Betonová podlaha je základní vrstva, na kterou se následně pokládají další vrstvy podlahy - tepelná izolace, hydroizolace, nášlapná vrstva (keramická dlažba, PVC, lino). Kvalitní podklad pod podlahovou krytinu je základ. Podklad by tak měl být únosný a především by měl být zcela v rovině, jelikož další vrstvy nedovolují výrazné vyrovnání povrchu.
Příprava podkladu
Před samotným betonováním je potřeba řádně připravit podklad, na kterém bude betonová podlaha realizována. Před stěrkováním či použitím samonivelační hmoty je opět třeba odstranit nesoudržný materiál, podklad důkladně zamést a vysát a poté použít hloubkovou penetraci, která podkladní vrstvy zpevní. Například penetraci PD 28 lze ředit v poměru s vodou až 1:15, běžný poměr je pak u většiny hloubkových penetrací 1:10.
Pokud nepokládáme beton na hydroizolaci v novostavbě či při radikální rekonstrukci staršího domu, podkladní beton často není rovný, drolí se, vykazuje zbytky starého lepidla, případně asfaltu, jsou v něm trhliny, praskliny. Nová betonová vrstva pak na takový podklad špatně přilne, drolení spodních vrstev navíc nezamezí. Ovšem stěrkování či samonivelační materiály jsou v tomto případě zbytečné, budeme přece betonovat. Jediným smysluplným řešením je odstranit nesoudržný materiál, podklad důkladně zamést a vysát a poté použít hloubkovou penetraci, která podkladní vrstvy zpevní. Následně je již možné betonovat.
Vyrovnání nerovností
1. Zahrnuje zjištění rozsahu nerovností a spádu podkladové konstrukce. Tato kontrola je výchozím bodem pro určení vhodné technologie vyrovnání podlahy - využití sypané směsi, deskových materiálů nebo lité vyrovnávací hmoty.
2. „Vyrovnávat podklad až pomocí potěru není vhodné, měl by být vždy v co nejkonstantnější tloušťce,“ upozorňuje Daniel Šmíd a doplňuje: „Na tepelně nebo zvukově izolační vrstvy nejsou kladeny tak vysoké nároky, proto je vhodné použít je zároveň jako vyrovnávací vrstvu. Lokální nerovnosti podkladní konstrukce o rozsahu cca 2- 3 cm se nejčastěji řeší podsypáním pískem. Nevýhodou tohoto řešení je migrace písku při vibracích spojených například s blízkou autodopravou. Velké nerovnosti, především při dorovnávání spádu podlahy, lze řešit pomocí deskové izolace z polystyrénových desek při kombinaci různých tloušťek. Pod tepelně izolačními deskami by neměly zůstávat nevyplněné dutiny. Existence dutin se může projevit zejména vznikem nerovností potěru, případně prasklin v potěru po zatížení. Obdobný problém přináší vyrovnání různých výškových úrovní. Desková izolace vykazuje odlišné stlačení v tloušťce 40 mm a odlišné v tloušťce 100 mm. Nerovnoměrné sednutí následně způsobuje zlomení potěru. Vhodnou variantou, která vyrovnávání celkově usnadní, je použití moderních litých vyrovnávacích směsí, tzv. pěnobetonů, které vytváří rovnoměrný a nestlačitelný podklad bez závislosti na nerovnostech podkladu, nebo objemu podlahových rozvodů. Pěnobeton slouží také ke stabilnímu vyplňování meziklenebních prostor, zejména jako náhrada stávajících sypkých směsí nebo při vyrovnávání podkladů po odstranění podlahových krytin. Jde o řešení mimořádně rychlé, čisté a bezodpadové, přitom velmi spolehlivé. Pěnobeton má navíc velmi dobré tepelně izolační vlastnosti (λ = 0,069 W/m.K).“
Čtěte také: Proč se na betonu objevují skvrny?
Požadavky na připravenost stavby
Před samotným betonováním je též třeba znát požadavky na připravenost stavby. Bude zapotřebí zdroj vody (hadice na vodu má dodavatelská firma k dispozici standardně 40 až 50 m dlouhé), přičemž s sebou vozí i čerpadlo na vodu. Zapotřebí je též zdroj elektřiny 400 V, zásuvky ideálně malá 16 A (lze použít i redukce). Pokud nemáte na stavbě 400 V nevadí, je to ale třeba předem nahlásit, načež si dodavatel přiveze elektrocentrálu.
Důležitá je také zpevněná přístupová cesta, která vyhovuje nákladním automobilům s pískem, stejně jako prostor u stavby, kde se bude míchat betonová směs. Pokud to bude někde nutné, je též třeba zhotovit šalování. Pro řezání dilatací bude zapotřebí informace, kam se budou otevírat dveře (stačí např. projekt). Dodavatel též musí znát výchozí výšku a případně informace, kde budou rozdílné výšky podlah. Je to zásadní kvůli finálním krytinám (rozdíl mezi místnostmi minimálně 5 mm).
Izolace
Pokládka izolací pod lité podlahy je často podceňovanou fází realizace podlah, přitom výrazně ovlivňuje jak samotnou funkci podlah ( rovnoměrné nahřívání potěru u podlahového topení, kročejový útlum atd….), tak i výslednou cenu litých podlah.
Zásadní vliv na dodatečné sedání má kvalita a pevnostní třída zvoleného polystyrenu. Sednutí velkých vrstev izolace u pasivních domů, nebo při použití nekvalitních polystyrenů může dosáhnout až 20 mm. V případě pasivních a nízko-energetických domů s potřebou větší tloušťky tepelných izolací, je proto vhodné volit izolace z tužších materiálů (např. EPS 150, 200). Výrazně se tím dlouhodobé sedání podlahy redukuje. V tomto případě je výhodné použít kombinaci materiálů - část provést tužším nestlačitelným materiálem, část materiálem s vyšší tepelně izolační vlastností. Tepelná izolace nemá a také neplní funkci akustické - kročejové izolace. Pro dosažení kročejového útlumu se používají speciální materiály, tzv. kročejové izolace. Ty mají vyšší „pružnost“ než tepelné izolace, proto je zásadní pokládat je jen v určité tloušťce. Navíc nadměrná tloušťka izolací zhoršuje akustické vlastnosti stropu (subwoofer efekt).
Vrstva kročejové izolace musí být maximálně spojitá, tj. Při použití kročejové izolace z minerální vlny se v místech dilatací lité podlahy doporučuje položit například dřevovláknité desky (HOBRA), čímž se zamezí „houpání“ potěru v těchto místech. Kraj desky akustické izolace tak bude vlastně opřený. Okolo stěn a všech konstrukcí, včetně prostupů rozvodů, instalujeme obvodovou dilatační pásku. Tato páska zamezuje vnikání vibrací kročejového hluku do stěn a zároveň umožňuje tepelnou dilataci celé podlahy. Optimální tloušťka obvodové pásky je 5 mm, u podlah s podlahovým vytápěním pak minimálně min. Kotvení okrajových pásek se provádí nejčastěji sponkováním, které je vhodné provést nad úrovní budoucího litého potěru.
Čtěte také: Správný postup vysychání anhydritové podlahy
Separační vrstva
4. Separační vrstvu nejčastěji tvoří stavební PE fólie. Tato fólie zajišťuje těsnost podlahy vůči protečení litých směsí a zároveň tvoří kluznou vrstvu pod realizovanými potěry. Zvýšením kluznosti podkladu je redukováno kroucení cementových potěrů, které vzniká při nerovnoměrnost smršťování na horním a spodním povrchu. Čím je proto tato vrstva rovnější a hladší, tím lépe.
Betonování
Pro přípravu a dopravu betonu budeme potřebovat míchačku, lopatu, kolečka a kýbl. Pro urovnání betonové směsi na podlaze budete potřebovat ocelové trubky o průměru cca 2 - 4 cm, (příp. ocelový pásek, nebo dřevěné hranoly), srovnávací hliníkovou lať (může být i dřevěná hoblovaná s rovnými hranami), vodováhu, metr a případně i šlauch váhu či laserovou vodováhu.
Pokud nemáte zajištěnou dodávku betonu domíchávačem, betonovou směs jednoduše připravíte v míchačce smícháním vody, písku a cementu v požadovaném poměru. Poměr cementu a písku je standardně 1:4, tedy jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku (podrobný návod na přípravu betonu svépomocí naleznete v článku Jak namíchat beton?). Pro míchání betonu se používá kopaný písek frakce 0/4 mm a příp. štěrk frakce 4/8 mm. Voda se přidává v takovém množství, aby směs nebyla ani moc hustá, ani moc řídká.
Pokud betonujete větší plochu, lze uvažovat o objednání autodomíchávače, příp. můžete beton namíchat dle návodu výše v míchačce. Pokud však betonujete pouze malou plochu, objednání domíchávače se vám nevyplatí, stejně tak kupování korby písku. Jestliže uvažujete o objednání autodomíchávače, zašlete zdarma nezávaznou poptávku pomocí tohoto formuláře a očekávejte cenové nabídky od firem ve vašem nejbližším okolí.
Minimální vrstva nového betonu je 4,5 cm, optimální vrstva je 6 cm na polystyren a na podlahové topení 4 až 5 cm nad trubky podlahového topení.
Čtěte také: Průvodce litými podlahami
Při betonování betonové podlahy se postupuje od nejzazšího koutu místnosti, nejlépe směrem ke dveřím. Beton je třeba hutnit, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly v betonové desce dutiny. Zhutněný beton je poté možné „strhnout“ pomocí srovnávací hliníkové latě vedené po ocelových trubkách. Tam, kde beton chybí, se betonová směs dohodí lopatou, nebo zednickou lžící a povrch se znovu strhne.
Alternativy k tradičnímu betonu
Jako náhrada kari sítí se při betonáži používají polymerová vlákna. Jde o 35 až 55 mm dlouhá vlákna tvrzeného polymeru, který se promíchá do celé směsi betonu a tím jej váže.
Lehčený beton
Ing. Liapor Mix je směs pro snadnou přípravu lehkého betonu (známý také jako Liaporbeton nebo keramzitbeton). Lehký beton je pevný a trvanlivý jako běžný beton. Právě díky výše zmíněným přednostem má ve stavebnictví mnoho možností využití. Lehký beton je vhodný pro realizace podlah v bytech, domech i nebytových prostorách.
Postup při použití lehčeného betonu
Podklad je nutné řádně připravit - dobře očistit a lehce zvlhčit. Směs Liapor Mix smícháme podle návodu s vodou. Míchat jej lze ručně, nebo u větších ploch v míchačce. Doba míchání je cca 2-3 minuty. Je velmi důležité nemíchat vysokou rychlostí. V případě použití např. Po smíchání se lehký beton lije na připravený povrch a následně upravuje klasicky stahovací latí a běžným zednickým hladítkem do požadované výšky. Není potřeba vytvářet dilatační spáry, protože lehký beton nepraská a dobře se spojí nejen s okolním materiálem, ale také s vrstvami realizovanými v předchozích dnech. Namíchanou směs je nutné zpracovávat bezodkladně. Podlaha z lehkého betonu bude pochozí již za 24 hodin. Na aplikovaný Liapor Mix je nutné položit roznášecí vrstvu betonového potěru nebo mazaniny o tloušťce minimálně 40-50 mm (nejlépe vyztuženou jemnou ocelovou síťovinou). Následně např. Betonové podlahy z Liapor Mixu v sobě kombinují výhody suché podlahy tvořené podsypem a sádrokartonovou /sádrovláknitou deskou a takzvané těžké plovoucí podlahy, kterou obvykle tvoříme z klasického betonu.
Samonivelační hmota
Postup při použití samonivelační hmoty
Krok 1Příprava podkladu - betonPodklad musí být čistý, zbavený veškerých nečistot, olejových a mastných skvrn, cementového mléka, nesoudržných částí. Materiály ovlivňující přídržnost (nátěry, stěrky apod.) musí být odstraněny. Povrch podkladu musí být přebroušen nebo ošetřen frézou či brokováním. Minimální přídržnost povrchových vrstev (přídržnost v tahu) musí být min. 1,5 MPa. Penetrační nátěr weberpodklad floor nejprve naředíme s čistou vodou v poměru 1:3. 1 díl podklad floor, 3 díly vody. Aplikaci provádíme válečkem nebo štětcem. Na nesavé a problematické povrchy (mírně znečištěné povrchy od barev nebo zbytků lepidel) se používá penetrace weberpodklad haft neředěný.
Krok 2Aplikace - weberfloor epox Hmota se připraví postupným vmícháním 1 pytle (25 kg) do 5 litrů čisté, studené vody pomocí míchadla (nástavec ruční vrtačky). Větší objem vody než 5 litrů na pytel negativně ovlivňuje vlastnosti aplikované samonivelační hmoty (možnost vzniku trhlin, šlemů apod.). Doba míchání je 2 minuty. Necháme cca 3-5 minut odležet, poté ještě jednou krátce promícháme. Doba zpracovatelnosti je do 10-15 minut. Namíchanou hmotu rovnoměrně naléváme na připravený podklad z míchacích nádob a upravíme nerezovou podlahářskou šavlí nebo raklí tak, aby byla celistvě rozprostřena na podkladu v příslušné tloušťce.
Krok 3Penetrace podkladu - weberepox P100 weberepox P100 je dodáván ve vhodném mísicím poměru. Pro aplikaci je nezbytné důkladné smísení složky A se složkou B, a to tak, že se vlije složka B do složky A a pomocí pomaluobrátkového čistého míchadla (300-400 ot./min.) dojde k důkladnému smísení obou složek. Následně se celá směs přelije do čisté nádoby a znovu promíchá. Doba míchání je 2-3 min. Při mísení je nutno dbát, aby do materiálu nebyl zbytečně vmícháván vzduch. Takto připravený materiál musí být zpracován během jeho doby zpracovatelnosti. Na podklad se aplikuje nylonovým nebo velurovým válečkem, rovnoměrně po celé ploše. Další možné technologie jsou gumovou stěrkou, stěrkou s pilovými zuby, stříkáním metodou AIRLESS atd. Penetrace musí naprosto dokonale uzavřít povrch. Čas na zpracování je 20 minut při teplotě +20 °C.
Krok 4Nátěr/stěrka - weberepox P128weberepox P128 je dodáván ve vhodném mísicím poměru. Pro aplikaci je nezbytné důkladné smísení složky A se složkou B, a to tak, že se vlije složka B do složky A a pomocí pomaluobrátkového čistého míchadla (300-400 ot./min.) dojde k důkladnému smísení obou složek. Následně se celá směs přelije do čisté nádoby a znovu promíchá. Doba míchání je 2-3 min. Při mísení je nutno dbát, aby do materiálu nebyl zbytečně vmícháván vzduch. Takto připravený materiál musí být zpracován během jeho doby zpracovatelnosti. Na podklad se aplikuje nylonovým nebo velurovým válečkem, rovnoměrně po celé ploše. Další možné technologie jsou gumovou stěrkou, stěrkou s pilovými zuby, stříkáním metodou AIRLESS atd. Technologie realizace lité podlahy:Aplikovat v odpovídající spotřebě nejlépe kovovou stěrkou s vodicím trnem na napenetrovaný podklad. Aplikovaný weberepox P128 není třeba odvzdušňovat odvzdušňovacím válečkem s hroty, je-li podklad řádně napenetrován. Vyskytnou-li se v hmotě weberepox P128 vzduchové bubliny z nedokonale uzavřeného podkladu, musí dojít k odvzdušnění ihned po aplikaci na plochu. Weberepox P128 je dodáván v různých odstínech RAL.Dekorativní chips:Do čerstvého nátěru weberepox P128 vhazujeme dekorativní akrylátový chips v příslušné barevné kombinaci.
Krok 5Lak - weberepox P131weberepox P131 je dodáván ve vhodném mísicím poměru. Pro aplikaci je nezbytné důkladné smísení složky A se složkou B, a to tak, že se nejprve promíchá zvlášť složka A, poté se vlije složka B do složky A a pomocí pomaluobrátkového čistého míchadla (300-400 ot./min.) dojde k důkladnému smísení obou složek. Následně se celá směs přelije do čisté nádoby a znovu promíchá. Doba míchání je 2-3 min. Při mísení je nutno dbát, aby do materiálu nebyl zbytečně vmícháván vzduch. Takto připravený materiál musí být zpracován během jeho doby zpracovatelnosti vhodnou technologií. Nanášení laku se provádí štětcem nebo válečem s krátkým chlupem 4 mm pro epoxidové materiály.
Dilatační spáry
Dilatační spáry jsou klíčové z důvodu délkových změn způsobených smršťováním materiálu při vysychání nebo roztahováním při změnách teploty. Se snižující se tloušťkou cementových potěrů a nerovnoměrnosti jejich vysychání se zvyšuje riziko kroucení a vznik prasklin. Určitou prevencí je provádění dilatací - rozdělení vznikajícího napětí do menších celků pomocí smršťovacích spár. V tomto případě naříznutím potěru do cca 1/3 jeho tloušťky. Dilatace se provádějí systémovými prvky (lištami) nebo vložením okrajové pásky k např. plastovému L profilu. Tyto prvky umožňují teplotní dilataci - roztahování potěru vlivem podlahového topení, nebo při oslunění. Příčina kroucení a praskání potěru spočívá v jeho nerovnoměrném smršťování. Ne vždy musí dojít při smršťování ke vzniku prasklin (překročení meze pevnosti), ale „pouze“ se zvednou rohy, dojde ke kroucení. Tvorbou smršťovacích spár, tj. nařezáním, jednotlivých polí na menší části (ideálně 5 x 5 m) se rozloží vznikající tahové napětí v potěru. Jedná se vlastně o řízené vytvoření prasklin. Smršťovací spáry se provádějí pouze u cementových potěrů, a to proříznutím (oslabením) do cca 1/3 tloušťky, kde tak dojde ke vzniku praskliny.
Pro řezání dilatací bude zapotřebí informace, kam se budou otevírat dveře (stačí např. projekt).
Podlahové topení
Svá specifika má též pokládka podlahového topení. V tomto případě se bez vyrovnání podkladu do naprosté roviny před uložením izolací a podlahového topení nevyhneme. Až poté je možné aplikovat beton, ať už tradiční či topný potěr - anhydrit.
Vytápění do podlahového topení je přípustné nejdříve 21 dní od betonáže.
První zátop je možno provést až po dostatečném vyzrání potěru. Vytápět se začne teplotou odpovídající povrchové teplotě potěru (min. 15°C), která se postupně zvyšuje max. o 5 oC za 24 hodin až k dosažení maximální teploty topného media. Tato maximální teplota činí u anhydritového potěru 45 oC, u cementového potěru 55 oC a musí být udržena 5 dní. Ochlazování musí probíhat opět plynule - max. o 10 oC denně. U paronepropustných povrchů (např. PVC, keramické dlaždice a pod.) a u dřevěných podlah je vhodné po dokončení prvního ohřívacího procesu a po třídenním vychladnutí ještě jednou zatopit až na průběžnou teplotu a tu udržet 24 hod. Po vytápěcím procesu se může topení vypnout, resp. se může udržovat taková teplota, aby byla vrchní vrstva potěru vhodná pro pokládání podlahových krytin.
Zrání a ošetřování betonu
Beton zraje standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech, avšak pochozí je už během dvou dnů. Během doby jeho zrání je vhodné jej ošetřit, aby nedošlo k praskání betonu nadměrným vysycháním. Pokud je podlaha betonovaná ve vlhkém prostředí při nízké teplotě (do 10 °C), ošetřování není nutné. Nicméně v horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem.
Rovinnost nového betonu bude dle normy 2 mm na 2 m (měřeno volně položenou latí). V případě betonáže na minerální vatu je tolerance rovinnosti až 10 mm. Strojově hlazené betonové podlahy nemohou sloužit jako finální povrch bez dodatečné úpravy například nátěrem či jinými krytinami. Podlahy zhotovené firmou Be-po podlahy s.r.o. Po skončení betonáže je dle ČSN norem ochranná lhůta 28 dní (doba zrání betonu při teplotě 10 až 15 °C). V tuto dobu nesmí být beton zatěžován. Dle zkušeností je beton dva až tři dny od betonáže pochozí, ale doporučuje se alespoň 14 dní beton rozhodně nadměrně nezatěžovat. Beton pro své zrání potřebuje vodu. Je tedy nutné během prvních 14 dnů udržovat beton v dostatečné vlhkosti, zejména v prvních 7 dnech. Ideální je kropení jedenkrát za den od druhého dne, ale pozor na vymývání cementu přímým proudem vody z dosud nezavadlého povrchu. V letních měsících (teploty nad 25 °C ) se doporučuje kropit více, beton nesmí být suchý. V zimních měsících (teploty pod 5 °C) je nutné temperovat objekt alespoň na 8 °C. Při teplotě betonu pod 5 °C se zpomaluje hydratace betonu (zrání betonu) a při teplotě 0 °C se úplně zastavuje. Betonáž v teplotách pod 0 °C není vůbec možná.
Vlhkost a větrání
Teplota v objektu nesmí při realizaci a tvrdnutí betonu klesnout pod +8 °C.
Důležité je hlavně nevětrat :) A pak už jen stačí položit na zem igelit a sledovat, jestli se zespod zapaří. Ideální je den po vylití jít na stavbu, trochu podlahu polít a dát na to tu nejlevnější malířskou folii. Potom se nemusíš starat prakticky o nic. Vlhkost v domu není nijak enormní, když to je přikryté tou folií. Po cca 3 týdnech folii od středu roztrhat a cca metr od zdí pořád nechat další týden. Tady jde o to, že beton potřebuje vysychat postupně, aby všechny chemické reakce probíhaly přirozeně. Jinak jak psal davex, se zvedají rohy, vznikají praskliny, drolení atd. Přesně tak, nám taky podlaháři rovnou řekli 14 dní nevětrat.
Doporučení
Provedení nosné podlahové vrstvy, anhydritového nebo cementového potěru, doporučujeme vždy svěřit odborné realizační firmě. A to hlavně z důvodu dostatečných zkušeností s nastavením výšek a dosažení dokonalé roviny. Tedy proto, aby nebylo potřeba dalšího vyrovnávání, které je nákladnější než provedení samotného potěru. Přípravu podkladu pod potěry však může stavebník zvládnout i sám. Jak se co pokládá, řeže nebo lepí, má většina kutilů nastudováno. Pečlivou přípravou a dodržením níže uvedených požadavků lze zajistit, že výsledný podlahový potěr bude rovnoměrně „podepřen“ a nebude namáhán nerovnoměrnými pohyby podkladu při stlačení nebo sednutí při následném zatížení.
Přípravu podkladu úzce souvisí se spolehlivostí celé podlahy. Nevhodná příprava podkladu je nejčastějším zdrojem poruch vznikajících u podlahových konstrukcí. Opravy podlah bohužel nelze provádět tak snadno, jako třeba u omítek, nebo fasády. Podlahy je vhodnější provádět až po dokončení omítek. Snadněji se totiž instalují obvodové dilatace. Navíc se omezí pohyb po podlahových vrstvách, a tudíž i zátěž a znečištění, které s sebou nese realizace omítek. Kromě toho nedochází k dalšímu „přinášení“ vlhkosti do prostoru, což by zpomalilo vysychání potěrů. V případě, že se podlaha realizuje dříve než omítky, může být následné napojení omítek na podlahu zdrojem přenosu kročejového hluku z podlahy do stěn, zejména při zohlednění přirozeného kroucení cementových potěrů, nebo např.
tags: #vyliti #betonove #podlahy #postup