Vápenný nátěr je speciální typ nátěru používaný k ochraně a zateplení fasád budov. Je to tradiční a ekologicky šetrný způsob ochrany a zateplení fasád budov. Díky svým vynikajícím vlastnostem, jako jsou paropropustnost, antibakteriální účinky a odolnost vůči povětrnostním vlivům, je ideální volbou pro širokou škálu stavebních projektů. Vápenný nátěr je vyroben z přírodních materiálů, především z vápna, vody a často i dalších příměsí, které zlepšují jeho vlastnosti.
Vážený zákazníku, dostává se Vám ke zpracování kvalitní přírodní produkt. Je to naprosto čistý přírodní nátěr, neobsahující žádné vedlejší příměsi. Tyto jeho vlastnosti ho předurčují k využití nátěrů jak vnitřních tak venkovních omítek.
Vlastnosti a výhody vápenného nátěru
- Vápno, jako malířský materiál, používá lidstvo už několik tisíc let. Jeho vlastnosti jsou unikátní a nezastupitelné.
- Pojivem je suspenze krystalů hydroxidu vápenatého v jeho vodném roztoku. Nátěry se vytvrzují reakcí hydroxidu se vzdušným oxidem uhličitým za vzniku nerozpustného uhličitanu vápenatého.
- Tónují se výlučně anorganickými pigmenty vysoce odolnými alkalickému prostředí. Více pigmentu snižuje tvrdost nátěru.
- Vápno má pro nástěnnou malbu význam jako barva i jako pojivo. Je též dobrým dezinfekčním a izolačním prostředkem.
- Vápno je nepřítelem bakterií a plísní, vápno eliminuje choroby.
- Vápenný nátěr do sklepa je difuzně otevřený, antibakteriální a protiplísňový, vytváří zdravé mikroklima sklepa a přitom nezavírá zdivo.
- Zatímco moderní neprodyšné disperzní malby ve vlhku puchýřují a odlupují se, vápenný bílý nátěr pracuje společně s domem: dýchá, pohlcuje CO2 a během karbonatace (Ca(OH)2 → CaCO3) se proměňuje v pevný minerální povlak.
- Pórovitý minerální nátěr tlumí špičky vlhkosti ve vzduchu - sklep „dýchá“ stabilněji.
- Cihla, kámen i hliněné omítky si s vápnem rozumějí.
- Vápno je vhodné zejména tam, kde bojujeme s plísní, kde je vlhko, nebo na místech, kde je malba namáhána například otěrem. Vápno přirozeně samo vysušuje a dezinfikuje.
- Nátěr je čistý a vydrží docela dlouho, přičemž se dá i částečně umýt při menším znečištění.
Příprava a aplikace vápenného nátěru
Příprava povrchu
- Povrch fasády musí být čistý, suchý a zbavený prachu, nečistot a volných částic.
- Na nové omítky je standardně doporučovaný systém penetrace a následně dva krycí nátěry.
- Dnes tento typ penetrace ztrácí svoje opodstatnění a je vhodný jen pod vápenný nátěr.
- Vápenné mléko by se dnes mělo používat jen na vápenocementové omítky a pod vápenný nátěr.
- Naopak v kombinaci s moderními disperzními barvami je pačokování vápenným mlékem vysloveně nevhodné. Vápno je totiž výrazně zásadité a po přetření disperzním nátěrem tak dojde k estetickým defektům barvy. Vznikají například vápnem vyžrané skvrny a fleky.
- Pokud navíc přetřete vápenný nátěr disperzní barvou příliš brzy, proces zrání podkladu se výrazně zpomalí a fleky se mohou objevit až po delší době.
- Nenatřené omítky mají vysokou nasákavost. Při malování by tak prvním krokem měla být aplikace penetračního nátěru. Ten nejenže míru nasákavosti sníží, ale zároveň povrch omítky sjednotí. Důležitou funkcí penetrace je také částečné zpevnění podkladu, zlepšení přilnavosti nátěrové nebo omítkové hmoty a následné snížení rizika defektů a barevných odchylek nátěru.
- Právě v této části malířského procesu však mnozí chybují. Snaha ulehčit si práci často vede k přeskočení prvního kroku a ke smíchání penetrace s nátěrovou hmotou. Samotné přilévání penetrace do barvy není problémem. V některých případech tento krok dokáže dokonce zlepšit vlastnosti barvy pro účel napuštění povrchu. Chybou však je domnívat se, že smícháním penetrace a nátěrové hmoty můžeme vynechat krok jedna a následně si vystačíme už jen s jedním krycím nátěrem. Na nové a tedy vysoce nasákavé povrchy to obyčejně nestačí a výsledek nebude optimální.
- Novou pačokovanou vápennou omítku přebrousíme a oprášíme. Klihovou malbu z omítky odstraníme seškrabáním za mokra nebo umytím.
Příprava vápna
- Musí vzniknout pouze z dobře vyhašeného vápna. Musí být řídký (vápenné mléko) a musí dobře lazurovat.
- Vápno je v kyblíku prodávané ponořené ve vodě proto, aby bylo pěkně vláčné a dalo se s vodou mísit.
- Při nátěru nových omítek jeden až dva nátěry řidším vápenným mlékem v poměru 1:3,2.
- Vápenná barva pro nanášení musí být řídká a cezená.
Doplňky do vápenného nátěru
- Kasein: Je vlastně hlavním proteinem (bílkovinou) v surovém mléce (přímo od krávy, nikoliv ze supermarketu) a z něj vyrobeného tvarohu. Přidává se do vápenného nátěru (rozmíchaného vápna s vodou na bílení). Je to přírodní alternativa místo fermeže (Fermež snižuje prodyšnost, Kasein prodyšnost zachová.) Naši předkové tím dosahovali vyšší trvanlivosti nátěru a také aroma, protože nátěr trvale voní po mléce. Postupně přilévat studené mléko a míchat. Vápenná kaše se rozředí odstředěným mlékem. Hodí se zejména pro barevné nátěry sytějšího odstínu a na fasády.
- Vápno a olej: Vápenná barva, která se neotírá, musí obsahovat buď pojivo (klih, syntetická pojiva), nebo je třeba přidat menší množství lněného oleje.
- Vápno s kuchyňskou solí: Kuchyňská sůl neutralizuje žíravost vápna.
- Mouka a horká voda: Hydraulické vápno smícháme s vodou na hustý roztok, v jiné nádobě rozmícháme hladkou mouky s vodou na hustou kaši (žmolky je nutno důkladně rozetřít!). Moučnou kaši zalijeme horkou vodou, dobře promícháme a přilijeme - za neustálého míchání - do vápna. Takto připraveným roztokem bílíme.
- Křída a lněná fermež: Pro jednodušší nanášení je ideální vápenný nátěr doplnit křídou rozpuštěnou ve vodě v poměru cca 1 : 10, podle potřeby kryvosti nátěru. Dále je pak vhodné do nátěru vmísit i lněnou fermež v poměru cca 1 : 100. Pak se vápno lépe nanáší.
Aplikační metody
- Na připravený povrch se nanese základní vrstva vápenného nátěru pomocí štětce, válečku nebo stříkacího zařízení.
- Po zaschnutí základní vrstvy (obvykle 24 hodin) se nanesou další vrstvy vápenného nátěru, dokud není dosaženo požadované tloušťky a vzhledu.
- Vápno se nanáší výhradně štětkou a štětcem, váleček zakázán! Použití válečku může vést k nerovnoměrnému nanesení.
- Barvu nanášíme všemi směry nebo každou vrstvu jiným směrem.
- Na nové štuky se vápno prostě nanáší nejméně čtyřikrát, ale i šestkrát. A ideální je po každém nátěru, kdy povrch vlhkostí ztmavne, nechat stěny a strop cca 24 hodin vysychat a až poté pokračovat s dalším nátěrem.
- Při bílení celé místnosti nemusí být strop definitivně ukončen. Budeme-li stěny malovat barevně, nejprve strop vybílíme definitivně.
- Štětkou nanášíme 1 až 3 vrstvy vápenné barvy.
Ideální podmínky pro nanášení
- Čím pomaleji vápenný nátěr vysychá, tím je pevnější. Schne-li rychle, nestačí vápno vytvrdnout a nátěr pak práškovatí.
- Při bílení venkovního zdiva, omítek a obdobných fasádních úprav, nevyužívejte horkých slunečních období, dílu by to neprospělo.
- Pokud to situace vyžaduje využijte časného rána, večer je zdivo ještě vyhřáté.
- V létě je ideální malovat za chladnějšího a deštivého počasí. V zimě pak pomáhají nižší venkovní teploty. Zkušení malíři pokojů zimní malování dokonce doporučují.
- Suchý vzduch v kombinaci s vytápěnými pokoji je pro malování ideální. Nátěr schne rychleji, což naopak trochu zpomalujeme větráním. Navíc jsou díky vytápění stěny teplé a to zlepšuje vlastnosti nátěru.
Pačokování vápenným mlékem
Pačok, někdy lidově nazývaný „fajnová (fajná) omítka“ či „finální štuk“, je řídký roztok vápna s vodou, který se používá k vyhlazování povrchů vápenných omítek a zároveň slouží jako penetrace. Vápno se v hodně řídkém roztoku musí dostat i do té nejmenší skulinky. Pačok vyhlazuje nerovnosti nového štuku a vylepšuje jeho soudržnost.
V minulosti šlo o běžný proces, který měl stejný účel jako penetrace - omítku zalít, sjednotit její nasákavost a celkově ji zpevnit. V době, kdy byly omítky a krycí barvy vápenné, šlo o přirozené a systémové řešení. Dnes tento typ penetrace ztrácí svoje opodstatnění a je vhodný jen pod vápenný nátěr.
I další nátěry musí být jen o něco hustší než pačok, nikdy ne příliš husté. Příliš hustý nátěr poznáte tak, že začne na povrchu tvořit nerovnosti, jakési drobnější útvary, které vypadají na omítce nevzhledně.
Čtěte také: Tabulka tříd betonu
Vápno a boj proti plísním a vlhkosti
Pokud řešíte vlhký sklep, vápenný nátěr do sklepa je sázka na jistotu. Je to tradiční, minerální nátěr proti plísni, který je difuzně otevřený, antibakteriální a šetrný. V kombinaci s vápennou omítkou a zajištěním větrání pomůže stabilizovat mikroklima sklepa a omezit plísně i solné mapy. Nevytváří neprodyšný film, ale spolupracuje s domem. Vápenný nátěr do sklepa je difuzně otevřený, antibakteriální a protiplísňový, vytváří zdravé mikroklima sklepa a přitom nezavírá zdivo. Alkalické pH okolo 12 ničí spory plísní a bakterií. Není třeba biocidů; účinek se obnovuje každým přetřením.
U plesnivých stěn je třeba odstranit minimálně veškerou původní malbu až na původní omítku a často je nutné nahradit i omítku za novou vápennou, poté povrchy opatřit vápenným štukem a vybílit vápnem.
Pokud si myslíte, že třeba Savem odstraníte plíseň navždy, žijete v hlubokém omylu. Savo vlastně stěny zasoluje a z dlouhodobého hlediska situaci ještě více zhorší. Plíseň se objevuje na vlhkých stěnách a když použijeme Savo či jiný biocidní prostředek, sice opticky na první pohled zabere, ovšem s odstupem času nám tento nátěr vytvoří živnou půdu pro další plíseň a bude jí ještě víc. Soli totiž na sebe váží více vlhkosti. A jádrem problému je vlhkost ve stěnách. Při troše štěstí zjistíte, že zdroj vlhkosti je naopak nahoře, čili že do domu někudy zatéká. A taková závada se dá odstranit mnohem snáze. Stejně tak se snáze odstraní plísně vzniklé následkem tepelných mostů a kondenzované vlhkosti. To opravdu stačí původní nátěr oškrabat a znova vymalovat, přičemž se zamyslet nad větráním interiéru.
Kromě toho, že plíseň vypadá nevzhledně, spory uvolňované do vzduchu působí negativně na naše zdraví. Počínaje alergiemi, astmatem, poškozováním sliznic dýchacích cest a drážděním očí a pokožky.
Praktické tipy a bezpečnostní opatření
- Chraňte před mrazem, udržujte na povrchu vodní hladinu.
- Chraňte oči! Pokud je zasažen zrak, okamžitě vypláchněte proudem čisté vody, následně vyhledejte lékaře. Na očích máme ochranné brýle, případně na rukou gumové rukavice. Pokožku na obličeji potřeme pleťovým krémem.
- Jakmile vápno jednou zaschne, je velmi těžké jej odstranit dokonce i ze zcela hladkých povrchů.
- Vodu, ve které je uchovávané vápno, získala čistící schopnost. Jestliže ji přilejete do studny, studna se vyčistí od toxinů a kalu.
- Po ukončení práce všechny pomůcky několikrát umyjeme v čisté vodě.
- Pro malířské práce je na trhu mnoho výrobků a stále jich přibývá. Jsou často cenově dražší než barvy, které si ze surovin malíř připraví sám. Mají však tu výhodu, že urychlují práci.
Ocet jako pomocník při úklidu
Skvrny po malování oken odstraníme octem.
Čtěte také: Použití OSB desek
Čtěte také: Co je MDF?
tags: #pouziti #octa #a #vapenneho #nateru #na