Betonové tašky patří k oblíbeným střešním materiálům pro šikmé střechy. Jsou nabízeny v rozmanitých tvarech, barvách a s různými povrchovými úpravami. Pokládka betonových tašek je v porovnání s jinými skládanými krytinami velice jednoduchá a nevyžaduje žádné speciální nářadí. Snadnou montáž a demontáž betonových tašek ocení zejména ti, kteří jsou nuceni na střeše provádět nějaké dodatečné práce nebo opravy střešního pláště. V neposlední řadě i samotná výroba betonových tašek je méně energeticky náročná (i po započítání všech vstupních surovin) než např. výroba pálených keramických tašek.
Kdy zvážit výměnu nebo opravu střešní krytiny?
Rekonstrukce střechy, částečná nebo dokonce úplná výměna střešní krytiny, potká v životě téměř každého majitele nemovitosti. Tohoto kroku se ale není třeba obávat. Betonové tašky jen zřídka mohou prasknout vlivem mrazu. V zimě se však může krytina poškodit mechanicky v důsledku sklouzávání sněhové pokrývky směrem k okapům. Nejčastějším defektem střešní krytiny je to, že zkrátka praskne. Může jít o únavu materiálu, následek krupobití nebo silného větru. Střešní tašky mohou být během zimy poškozeny různými způsoby, například prasknutím či odštěpením, zejména pokud se do nich dostane voda, která poté zamrzne. Tyto vady je důležité včas odhalit a opravit, aby se předešlo dalším škodám. Pokud je střešní taška poškozená, je nutné ji vyměnit.
K praskání poškozených střešních tašek může docházet zejména během zimy, kdy do nich zateče a mráz pak tašku roztrhne. Zatékání ale není jediný důvod pro rekonstrukci. Vybledlou, mechem zarostlou, avšak funkční střechu majitelé často přehlížejí. Dokud nezačne zatékat. Výměna střešní krytiny může být vyvolána také skončením její životnosti, nesprávným návrhem střešního systému, nebo nastane-li havárie. Pravidelné kontroly jsou velmi důležité, protože při nich můžeme včas zjistit případné změny, poškození nebo už i škody. Čím dříve poškození zjistíme, tím menší náklady potřebujeme k jejich odstranění.
Před rekonstrukcí - důkladná kontrola
Předtím, než se začne do krytiny jakkoliv zasahovat, je na místě zkontrolovat jednotlivé části střechy, zhodnotit celkový stav a určit, co bude potřeba upravovat. Krok číslo jedna je tedy vizuální kontrola krovu. Ujistěte se, že trámy nejsou shnilé nebo že v nich nejsou škůdci. Výměna krytiny je totiž možná jen v případě, že krov není nijak poškozen. Dále je dobré zhodnotit, jak bude rekonstrukce provedena - zda je možné uskutečnit opravu jen lokálně, nebo jestli je nutné měnit krytinu celou. Pozornost by měli investoři věnovat především sklonu střechy. Pokud je totiž příliš nízký, musí se přizpůsobit skladba celého střešního pláště a zvolit vhodný typ tašky. Laik může vizuálně prohlédnout střešní izolaci. Je nutné zkontrolovat, zda není izolace poškozená, nevytvořila se na ní plíseň a nejsou na ní viditelné známky průsaků vody. Těsnost střešního pláště kontrolujte vždy před zimou a potom na jaře. Průsaky vody poznáte na promáčené střešní izolaci, pokud z vnitřní strany střechy nemáte záklop a k izolační folii je dobrý přístup.
Před začátkem každé rekonstrukce je vhodné provést kvalitní průzkum střešní konstrukce. Je potřebné analyzovat nejen viditelné, ale i skryté poruchy, jejich příčiny a stanovit postup opravy. Při výměně střešní krytiny musíme posoudit nejen stav krytiny, laťování nebo bednění, ale také stav celého domu. Měli bychom poznat tepelnětechnické vlastnosti stavebních konstrukcí, z nichž je dům postaven, skladbu střešní konstrukce a rok vyhotovení. Po jejich posouzení je možné vytvořit projekt na sanaci domu, která by měla být stejně výhodná, jak z hlediska ceny materiálu, tak i z hlediska rychlosti a ceny montáže. Oprava problému naštěstí není vůbec složitá - pokud máte náhradní tašku, pevný žebřík a netrpíte závratěmi. Pozor - bezpečné je měnit svépomocí pouze tašky, na které dosáhnete z pevného žebříku nebo lešení.
Čtěte také: Výměna plastových oken krok za krokem
Postup výměny poškozené tašky
Výměna střešní tašky je nepříjemnost, která může potkat každého majitele domu. Oprava problému naštěstí není vůbec složitá - pokud máte náhradní tašku, pevný žebřík a netrpíte závratěmi. Pozor - bezpečné je měnit svépomocí pouze tašky, na které dosáhnete z pevného žebříku nebo lešení. Připravte si dva dřevěné klíny, kterými nadzvednete tašku, jež je nad tou, kterou potřebujete vyměnit. Postupujte opatrně - pálené tašky jsou sice pevné, ale relativně křehké. Stačí menší klepnutí a mohou se rozlomit. Rovněž může dojít k poškození glazury, která tašky chrání před působením povětrnostních vlivů.
Postup výměny u okapové hrany a na ploše střechy
U okapové hrany jde střešní taška vyměnit snadno ze žebříku. Vyjměte poškozenou střešní tašku. Stačí ji lehce nadzvednout a vysunout. Zároveň zkontrolujte, zda se ve střešním plášti nenachází její úlomky. Pokud ano, odstraňte je. Na místo vložte novou střešní tašku. Důležité je, aby úchyt, který má na zadní straně, zapadl za střešní lať. Tím je výměna hotová. Nezapomeňte zkontrolovat, zda se na střeše nenachází další poškozená krytina. Pokud ano, stejným způsobem můžete vyměnit i ji. Při práci postupujte opatrně. U nižších sklonů střechy krytinu nad poškozenou taškou nadzvedneme a poškozený kus vyndáme. Na prázdné místo vložíme nový kus, přičemž dbáme na to, aby byl správně položen v drážkách sousedních kusů.
Specifické situace a řešení
Problém může nastat, jsou-li kusy připevněny hřebíky. Pokud bychom tašku chtěli připevnit originálním způsobem, museli bychom postupně odstranit všechny tašky od hřebene až k poškozené tašce a po její výměně za novou je znova přibít. Proto starou tašku odstraníme jinak: z podkroví odřežeme pomocí listu pilky na železo hřebíky, jimiž byla přibita, a to těsně u střešní lati, aby zbytky nepřekážely. Potom tašku vtáhneme do podkroví. (Můžeme postupovat i z vnější strany střechy. Předpokladem však je, že tašky v okolí poškozeného kusu mají určitou volnost a je možné je alespoň trochu nadzvednout. Pilový list musíme prodloužit kusem pásoviny, protože délka tašky je kolem 40 cm. Na dolním konci krytinu podebereme (pomůžeme si například špachtlí), zdvihneme ji asi do 25- až 30stupňového sklonu a zatlačíme 5 až 10 cm směrem do půdního prostoru. Potom tašku jen mírně pootočíme kolem osy (aby závěs - "zobáček" - obešel střešní lať) a vytáhneme ji ven. Novou tašku nasadíme opačným postupem.
Tipy a triky pro výměnu tašek
- Pokud nemáte náhradní střešní tašku, můžete se pokusit prasklinu utěsnit speciální tmelem.
- Počítejte s tím, že nová střešní taška bude mezi ostatními viditelná - barevně odlišná. Časem, jak na ni budou působit povětrnostní vlivy, se povrch střechy sjednotí.
- Existují také speciální lepidla na střešní tašky.
- Pokud je již dokončena pokládka střešních tašek, začneme s instalací hřebene. Nad ucpávku připevníme hřebenovou příchytku pro první hřebenáč. Hřebenáč nasuneme do příchytky a připevníme přes další příchytku vrutem do hřebenové latě.
Kompletní pokládka nové betonové střešní krytiny
Před pokládkou tašek je nutné překontrolovat kvalitu podkladové folie a střešních latí. V případě chyby je potřeba provést potřebné opravy či výměny. Výměna střešní krytiny je možná i bez výměny laťování, je-li v pořádku spodní konstrukce a vyhovuje-li podmínkám daným příslušným sklonem. Příprava na kladení nové střechy by měla začít kontrolou laťování. Je nutné zkontrolovat hlavně rozměry latí, které jsou závislé na vzdálenosti krokví, přičemž minimální průřez je 30 × 50 mm. Vzdálenost latí se odvíjí od sklonu střechy a od potřeby překrývání tašek. Nezapomeňme ani na kontralatě, které by měly být položeny souběžně na krokve, a měly by mít rozpětí minimálně 50 × 50 mm.
Příprava podstřeší a laťování
- Samotné pokládce tašek předchází rozměření střechy a zhotovení vhodného podstřeší.
- Následně se osazují kontralatě. Kontralatě se umisťují nad krokve, tj. kolmo na okapní hranu. Kontralatě se připevňují ke krokvím nejčastěji dostatečně dlouhými hřebíky. V těch případech, kdy existuje zvýšené riziko průniku vody pod krytinu z důvodu větrem hnaného deště nebo zafoukání prachového sněhu, utěsňují se perforace střešní fólie v oblasti kontralatí vhodnými střešními doplňky. Aby bylo větrání dostatečně účinné, musí být zvolena dostatečná výška kontralatě. U běžných střech s délkou krokví do 10 m je výška kontralatě 40 mm dostačující. U střech s délkou krokví přes 10 m nebo u střech objektů, kde lze očekávat vyšší zatížení střešního pláště vzdušnou vlhkostí je nutná vyšší kontralať.
- Dále následuje montáž střešních latí, které se osazují na kontralatě rovnoběžně s okapní hranou směrem od okapu k hřebeni. Maximální přípustná vzdálenost střešních latí je určena sklonem střechy a příslušným modelem betonové tašky. Čím menší je střešní sklon, tím jsou střešní latě víc u sebe. Od celkové délky krokve se odečte vzdálenost střešních latí první řady tašek v okapní hraně VLO (u většiny modelů betonových tašek je VLO 330 mm, což zaručuje běžný přesah tašek do střešního žlabu cca 70 mm - změnou VLO lze přesah upravit podle místních podmínek). Dále se od celkové délky krokve odečte „konstanta“ v hřebeni VLH, která je u většiny modelů betonových tašek 40 mm. U delších krokví je možné vypočítat optimální vzdálenost střešních latí bez větších problémů. U krátkých krokví může ale nastat taková situace, že aby bylo zajištěno minimální délkové překrytí tašek, bude nutné tašky v poslední řadě pod hřebenem (zkrátit) řezat. Jakmile je známá vzdálenost střešních latí, pomocí šňůrovače se na kontralatích umístí značky, na které se osazují střešní latě (tzv. vodorovné šňůrování). Rozteč latí závisí na vzdálenosti krokví, sklonu a zatížení střešního pláště.
Rozměření střechy a stanovení optimální krycí šířky
- Nejprve se stanoví optimální krycí šířka tašek. Ta se zjistí tak, že se na střešní lať položí řada jedenácti základních tašek a zjistí se rozměr přes deset základních tašek, v tzv. sraženém položení a pak v tzv. roztaženém položení. Pro zjištění hodnoty roztaženého položení Cwd a hodnoty sraženého položení Cwc je vhodné použít svinovací metr. Ten se jednoduše zachytí ve vodní drážce 1. tašky a výsledná hodnota se odečte dle polohy vodní drážky 11. Hodnota Cwd a hodnota Cwc se sečtou a výsledek se vydělí 20. Nejprve se na střešní latě vytyčí kontrolní linie pravého úhlu, tj. přímka, která je kolmá na okapní hranu. Linii pravého úhlu na střeše provedeme jednoduše pomocí střešní latě se dvěma hřebíky, která nám nahradí kružítko používané při rýsování. Na spodní okapové střešní lati zvolíme výchozí bod, od kterého vlevo a vpravo vyznačíme optimální krycí šířku pro tři sloupce základních tašek: bod 1 a bod 2. V našem případě se jedná o 3 x 30 cm = 90 cm. Pomocí střešní latě s hřebíky kolem bodu 1 a bodu 2 opíšeme kružnicí. Průsečíkem obou kružnic vznikne bod, který po spojení s výchozím bodem tvoří linii pravého úhlu k okapní hraně. Rovnoběžně s linií pravého úhlu pomocí šňůrovače vyznačíme na střešních latích značky pro pokládku tří sloupců základních tašek.
Pro potřebu přesného rozměření střechy je třeba dle zásad pokrývačského řemesla (Pravidla pro navrhování a provádění střech vydané CKPT Čech a Moravy) zjistit skutečnou průměrnou krycí šířku tašek. Nejdříve si 11 střešních tašek zavěsíme na střešní lať tak, aby do sebe jednotlivé drážky zapadaly. Tašky roztáhneme na největší možný dosah za podmínky, že nedojde k uvolnění spojů v drážkách. Změří se krycí šířka 10 tašek v roztaženém stavu (Cwd). Tašky se stlačí na nejmenší možný dosah a změří se krycí šířka 10 tašek ve sraženém stavu (Cwc). Důležitým bodem, který je nutné dodržet je stanovení průměrné krycí šířky. To umožní dilataci střešní krytiny v ploše. A to i při působení teplot.
Čtěte také: Žaluzie a okna: Kompletní průvodce výměnou
Samotná pokládka tašek
- Pokládka betonových tašek je poměrně jednoduchá. Tašky se pokládají na střešní latě. Tašky se kladou po „sloupcích“ směrem od okapní hrany k hřebeni - pokládají se na střešní latě zprava doleva. Levý okraj každé 3. tašky se rovná na značky na střešních latích. Tašky se kladou přes sebe s dostatečným délkovým překrytím ve směru stékající vody a s bočním překrytím ve směru rovnoběžně s okapní hranou. Délkové překrytí určuje vzdálenost střešních latí. Požadované minimální délkové překrytí závisí na sklonu střechy a příslušném modelu betonové tašky. U betonových tašek se nejčastěji pohybuje mezi 80 mm až 140 mm. Pro jistotu se pak během pokládky kontroluje dodržení optimální krycí šířky přes 10 základních tašek.
Tašky začneme klást zespodu směrem k hřebeni, a to po zhotovení okapu. Postupně se dostaneme až k hřebeni. Běžně používaná je střecha sedlová, na které si ukážeme správnou pokládku. U ní se začíná kladením pravých tašek u okapní hrany a v dalších řadách v kombinací s půlenými taškami, aby byla dodržena převazba. Při pokládce tašek kontrolujeme všechny prvky, abychom se vyhnuli použití poškozených, zlomených, popraskaných, případně nekvalitních prvků. U střešního systému, kde má taška více barev (antická červená, Venezia, Ferrara, Modena) doporučujeme pokládku provádět z více palet kvůli dosažení smíšeného vizuálního efektu.
Doplňkové prvky a jejich instalace
Na předem určených místech, kde se krytí přeruší, doporučujeme okamžitou instalaci doplňkových prvků, aby se později nemuselo vracet zpět. To platí především na větrací prvky, sněhovou zábranu, vývod antény a kanalizační větráky, stoupací plošiny, lemování stěn a komínů. Kvůli uvedeným skutečnostem je nutné dopředu naplánovat a určit jejich místo. Uložení prvků příslušenství u komínů a střešních oken si vyžaduje mimořádnou přesnost a obezřetnost. Pro napojení komínů, střešních oken, úžlabí střech se nabízí půlená střešní taška, okrajové střešní tašky poskytují elegantní řešení na zakrytí štítových hran. Okrajové tašky jsou opatřeny dvěma otvory. Každá taška musí být přichycena k latění pozinkovanými vruty. Při použití okrajových tašek je bezpodmínečně nutné, aby okapové a štítové hrany střechy svíraly pravý úhel. U betonových tašek se nejčastěji pohybuje mezi 80 mm až 140 mm. Pro jistotu se pak během pokládky kontroluje dodržení optimální krycí šířky přes 10 základních tašek.
Kotvení tašek a sklony střechy
Krytina z betonové tašky pod sklonem střechy 45° nevyžaduje připevnění. Samotná hmotnost betonové krytiny zabezpečuje odolnost proti povětrnostním vlivům, ale u sklonů střech mezi 45° a 60° je třeba připevnit každou druhou tašku a u sklonu nad 60° každou tašku. Připevnění tašek můžeme provést pomocí nerezových příchytek nebo vruty. Při pokládce na střechy se sklonem do 45° není nutné jednotlivé tašky v ploše kotvit. Při pokládání na střechy sklonu 45-60° je nezbytné kotvit každou třetí tašku v ploše pomocí stranové příchytky! Z důvodu ochrany před větrem je třeba dále kotvit všechny tašky po obvodu střechy bez ohledu na sklon či typ střechy. Jedná se o první řadu u okapu, poslední řadu u hřebene a tašky okrajové. Dále se musí kotvit všechny tašky řezané, zejména v úžlabí, nároží, kolem střešních oken apod. Kotvíme nejlépe pomocí vrutů s antikorozní povrchovou úpravou.
Každý typ betonové střešní krytiny má od výrobce deklarovaný minimální bezpečný sklon střechy, od kterého se může taška pokládat bez nutnosti dodatečných opatření a jenž zajišťuje správnou funkčnost střešního pláště. U převážné většiny běžně nabízených typů tašek je to 22°. Při pokládce na nižší sklony je nutné provést doplňkové opatření - těsné nebo vodotěsné podstřeší. Toho dosáhneme bedněním v kombinaci s kvalitnější pojistnou hydroizolační fólií a některými dalšími prvky. Tímto způsobem je možné většinu typů tašek pokládat již od sklonu 12°; za použití systému Bramac Max 7° je to možné dokonce od sklonu 7°. Na nižší sklony se betonové tašky pokládat nesmějí. Maximální sklon, na který je možno betonové tašky pokládat, je 90°.
Odvětrání střechy
Půdní prostory se již častokrát používají pro bydlení nebo kanceláře, které musí být dobře větrané. Proto se musí vytvořit funkční větrání mezi hydroizolační folií a střešními taškami. S větráním střechy pomohou střešní tašky větrací, větrací mřížky a pásy hřebene. Dalším důležitým bodem při realizaci střešního pláště je jeho správné odvětrání. V okapní hraně je vzduch do střešního pláště nasáván otvorem mezi kontralatěmi. Tento otvor je zakryt větracím pásem, aby se ve větrací mezeře neusídlili různí hlodavci nebo ptáci. Průřez otvoru u okapu musí být min. 1/500 přilehlé plochy střechy a min. 200 cm2/bm. Průřez větrací mezery v ploše střešního pláště musí být min. 200 cm2/bm a musí mít výšku min. 20 mm. Průřez větrací plochy u hřebene či nároží musí být min. 1/2000 přilehlé plochy střechy. Z těchto údajů vyplývá, že výška kontralatě (tedy výška větrané vzduchové mezery) musí být min. 20 mm. Větší mezera je ale vždy výhodnější, více vzduchu je schopno absorbovat více vzdušné vlhkosti a lépe odvětrat podstřešní prostor. Z tohoto důvodu je ideální na kontralatě používat běžné střešní latě a výšku větrané vzduchové mezery zvětšit na 30-60 mm. Odvětrání v hřebeni se řeší pokládkou hřebene na sucho. Pod hřebenáč se montuje větrací pás hřebene (kartáčová lišta): plastový prvek zajišťující spolehlivý odvod vzduchu ze střešního pláště a zároveň bránící usídlování ptáků. Na nároží se větrací pás hřebene dávat nesmí, zde se používá samolepicí pás. Pokládka hřebene do malty se dnes používá pouze ve výjimečných případech a správné odvětrání střešního pláště by mělo být konzultováno s výrobcem používané krytiny. U většiny typů střech je odvětrání pomocí hřebenáče kladeného na sucho nedostatečné a je nutné jej řešit dále pomocí tašek odvětrávacích. Ty se umísťují do druhé řady od hřebene, většinou doprostřed každého krokevního pole. Větrací průřez těchto tašek se u jednotlivých výrobců liší, je nutné si jej vždy před pokládkou zjistit. Nejčastěji ale bývá spotřeba větracích tašek 10 ks na 100 m2 střechy. Hlavní podmínkou uplatnění záruky je zajištění správného odvětrávání střešního pláště. Nejen typy střešní krytiny, ale i jednotlivé modely mají různé systémy realizace odvětrání.
Čtěte také: Průvodce výměnou plotu
Zabezpečení proti sesuvu sněhu
Často se musíme zabývat sjížděním sněhu ze střechy. Zabezpečení proti sesuvu sněhu se provádí nejúčinněji pomocí protisněhových tašek. Ty se umísťují do druhé řady od okapu (celá řada) a dále v celé ploše střechy v počtu 1,3-5 ks/m2 - závisí na sněhové oblasti, ve které se střecha realizuje. Protisněhové tašky je možné nahradit kovovými protisněhovými háky. Jejich umístění je totožné s umístěním protisněhových tašek. Účinnost však může být v extrémních situacích nižší vzhledem k nižší pevnosti ve srovnání s protisněhovými taškami kompletně vyrobenými z betonu. Druhým způsobem zabezpečení sjíždění sněhu jsou liniové zábrany. Jedná se o protisněhové mříže, trubkové zachytávače či dřevěné kulatiny ukotvené do speciálních držáků na každé krokvi, většinou ve druhé řadě od okapu. Posledním možným řešením je kombinace obou těchto systémů. Nejjednodušší je montáž protisněhových tašek, kterými prakticky nahrazujeme tašky základní. Montáž protisněhových háků je rovněž jednoduchá, pouze se zaháknou za horní část základní tašky.
Charakteristiky a spotřeba betonových tašek
Betonové tašky patří do kategorie tašek posuvných. Tím, že nemají horní zámek, je při montáži latí poměrně velká vůle na rozměření jednotlivých řad. Při rozměřování střechy je nutné neopomenout její sklon. S nižšími sklony střech se snižuje rozteč latí (svislý přesah tašek se zvětšuje). Střešní latě se používají dřevěné (zřídka též ocelové). Minimální průřez dřevěných střešních latí je 50/30 mm, kdekoli je to konstrukčně možné, doporučuje se používat latě rozměru 60/40 mm. Větší dimenze samozřejmě zaručuje větší únosnost, a to nejen samotné střešní krytiny v kombinaci se zatížením sněhem, ale snižuje i nebezpečí prasknutí latě při montáži pod vahou pokrývače. Střešní latě 60/40 mm je bezpečně možné používat při osové vzdálenosti krokví do 1,2 m. Pro větší vzdálenosti krokví je nutné únosnost latí ověřit statickým výpočtem. Tašky se na střešní latě zavěšují za dva výstupky umístěné v horní části zadní strany tašky.
Tabulka spotřeby střešních tašek
| Typ střešní tašky | Spotřeba (ks/m²) |
|---|---|
| Beta nebo Hodonka | 10 |
| Rota | 8 |
| Velkoformátové pálené tašky | Od 10,9 |
Spotřeba střešních tašek je závislá od použité střešní krytiny. Pro zjištění spotřeby tašek právě na tu vaši střechu můžete využít webovou službu kalkulaček materiálu.
Doporučení pro výběr a realizaci
Kvalitní přírodní pigmenty a náročná technologie vypalování při teplotách nad 1 000 °C garantují trvalost a bezkonkurenční barevnou stálost. Navíc díky vysoké kvalitě výroby poskytuje výrobce záruku až 33 let na funkční vlastnosti pálené krytiny Tondach. Při výběru krytiny hraje vždy důležitou roli sklon střechy. Nízkému sklonu střechy třeba přizpůsobit nejen skladbu střešního pláště, ale také vhodný model tašky. Pro střechu se sklonem 30° si lze bez omezení vybírat z nabídky modelů pálených tašek Tondach.
Posuvné tašky Tondach umožňují posun v laťování až o 6 cm, díky čemuž se konkrétní model přizpůsobí laťování použitému na dané střeše. Jejich hlavní výhoda spočívá v možnosti jejich použití i na stávající krov, kdy není možné upravit délky krokví. To stavebník ocení zejména při rekonstrukcích starších domů nebo v případě střech složitějších tvarů. Konstrukce drážek posuvné tašky Renoton 11 umožňuje kladení na střešní latě s roztečemi od 34 do 40 cm. Boční drážky a vodní drážka v hlavové části zvyšují těsnost krytiny proti extrémním klimatickým podmínkám. Velkoformátové pálené tašky přinášejí dvojitou úsporu, a to materiálu a díky rychlejší montáži i času. Vyžaduje se také nižší spotřeba doplňkových tašek, jako jsou okrajové či podhřebenové.
Profesionální pomoc a záruka
I když se pokládka střešní krytiny svépomocí může na první pohled jevit jako úsporná varianta, je lepší tento úkol svěřit zkušeným pokrývačům. Pokud potřebujete najít spolehlivou realizační firmu, obraťte se na naše regionální manažery. Pokud jste realizační firma, vaši pracovníci mohou absolvovat zaučení od našich zástupců. V každém případě se doporučuje svěřit zpracování návrhu nebo projektu výměny střešní krytiny kvalifikované osobě nebo firmě, která při respektování našich požadavků a potřebné technologie bude volit určitě ten nejvhodnější systém opravy či výměny. Kvalitní betonová střešní krytina poskytuje maximální komfort užitný, ale i estetický. Poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy, za silného deště nevibruje a tlumí vnější hluk. Pokud se samozřejmě pokládka provede správně, podle pravidel.
Pokud máte střechu novou, výměnu poškozených střešních částí vůbec řešit nemusíte - střešní krytina je pravděpodobně ještě v záruce. V takovém případě se můžete se žádostí o její výměnu obrátit buď přímo na jejího výrobce, nebo na firmu, která krytinu pokládala. Pokud nahrazujete staré tašky za nové, které jsou shodné barvy a ze stejného materiálu, a nedojde při tom ke změně vzhledu domu, nemusíte žádat o stavební povolení. Životnost střechy prodloužíme pravidelnou údržbou. Každý střešní plášť by měl být pravidelně kontrolován, a to hlavně stav zařízení umístěných na střeše. Obnova, rekonstrukce nebo oprava musí odpovídat dnešním platným normám, zákonům a vyhláškám. Je vhodné dát přednost lokální úpravě před úplnou výměnou. Při výměně nebo opravě střechy je třeba postupovat zodpovědně a systematicky. I ten nejlepší, nejkvalitnější materiál můžeme nevhodným postupem znehodnotit a výsledný efekt potom neodpovídá investovaným nákladům a vynaložené námaze.
tags: #vymena #betonovych #tasek #postup