfikuje. Hodně se tedy používá i ve sklepích, chlévech či jinak namáhaných prostorách. Je však i krásně bílé a odolné. Může sloužit i jako penetrace před dalšími nátěry na nových omítkách v bytech. Nátěr je čistý a vydrží docela dlouho, přičemž se dá i částečně umýt při menším znečištění. Vápenné nátěry se dají používat i na venkovní omítky, například u starších stavení na venkově.
Vápno je přírodní stavební materiál, který se vysokou měrou snáší takřka se všemi druhy minerálních podkladů. Vápenný nátěr je jedinou existující opravdu minerální nátěrovou hmotou přírodního původu. Vápenné nátěry se používaly i z hygienických důvodů, a to nejen v místnostech uvnitř, ale všude, na fasádách, v chlévech, maštalích, stájích atd. Dokonce i staré roubenky se zevnitř natíraly vápnem, tedy jejich dřevěné povrchy. Vápno má jako tradiční nátěrový materiál mnoho pozitivních vlastností.
Vápno ve vlhkém sklepě
Pokud řešíte vlhký sklep, vápenný nátěr je sázka na jistotu. Je to tradiční, minerální nátěr proti plísni, který je difuzně otevřený, antibakteriální a šetrný. V kombinaci s vápennou omítkou a zajištěním větrání pomůže stabilizovat mikroklima sklepa a omezit plísně i solné mapy. Nevytváří neprodyšný film, ale spolupracuje s domem. Vlhký sklep je jako staré plíce domu - mnohé pamatují, ale když se jim nedostává čistého vzduchu, začnou sípat. Znáte to: těžký zatuchlý pach, tmavé mapy, solné výkvěty, odlupující se malba a povrchová plíseň, která se vrací i po vyčištění. Přesně tady má vápený nátěr své historicky ověřené místo.
Vápenný nátěr do sklepa je difuzně otevřený, antibakteriální a protiplísňový, vytváří zdravé mikroklima sklepa a přitom nezavírá zdivo. Zatímco moderní neprodyšné disperzní malby ve vlhku puchýřují a odlupují se, vápenný bílý nátěr pracuje společně s domem: dýchá, pohlcuje CO2 a během karbonatace (Ca(OH)2 → CaCO3) se proměňuje v pevný minerální povlak.
Čtěte také: aplikace vápna a octa na stěny
- Difuzně otevřený systém: Vápenný nátěr a vápenné omítky umožňují průchod vodní páry. Stěna není „zavřená“, snižuje se kondenzace a povrch rychleji vysychá.
- Antibakteriální a protiplísňový účinek: Zásadité pH okolo 12 ničí spory plísní a bakterií. Není třeba biocidů; účinek se obnovuje každým přetřením.
- Sorbce vlhkosti a regulace mikroklimatu: Pórovitý minerální nátěr tlumí špičky vlhkosti ve vzduchu - sklep „dýchá“ stabilněji.
- Kompatibilita se starým zdivem: Cihla, kámen i hliněné omítky si s vápnem rozumějí.
Historie a příprava vápna
Hašené vápno, tento tradiční materiál se používal k nátěrům a v maltových a omítkových směsích. Dříve si přitom lidé sami takzvaně „hasili“ vodou drcené vápno. Z chemického hlediska je hašené vápno hydroxid vápenatý (dříve se říkalo hydrát vápenatý). Velice důležitý byl při hašení správný poměr vody. Při reakci páleného vápna s vodou vznikalo velké množství tepla, což byl právě důkaz správného hašení. Bylo navíc třeba si chránit nejen oči, ale vůbec pokožku celého těla. Hašení se muselo provádět v malé vrstvě (takzvaném plochém karbu), proto se kopaly plošně poměrně velké vápenné jámy, kde se pak vápno uchovávalo roky, samozřejmě shora zakryté a nějak izolované. Nesmělo zmrznout, jelikož by tak ztratilo svou plasticitu.
Po vyhašení se vápno nechávalo uložené (nejčastěji rovnou v zakryté vápenné jámě, případně v sudech) alespoň 1 rok, aby vyzrálo. Teprve takový materiál byl opravdu kvalitní. Vápno se však dnes již v domácích podmínkách nehasí. Pro přípravu vápenných omítek a malt si kupujeme sypký a velmi prašný vápenný hydrát, pro výmalbu se prodává vápenný nátěr, což je vlastně dnes již opět vápenný hydrát smísený s vodou. Je jí však jen málo, je třeba vodu ještě přidávat. Pokud kupujeme suchý vápenný hydrát, doporučuje se několik dní před použitím smísit s dostatečným množstvím vody a nechat být. Může ještě obsahovat určité množství páleného vápna, jehož reakce s vodou není při omítání žádoucí. Tradiční hašené vápno se dnes nejčastěji používá jako nátěrová či stavební hmota při ochraně a obnově vzácných historických památek.
Problémy tradičních vápenných nátěrů a jejich řešení
Tradiční vápenné nátěry nebyly dostatečně pevné a též méně odolávaly klimatickým vlivům. Jejich životnost byla proto vždy pouze omezená. A třeba venkovní nátěry se obnovovaly téměř každý rok, protože vápenný povrch silně křídoval, odíral se a šupinatěl. A to vše se dělo kvůli vlhkosti. Navíc bývala velmi častá i nesprávná aplikace na suchý podklad. Problematické je také značné hutnění nánosu při vícenásobném nátěru. To byl problém, který bylo třeba řešit spolu s potřebou zvýšení pojivosti nátěru a také snížení jeho nasákavosti.
U vápenného hydrátu se výrazně zvýší měrný povrch a spolu s ním chemicko-fyzikální aktivita materiálu. Vápenný nátěr má pak dobrou přídržnost a můžeme i přimíchávat barvivo, čili tvořit barevné odstíny. A barva pak není při venkovním použití z povrchů tolik vyplavována.
Dispergované vápno a moderní modifikace
Již před mnoha tisíci lety používal člověk základní přírodní materiál - vápno - na stavby jako omítku nebo pro nástěnné malby. Vápno je ve stavebnictví tradiční nátěrový materiál, který měl kromě výhod i řadu nepříznivých vlastností. Úspěšný vývoj dispergovaného vápenného hydrátu, při kterém se výrazně zvýší měrný povrch a tudíž i chemicko-fyzikální aktivita dispergovaného vápna, tyto nevýhody překonává. Vývoj dispergovaného vápenného hydrátu představuje milník ve využití vápna jako pojiva. Dispergováním rozumíme rozmělnění částeček vápna v důsledku rotace ozubeného kotouče v suspenzi vápenného hydrátu. Zvětšuje se tím vnitřní povrch dispergovaného vápna a narůstá tak rychlost jeho karbonizace. Vápno se dispergováním aktivuje. Četné řady testů dokazují, že dispergovaný vápenný hydrát má zřetelně lepší fyzikálně-mechanické vlastnosti než tradiční vápenné nátěry.
Čtěte také: Reakce vápenného mléka s modrou skalicí
Dosud se daly vápenné barvy nanášet výhradně malířskou štětkou. V důsledku nízké pojivé schopnosti tradičního vápna se dosud dalo realizovat jen omezené barevné spektrum. To je teď díky dispergovanému vápennému hydrátu překonáno. Patentovaným výrobním postupem, při kterém se pojivo - vzdušné vápno - odpovídajícím způsobem aktivuje, získává náš výrobek vynikající pojivé schopnosti. V současnosti se navíc vápenné nátěry modifikují akrylátovou disperzí (organickými pojivy) v poměru menším než 2%. Dosáhne se tak stálosti barev včetně barvy bílé, tedy přirozené barvy vápna.
Přídatné látky a jejich vliv
Nejprve se do vápenného nátěru přidávala fermež (lněný olej, říkalo se mu vápenné líčko nebo kasein). Pro jednodušší nanášení je ideální vápenný nátěr doplnit křídou rozpuštěnou ve vodě v poměru cca 1 : 10, podle potřeby kryvosti nátěru. Dále je pak vhodné do nátěru vmísit i lněnou fermež v poměru cca 1 : 100. Pak se vápno lépe nanáší. I tak je nutné počítat s více aplikacemi. Pro venkovní použití však rozhodně není vhodné míchat vápno s křídou. Lépe je sáhnout po speciálních vápenných nátěrových hmotách, které používají například památkáři. Jsou odolné proti povětrnostním vlivům a vydrží i poměrně dlouho.
Kasein je vlastně hlavním proteinem (bílkovinou) v surovém mléce a z něj vyrobeného tvarohu. Přidává se do vápenného nátěru (rozmíchaného vápna s vodou na bílení). Je to přírodní altertativa místo fermeže (Fermež snižuje prodyšnost, Kasein prodyšnost zachová.) Naši předkové tím dosahovali vyšší trvanlivosti nátěru a také aroma, protože nátěr trvale voní po mléce. Postupně přilévat studené mléko a míchat.
Správná aplikace vápenných nátěrů
Aplikace vápenného nátěru však má i svá omezení. Tím nejdůležitějším je, že ho lze nanášet pouze na novou omítku, nebo na omítku, kde bylo před tím malováno zase jen vápnem. Pokud nanesete vápno na starý nátěr například primalexu či jiných hmot, vápno popraská a sloupne se. V takovém případě se musí starý nátěr pečlivě odstranit až na omítku, a pak teprve aplikovat vápno. Vápenné nátěry je nutné nanášet štětkou, váleček není vhodný. Na hladké povrchy se vápenný nátěr dosud nanáší malířskými štětkami, v případě velice hrubých povrchů (třeba ostrých omítek) se dříve používala košťata.
Natíranou plochu je třeba důkladně očistit a provlhčit, aby proběhla požadovaná reakce. Nátěr se pak provádí opakovaně, dokonce až 5 a 6 krát, a to vždy po zaschnutí toho předchozího. Začínáme hodně řídkých roztokem, až ten další může být hustší, ale ne moc. Příliš silná vrstva by praskala. Hydroxid vápenatý reaguje při zasychání vápenného nátěru se vzdušným oxidem uhličitým, načež se tvoří uhličitan vápenatý. A ten je pojivem. Důležité je, aby vápenný nátěr vysychal pomalu, aby stihl vytvrdnout. Schne-li rychle, nestačí vápno vytvrdnout a nátěr pak práškovatí.
Čtěte také: Výhody automatických dávkovačů pro kočky
Při bílení venkovního zdiva, omítek a obdobných fasádních úprav, nevyužívejte horkých slunečných období, dílu by to neprospělo. Čím pomaleji vápenný nátěr vysychá, tím je pevnější. Pokud to situace vyžaduje využijte časného rána, večer je zdivo ještě vyhřáté. Chraňte před mrazem, udržujte na povrchu vodní hladinu. Nové omítky je vhodné před aplikací postřikovačem lehce orosit, aby podklad nesál příliš vody z barvy. Základní nátěr se provede barvou zředěnou do cca 0,5 - 0,75 litru vody na 1 kg hmoty. Množství vody je u všech nátěrů potřeba upravit v závislosti na aplikační metodě, teplotě a charakteru podkladu. Před aplikací důkladně promíchat. Při manipulaci nebo míchání se postupuje tak, aby nedocházelo k pronikání vzduchu do barvy. Po vyzrání (karbonataci) základního napouštěcího nátěru se nanesou minimálně 3 krycí nátěry barvou zředěnou cca 0,3 - 0,6 litru vody na 1 kg barvy. Nátěrový postup je nejlépe provádět tzv. křížovým nanášením.
Vápenný nátěr nanášíme zásadně na vlhký podklad. U suchého podkladu by hlavně za slunného počasí vůbec nedošlo k reakci. Vápno by jen uschlo a pak takzvaně „spráškovalo“ (ze stěny by spadalo v podobě prášku).
Bezpečnost při práci s vápnem
Při hašení vápna vznikalo velké množství tepla. Bylo navíc třeba si chránit nejen oči, ale vůbec pokožku celého těla. A pozor i na dobré zakrytí podlah a dalších částí zařízení při malování. Jakmile vápno jednou zaschne, je velmi těžké jej odstranit dokonce i ze zcela hladkých povrchů. Chraňte oči! Pokud je zasažen zrak, okamžitě vypláchněte proudem čisté vody, následně vyhledejte lékaře. PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno.
Charakteristika vápenného nátěru
Vápenný nátěr je speciální typ nátěru používaný k ochraně a zateplení fasád budov. Vápenný nátěr je vyroben z přírodních materiálů, především z vápna, vody a často i dalších příměsí, které zlepšují jeho vlastnosti. Je to naprosto čistý přírodní nátěr, neobsahující žádné vedlejší příměsi. Tyto jeho vlastnosti ho předurčují k využití nátěrů jak vnitřních tak venkovních omítek. Vápenný nátěr je tradiční a ekologicky šetrný způsob ochrany a zateplení fasád budov. Díky svým vynikajícím vlastnostem, jako jsou paropropustnost, antibakteriální účinky a odolnost vůči povětrnostním vlivům, je ideální volbou pro širokou škálu stavebních projektů.
| Vlastnost | Tradiční vápenný nátěr | Dispergovaný vápenný nátěr / Moderní modifikace |
|---|---|---|
| Pevnost | Nízká | Zřetelně lepší |
| Odolnost proti povětrnostním vlivům | Nízká (vyplavování, křídování) | Vyšší, odolnější vůči vyplavování |
| Aplikace | Štětkou, jen na vápno nebo novou omítku | Štětkou, s možností tónování |
| Životnost | Omezená, často vyžaduje každoroční obnovu venkovních nátěrů | Prodloužená |
| Barevné spektrum | Omezené, pigmenty "krvácely" | Rozšířené, stabilnější odstíny |
| Prodyšnost | Vysoká (závisí na přísadách) | Zachovaná (při správné modifikaci) |
| Kompatibilita se starým zdivem | Výborná | Výborná |
| Antibakteriální/Protiplísňové účinky | Ano (vysoké pH) | Ano (vysoké pH) |
Klasická vápenná barva určená k nátěrům minerálních omítek a zdiva v interiéru i exteriéru, pro hygienické nátěry obytných prostor, skladů potravin, stájí, sklepů apod., svým tradičním složením je vhodný i pro nátěry historických objektů, kde je vyžadován charakteristický vzhled a způsob stárnutí. Jeho alkalický charakter a velmi nízký obsah organických látek snižuje riziko napadení vlastního nátěrového filmu mikroorganismy (bakterie, plísně, řasy). Odstín: bílý. Tónování je možné pouze do pastelových odstínů alkalitě a vápenným iontům odolnými pigmenty (např. práškovými oxidy železa apod., do 5 %). Vydatnost: 2,5 - 5 m2 / kg v kryvé tloušťce. Nanášení: malířskou štětkou a štětci menšího formátu s krátkým vlasem. Vhodné jsou i malířské kulaté štětky.
tags: #proč #se #vyplavuje #vápenný #nátěr #deštěm