Výměna materiálů ve stavebninách a recyklace: právní a praktické aspekty

Oblast stavebnictví prochází významnými změnami, které se týkají jak regulace, tak i využívání materiálů. Současný neočekávaný a extrémní růst cen materiálů představuje problém hlavně zhotovitelům stavby, kteří se zavázali k provedení stavby za určitou cenu a neprosadili do smlouvy ustanovení, které by jim umožnilo zvýšit cenu díla (například inflační doložka). Z ustanovení občanského zákoníku (OZ) vyplývá obecný princip, že zhotovitel je povinen provést dílo za cenu dohodnutou ve smlouvě, existují však určité výjimky ve prospěch zhotovitele.

Právní aspekty změny ceny díla

Možnost zhotovitele domáhat se žalobou zvýšení ceny díla podle § 2620, odst. 2 OZ stanoví: „Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají.“ Všechny tyto tři podmínky musí být splněny zároveň.

Mimořádná nepředvídatelná okolnost

Existují různé názory na to, zda by se za takovou okolnost, která umožní zhotoviteli prosadit v řízení před soudem zvýšení ceny díla, mohl považovat i současný neočekávaný a extrémní růst cen materiálů. O nepředvídatelnou okolnost se bude jednat, ale jen pokud byla smlouva o dílo uzavřena ještě v době, kdy tento růst cen nenastal a zhotovitel ho tedy nemohl předvídat. Fakt, že v době uzavření smlouvy již nastala pandemie Covid 19 sám o sobě ještě neznamená, že zhotovitel měl předvídat, že v budoucnu dojde k dramatickému nárůstu cen materiálů.

Podstatné ztížení dokončení díla

Poslední otázkou je, zda zvýšení ceny materiálů podstatně ztěžuje dokončení díla. Pokud bychom toto podstatné ztížení chápali jen ve stavebně technickém smyslu (jako třeba v případě, kdy se v podloží stavby neočekávaně vyskytne skála), pak by k žádnému ztížení dokončení díla nedošlo. Jestliže však pod pojem podstatné ztížení dokončení díla zahrneme i razantní vzrůst cen materiálů, bude splněna i tato podmínka. Úspěch zhotovitele v žalobě podané podle § 2620 OZ, odst. 2 OZ bude záviset do značné míry na tom, jak široce budou soudy vykládat obsah poslední ze tří nezbytných podmínek, tj. podstatné ztížení dokončení díla.

Podstatná změna okolností

Další zásadní otázkou je, zda by mohl zhotovitel ke zvýšení ceny díla využít také ustanovení o podstatné změně okolností obsažená v § 1764-1766 OZ. Jestliže však tato změna okolností byla tak podstatná, že kvůli ní došlo ke zvlášť hrubému nepoměru spočívajícím ve zvýhodnění jedné ze stran (buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění), může se dotčená strana domáhat obnovení jednání o smlouvě. Pokud se strany v situaci popsané nedohodnou, může soud na návrh dotčené strany jejich závazkový vztah změnit nebo zrušit.

Čtěte také: Výměna plastových oken krok za krokem

Využití druhotných surovin ve stavebnictví

Staré budovy a použité stavební materiály jsou cenným zdrojem surovin, které mohou dobře a levně posloužit pro další stavby. Současné lomy na kámen, štěrk a písek se v Česku za pár let dotěží a pro další těžbu chybějí povolení. Dovoz tohoto materiálu tak začíná prodražovat stavby silnic, železnic i budov. Trend ještě přiživuje rostoucí poptávka veřejného i soukromého sektoru po výstavbě především rezidenčních nemovitostí. Situace už je zřejmě natolik vážná, že v současné době Vláda ČR vydala asfaltovou vyhlášku, která umožňuje alespoň další využití asfaltu v podobě druhotné suroviny.

Potenciál stavebního a demoličního odpadu

Řešením problému do jisté míry skutečně může být materiál, který je všude okolo nás. Stavební a demoliční materiály jsou jako materiálové banky a ty, které zároveň představují 60 % produkce všech odpadů v Česku. Nejčastěji se jedná o odpad vzniklý při demoliční činnosti, jako je zemina, kamení, hlušina, ale i beton a cihly. Recyklované kamenivo bývá často využíváno k lokálnímu využití v rámci stavebních pracích, přesto dnes vidíme, že využití recyklátu ve stavebnictví je na daleko nižší úrovni, než je tomu obvyklé například v západní Evropě.

Překonávání nedůvěry a podpora recyklace

Důvody pro nízké využití recyklátů jsou dvojí. Především je to obava z nedostatečné kvality recyklátů oproti primárním surovinám. Popis konkrétních vlastností druhotných surovin a snahu odbourat obecnou nedůvěru ve stavební výrobky z druhotných surovin si klade za cíl například Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví, který vypracovali kolegové z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB).

„Katalog poskytne informace pro projektanty a architekty, kterým přehlednou formou ukáže, jakým způsobem a za jakých podmínek je možné recyklovat stavby. Zástupcům státní správy ukáže příklady dobré praxe tak, aby mohli požadavky na recyklaci více zohledňovat ve státních zakázkách a zpracovatelům stavebních odpadů a stavebním firmám pomůže se stanovením postupů a určením požadavků na nové výrobky využívající recyklovanou složku,“ uvedl Antonín Lupíšek z UCEEB.

Iniciativy pro podporu cirkulární ekonomiky

Kolegové z UCEEB svůj zmíněný katalog představovali v rámci městského cirkulárního skenu, který organizoval Institut cirkulární ekonomiky. Když jsme se následně na pracovním workshopů bavili se zástupci Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v České republice (ARSM) a velkých developerů o tom, jak využití recyklátů v Česku podpořit, tak kromě informování o vhodnosti použití zazněla potřeba umožnit online zprostředkování obchodu za podmínek slučitelných se zákony a obchodní logikou. Vznikla tak burza druhotných surovin CYRKL, kde stavební materiály stojí jako první v hledáčku. Na burze je aktuálně přes 60 nabídek, jak z oblasti recyklátů (betonový, cihlový), tak i například zeminy a střešních tašek. Poptávková strana je v tomto segmentu slabší, a proto je snaha nerovnost vyvážit aktivním oslovováním firem na trhu. Za velký úspěch se považuje již 10 zprostředkovaných obchodů za pouhé tři měsíce, ale je zřejmé, že jde o začátek. V Česku se zřejmě nerecykluje více než 10 % stavebních odpadů, což je výrazně méně než obvyklých 35 % u našich západních sousedů. Toto číslo se navíc díky technologickému pokroku stále navyšuje, takže i když do mostních oblouků recyklát dávat nebudeme, tak využití je možné stále více než pouze na dnešní podřadné zásypy inženýrských sítí.

Čtěte také: Žaluzie a okna: Kompletní průvodce výměnou

Inovativní technologie recyklace betonu

Může být recyklace betonu z demolic udržitelnější? Nová recyklační technologie společnosti Sika využívá synergie chemicko-mechanického zpracování odpadu z demolic betonu. Zahrnuje povrchovou karbonataci cementové matrice, která je změkčována a odstraňována otěrem. Tím se získá čerstvě obnažený povrch, který je schopen další karbonatace, až se v konečné fázi získá kamenivo zbavené cementového materiálu. Recyklační proces vyvinutý společností Sika řeší několik problémů souvisejících s nejmodernější recyklací stavebního demoličního odpadu. V relativně jednoduchém a efektivním procesu lze z betonového odpadu získat čisté kamenivo. Srovnávací testy procesu „reCO2 ver“ společnosti Sika prokázaly, že nový beton s obsahem recyklátu má podobné vlastnosti jako zcela nový výrobek. Díky novému postupu lze beton z demolic zcela recyklovat a ušetřit ho od skládkování. Dosavadní pokusy o recyklaci starého betonu vedly k poměrně nízké míře recyklace a v konstrukčním betonu lze těmito recyklovanými materiály nahradit pouze 30 % primárního materiálu.

Revitalizace brownfieldů a cirkulární ekonomika

Důležitým aspektem cirkulární ekonomiky je přeměna odpadů na zdroje, a to i v takové oblasti, jako je stavebnictví. Developer a stavitel průmyslových zón Panattoni se rozhodl revitalizovat zastaralý brownfield, který zbyl po uzavření závodu na výrobu trolejbusů. Nejprve došlo k šetrné demolici potřebných částí, a to bez trhavin, a pomocí sanace k vytřídění nebezpečného odpadu. Stěžejní je ale zejména využití demoličního odpadu přímo na místě a jeho přeměna na stavební materiál. I oblast revitalizace brownfieldů je dotačně podporována. Dotace jsou poskytovány buď na rekonstrukci, nebo na demolici a výstavbu nového objektu.

Legislativní rámec pro stavební výrobky a recyklované materiály

Dle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, mohou být pro stavbu navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (dále jen „staré nařízení CPR“) a dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2024/3110, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. Dne 18.12.2024 bylo v Úředním věstníku EU publikováno nové nařízení CPR; vstoupilo v platnost dne 7. ledna 2025 a je přímo použitelné od 8. Přechodné období ze starého právního rámce na nový bude trvat 15 let ode dne vstupu nového nařízení CPR v platnost (tj. do roku 2039).

Uvádění na trh a posuzování shody

Výrobky budou přecházet pod nové nařízení CPR postupně, tak jak budou k dispozici harmonizované normy vytvořené podle nových normalizačních požadavků. Dokud nebudou k dispozici nové normy harmonizované k novému nařízení CPR, budou se stavební výrobky nadále uvádět na trh podle pravidel starého nařízení CPR. Před uvedením stavebního výrobku na trh má výrobce povinnost doložit splnění požadavků platných právních předpisů.

Pro druhotné suroviny a recyklované materiály/výrobky (dále jen recyklovaný výrobek) platí stejné postupy jako pro výrobky z primárních surovin. Před uvedením na trh musí výrobce určit jeho vhodné použití, neboť zná nejlépe jeho vlastnosti a má informace o původu stavebního a demoličního odpadu. Stavební výrobky, na rozdíl od jiných výrobků, jsou určeny pro zabudování do staveb.

Čtěte také: Průvodce výměnou plotu

Prohlášení o vlastnostech (PoV) a prohlášení o shodě (PoS)

Požadavky na obsah prohlášení o vlastnostech jsou uvedeny v příloze III nařízení CPR, aktualizované nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 574/2014, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. Spolu s příslušným prohlášením musí výrobce poskytnout pokyny (např. V souladu se zamýšleným použitím výrobce zajistí posouzení a ověření stálosti vlastností stavebního výrobku podle odpovídajícího systému (systém POSV 1+, 1, 2+, 3, 4) stanoveného v příloze ZA příslušné harmonizované evropské normy hEN. Kromě systému 4 je požadována součinnost oznámeného subjektu (NB) pro zajištění dokumentů potřebných pro vypracování PoV výrobcem. V případě, že dojde ke změně výrobku, příp. II) prohlášení o shodě (PoS), pokud se jedná o neharmonizovanou regulovanou oblast podle nařízení vlády č.

CE značení a evropské technické posouzení (ETA)

Pokud výrobce chce označit svůj výrobek označením CE i v případě, že pro výrobek harmonizovaná norma neexistuje, může požádat subjekt pro technické posuzování (TAB) o vydání evropského technického posouzení (ETA). Povinnosti výrobce a oznámeného subjektu pro jednotlivé postupy posuzování a ověřování stálosti vlastností jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 568/2014, kterým se mění příloha V nařízení (EU) č.

Předpisy pro neharmonizovanou regulovanou oblast

Předpisy pro neharmonizovanou regulovanou oblast stavebních výrobků zahrnují zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky pro vybrané stavební výrobky ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NV č. 163/2002 Sb.“). Dne 4. 6. 2024 bylo ve Sbírce zákonů ČR vyhlášeno nařízení vlády č. 119/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Více podrobností o novele č. 119/2024 Sb.

Pokud pro výrobek neexistuje harmonizovaná norma a výrobek spadá do oblasti stavebních výrobků, určených v příloze č. 2, NV č. 163/2002 Sb., požadovaný systém posouzení shody pro příslušnou skupinu výrobků je stanoven v příloze č. 2, NV č. 163/2002 Sb. V případě, že pro neharmonizovaný stavební výrobek existuje určená norma, která specifikuje užitné charakteristiky ve vztahu k základním požadavkům na stavby, provede se posouzení podle této normy. Požadavky na obsah prohlášení o shodě (PoS) jsou uvedeny v § 13, NV č. 163/2002 Sb. Povinnosti výrobce, dovozce, distributora, zplnomocněného zástupce při jednotlivých postupech posuzování jsou stanoveny v NV č. 163/2002 Sb.

Příklad: Betonová drť

Výrobce betonové drti může uvést na trh výrobek k různým účelům použití. Pokud bude výrobek uvádět jako „Kamenivo“ dostává se do harmonizované sféry. Pokud bude výrobek deklarovat např. jako „Materiál pro zásypy důlních děl“ bude se jednat o neharmonizovaný stavební výrobek, který uvede na trh podle NV č. 163/2002 Sb.

Definice a požadavky na stavební výrobky (NV č. 163/2002 Sb.)

Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb., a to k provedení § 13 odst. 1 a § 14 odst. 3 zákona.

• a) stavebním výrobkem každý výrobek nebo sestava určené pro trvalé zabudování do staveb, pokud jejich vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1,
• b) určeným použitím výrobku použití určené výrobcem nebo dovozcem, které se vztahuje k úloze, kterou má výrobek při plnění základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1,
• g) počáteční zkouškou typu úplný soubor zkoušek nebo jiných technických zjištění prováděných při posouzení shody vzorků výrobků reprezentativních pro typ výrobku podle českých technických norem, dalších technických norem nebo technických dokumentů mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiných technických dokumentů obsahujících podrobnější technické požadavky, určených k tomuto nařízení podle § 4a odst. 1 zákona.

Základní požadavky na stavby

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. stanovuje základní požadavky na stavby. Tyto základní požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů na stavby.

Posuzování shody a prohlášení o shodě

• (1) Výrobce nebo dovozce provádí nebo zajišťuje u stanovených výrobků posuzování shody jejich vlastností se základními požadavky (dále jen "posuzování shody") z hlediska jejich vhodnosti k určenému použití, a to postupem posuzování shody stanoveným u jednotlivých výrobků v příloze č. 2.
• (2) V případě, že výrobce nebo dovozce hodlá uvést na trh výrobek, přičemž požadavky na tento výrobek nejsou plně obsaženy v určených normách nebo pokud takové normy nebo technické předpisy nekonkretizují z hlediska určeného použití výrobku ve stavbě základní požadavky, které se na dané výrobky vztahují, nebo pokud nehodlá výrobce nebo dovozce postupovat podle určených norem, zajistí výrobce nebo dovozce technická zjištění vlastností výrobku autorizovanou osobou podle § 3.
• (3) Na základě posuzování shody vydá výrobce nebo dovozce prohlášení o shodě podle § 13 a připojí českou značku shody k výrobku; výrobce nebo dovozce nemusí připojit českou značku shody v případě posouzení shody při kusové výrobě podle § 9. Vzor české značky shody stanoví příloha č. 3.
• (4) Označení českou značkou shody musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k výrobku.
• (5) Pokud je česká značka shody zvětšena nebo zmenšena, musí být dodrženy vzájemné proporce mezi jejími jednotlivými prvky.

Prohlášení o shodě

• (1) Prohlášení o shodě, které je dokumentem ve smyslu § 13 odst. 2 zákona, vypracovává výrobce nebo dovozce v českém jazyce a poskytuje jej uživatelům stavebních výrobků v tištěné podobě nebo na internetových stránkách. Prohlášení o shodě musí být označeno jedinečným nezaměnitelným identifikačním údajem ve smyslu písmene b), který umožňuje jednoznačnou identifikaci výrobku.
• f) úplný soubor deklarovaných technických vlastností výrobku, které mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1,
• (2) Dojde-li ke změně skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě na výrobek, který má být i po této změně nadále uváděn na trh, a pokud tyto změny mohou ovlivnit vlastnosti výrobku z hledisek základních požadavků, výrobce nebo dovozce vydá nové prohlášení o shodě.

Přechodná ustanovení

Přechodná ustanovení zavedena nařízením vlády č. 312/2005 Sb., č. 215/2016 Sb. a č. 119/2024 Sb. regulují postup při přechodu na nová pravidla, platnost stávajících dokumentů a oprávnění.

Postupy posuzování shody vybraných stavebních výrobků (Příloha č. 2 k NV č. 163/2002 Sb.)

1. Cement (pro zvláštní použití a pro zdění)

• Cement (pro zvláštní použití a pro zdění): § 5

2. Betonářská a předpínací výztuž

• a) výrobky z betonářské/předpínací oceli/ocelí (například hladká anebo žebírková ocel v tyčích a svitcích, 7 a 3 drátové pramence, předpínací dráty, svařované výztužné sítě, příhradové nosníky, profilované pásy a jejich stykování; na trh nesmí být uvedena nebo do stavby nesmí být zabudována žebírková ocel pro výztuž do betonu, která není označena identifikační značkou udávající výrobce - výrobní závod a zemi původu): § 5a
• b) výztužná vlákna (například ocelová, kompozitní, skleněná): § 5a
• c) nekovová tyčová výztuž pro použití odpovídající aplikacím, které nejsou v případě selhání považovány za příčinu zřícení stavby nebo její části: § 5a
• d) výrobky z betonářské výztuže (například ručně svařované plošné a prostorové prvky), spoje betonářské výztuže (např. svařováním, lisováním, apod.): § 5a

3. Popílek do betonu, pórobetonu a malt

• Popílek do betonu, pórobetonu a malt: § 5

4. Přísady a příměsi do stříkaného betonu a vibrolisovaného betonu

• Přísady a příměsi do stříkaného betonu a vibrolisovaného betonu: § 6

5. Beton pevnostních tříd C 12/15 (B 15) a vyšší

• Beton pevnostních tříd C 12/15 (B 15) a vyšší: § 6

6. Lehký beton pro nosné konstrukce

• Lehký beton pro nosné konstrukce: § 6

7. Stříkaný beton

• Stříkaný beton: § 6

8. Malty k injektáži

• Malty k injektáži: § 6

9. Výrobky pro ochranu a opravy betonu pro použití v pozemních a inženýrských stavbách

• Výrobky pro ochranu a opravy betonu pro použití v pozemních a inženýrských stavbách: § 6

10. Prefabrikované výrobky z obyčejného/lehkého betonu a autoklávovaného pórobetonu pro nekonstrukční nebo lehké konstrukční použití

• Prefabrikované výrobky z obyčejného/lehkého betonu a autoklávovaného pórobetonu pro nekonstrukční nebo lehké konstrukční použití odpovídající aplikacím, které nejsou v případě selhání považovány za příčinu zřícení stavby nebo její části, jejího nepřípustného přetvoření nebo zranění osob (např. ohrazení, oplocení, telekomunikační spojovací skříně, obkladové prvky, odvodňovací žlaby a další prvky pro odvodnění): § 8

11. Prefabrikované výrobky z obyčejného/lehkého betonu a autoklávovaného pórobetonu pro konstrukční použití

• Prefabrikované výrobky z obyčejného/lehkého betonu a autoklávovaného pórobetonu pro konstrukční použití (např. nosníky, stropy, panely, pilíře): § 6

tags: #jak #funguje #vymena #materialu #ve #stavebninach

Oblíbené příspěvky:

• Opravy betonových konstrukcí
• Příčiny a řešení trhlin v betonu
• Nadčasové dřevěné lamely pro interiér i exteriér
• Moderní lité podlahy s CEMFLOW
• Průvodce úpravou pracovní desky v kuchyni